|
|
Studium metabolismu 3-aminobenzanthronu a indukce biotransformačních enzymů
Mizerovská, Jana ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Hýsková, Veronika (oponent)
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE KATEDRA BIOCHEMIE Studium metabolismu 3-aminobenzanthronu a indukce biotransformačních enzymů Autoreferát disertační práce RNDr. Jana Mizerovská Školitelka: Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. Praha 2010 RNDr. Jana Mizerovská Úvod 1 ÚVOD 3-Nitrobenzanthron jako prekurzor 3-aminobenzanthronu 3-Nitrobenzanthron, 3-nitro-7H-benz-[d,e,]-anthracen-7on, (3-NBA), je polycyklická aromatická nitrosloučenina, která je jedním z nejsilnějších mutagenů a karcinogenů pro hlodavce. 3-NBA se vyskytuje ve složkách životního prostředí a jako součást výfukových plynů dieselových motorů. Jeho výskyt v prostředí byl prokázán teprve nedávno(9, 8, 14) . Tvořen je pravděpodobně buď nedokonalým spalováním nafty nebo reakcí parentálního polycyklického aromatického uhlovodíku (benzanthronu) s oxidy dusíku z atmosféry. Výskyt 3-NBA je však daleko širší. Byl rovněž prokázán v půdě, na zemském povrchu a jako součást srážkových vod(14, 17, 18, 23) . Jeho mutagenita byla prokázána v testech s několika kmeny Salmonella typhimurium. Genotoxicita 3-NBA pak byla prokázána jeho potenciálem tvořit kovalentní adukty s DNA. Ty byly detekovány jak v experimentech in vitro a v buněčných kulturách, tak i v experimentech in vivo (laboratorní potkan, myš(12, 13, 15, 2) ). V organismu laboratorního...
|
|
|
Studium tyrosin kinasového inhibitoru vandetanibu vázaného v apoferritinu a lipozomech
Jáklová, Kateřina ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
4 Abstrakt V rámci této diplomové práce bylo studováno protinádorové léčivo vandetanib. Vandetanib je tyrosin kinasový inhibitor působící zejména na receptory vaskulárních endoteliálních růstových faktorů (VEGFR), epidermálních růstových faktorů (EGFR) a RET protoonkogeny (REarranged during Transfection). Používá se primárně k léčbě pokročilých stádií nádorů štítné žlázy. Bohužel použití vandetanibu k léčbě je značně limitováno pro jeho toxicitu a zejména kardiotoxicitu (dochází k prodloužení QT intervalu). Jeden ze způsobů, jak tuto toxicitu minimalizovat, je využití nanočástice k transportu inhibitoru do místa působení. Jako transportní nanočástice byl použit apoferritin a liposomy. Cílem předkládané diplomové práce bylo sledování stability nanočástice apoferritinu s molekulami inhibitoru vandetanibu (ApoVan) a sledování vlivu pH na uvolňování inhibitoru z ApoVan formy. Provedenými experimenty bylo zjištěno, že ApoVan komplex je poměrně stabilní po skladování při 4 řC a - 20 řC po dobu až 8 týdnů. Bohužel při sledování vlivu pH na uvolňování inhibitoru z ApoVan se zjistilo, že se vandetanib postupně uvolňuje nejen do kyselého pH (6,5), ale i do fyziologického pH (7,4) a způsob, jakým je ApoVan připraven, na to nemá žádný vliv. Dále byl sledován rozdíl v působení samotného vandetanibu a ApoVan na buněčnou...
|
|
| |
|
|
Biochemická charakterizace rostlin rajčete infikovaných houbovými pathogeny
Oušková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Houbové patogeny včetně Verticillium longisporum, způsobujícího verticiliové vadnutí, patří mezi závažná onemocnění hospodářských plodin snadno šiřitelná po celém světě. Jednou z možností, jak se houbovým infekcím bránit je aplikace prostředku biologické ochrany již na semena. Účinná složka tohoto ochranného prostředku, nepatogenní oomyceta Pythium oligandrum, se tak dostává spolu se semenem do půdy, kde později působí symbioticky v kořenovém systému rostliny. Jednak stimuluje obranné mechanismy rostliny vylučováním elicitorů, jednak poskytováním tryptaminu stimuluje růst a zvyšuje zdatnost rostliny pomocí auxinu. V této práci byl sledován vliv ošetření semen rostlin Solanum lycopersicum L. cv. Micro-Tom třemi různými izoláty rodu Pythium (včetně komerčně využívaného izolátu M1 a také dosud nepoužívané izoláty X42 a X48) na aktivity antioxidačních a NADP(H)-dependentních enzymů v listech rostlin infikovaných houbovým patogenem V. longiosporum. Dva týdny po inokulaci patogenu nebyl ve studovaných enzymech nalezen významný rozdíl kromě zvýšené aktivity glukosa-6-fosfátdehydrogenasy a NADP-malátdehydrogenasy (oxalacetát- dekarboxylační) v rostlinách, jejichž semena byla ošetřena izolátem X42 a zvýšená aktivita šikimátdehydrogenasy a antioxidační kapacity v rostlinách ošetřených izolátem M1....
|
|
|
Nanočásticové formy protinádorových léčiv a mechanismy ovlivňující jejich protinádorovou účinnost
Urbanová, Tereza ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
V současné době jsou onkologické choroby jednou z majoritních civilizačních chorob. Nevýhodou konvenční chemoterapie, které má počátek ve 40. letech minulého století, je její nespecifický účinek, tudíž toxické působení cytostatik i na zdravé buňky. Pokud se však cytostatikum vloží do nanotransportéru, dojde tak ke zvýšení jeho specifické účinnosti a snížení negativních vedlejších účinků. Jedním z možných nanotransportérů je protein apoferritin (bílkovinná složka ferritinu, proteinu nesoucího železo), který obsahuje lehké a těžké podjednotky lišící se svou funkcí při vychytávání železa. V této bakalářské práci byla studována schopnost apoferritinu enkapsulovat dvě cytostatika (ellipticin a doxorubicin) v závislosti na jeho původu a zastoupení lehkých a těžkých apoferritinových podjednotek.
|
|
|
Inhibiční vliv estrogenních endokrinních disruptorů na aktivitu cytochromů P450
Otáhalová, Barbora ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Endokrinní disruptory jsou sloučeniny exogenního i endogenního původu, které interferují s přirozenou tvorbou, signalizací nebo metabolismem hormonů v organismu a tím narušují rovnováhu endokrinního systému. Mezi exogenní endokrinní disruptory patří 17α-ethinylestradiol a mezi endogenní endokrinní disruptory 17β-estradiol. V bakalářské práci byl studován vliv těchto endokrinních disruptorů na specifické aktivity potkaních cytochromů P450 1A1 a 3A1. Specifická aktivita CYP1A1 byla stanovena markerovou reakcí O-deethylace 7-ethoxyresorufinu a specifická aktivita CYP3A1 byla stanovena markerovou reakcí 6β-hydroxylace testosteronu. Bylo potvrzeno, že oba estrogeny 17β-estradiol a 17α-ethinylestradiol inhibují aktivitu CYP1A1 i CYP3A1. Silnějším inhibitorem CYP1A1 byl 17β-estradiol a silnějším inhibitorem CYP3A1 byl 17α-ethinylestradiol . Byla stanovena koncentrace estrogenů způsobující 50% inhibici enzymů (IC50), pro 17β-estradiol byla 4,6 μM a pro 17α-ethinylestradiol 7,9 μM. CYP1A1 je významným enzymem biotransformace léčiv a karcinogenů, lze tedy říci, že estrogeny mohou modulovat genotoxicitu karcinogenů aktivovaných CYP1A1. Výsledky ukazují, že inhibice CYP1A1 se po preinkubaci estrogenů s NADPH (kofaktor cytochromů P450) zvýšila, což naznačuje, že by za inhibici mohly být zodpovědné metabolity...
|
|
| |
|
|
Detekce proteinu Hsp70 v rostlinách vystavených různým stresovým faktorům.
Lengálová, Alžběta ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
! Rostliny musí neustále čelit působení mnoha různých stresových faktorů. Jako sesilní organismy nemohou rostliny nepříznivým podmínkám uniknout a musely si proto vyvinout specifické obranné mechanismy. Většina studií se zabývá reakcí rostlin na jeden typ stresu, v přírodě se ale rostlina musí vyrovnávát s mnoha stresovými faktory najednou. V této práci byl sledován vliv abiotického stresu v podobě teplotního šoku na rozvoj infekce vyvolané Y virem bramboru (PVY) v rostlinách tabáku (Nicotiana tabacum L.). Teplotní šok je jednoznačně spojen se syntézou proteinu Hsp70, který má ve stresových podmínkách mnoho důležitých funkcí, které zmírňují důsledky působení stresu (podílí se například na opětovném sbalování nebo degradaci poškozených proteinů a syntéze proteinů de novo). Působení proteinu Hsp70 v průběhu virové infekce však není zcela objasněno, některé studie dokazují jejich účast při multiplikaci a šíření virových částic v rostlině. V prvním pokusu provedém v rámci této práce byl imunochemickou detekcí zjištěn vyšší obsah viru PVYNTN v rostlinách tabáku, které byly po infikování vystaveny teplotnímu šoku, než v rostlinách pouze infikovaných. Obsah viru odpovídal množství proteinu Hsp70 detekovaného imunochemicky pomocí specifické protilátky. Odpověď rostliny na kombinaci teplotního šoku s...
|
|
|
Charakterizace a regulace šikimátdehydrogenasy z kořene petržele.
Šmeringaiová, Ingrida ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kalendová, Alžběta (oponent)
Šikimátová dráha spolu s navazující fenylpropanoidní drahou v rostlinách poskytuje vedle aromatických aminokyselin také celou řadu sekundárních metabolitů. Významným enzymem je šikimátdehydrogenasa, která je v rostlinách součástí bifunkčního proteinu 3- dehydrochinátdehydratasy/šikimátdehydrogenasy (DHD/SDH; EC 4.2.1.10 a EC 1.1.1.25). Ačkoliv regulace šikimátové dráhy je poměrně komplexní záležitostí, o regulaci rostlinné SDH je k dispozici informací velice málo. Cílem tohoto projektu bylo proto najít vhodný rostlinný zdroj o vysoké aktivitě SDH a zjistit, zda a jakým způsobem je SDH regulována látkami fenylpropanoidního metabolismu, především jednoduchými polyfenoly. Enzymový preparát SDH o výsledné specifické aktivitě 470 mol.min-1 .mg-1 byl připraven 3-krokovou purifikací z kořene petržele (Petroselinum crispum). Detekcí aktivity tohoto enzymu v gelu po nativní elektroforéze a po isoelektrické fokusaci byla zjištěna jedna isoforma. Relativní molekulová hmotnost SDH kořene petržele byla pomocí gelové chromatografie stanovena 60 000 a pomocí červené nativní elektroforézy 63 000. Isoelektrický bod odpovídal hodnotě 4,5. Optimální pH reakce katalyzované SDH bylo zjištěno v rozmezí pH 9,5 - 10,0. Pomocí studie počátečních rychlostí dvousubstrátové reakce byly stanoveny kinetické parametry (Km,...
|
|
|
Vliv přítomnosti proteinu Hsp70 na infekci způsobenou Y virem bramboru
Doričová, Vlasta ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Hoffmeisterová, Hana (oponent)
Rostliny jsou ve svém přirozeném prostředí často vystaveny působení více stresových faktorů najednou. Při kombinaci stresových podmínek se signální dráhy, kterými rostlina odpovídá na jednotlivé stresové faktory mohou navzájem ovlivňovat, čímž vzniká úplně nová odpověď rostliny vůči působení kombinace stresových faktorů. Teplotní stres zvýšenou expresí proteinů teplotního šoku (HSP70) ovlivňuje průběh virové infekce. Na jednou stranu se HSP70 mohou podílet na opětovném sbalení poškozených proteinů, na druhou stranu tyto proteiny mohou interagovat s virovými proteiny a usnadňovat propagaci replikačních komplexů viru. Ve dvou biologických pokusech byl v této diplomové práci sledován vliv teplotního šoku (42řC, 2 hod.) aplikovaného před nebo po inokulaci Y virem bramboru (PVYNTN ) na průběh virové infekce v rostlinách Nicotiana tabacum L. cv. Petit Havana SR1. V rostlinách bylo detekováno množství obalového proteinu PVYNTN , proteinů HSP70 a sledovány aktivity enzymů Hatchova-Slackova cyklu, glykosidas a peroxidasy. Oba způsoby provedení kombinovaného stresu (teplotní šok aplikovaný před nebo po inokulaci PVYNTN ) zvyšovaly množství viru v rostlinách a ve druhém pokusu urychlily dosažení maxima virové infekce. Teplotní šok zvýšil množství proteinů HSP70 bezprostředně po jeho aplikaci. Ke zvýšení...
|
host ::
RSS.