|
|
Literatura jako médium paměti na Hlučínsku na příkladu díla Jany Schlossarkové
Kosařová, Michaela ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Brožová, Anežka (oponent)
bakalářské práce "Literatura jako médium paměti na Hlučínsku na příkladu díla Jany Schlossarkové"; řešitel Michaela Kosařová Jedním z důležitých médií kolektivní paměti na Hlučínsku je literární tvorba Jany Schlossarkové (*1941). Cílem této bakalářské práce je analýza této tvorby. Za využití teorie o kolektivní paměti a jejích médiích Maurice Halbwachse, manželů Assmannových, Astrid Erll a dalších, je v hlavní části práce dílo Jany Schlossarkové charakterizováno. Především na vzorku dvou naposledy vydaných knih "Co na Prajzske se stalo" a "Co na Prajzse se povědalo", které představují druhé vydání shrnující autorčinu předešlou tvorbu, je dílo zařazeno do souvislostí těchto obecných teorií. Je přiblížen obsah díla, styl psaní i vliv autorky a její tvorby při utváření, udržování a archivaci kolektivní paměti na Hlučínsku. Konkrétní textová rovina je pak představena na základě rozboru básně "Jak to s nami bylo". Na tomto vzorku jsou rozpracována pro danou paměť a identitu klíčová paradigmata. Jádro práce ve formě analýzy doplňují rozšiřující informace o Hlučínsku a jeho paměti, tendencích udržování této paměti a literatury, která tuto paměť zachycuje. Blíže rozpracována je také biografie Jany Schlossarkové. Pro účely doplnění analýzy samotné literatury byl proveden řízený rozhovor se zkoumanou...
|
|
|
"Dazlak - Skinhead" a "Oi! Warning" - Skinheadi jako hrozba pro německou společnost?
Koryntová, Eva ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Práce se zabývá německou skinheadskou subkulturou v 90. letech a její prezentací v dobových filmech Dazlak - Skinhead a Oi! Warning. Nejdříve v teoretické části popisuje vznik a vlastnosti skinheadské subkultury ve Velké Británii a její vývoj v Německu. Poté se zaměřuje na zmíněné dva filmy, zařazuje je do kontextu historie hnutí skinheadů v Německu a uvádí jejich děj a charakteristiku. Dále analyzuje prezentaci skinheadů v těchto filmech na základě čtyř tezí, které dle odborné literatury skinheady definují. Literatura udává, že skinheadi inklinují k pravicovému extremismu, násilí a agresi, pocházejí z dělnické třídy a mají specifický životní styl, který se vyznačuje poslechem skinheadské hudby, návštěvami večírků a koncertů a konzumací alkoholu. Většinu těchto tezí tyto dva filmy potvrzují, přesto ale oba filmy subkulturu prezentují jiným způsobem. Černobílý film Oi! Warning svoji pozornost nekoncentruje na problematiku pravicového extremismu, nýbrž na násilí, agresi a skinheadský životní styl. Vzhledem k jeho celkové estetice, tragickému konci a záporné postavě "pravého" skinheada Komy, lze tvrdit, že tento film subkulturu prezentuje negativně. Snímek Dazlak - Skinhead se snaží předsudky o skinheadech vyvrátit. U skinheadského hlavního hrdiny se zaměřuje nejen na jeho násilí, nýbrž i na jeho politické...
|
|
|
Ernst Sommer a karlovarské snahy o usmíření mezi Čechy a Němci za 1. republiky
Rudolf, Štěpán ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se věnuje rozboru textů (Sprachenhass, Hakenkreuz, Die Verständigung a Die Templer) napsaných Ernstem Sommerem ve dvacátých a třicátých letech 20. století v Karlových Varech. Karlovy Vary se staly zejména ve 30. letech baštou henleinovců a stupňujících se požadavků sudetských Němců. Práce si proto klade otázku po původu těchto německy psaných textů usilujících naopak o česko německé usmíření. Texty jsou zasazeny do historicko regionálního kontextu meziválečného karlovarska, což vykresluje obraz doby, v níž nadnárodní porozumění bylo obzvláště složité. Klíčová slova Ernst Sommer, Karlovy Vary, židovský, porozumění, jazykové spory, menšiny, Sudety
|
|
|
The Role of the Jewish Cultural Mediators in Prague Democratic Media between the Woldwars
Bosnovičová, Zuzana ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá situáciou židovskej menšiny v prvej Československej republike sústrediac sa pritom na Prahu, ako ojedinelý prípad súžitia českého, nemeckého a židovského národa. Cieľom výskumu je analyzovať úlohu demokratických nemecky písaných periodík v prezentovaní sionizmu a židovstva a odpovedať na otázky, do akej miery boli v demokratických médiách prezentované idey sionizmu, a akým spôsobom bola v nemecko-jazyčnej liberálnej tlači predostieraná otázka židovskej identity. Diplomová práca sa profiluje ako politicko-historická a kultúrno-historická štúdia. Výskumnou metódou zvolenou pri jej spracovaní je metóda jedinečnej prípadovej štúdie. Cieľom práce je, na základe vybraných textov židovských i nežidovských spisovateľov a novinárov, analyzovať vzťahy týchto médií k židovstvu a sionizmu, ako i vzťahy Židov a Nežidov k otázkam národnej identity. Samotná analýza zahrňuje celkovo deväť textov, pričom totožnosť ich autora nehrá v tomto prípade rolu. Židia v Prahe väčšinou dokonale ovládala nemčinu i češtinu, a tak sa stali prekladateľmi a kultúrnymi sprostredkovateľmi medzi týmito dvomi národmi. Ústredným médiom ich kultúrnej sprostredkovateľskej činnosti bola periodická tlač. Medzi periodiká, ktoré významnou mierou ovplyvnili židovskí spolupracovníci, patrili i nemecky...
|
|
|
"Zvrhlé umění" a reflexe Velké války v dílech Otto Dixe a Georga Grosze
Procházková, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Dominantami minulého století jsou nepochybně dvě světové války, které se staly námětem pro tvorbu řady umělců. První světová válka, rovněž známá jako Velká válka, je námětem mnohých literárních děl, jež jsou dodnes na vrcholech žebříčků bestsellerů. Oproti tomu válečné hrůzy na plátnech německých modernistů se takové popularitě netěší. "Entartete Kunst" neboli "Zvrhlé umění" je důležitou epochou v dějinách umění a Výstava zvrhlého umění 1937 v Mnichově se stala jedním z mezníků moderního umění a jednou z nejnavštěvovanějších a zároveň nejkontroverznějších výstav všech dob. Rozmach expresionismu začátkem století a celkový vývoj moderního umění je zajímavým protipólem k politické transformaci v Německu. Na jedné straně nový a mnohými nepochopený styl malby, který mimo jiné tvrdě kritizoval válku, společnost, náboženství apod.; na straně druhé nacistická ideologie o neporazitelnosti národa a vizi klasického umění. Válečné hrůzy, jakožto námět pro svá díla využila celá řada umělců, nejbrutálnějšími a nejvíce realistickými jsou díla Otto Dixe a Georga Grosze. Otto Dix proslul doslova fanatickým zobrazováním utrpení a válečného teroru. Dix byl frontovým bojovníkem prvních linií a možná i proto zasvětil svou uměleckou kariéru anti-válečné tvorbě. Georg Grosz vstoupil do historie jako nelítostný kritik německé...
|
|
|
Češi a Němci v Praze: Konkurence spolkového života na přelomu 19. a 20. století
Kočárková, Kateřina ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce je věnována česko-německému soužití na území Prahy, na přelomu 19. a 20. století. Češi se roku 1848 ocitli v nedobrovolné roli zastánců Rakouska-Uherska, uvnitř které muselo česky hovořící obyvatelstvo žít po boku Němců, kterým území právem také patřilo. Soužití obou národů nebylo bezproblémové, spíše velmi proměnlivé, což se také odrazilo v politické a sociální sféře života. Česko-německé soužití bylo důležité pro vývoj spolkového života, jehož vzniku a následné vzájemné konkurenci se práce zabývá. Byly vybrány tři české instituce, významné pro tehdejší kulturní a spolkový život, které měly svou analogickou německou dvojici. Konkrétně Národní divadlo a Nové německé divadlo, kavárna Arco a Union a jako poslední Deutsches Kasino spolu s Měšťanskou besedou. Zkoumány byly jejich přátelské a nepřátelské tendence a vzájemná konkurence mezi nimi.
|
|
|
Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961
Dohnalová, Kristýna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Bakalářská práce Autor: Kristýna Dohnalová Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961 Abstrakt Tématem této bakalářské práce je rozdílnost urbanistických strategií Západního a východního Berlína od konce druhé světové války do roku 1961, kdy došlo stavbou Berlínské zdi k faktickému rozdělení města. Dané rozmezí let 1945 až 1961 se neslo v duchu poválečné znovuvýstavby městské struktury Berlína. Období, které je předmětem zkoumání, se člení do časově vymezených fází, z nichž každá byla charakteristická jiným urbanistickým přístupem, a to jak ve východní, tak v západní části; od roku 1948, kdy došlo k politickému rozdělení města, mluvíme již o Západním a východním Berlíně. Práce se ve svém teoretickém oddílu zaměřuje na nejvýraznější urbanistické principy uplatňované oběma částmi města v průběhu vymezeného období. Skrze podrobné zkoumání jednotlivých urbanistických koncepcí se práce ve své praktické části zabývá rozdíly mezi oběma architektonickými přístupy a srovnává měnící se západoberlínské a východoberlínské urbanistické strategie. Dochází k závěru, že obě politiky rozvoje města se významně lišily. Tato rozdílnost byla způsobena geopolitickou příslušností k východnímu či západnímu bloku a odlišnými sférami vlivu. Diferenciace tedy souvisela...
|
|
|
Střední Evropa jako ideální prostor (v díle Ingeborg Bachmannové a Libuše Moníkové)
Pelíšková, Klára ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou dva literární mýty objevující se ve středoevropské literatuře, konkrétně habsburský mýtus a Böhmen am Meer, tj. přesunutí Čech k mořskému břehu, a zpracování těchto mýtů v literárním díle dvou německy píšících autorek druhé poloviny dvacátého století, Ingeborg Bachmannové a Libuše Moníkové. Práce nabízí obecnou charakteristiku obou mýtů, popisuje historický kontext jejich vzniku a jejich proměnu v průběhu času. Autorka dále provádí obsahovou analýzu vybraných děl Bachmannové a Moníkové, na jejímž základě se snaží definovat funkci těchto mýtů a odhalit případné paralely mezi nimi. Zkoumá také souvislost mezi konkrétní podobou mýtu a historickým a politickým kontextem doby, v níž analyzovaná literární díla vznikla. V závěru práce je uvedeno srovnání obou zkoumaných mýtů, jakož i způsobu jejich zpracování oběma spisovatelkami. Součástí této práce je mimoto také kapitola věnovaná úvodu do problematiky středoevropského regionu, v níž je nastíněna mnohoznačnost střední Evropy jako pojmu a různorodost existujících středoevropských konceptů, a další kapitola zabývající se teorií mýtu.
|
|
|
German-Polish topics in German and Polish cinematography
May, Katarzyna ; Kochnowski, Roman (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Práce se věnuje reflexi polských a německých stereotypů, příp. jejich dekonstrukci v polské, resp. Polsko-německé kinematografii. Práce se tak pohybuje na pomezí teorie a analýzy filmu, kulturologie i sociologie ve smyslu interkulturních vztahů a částečně i analýzy historické paměti. Cílem práce je diskutovat o termínu stereotypu při vnímání interkulturních vztahů ve vybraných polských a polsko-německých filmech. Autorka analyzuje vznik stereotypních vnímání druhého národa, zvláště v důsledku konfliktní polsko-německé historie.
|
|
|
Srovnání filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu
Tvrdá, Kristina ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu. V první kapitole je krátce popsána definice propagandy a propagandistické techniky, jež jsou v oněch filmech použity. Následující druhá a třetí kapitola se věnují německému a ruskému filmovému průmyslu v průběhu dvacátých až čtyřicátých let minulého století a tvorbě propagandistických filmů. Filmová propaganda se stala totiž jak pro nacisty, tak i pro Sověty jedním z nejefektivnějších způsobů manipulace obyvatelstva. Mimo kinematografie se práce zabývá též rozdílnými náplněmi propagandistických filmů, jež jsou odvozené od jednotlivých ideologií. Čtvrtá kapitola, představující praktickou část této práce, srovnává dva nacistické a dva sovětské propagandistické snímky, a to na základě tří kritérií. Prvním z nich je použití propagandistických technik ve filmech, které vytvářejí jejich propagandistický charakter. V případě druhého kritéria jsou filmy porovnávány na základě zobrazení ideologického nepřítele a v rámci třetího je zkoumán samotný způsob zfilmování. Vybrané snímky často nezaujaly pouze svým propagandistickým obsahem, ale také například střihem nebo hudbou, které ovlivňují především divákovo podvědomí. Cílem práce je zodpovědět otázku, do jaké míry se lišily nebo podobaly použité...
|
host ::
RSS.