|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
|
|
The role of Wnt signaling in embryonic development.
Dupačová, Naoko ; Kozmík, Zbyněk (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Disertační práce: Úloha Wnt signalizace v embryonální vývoj Naoko Dupačová (Fujimura) Abstrakt Wnt signalizace hraje důležitou roli v mnoha vývojových procesech. Vazba ligandu Wnt na příslušné receptory následně aktivuje tři hlavní dráhy: kanonickou Wnt/β-catenin signalizaci, která má za následek aktivaci β-catenin/Tcf zprostředkované genové exprese a nekanonické Wnt/PCP a Wnt/Ca2+ dráhy. V této práci jsem se zaměřila na studium úlohy Wnt/β-catenin signalizace během embryonálního vývoje, zejména v koncovém mozku (telencefalonu) a očích. Wnt/β-catenin signalizace je nezbytná pro zachování proliferace neurálních progenitorových buněk a pro dorzo-ventrální specifikaci koncového mozku. V této práci jsme se zabývali transkripčními cíly kanonické Wnt signalizace během tohoto procesu. Ukázali jsme, že výsledkem ektopické aktivace Wnt/β-catenin signalizace je zvýšená exprese genu Sp5, který kóduje protein Sp5 z rodiny Sp1 transkripčních faktorů. Proximální promotor genu Sp5 obsahuje pět Tcf/Lef vazebných míst, která zprostředkují přímou regulaci Sp5 v důsledku kanonické Wnt signalizace. Dále jsme prokázali, že Sp5 funguje jako transkripční represor, mající stejnou DNA vazebnou specifitu jako Sp1, a tudíž potlačuje expresi Sp1 cílových genů, jako je p21. Došli jsme k závěru, že transkripční faktor Sp5...
|
|
|
Problém neplodnosti a způsoby jeho řešení.
Semyakina, Anastasiya ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce se na základě současných poznatků zabývá moderními metodami léčby neplodnosti. Zkoumá, v jaké míře a v jakých případech se tyto metody používají a jaká nesou rizika pro zdraví ženy i dítěte. Zvláštní důraz je kladen na metody asistované reprodukce jakožto nejvíce používané a efektivní, ale také nejvíce invazivní. Problém neplodnosti postihuje v současné době 10-15% párů. S použitím hormonálnich, chirurgických metod léčby a technik asistované reprodukce lze ve většině případů tento problém řešit. Největší komplikací pro ženy, kterou přináší metody ART (assisted reproductive technology) je hyperstimulační ovariální syndrom, který vede k vyšší frekvenci časných těhotenských ztrát a může být i fatální pro ženu. Protože je v cyklech ART často přenášeno několik embryí, hrozí dětem počatým pomocí ART rizika plynoucí z vícečetného těhotenství: zvýšené riziko předčasného porodu, větší riziko výskytu vývojových vad a intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: Asistovaná reprodukce, neplodnost, vrozené vývojové vady, vícečetné těhotenství
|
|
|
Léčba hypotyreózy a hypertyreózy v těhotenství a jejich následky pro plod.
Šípová, Drahoslava ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Peterková, Renata (oponent)
Choroby postihující štítnou žlázu můžeme pro jednoduchost rozlišit na autoimunitní onemocnění, hypotyreózu a hypertyreózu. Mezi příčiny jejich vzniku počítáme na příklad genetické predispozice, faktory vnějšího prostředí a přísun jódu v příliš velkých i příliš malých dávkách. Různé formy tyreoidálních dysfunkcí se vyskytují u velkého počtu světové populace, větší zastoupení mají mezi takto postiženými ženy v porovnání s muži v poměru přibližně 4:1. Větší pozornost je ženám věnována nejen v důsledku jejich vyšší náchylnosti k těmto nemocem, ale i z toho důvodu, že patologie štítné žlázy přetrvávají, nebo se dokonce nově objevují, i během těhotenství. Pokud nedojde k jejich včasnému zachycení a následné adekvátní léčbě, působí probíhající nemoc především v prvním trimestru negativně na vyvíjející se dítě. V relativně velkém množství se pak objevují potraty, předčasné porody, mrtvě narozené děti a děti s různými stupni tělesného a duševního postižení. V rámci léčby, která probíhá v případě hypofunkce levotyroxinem a u hyperfunkce propyltiouracilem, carbimazolem a metimazolem, dochází u budoucích matek ke zmírnění projevů tyroidálního onemocnění. Po porodu ale můžou být někdy u novorozenců pozorovány vrozené vady, jejichž původ je přičítán antityroidálním lékům a poukazuje tak na jejich možný...
|
|
|
Problematika léčby diabetu a prevence vrozených vad.
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Peterková, Renata (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o vztahu diabetu v těhotenství se zvýšeným rizikem incidence vrozených vad a preventivních opatřeních, které mohou toto riziko snižovat. Zvýšené riziko mají děti diabetických matek zejména pro vznik defektů centrální nervové soustavy (až třikrát vyšší), kardiovaskulární soustavy (až 1,5-4,5krát vyšší) a vylučovací soustavy (až 2,5-3krát vyšší). Dalšími orgánovými soustavami se zvýšenou pravděpodobností vzniku defektu během vývoje jsou kosterní systém, gastrointestinální trakt a ucho. Aby bylo toto riziko minimalizováno, je třeba dodržovat účinná preventivní opatření, zejména udržet hladinu glykémie v normě a bez výkyvů. Toho lze docílit dodržováním vhodné životosprávy a u diabetu vyžadujícího podávání léků užíváním léčiv vhodných pro těhotné ženy. Každá těhotná pacientka by si měla pravidelně měřit hladinu krevní glukózy a snažit se nepřekročit hodnotu 90mg/ml (5,0 mmol/l) při měření na lačno a 150 mg/ml (8,4mmol/l) při měření hodinu po jídle. Velmi důležitá je také informovanost pacientky. Dalšími opatřeními využívanými v prevenci vzniku vývojových vad u dětí diabetických matek jsou pravidelná měření hladiny glykohemoglobinu, plánování těhotenství a screening prováděný u těhotných žen. Klíčová slova: Diabetes, vrozené vady, těhotenství, prevence
|
|
|
Přehled typů končetinových vad u člověka.
Hundsnurscherová, Zdeňka ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Vývoj horních a dolních končetin u člověka je citlivý k narušení během kritické periody, která začíná u horních končetin 25. den od početí a trvá do 35. dne. U dolních končetin nastupuje i končí vývoj o den a až dva později. Po 35. dni embryonálního vývoje pokračuje kritická perioda vývoje končetin, kdy již není možné vyvolat velkou vývojovou vadu, ale pouze vadu malou a tato perioda pokračuje do konce osmého týdne od početí. V začátku kritické periody vznikají vážné končetinové vady (amelie, fokomelie, hemimelie, ektromelie a sirenomelie), později vznikají vady menší postihující především distální struktury končetin (longitudinální preaxiální redukce, longitudinální postaxiální, longitudinální pre- a postaxiální). Na rozdíl od kritické periody existuje tzv. sensitivní perioda tj. perioda, kdy buňky vyvíjejícího orgánu jsou citlivé na negativní vlivy vnějšího prostředí. Obecně vnější negativní vlivy nazýváme teratogeny a do této skupiny patří chemické faktory jako léčiva (thalidomid, vitamín A, misoprostol, phenytoin, metotrexát). Mezi vnější negativní vlivy počítáme také fyzikální faktory, do kterých patří hypoxie a hypertermie, záření a faktory biologické, kterými jsou bakteriální, virové a parazitární infekce. Při vzniku končetinových vad se nejvíc uplatňují chemické a fyzikální vlivy. Klíčová...
|
|
|
Závislost zdravotního stavu populace na systému AB0.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Likovský, Zbyněk (oponent)
Tato práce je souhrnem poznatků o vztazích mezi krevními skupinami systému AB0 a výskytem určitých chorob v populaci. K nemocem zmíněným v této práci patří různé typy rakoviny, malárie, lepra, pravé neštovice, vitiligo a řada dalších. Výrazná závislost na krevních skupinách typu AB0 byla odhalena u rakoviny žaludku, rakoviny vaječníků, peptických vředů a cholery. U dalších onemocnění nejsou výsledky jednoznačné nebo na jejich vztah ke krevním skupinám nebyl proveden dostatečný počet průkazných studií.
|
|
|
Genetická regulace vývoje končetiny.
Šnajdr, Pavel ; Grim, Miloš (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Lx u SHR.Lx potkana se u homyzygota manifestuje jako preaxiální polydaktylie zadní končetiny. Ukázali jsme, že delece 2,964 bp v intronu 2 genu Plzf (Promyelocytic leukemia zinc finger) je jediným kandidátem na Lx. Tato delece odstraňuje nejzakonzervovanější CNE (conserved noncoding element) s předpokládanou regulační funkcí pro expresi Plzf. Použitím in situ hybridizace jsme nalezli redukovanou expresi Plzf v končetinách Lx/Lx a změněnou expresi některých Plzf regulovaných genů, Hoxd10-13 a Bmp2. Exprese Shh je beze změny. hd u potkana se u homyzygota manifestuje redukcí či ztrátou prstů II a III na předních i zadních končetinách a postižením spermatogeneze vedoucí k neplodnosti samců. Zjistili jsme, že hd mutace je způsobena inzercí endogenního retrovirového úseku do intronu 10 genu Cntrob, která vede k translaci zkráceného proteinu centrobin. In situ hybridizace ukázala, že exprese Sox9, markeru kondenzace chrupavky a Bmp receptoru Bmpr1b chybějí v distální části základů prstů II a III. Při studiu spermatogeneze jsme lokalizovali centrobin (protein genu Cntrob) v centrozómu, manžetě, a okrajovém prstenci akroplaxómu. Mutované spermatidy mají poškozený aparát spojující hlavičku a ocas, což vede k jejich dekapitaci během vývoje. Prokázali jsme zřetelnou expresi c-myb ve vyvíjející se končetině....
|
|
|
Molekulárně- genetická analýza karcinomů štítné žlázy
Sýkorová, Vlasta ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Zamrazil, Václav (oponent) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Úvod: Nadory štitne žlazy představuji vice než 90% endokrinnich tumorů a jejich incidence, předevšim papilarniho karcinomu, se v Česke republice neustale zvyšuje. Je znamo několik genetickych přičin, ale jejich vliv na fenotyp je stále kontroverzni. Cíle: Studium genetickych přičin (RET/PTC, BRAF a RAS alteraci) a polymorfismů v RET genu u nadorů štitne žlazy (předevšim PTC) a korelace genotypu s fenotypem. Soubor a metody: Celkem bylo analyzovano 234 PTC tkani, 8 špatně diferencovanych karcinomů, 3 anaplasticke karcinomy, 23 medularnich karcinomů, 6 folikularnich karcinomů a jeden folikularni adenom. Pro analyzu byly použity vzorky zamraženych čerstvych tkani, biopsii tenkou jehlou a parafinovych bločků od pacientů s nadory štitne žlazy a vzorky krve od zdravych kontrol. Exprese RET/PTC přeskupeni byla detekovana na agarozovem gelu, RET polymorfismy byly analyzovany pomoci specifickych TaqMan sond. Detekce mutaci v BRAF genu a třech RAS genech byla provedena přimou sekvenaci. Zjištěne alterace byly korelovany s klinicko-patologickymi parametry. Výsledky: Zjistili jsme, že některe polymorfismy v RET genu asociuji se vznikem RET/PTC přeskupeni u PTC a prokazali jsme, že BRAF mutace koreluje s větši agresivitou tumoru. V RAS genech jsme nalezli několik genetickych změn. Závěr: Studie přinesla...
|
|
|
Kraniofaciální abnormity při spánkovém apnoickém syndromu
Dostálová, Simona ; Šonka, Karel (vedoucí práce) ; Čáp, Jan (oponent) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Předkládaná disertační práce vychází ze série cefalometrických studií kontrolní skupiny české populace, pacientů s SAS a pacientů s akromegalií s nebo bez SAS. Výsledky vedou k následujícím závěrům: Při porovnání cefalometrických nálezů pacientů se syndromem spánkové apnoe s nálezy u zdravé populace jsme prokázali, že orofaciální skelet i měkké tkáně nemocných se syndromem spánkové apnoe se liší od kontrolní skupiny žen i mužů. Zjištěné změny skeletu (zvětšení dolního goniového úhlu, zvětšení předních obličejových výšek, zkrácení horní části obličeje) a delší velum u nemocných disponují ke zúžení horních dýchacích cest v úrovni oropharyngu, a tím se podílejí na vzniku SAS. Rozdíl ve stupni hypertrofie měkkého patra (resp. velikosti uvuly), dorsokaudální rotaci mandibuly a zvětšení dolní části goniového úhlu se dá vysledovat při cefalometrické analýze mezi skupinou mužů s lehkým a těžkým obstrukčním syndromem spánkové apnoe. Proto lze shrnout, že tíže onemocnění SAS závisí do značné míry na stupni změn orofaciálního skeletu a měkkých tkání. Zjištěný vysoce signifikantní rozdíl v BMI a v obvodu krku mezi skupinami nemocných s lehkým a těžkým SAS potvrzuje, že důležitým dispozičním faktorem pro SAS je obezita a zejména depozita tuku v parafaryngeálním prostoru. Pacienti s akromegalií vykazují oproti kontrolním...
|
host ::
RSS.