|
|
Effect of long-term drought on plant-associated microbiota
Billichová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Mikroorganismy asociované s rostlinami jsou pro růst rostlin velmi důležité. Mikrobiota ovlivňuje například příjem živin, tvorbu květů a plodů nebo biologickou kontrolu patogenů. Mikroorganismy se vyskytují v různých rostlinných orgánech. Každá část rostliny pak vytváří pro mikroorganismy rozdílné prostředí, ve kterých mohou žít. To může ovlivňovat jejich různorodé funkce v závislosti na tom, ve které části rostliny se nacházejí. Jednou z takových funkcí je pomáhat rostlinám vyrovnat se s nepříznivými podmínkami. Sucho jako nepříznivý stav má velký vliv jak na rostliny, tak na mikroorganismy. Cílem této práce je zabývat se vlivem dlouhodobého sucha na složení společenstev mikroorganismů v rhizosféře a endosféře listů a kořenů. Dlouholeté sucho mělo vliv na složení mikrobiálních společenstev v různých rostlinných částech. Dle původního předpokladu se lišila odpověď prokaryot od odpovědi houbových společenstev na sucho. Houbová společenstva jsou více stabilní a jejich alfa diverzita se během rozdílné délky příliš neměnila. Opačný trend v diverzitě je vidět u prokaryot, kde se dá pozorovat i relativní nárůst specialistů s délkou trvání sucha. Pokud se jedná o konkrétní mikrobiální taxony, výsledky potvrzují dříve zaznamenaný trend zvyšujícího se zastoupení Actinobacteria během sucha. U hub byl naopak...
|
|
|
Soucit se sebou, regulace emocí a závislost na alkoholu
Bušková, Tereza ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Zernerová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem soucitu se sebou, regulace emocí a závislosti na alkoholu. Hlavním cílem práce je analýza souvislostí mezi soucitem se sebou, regulací emocí, závislostí na alkoholu a internalizovaným studem. Empirická část práce má charakter kvantitativního výzkumu. Metodami sběru dat jsou škály měřící míru soucitu se sebou, potíží v regulaci emocí, poruch způsobených užíváním alkoholu a internalizovaného studu. Z analýzy sebraných dat od 190 respondentů bylo zjištěno, že míra potíží v regulaci emocí plně mediuje vztah mezi soucitem se sebou a mírou poruch působených užíváním alkoholu. Dále byl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl v míře soucitu se sebou, potížích v regulaci emocí a internalizovaného studu mezi skupinami krátkodobě a dlouhodobě abstinujících závislých na alkoholu. Z analýzy dat rovněž vyplývá statisticky signifikantní korelace mezi mírou soucitu se sebou a mírou internalizovaného studu, mezi mírou soucitu se sebou a mírou potíží v regulaci emocí a mírou internalizovaného studu a mírou potíží v regulaci emocí. Míra internalizovaného studu u skupiny krátkodobě abstinujících byla statisticky významně odlišná od této míry u zkoumaného souboru zdravých jedinců. Tato diplomová práce poukazuje na užitečnost praxe soucitu se sebou, mindfulness, rozvíjení regulace...
|
|
|
Behaviorální fenotyp alzheimerovského modelu APPswe/PSEN1dE9 myší a úloha parvalbuminových interneuronů
Klausová, Tereza ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Alzheimerova choroba představuje sociální a ekonomickou zátěž pro celou společnost. Její etiologie stále zůstává neznámá, známe však některé mechanismy patogeneze, které nám umožňují vytvářet zvířecí modely (zejména myší). V této práci zkoumáme behaviorální fenotyp často používaného modelu APPswe/PSEN1. Zjistili jsme, že ani šestiměsíční, ani desetiměsíční zvířata nevykazují v testech anxiety (otevřené pole a vyvýšené křížové bludiště) ani v testech sociálního chování (sociální interakce a tříkomorový test) zhoršení oproti kontrolní skupině. Test prepulzní inhibice však odhalil, že PPI u alzheimerovských myší zcela mizí, což ukazuje na významnou aberaci v senzomotorickém gatingu. Druhá část práce je zaměřena na chemogenetickou studii úlohy parvalbuminových interneuronů v Alzheimerově chorobě a vlivu jejich excitace na sociabilitu, sociální paměť a senzomotorický gating. Využíváme zde výše zmíněný model křížený s PV-Cre myšmi, což nám umožnilo zavedení Cre dependentních DREADDs. U této skupiny zvířat jsme zkoumali sociální chování a přítomnost narušení v senzomotorickém gatingu. Získané výsledky však nepřinesly žádný důkaz vlivu excitace parvalbuminových interneuronů na chování zvířat a bude potřeba provést více experimentů s větším počtem zvířat. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, chování,...
|
|
|
Molekulární mechanismus buněčné smrti během fototermální terapie nádorů za použití zlatých nanočástic
Jakubcová, Tereza ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Bábelová, Andrea (oponent)
Plazmonická fototermální terapie (PPTT) je inovativní metoda pro léčbu nádorových onemocnění využívající nanomateriály, zejména zlaté nanočástice. Na rozdíl od klinicky používaných nádorových terapií slibuje minimální invazivitu, vysokou specifitu a minimalizaci vedlejších účinků léčby. Po vystavení rakovinných buněk elektromagnetickému záření o vlnových délkách blízkých infračervenému spektru dochází k vytvoření lokální hypertermie, která je zlatými nanočásticemi generována. Mechanismus indukované buněčné smrti však neprobíhá vždy stejným způsobem. Tato práce si klade za cíl porovnat dosud známé reakční mechanismy buněk na hypertermii vyvolanou PPTT a zdůraznit její potenciál pro klinickou terapii rakoviny. Porovnává identifikované mechanismy buněčných smrtí pozorovaných během PPTT, které zahrnují apoptózu, nekrózu, nekroptózu, buněčnou smrt závislou na autofagii, buněčnou smrt závislou na lysozomech a NETózu, které se vzájemně liší na molekulární úrovni. Pochopení molekulární podstaty těchto drah je zásadní pro optimalizaci účinnosti PPTT a její další testování jak in vivo, tak v klinických studiích. Klíčová slova: plasmonická fototermální terapie, zlaté nanočástice, buněčná smrt
|
|
|
The effect of stress on astrocytes and their function during brain development in adolescence
Veverka, Jakub ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Funkce astrocytů v homeostázi centrální nervové soustavy (CNS) a mozku byla léta přehlížena. Novodobé studie prokazují jejich klíčovou roli v restrukturalizaci mozku během dospívání a poukazují na způsoby, jimiž se případná dysregulace jejich funkce (během ontogeneze) může projevit jako predispoziční faktor pro mnohé psychiatrické (resp. psychologické) poruchy. Správná funkce astrocytů může být obzvláště důležitá v období adolescence, během které dochází v mozku k významné heterochronické restrukturalizaci a během níž je vliv externích stresorů na CNS umocněn. Při uvážení role astrocytů v synaptogenezi, synaptické degradaci a regulaci látkové recyklace v synaptické štěrbině, je narušení jejich homeostatické funkce možnou předzvěstí nežádoucích vzorů vývoje CNS. Informace o korelaci těchto faktorů může být zásadní pro pochopení příčin vzniku a aspektů rozvoje psychologických a psychiatrických poruch. Tato bakalářská práce se bude zabývat funkcemi astrocytů během patologicky stresových situací v dospívání a důsledky narušení funkce astrocytů vlivem těchto okolností. Zároveň se bude zabývat jakým způsobem a do jaké míry narušení astrocytické homeostázi CNS (s důrazem na mozek) během adolescence může být indikátorem vzniku či vývoje psychiatrické (resp. psychologické) poruchy později v životě. Klíčová...
|
|
|
Izolace DNA z dotykových stop a její forenzní analýza
Hnyková, Tereza ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Stenzl, Vlastimil (oponent)
Dotyková DNA je ve forenzní genetice ještě stále celkem novým objevem, ale využívá se velmi často jako důkazní materiál při soudních řízení. Přesto například její definice není jednotná a zdroj DNA v dotykových stopách není kompletně prozkoumán. Tato práce tedy shrnuje všechny doposud nalezené zdroje DNA v dotykových stopách. Zároveň se zevrubně zaměří i na výzkum prováděný na těchto modelově vytvářených stopách v laboratořích a jak se získané informace mohou uplatnit v reálných případech ve forenzní praxi. Na závěr budou shrnuty metody extrakce DNA a nejlepší doposud objevené metody k izolaci DNA z dotykových stop. Klíčová slova: Dotyková DNA, Dotykové stopy, Stopová DNA, Forenzní genetika, Volná DNA, Korneocyty, Extrakce DNA, Případy, Kriminalistika
|
|
|
Doba latence pro první výskyt delikventního chování u pacientů v ochranném léčení sexuologickém v závislosti na diagnóze a míře rizikovosti
Kuncová, Tereza ; Klapilová, Kateřina (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu doby latence od uvědomění si parafilní preference do výskytu prvního delikventního chování u pacientů v ochranném léčení sexuologickém. Hlavním cílem práce je kvalitativní explorace možných spouštěčů a bariér formujících dobu latence u oslovených osob s parafilií v ochranném léčení. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s problematikou parafilií, prezentuje vybrané diagnózy spojované se zvýšeným rizikem spáchání sexuálního deliktu a dotýká se i prevalence parafilií v české i zahraniční populaci. Dále práce neopomíjí ani nástroje pro hodnocení rizika recidivy u pachatelů sexuálních deliktů. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkum realizovaný prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s devíti pacienty v ochranném léčení sexuologickém či zabezpečovací detenci. Metodou tematické analýzy byly identifikovány vnitřní a vnější spouštěče a vnitřní a vnější bariéry delikventního chování. Do skupiny vnějších spouštěčů dle výpovědí pacientů lze řadit: oběť v sexuálním kontextu, absenci partnerského vztahu, pracovní vytížení, nefunkční rodinné zázemí a vliv návykových látek. Vnitřních spouštěče zahrnovaly: neobratnost ve vztazích, silné sexuální puzení a negativní prožívání. Jako vnější bariéry oslovení pacienti označili rodinné vztahy, pracovní vytížení, strach z...
|
|
|
Pohled studentů učitelství geografie na využití umělé inteligence ve vzdělávání
Balvín, Vojtěch ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pohledem studentů geografie na umělou inteligenci. Hlavním cílem práce je zjistit, jak studenti magisterského studia učitelství geografie vnímají umělou inteligenci a její využití při studiu a výuce. Pro dosažení vytyčeného cíle byla využita metoda polostrukturovaného interview, kterého se celkem zúčastnilo dvanáct studentů. Vyhodnocení výpovědí respondentů bylo dosaženo pomocí metody obsahové analýzy. Z výzkumných zjištění vyplývá, že většina respondentů má na umělou inteligenci pozitivní pohled a minimálně jednou ji každý tázaný student během studia použil. Během studia je jimi nejvíce využívána k psaní seminárních prací a vyhledávání informací. Při výuce na základních nebo středních školách je pak studenty umělá inteligence využívána hlavně k přípravě hodin a materiálů do hodin. Respondenti se sami snaží prohlubovat své znalosti a dovednosti ohledně umělé inteligence. Také by rádi navštívili kurzy, kde by jim byly předány základy správné práce s umělou inteligencí.
|
|
|
Charakterizace proteinů, jejichž degradace je nezbytně nutná pro správný průběh embryonální genomové aktivace u savců
Svobodová, Nika ; Toralová, Tereza (vedoucí práce) ; Krejčová, Tereza (oponent)
Raný embryonální vývoj je řízen maternálními mRNAa proteiny, které byly nasyntetizovány během oogeneze. Klíčovým obdobím pro preimplantační vývoj je přechod od maternální kontroly vývoje k embryonální. Tento proces, známý spíše pod anglickým názvem maternal-to-zygotic transition (MZT), vyžaduje koordinovanou degradaci nahromaděných maternálních mRNA a proteinů a následnou aktivaci embryonálního genomu (EGA). Maternální mRNA jsou z embrya postupně odstraněny, degradace maternálních proteinů však zatím není příliš dobře objasněna. U savců je známo pouze několik málo proteinů, jejichž degradace je nezbytná pro správný průběh EGA. Aktivace embryonálního genomu velmi úzce souvisí s reorganizací struktury chromatinu. Spuštění genové exprese vyžaduje rozvolnění chromatinu v oblasti genu a také přítomnost příslušných transkripčních faktorů. Maternální proteiny, které je nutné degradovat pro správný průběh EGA u savců, se podílejí právě na regulaci struktury chromatinu a translokaci potřebných faktorů. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat vybrané proteiny (PIASy, CBX5, TAB1 a H1FOO) a popsat úlohu, kterou hrají během přechodu od maternální k embryonální kontrole vývoje. Zatímco PIASy, CBX5 a H1FOO je nutné degradovat pro rozvolnění struktury chromatinu umožňující spuštění embryonální genové...
|
|
|
Fyziologické a neurobiologické koreláty osobnostních rysů
Kubelková, Klára ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Jonáš, Juraj (oponent)
Tato práce se snaží poskytnout přehled doposud známých molekulárních, genetických, stejně tak jako strukturních a funkčních korelátů osobnostních rysů, přičemž se zaměřuje primárně na typologii podle extenzivně používané klasifikace "NEO PI-R" ("Big five"). Též se snaží alespoň stručně pojednat o metodice získávání jak neurobiologických, tak psychologických dat a její validitě. V neposlední řadě si klade za cíl poukázat na silné a slabé stránky neurobiologického přístupu k osobnosti, jeho možné přínosy i úskalí. Jejím cílem není stanovit přesný podíl biologických a sociálních vlivů, ale objasnit mechanismy, které se na této biologické podmíněnosti podílejí. Přestože v dnešní době existuje obrovské množství odborných studií zabývajících se biologickým substrátem osobnosti, je mezi nimi značná nejednotnost, a to jak co se týká metodiky, tak poskytovaných výsledků. Jen malá část z nich se navíc snaží své nálezy vysvětlit možnými mechanismy jejich účinku a zapojit je tak do širšího obrazu propojenosti mezi mozkem a osobností. Tyto a mnohé další limitace neurobiologického výzkumu osobnosti, kterým je v práci věnována nemalá pozornost, jsou jen důkazem nesmírné komplexity lidského mozku a lidské osobnosti. Přesto se některé výsledky zdají být významnější než jiné, ať už pro jasnější vysvětlení jejich...
|
host ::
RSS.