|
|
Implementation of the European dimension into the curriculum of lower secondary schools
Lochman, Ondřej ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Rýdl, Karel (oponent) ; Jetmarová, Jana (oponent)
Tato práce analyzuje jak je evropská dimenze implementována do vzdělávacích systémů České Republiky, Německa (se zaměřením na Svobodný Stát Sasko) a Polska. Provedením empirického výzkumu si práce dává za cíl identifikovat, analyzovat a porovnat porozumění a pocit sounáležitosti Evropě a postoje a znalosti žáků o/k jejich sousedům/dech z Euroregionu Nisa. Struktura disertační práce je rozvržena do 4 kapitol. Po úvodu, který objasňuje motivaci obsahu práce a představuje strukturu celé disertace následuje první kapitola, ve které je představen kontext pro zvolený výzkumný problém. Evropa se proměňuje v času a prostoru a přináší nové skutečnosti a výzvy, které je potřebné reflektovat změnou v přístupech a obsahu kurikula školy. Hlavní faktory, která iniciují tyto změny jsou procesy evropské integrace a globalizace. Tyto faktory přináší dynamické změny, které jsou zdroji pro jednoduší komunikaci a vyšší mobilitu, ale také přináší silný vliv médií na chování společnosti a změnu role školy jako tradičního zdroje informací. Druhá kapitola zahrnuje teoretické analýzy, které jsou spojeny s definovaným výzkumným problémem a výzkumným modelem. Provedení těchto analýz bylo potřebné, porozumění národních vzdělávacích systémů, které byly zkoumány vytvoření základu pro empirický výzkum. Následující analýzy byly provedeny:...
|
|
|
"Karel Slavoj Amerling a jeho vliv na Budeč"
Děd, Michael ; Rýdl, Karel (vedoucí práce) ; Prokop, Jiří (oponent)
Tématem mé diplomové práce je osobnost národního buditele, lékaře, chemika, učitele, pedagogického teoretika, vizionáře a neúnavného organizátora z doby sklonku feudalismu a úsvitu kapitalismu - Karla Slavoje Amerlinga. Pří zpracování jeho osobnosti si kladu dva cíle. Prvním cílem je představit ho jako významného účastníka procesu národního obrození, ve kterém se velmi aktivně' angažoval v mnoha rolích a rovinách. Druhým a hlavním cílem je zachytit jeho nejvýznamnější dílo - učitelský a vzdělávací ústav Budeč, kterému věnoval Amerling sedm let života v období 1839 - 1846. Práce se bude snažit postihnout projekt Budče komplexně a synteticky. Bude popsána příprava, financování, průběh, vnitřní organizace, činnost, vliv a dopad na společnost, úspěchy a také se pokusí najít odpověď na příčiny pádu a zániku Budče. Práce se bude snažit postihnout Karla Slavoje Amerlinga v několika rovinách, jež povedou k pochopení interakce mezi ním a společností. Vykreslí tedy jeho podíl na emancipaci národa a zároveň se zaměří na zvraty, které ovlivnily jeho jednání a postoje. Pozornost bude věnována jeho dětství, studiím, buditelské činnosti, angažování v Jednotě pro povzbuzení průmyslu, společenským vazbám a zejména a především pedagogické činnosti. Na všechny tyto životní etapy a role bude nahlíženo v kontextu budování Budče.
|
|
|
Vliv pedagogiky Marie Montessori na osobnostní rozvoj dítěte
Janochová, Michala ; Rýdl, Karel (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Marie Montessori nezaložila svoji práci na teoretických domněnkách. Její pedagogika se vyvinula z každodenní práce s dětmi, z jejich pozorování. Je to vzdělávací systém založený na zkušenosti! Montessori principy fungují dodnes, mnohé z nich jsou ověřeny výzkumy. Montessori pedagogika by se mohla stát mnohým učitelům cennou inspirací. V její práci najdeme mnoho prvků, které lze v našem školství úspěšně použít. Nemůžeme si ale myslet, že tento systém je všemocný. S výchovou dětí - s jejich správnou výchovou - je třeba začít od nejútlejšího věku. Pokud zde uplatníme správné zásady, sklidíme ovoce své snahy již záhy, v době školní docházky dětí. Osobnost dětí je třeba rozvíjet odmala a na tomto rozvoji je třeba pracovat až do doby, kdy jsou děti (nebo již spíše mladí lidé) schopny za svůj další rozvoj samy převzít zodpovědnost.
|
|
|
Vyšší odborné školy v systému vzdělávání v České republice
Slažanský, Tibor ; Rýdl, Karel (vedoucí práce) ; Pol, Milan (oponent) ; Kovařovic, Jan (oponent)
Práce se zabývá problematikou vyššího odborného studia. Cílem práce je posouzení postavení vyššího odborného studia v českém systému vzdělávání na základě analýzy vybraných problémů z jeho realizace. Jako první je posouzena reflexe VOŠ ve veřejných pramenech. Analyzovány byly veřejně přístupné materiály z činnosti představitelů státu - Parlamentu, vlády, prezidenta a Ústavního soudu a dále celý ročník 2005 celostátního deníku Mladá Fronta Dnes a odborného profesního periodika Učitelské noviny. Následuje komparativní analýza legislativního vymezení vyššího odborného studia v kontrastu se studiem středním a vysokoškolským a dále analýza spektra absolvovaného středního vzdělání uchazečů o vyšší odborné studium. V poslední části je posuzována míra samostatnosti vyššího odborného studia, které je realizováno v rámci jednoho školského subjektu společně se středním odborným. Provázanost realizace programů středního a vyššího odborného studia v rámci jednoho subjektu je posuzována na základě porovnání počtů žáků a studentů, rozsahu působení jednotlivých vyučujících a na využívání učeben školy. V uvedených otázkách je vždy posuzován podíl SŠ a VOŠ na jednotlivých školách.
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Aritmetická třída - základní pilíř piaristického školství v českých zemích
Bartůšek, Václav ; Rýdl, Karel (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
Aritmetickou třídu piaristických škol, rozšířenou po všech řádových provinciích, které postupně během vývoje piaristického řádu do osvícenských školních reforem a úprav vznikaly, se dosud žádná podrobnější studie nezabývala. Působnost této třídy bývala v dějinách piaristického různě vykládána a interpretována. Také se zařazením do tehdejšího školního sytému činilo mnohým autorům určité potíže. Většina ji pokládala za doplněk základní školy, za jakousi nouzovou třídu, jenž umožňovala těm žákům, kteří z nejrůznějších důvodů nemohli studovat u piaristů dále na gymnáziu snadnější vstup do praxe, nebo za ústupek šlechtickým, později pak mnohem více také měšťanským, zakladatelům řádových kolejí, v t om smyslu, že se vyhoví jejich požadavkům vyučit jejich synky v kupeckých počtech. Pokud si autoři všimli, že výuka v aritmetických třídách převyšovala svým zaměřením a požadavky kladené na běžnou třídu základní školy, často j im dělalo potíže zařazení této třídy zaměřené na reálnou výuku do tehdejšího školního systému. Váhalo se v otázce, zda aritmetická třída, zejména její vyšší oddělení, byla reálnou třídou, která mohla připravovat absolventy pro další studium a specializovaná zaměstnání technického zaměření, nebo odkladištěm pro nenadané studenty, které bylo třeba, obzvláště v době nátlaku v tomto směru před...
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Rómský asistent pedagoga
Pechrová, Renáta ; Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Rýdl, Karel (oponent)
Motivem pro výběr tohoto tématu byla má praxe na Základní škole Na Korábě, Praha 8 - Libni, kde jsem začala již při studiu, před více než pěti lety, pracovat a s romskými dětmi se každodenně setkávám. Vzdělávání romských žáků se stává velmi často diskutovaným problémem, který je velice závažný a neměl by spadat mezi problémy neřešené a neřešitelné. Východiskem z této zdánlivě neřešitelné situace může být vytvoření vhodných podmínek ke vzdělávání romských dětí neméně důležitá je i spolupráce rodičů s institucí školy a tím výrazně přispívá i funkce asistenta pedagoga. Tato diplomová práce je zaměřena na zmapování faktorů, které jsou příčinami nízké úrovně vzdělanosti romských dětí, na zjišťování možností a způsobů nápravy a cest, jak romským dětem pomoci v jejich cestě za vzděláním s využitím asistenta pedagoga. Jádrem problému vzdělávání romských dětí je určitě vztah romské rodiny ke škole. Předsudky a negativní zkušenost na straně majority i romské minority jsou zdrojem vzájemné nedůvěry, která mnohdy poznamenává i sociální komunikaci na půdě školy. Je to hlavně proto, že škola je ze strany romské rodiny často vnímána jako naprostá cizí instituce. Romské dítě, které nastupuje školní docházku, zpravidla nemá ke škole předem vytvořený pozitivní vztah, který dítěti usnadňuje adaptaci a který se snaží navodit...
|
|
|
Dějiny školství v obci Dřísy
Skala, Libor ; Prokop, Jiří (oponent) ; Rýdl, Karel (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce "Dějiny školství v obci Dřísy" nebyl pouze popis historie jedné školy. Spíše jsem se snažil začlenit vývoj této instituce do celkového kontextu doby a poukazovat na to, jak se doba promítala do dějin tohoto ústavu. Prostý výčet událostí, k nimž během staletí v dřísecké škole došlo, by totiž nebyl dle mého názoru nikterak přínosný. Má práce se skládá ze dvou základních částí. První z nich se zabývá celkovým vývojem českého obecného školství od jeho prvopočátků za vlády Marie Terezie až po současnost. Snažil jsem se zejména co nejpřesněji vystihnout, jak se zlomové okamžiky historie našeho národa promítly právě do dějin elementárního školství a jak se naše vzdělávací soustava s vlivy těchto událostí dokázala vypořádat. V této části jsem vycházel pouze z odborné literatury a výjimečně i z internetu. Druhá část mé práce se týká konkrétně dějin školy v obci Dřísy. Při jejím psaní jsem pracoval téměř výhradně s kronikami, které mapují období mezi roky 1876 - 2003. V samotném závěru se pak budu zabývat současností a také blízkou budoucností dřísecké školy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Role školní inspekce a vnitřního hodnocení školy v procesu rozvoje školy
Rozkovcová, Andrea ; Rýdl, Karel (vedoucí práce) ; Pol, Milan (oponent) ; Polechová, Pavla (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je vyvažování vnějšího a vnitřního hodnocení ve školách. Možnost nebo dokonce nutnost postupného přechodu akcentace vnějšího hodnocení k důrazu na vnitřní hodnocení školy je dána již tím, že škola tak dostane šanci stále se zlepšovat na základě svých vlastních zkušeností. Bude se moci zlepšovat kontinuálně a nebude muset čekat na výsledky vnější inspekce. Škola bude moci rychleji reagovat na změny všeho druhu (ve vědě, společnosti, legislativě). Škola chce být lepší a pedagogičtí odborníci jí k tomu dávají prostor - zhodnoťte se a přijměte opatření ke svému zlepšení. V souvislosti s tímto výrazným a žádoucím posunem škol k sebehodnocení je poměrně přirozené, že se také bude postupně měnit role české školní inspekce. Jakým způsobem, to se ukáže buď v přirozeném běhu praxe nebo se lze zamýšlet nad urychlením změn. To by se mělo dít a také se tak děje pomocí zvažování různých alternativ a jejich případném vyzkoušení v praxi (projekty Kvalita I a Pilot 111). Když se nový přístup ukáže jako výhodný, lze jej použít obecně. Pokud nikoli, můžeme se vyhnout tomu, abychom jisté přístupy použili cele a pak zjistili, že nejsou přínosné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.