|
|
Veřejný prostor - místo, kde žijeme?
Janská, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem veřejného prostoru jako konstruktu, který je utvářen v čase a odpovídá dobovým společenským normám. První část práce mapuje historický vývoj tohoto konstruktu a popisuje, jak se proměňoval obsah pojmů, které byly v různých dobách používány v tom smyslu, kterému dnes rozumíme jako veřejný prostor. Představuje dobová teoretická východiska, jejich reflexe ve společnosti a zároveň jejich odraz v žité skutečnosti, a popisuje klíčové vlivy, které formovaly dnešní "modus vivendi" veřejného prostoru. Kromě antické agory se zaměřuje výhradně na české prostředí od 19. století do současnosti. Druhá, výzkumná část práce popisuje v rámci tří případových studií, jakým způsobem se aktuální diskurs veřejného prostoru, reprezentovaný Nadací Via a jejím programem Místo, kde žijeme, přepsal do společenské struktury tří českých obcí, jak se v těchto obcích proměnil veřejný prostor a které prvky z minulosti v této struktuře přetrvaly.
|
|
|
Sociální sítě a církevní společenství
Vondra, Radek ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Cílem této práce je popsat podoby a potenciál sociálních sítí v církevním společenství z pohledu začleňování. Práce vymezuje, co jsou sociální sítě, jak souvisejí s komunitou a jak je lze zkoumat. Zabývá se sborovým společenstvím jako jednotkou církve a jeho vymezením v Českobratrské církvi evangelické. Popisuje různé pohledy na začlenění. Výzkumná část zachycuje proces vstupu do konkrétního sboru Českobratrské církve evangelické. Na tomto příkladu mapuje různé podoby začleňování včetně biblického přikázání lásky a zaznamenává v čase se proměňující způsoby a síly, jimiž mohou sociální sítě sboru jedince vtahovat a nést. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Polyamorní identity: Biografie praktikujících
Svobodová, Michaela ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá novým společenským fenoménem polyamory, alternativní formou vztahového uspořádání, ve kterém jedinci udržují několik partnerských vztahů zároveň. Biografická studie je zaměřena na konstruování polyamorní identity v rámci biografického rozhovoru s participujícími jedinci v České republice. Cílem práce je objasnit, jak je polyamory praktikujícími inpterpetována ve společenském a kulturním prostředí, ve kterém monogamní vztah představuje společenskou normu. Na základě analýzy jsou v práci představeny společné rysy biografií polyamoriků (předešlé nemonogamní vztahové zkušenosti, motivy, pravidla). Polyamory je dále interpretována teoretickým konceptem čistého vztahu Anthonyho Giddense. Klíčová část práce se zaměřuje na aplikaci triangulární teorie lásky R.Sternberga na polyamory a podobu jednotlivých komponent intimity vášně a závazku v polyamorním vztahu respondentů. Práce zahrnuje návrh kompetenčního modelu pro praktikování vycházející z výsledné hypotézy, že polyamory představuje dovednost/schopnost.
|
|
|
Narativní konstrukce češství vídeňských Čechů
Berg, Lucie ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Vídeň, kdysi největší české město, kam proudily za prací v 19. a na začátku 20. století stovky řemeslníků, námezdních dělníků a služebnictva především z českého a moravského jihu. Někteří se postupně vraceli zpátky do Čech a na Moravu, jiní ve Vídni zůstali natrvalo a kompletně se asimilovali. Předmětem této práce jsou ale potomci těch lidí, kteří ve Vídni zůstali natrvalo a vztah k české kultuře a češství si udrželi. Na základě devatenácti biograficky orientovaných vyprávění, získaných v květnu a červnu roku 2015 ve Vídni, jsou v práci představeny způsoby, jakými vypravěči konstruují svou etnickou/národní a kolektivní identitu, a komunikativní paměť. Vypravěči jsou zástupci starousedlých vídeňských Čechů, kteří mluví česky, účastní se spolkového života menšiny a jejichž alespoň jeden předek českého původu přišel do Vídně nejpozději před 2. světovou válkou. Na základě roku svého narození byli přiřazeni do konkrétní generace: meziválečné, válečné, střední a nejmladší. Každé generaci je věnována jedna kapitola, v niž jsou představeni její zástupci a způsoby, jakými se identifikují, zda a jakou budují kolektivní identitu a jaké jsou jimi sdílená specifická témata, která jsou pro danou generaci charakteristická. V rámci této práce je také představena historie české menšiny ve Vídni a pozornost je...
|
|
|
"Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo" Etnografie českého mesiánsko-židovského společenství
Soukupová, Monika ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá některými aspekty religiozity členů českého společenství, které se hlásí k hnutí mesiánského judaismu. Text je založen na terénním výzkumu, který jsem v dané kongregaci uskutečnila. V úvodu se pokouším předložit definice tohoto typu zbožnosti, popsat historický vývoj hnutí, jeho sepětí s evangelikální religiozitou, nastínit jeho základní věroučné pilíře, objasnit roli nežidovských věřících v tomto hnutí a konečně předestřít možné podoby bohoslužeb. V metodologické části práce se věnuji jednak své pozici v terénu - vývoji svého vztahu s informátory, zhodnocení své insidersko-outsiderského postavení ve společenství a dále problematizuji sdílení náboženských zážitků, přičemž se hlásím k Palečkově a Konopáskově konceptu "věřícného přístupu". V praktické části práce se pokouším poodhalit cestu jednotlivých členů sboru k tomuto typu zbožnosti, přičemž se opírám o Kaellin koncept "born-again seeking". Na základě výpovědí jednotlivých věřících se snažím rozkrýt, proč daná kongregace nepřijímá více prvků letniční religiozity, které lze spatřit u mnohých mesiánských společenství, zejména ve Spojených státech amerických či Anglii. Směřování sboru se mi naopak jeví jako určitá protiváha emocionální pentekostální religiozitě. Na fenoménech slavení židovských svátků, svěcení...
|
|
|
Mapování životního stylu Zero Waste
Nováková, Kristýna ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Práce zkoumá vnímání životního stylu Zero Waste z pohledu lidí, kteří tímto životním stylem žijí. Hlavními cíli výzkumu je zmapování vnímání životního stylu Zero Waste v rámci pojmenování toho, co pro informátory ten to životní styl znamená a jak ho vnímají. Dále se zabývám motivacemi, které tito lidé ke svému životnímu stylu mají, ať se jedná o vnější či vnitřní a také se snažím zmapovat přínosy negativní či pozitivní, které Zero Waste přináší do života svých stoupenců. Práce je postavena na kvalitativním výzkumu, konkrétně tedy na sedmi rozhovorech s lidmi, kteří žijí v souladu s životním stylem Zero Waste, se kterými jsem vedla polostrukturované rozhovory. Pomocí tématické analýzy jsem identifikovala deset kategorií, které charakterizují životní styl Zero Waste: snaha o změnu, konverze/změna myšlení, dobrovolná skromnost/boj proti konzumnímu způsobu života, úspora peněz, módní trend, osvěta, spirituální/náboženský aspekt, naplnění/radost/štěstí, komunitní sdílení, morální rozpor. Hlavními zjištěními výzkumu je právě ucelená charakteristika životního stylu Zero Waste, která staví na autentických informacích pořízených přímo od lidí žijících tímto životním stylem. Má zjištění se týkají především samotné charakteristiky Zero Waste, jak tito lidé svůj životní styl vnímají a jakým způsobem ho...
|
|
|
Světlo v dlani: Antropologická studie fenoménu Reiki
Proboštová, Jana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Zájem antropologie náboženství se často soustředí na životní postoje a hodnoty praktikantů některého náboženství nebo spirituálního systému a do tohoto kontextu je zasazen také následující text. Diplomová práce se soustředí na fenomén Reiki - původně východní nauku, která se v druhé polovině 20. století rozšířila podobně jako jiné filosoficko-spirituální systémy do Ameriky i Evropy. Kromě spirituální stránky je výrazným prvkem Reiki učení jeho příslušnost k tzv. léčícím systémům a z toho důvodu ho ve své práci nepovažuji pouze za spirituální nauku ale spíše za specifickou spirituální praxi s léčitelským podtextem, která je historicky ukotvená v medicínském prostředí. Při samotném výzkumu tedy vycházím v teoretickém základu nejen z antropologie náboženství, ale uvažuji také v termínech antropologie medicíny a teorie embodimentu. V práci se skrze vysvětlení základních principů snažím ukázat, že svět Reiki praktikantů je do značné míry roztříštěný a vývoj nauky postupně vedl k různým výrazným modifikacím a k současnému stavu, kdy tyto modifikace existují současně a činí jednotnou definici učení velice obtížnou. Perspektiva embodimentu mi zároveň dovoluje více se zabývat samotnou léčitelskou praxí a jejím nejdůležitějším aspektem - tělem, na které nahlížím jako na subjekt, který přímo vstupuje do...
|
|
|
Místo spirituální sexuality v osobním rozvoji lidí v současném Česku
Termerová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Práce se zabývá tělesnými způsoby pozornosti v praxi lidí zabývajících se spirituálně sexuálním rozvojem v současné české společnosti. Skrze fenomenologickou perspektivu autorka diskutuje proměny v prožívání, jednání a intencionalitě skrze kulturně konstituované tělesné způsoby spirituálně sexuální praxe. Téma je zasazeno do společenskovědního výzkumu sexuality a sexuálních diskurzů, nejvíce se však vztahuje k fenomenologické perspektivě a metodologii somatických způsobů pozornosti Thomase J. Csordase (1993). Jednotlivé dimenze této praxe, s pozorností věnovanou také proměnám v intencionalitě praktikujících jedinců, zkoumá autorka skrze kvalitativní výzkum, který proběhl kombinací terénního výzkumu zkoumaného pole a biografických, polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
| |
|
|
Disciplína bez pravidel? Etnografie Dialogického jednání s vnitřním partnerem
Šlédrová, Jasňa ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Předmětem této práce je Dialogické jednání s vnitřním partnerem, které se prezentuje jako psychosomatická sebepoznávací a seberozvojová disciplína Ivana Vyskočila. Dialogické jednání nahlížím s pomocí tří vymezení objektů - jako sítí, fluidních objektů a ohnivých objektů, pomocí kterých prozkoumávám rozmanité způsoby, kterými dialogické jednání jako disciplína drží svůj tvar. V práci se zabývám vznikem a průběžným znovu-vynalézáním dialogického jednání a prozkoumávám jeho nejednoznačnou vazbu na zakladatele Ivana Vyskočila. Analyzuji stálost a proměnlivost pravidel, které disciplínu utvářejí a vymezují její hranice. Dialogické jednání popisuji jako soubor vztahů mezi měnícími se entitami a realitami přítomnými a nepřítomnými a jako přechody mezi nimi, pro které je významné přeuspořádávání řady jednotlivostí. V práci zachycuji klíčová napětí, která jsou v disciplíně přítomna. Dialogické jednání chce být otevřenou disciplínou bez pravidel, která jsou však v disciplíně přítomná a tendují k ustalování. Otevřenosti je dosahováno prostřednictvím strategií předávání vědění, které mají řád a pravidla destabilizovat. Poznatky a závěry představené v této práci vycházejí ze zúčastněného pozorování na hodinách dialogického jednání, které se odehrávají na Divadelní akademii múzických umění (DAMU), studia...
|
host ::
RSS.