|
|
Kvantifikace nejistot měření metodou Monte Carlo
Mareš, Jaroslav ; Šedivá, Soňa (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocováním standardních nejistot měření metodou GUM a Monte Carlo a jejich porovnáním. V první části práce je proveden teoretický rozbor stanovování nejistot měření a návrh metodiky pro vyhodnocování nejistot metodou Monte Carlo. V druhé části je pak zaznamenáno přímé i nepřímé měření odporu, kapacity a indukčnosti, včetně vyhodnocení standardních nejistot těchto měření metodami GUM a Monte Carlo. V závěru práce je provedeno porovnání dosažených výsledků uvedených metod.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vyšetření mikrodelečních syndromů metodou FISH
Polejová, Bronislava ; Kočárek, Eduard (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent)
Mikrodeleční syndromy patří k nejčastějším syndromům způsobeným chromozomovými aberacemi. Většina z nich má autozomálně dominantní dědičnost. Podkladem mikrodelečních syndromů jsou většinou tzv. submikroskopické neboli kryptické delece chromozomů. Výzkumy v posledních dvou desetiletích ukázaly, že tyto aberace jsou daleko častější, než se původně předpokládalo. Výskyt každého mikrodelečního syndromu se odhaduje zhruba na 1/10000 novorozenců. Mikrodelece mohou být malého rozsahu, které nejsou zjistitelné běžným cytogenetickým vyšetřením, proto se zpravidla užívá molekulárně biologických nebo molekulárně cytogenetických metod, např. FISR. Diagnostiku mikrodelečních syndromů komplikuje skutečnost, že u většiny z nich pozorujeme výraznou variabilitu fenotypových projevů. Naopak u některých pacientů s typickým fenotypem není mikrodelece chromozomů molekulárně cytogeneticky prokazatelná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Kvantitavní detekce exprese genu WT1: prognostický význam a sledování reziduální nemoci u dětských hematologických onemocnění
Kalinová, Markéta ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Haškovec, Cedrick (oponent) ; Mareš, Jaroslav (oponent)
Význam exprese genu WT1 v blastech akutních leukémií a MDS byl opakovaně prověřován s nejednoznačnými výsledky. V naší studii jsme se zaměřili na stanovení exprese WT1 pomocí kvantitativní PCR ve vzorcích dětských pacientů s akutními leukémiemi, myelodysplastickým syndromem, aplastickou anémií a anaplastickým velkobuněčným lymfomem. Jako kontroly byly vyšetřeny vzorky kostních dření zdravých dárců, vzorky pupečníkových krví a vzorky regenerující se kostní dřeně, které exprimují gen WT1 na velice nízké nebo nedetekovatelné hladině. Exprese genu WT1 v blastech akutních myeloidních i lymfoblastických leukémií se pohybovala v širokém rozpětí. Vysoká exprese byla u lymfoblastických leukémií spojena s přítomností hybridního genu MLL/AF4, zatímco BCR/ABL a TEL/AML1 pozitivní pacienti měli expresi nízkou. T buněčné lymfoblastické leukémie exprimovaly gen WT1 na vyšších hladinách než pacienti s B buněčnou akutní lymfoblastickou leukémií. U myeloidních leukémií byla vysoká exprese spojena s méně zralými subtypy (zejména se subtypem M3), naopak leukémie subtypu M5 exprimovaly gen WT1 na signifikantně nízkých hladinách. Statisticky signifikantně horší prognózu jsme nalezli u dětí s ALL s velmi vysokou a s velmi nízkou expresí genu WT1. U dětských pacientů s AML jsme nalezli signifikantně lepší přežití bez leukémie pro...
|
|
| |
|
|
Problematika prognostických faktorů u uroteliálního karcinomu močového měchýře
Soukup, Viktor ; Babjuk, Marek (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Kvantita imunohistochemického vyšetření mikrovaskulární denzity u nemocných s povrchovým uroteliálním karcinomem močového měchýře může přinášet pomocnou prognostickou informaci. Souvislost mezi maximální mikrovaskulární denzitou (CD34-max) a intervalem bez progrese tumoru se blížila statistické významnosti a na větším souboru by mohla být statisticky významná. K definitivnímu určení významu mikrovaskulární denzity jako prognostického faktoru pro povrchový karcinom močového měchýře bude třeba provést rozsáhlejší studie. Statisticky významná souvislost mezi mikrovaskulární denzitou a jadernou akumulací p53 svědčí pro to, že p53 má určitou úlohu v regulaci nádorové vaskularizace u povrchového karcinomu močového měchýře. Míra exprese p53 ve vzorcích z nenádorové sliznice u s nemocných povrchovým uroteliálním karcinomem močového měchýře souvisí s vyšším rizikem recidivy tumoru. Podle našich výsledků je příčinou multifokality KMM spíše obecná genetická nestabilita přítomná v celém přechodním epitelu v době diagnózy tumoru. Exprese genu PAX5 je ve tkáni uroteliálního karcinomu močového měchýře častým nálezem. Z prognostického hlediska je nález zvýšené exprese genu PAX5 spojen s vyšším rizikem recidivy a progrese tumoru. Rozsah nádorové invaze do lamina propria se zdá být klinicky významný prognostický faktor ve...
|
|
|
Studium metabolismu 3-aminobenzanthronu a indukce biotransformačních enzymů
Mizerovská, Jana ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Hýsková, Veronika (oponent)
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE KATEDRA BIOCHEMIE Studium metabolismu 3-aminobenzanthronu a indukce biotransformačních enzymů Autoreferát disertační práce RNDr. Jana Mizerovská Školitelka: Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. Praha 2010 RNDr. Jana Mizerovská Úvod 1 ÚVOD 3-Nitrobenzanthron jako prekurzor 3-aminobenzanthronu 3-Nitrobenzanthron, 3-nitro-7H-benz-[d,e,]-anthracen-7on, (3-NBA), je polycyklická aromatická nitrosloučenina, která je jedním z nejsilnějších mutagenů a karcinogenů pro hlodavce. 3-NBA se vyskytuje ve složkách životního prostředí a jako součást výfukových plynů dieselových motorů. Jeho výskyt v prostředí byl prokázán teprve nedávno(9, 8, 14) . Tvořen je pravděpodobně buď nedokonalým spalováním nafty nebo reakcí parentálního polycyklického aromatického uhlovodíku (benzanthronu) s oxidy dusíku z atmosféry. Výskyt 3-NBA je však daleko širší. Byl rovněž prokázán v půdě, na zemském povrchu a jako součást srážkových vod(14, 17, 18, 23) . Jeho mutagenita byla prokázána v testech s několika kmeny Salmonella typhimurium. Genotoxicita 3-NBA pak byla prokázána jeho potenciálem tvořit kovalentní adukty s DNA. Ty byly detekovány jak v experimentech in vitro a v buněčných kulturách, tak i v experimentech in vivo (laboratorní potkan, myš(12, 13, 15, 2) ). V organismu laboratorního...
|
|
|
Kortikální a subkortikální mechanismy vnímání času
Dušek, Petr ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Bareš, Martin (oponent)
Poruchy percepce času byly popsány u fokálních lézí mozku a u řady neuropsychiatrických onemocnění včetně Parkinsonovy nemoci (PN). Naším cílem bylo nalézt oblasti mozku, které se podílejí na percepci času u zdravých osob a jejichž dysfunkce je zodpovědná za poruchy percepce času u PN. Použili jsme úlohu reprodukce časových intervalů (TRT) spočívající ve vizuální prezentaci časových intervalů v rozsahu 5 až 16.8 s (fáze prezentace), které jsou následně reprodukovány pomocí stisku tlačítka (fáze reprodukce). V první fMRI studii se pomocí parametricky modulované analýzy podařilo nalézt oblasti, jejichž aktivita měřená pomocí Blood Oxygenation Level Dependent (BOLD) signálu korelovala s délkou časového intervalu. Během fáze prezentace byla zjištěna postupná deaktivace v levém prefrontálním kortexu (PFC) a pravém cingulu. Ve fázi reprodukce došlo k postupné deaktivaci precuneu bilaterálně a k akumulaci aktivity v levém PFC, motorické kůře, pravém kaudátu a suplementární motorické oblasti (SMA). Cílem druhé studie bylo pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) prokázat roli dvou oblastí z naší předchozí studie, SMA a precuneu, v úloze TRT. Pomocí rTMS jsme se pokusili ovlivnit přesnost a variabilitu reprodukcí časových intervalů. Neprokázali jsme vliv rTMS ani jedné oblasti na přesnost...
|
host ::
RSS.