|
|
Problematika léčby diabetu a prevence vrozených vad.
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Peterková, Renata (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o vztahu diabetu v těhotenství se zvýšeným rizikem incidence vrozených vad a preventivních opatřeních, které mohou toto riziko snižovat. Zvýšené riziko mají děti diabetických matek zejména pro vznik defektů centrální nervové soustavy (až třikrát vyšší), kardiovaskulární soustavy (až 1,5-4,5krát vyšší) a vylučovací soustavy (až 2,5-3krát vyšší). Dalšími orgánovými soustavami se zvýšenou pravděpodobností vzniku defektu během vývoje jsou kosterní systém, gastrointestinální trakt a ucho. Aby bylo toto riziko minimalizováno, je třeba dodržovat účinná preventivní opatření, zejména udržet hladinu glykémie v normě a bez výkyvů. Toho lze docílit dodržováním vhodné životosprávy a u diabetu vyžadujícího podávání léků užíváním léčiv vhodných pro těhotné ženy. Každá těhotná pacientka by si měla pravidelně měřit hladinu krevní glukózy a snažit se nepřekročit hodnotu 90mg/ml (5,0 mmol/l) při měření na lačno a 150 mg/ml (8,4mmol/l) při měření hodinu po jídle. Velmi důležitá je také informovanost pacientky. Dalšími opatřeními využívanými v prevenci vzniku vývojových vad u dětí diabetických matek jsou pravidelná měření hladiny glykohemoglobinu, plánování těhotenství a screening prováděný u těhotných žen. Klíčová slova: Diabetes, vrozené vady, těhotenství, prevence
|
|
|
Testování embryotoxicity léků na zárodku kuřete
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Vývoj plodu může být negativně narušen vnějšími faktory, které mohou zapříčinit vznik vývojových vad. Takové faktory jsou nazývány teratogeny a spadají mezi ně mimo, fyzikálních a biologických také chemické látky včetně některých běžně užívaných léčiv, kterým je doporučováno se v těhotenství vyhýbat. V případě žen s chronickým onemocněním, jakým je například diabetes mellitus, je ale nutná trvalá medikace i během těhotenství. Je proto třeba zajistit léčivo a dávku, které jsou pro užívání je v těhotenství bezpečné. Při zjišťování embryotoxicity léků se uplatňují prospektivní a retrospektivní epidemiologické studie, které jsou doplňovány výsledky získanými v experimentálních studiích. Dle doporučení OECD (organization for economic co-operation and development) je klasické testování prováděno na dvou odlišných savčích druzích. Tyto výzkumy jsou ovšem limitovány rozdílnou farmakokinetikou a biotransformací, kterým látka v mateřském organismu podléhá. Proto se při alternativním testování využívají takové metody, které vliv mateřského organismu vyloučí. Jedním z modelových organismů toto umožňující je zárodek kuřete. Ten mimo jiné může na rozdíl od testování na buněčných či tkáňových kulturách poskytnou i komplexní informace o působení testovaného faktoru na organismus jako celek. Za tímto účelem byla...
|
|
|
Diferenciační potenciál lidských mezenchymálních kmenových buněk izolovaných ze zubní dřeně
Vacková, Kristýna ; Voltrová, Barbora (vedoucí práce) ; Steklíková, Klára (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky izolované ze zubní dřeně (dpMSC) jsou díky jejich širokému diferenciačnímu potenciálu a jednoduchosti izolace v dnešní době velmi oblíbeným typem kmenových buněk pro studium buněčné terapie a regenerativní medicíny. Získávají se z rutinně odstraněných lidských třetích molárů, které by skončily bez užitku v odpadu, a navíc jejich použití není zatíženo etickými problémy. DpMSC splňují všechna kritéria pro mezenchymální kmenové buňky, relativně dobře se množí v laboratorních podmínkách a vykazují dlouhou in vitro životnost. Kromě diferenciace do osteogenní, adipogenní a chondrogenní linie jsou dpMSC schopné diferenciovat do neurogenní, myogenní a hepatogenní linie, do melanocytů a endotelových buněk. DpMSC se používají především na zvířecím modelu pro in vivo regeneraci zubní, kostní, svalové, nervové a jaterní tkáně. Probíhá i několik klinických studií, které zkoumají regenerativní potenciál dpMSC u lidí. Mohou se využívat nejen ve stomatologii pro regeneraci zubní nebo kostní tkáně, ale díky svému původu z neurální lišty je lze využít i pro léčbu neurogenních onemocnění a pro řadu dalších aplikací. Cílem této práce bylo sepsání literární rešerše zaměřené na studium diferenciačního potenciálu lidských dpMSC a na terapeutický potenciál těchto buněk v regenerativní medicíně...
|
|
|
Testování embryotoxicity léků na zárodku kuřete
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Vývoj plodu může být negativně narušen vnějšími faktory, které mohou zapříčinit vznik vývojových vad. Takové faktory jsou nazývány teratogeny a spadají mezi ně mimo, fyzikálních a biologických také chemické látky včetně některých běžně užívaných léčiv, kterým je doporučováno se v těhotenství vyhýbat. V případě žen s chronickým onemocněním, jakým je například diabetes mellitus, je ale nutná trvalá medikace i během těhotenství. Je proto třeba zajistit léčivo a dávku, které jsou pro užívání je v těhotenství bezpečné. Při zjišťování embryotoxicity léků se uplatňují prospektivní a retrospektivní epidemiologické studie, které jsou doplňovány výsledky získanými v experimentálních studiích. Dle doporučení OECD (organization for economic co-operation and development) je klasické testování prováděno na dvou odlišných savčích druzích. Tyto výzkumy jsou ovšem limitovány rozdílnou farmakokinetikou a biotransformací, kterým látka v mateřském organismu podléhá. Proto se při alternativním testování využívají takové metody, které vliv mateřského organismu vyloučí. Jedním z modelových organismů toto umožňující je zárodek kuřete. Ten mimo jiné může na rozdíl od testování na buněčných či tkáňových kulturách poskytnou i komplexní informace o působení testovaného faktoru na organismus jako celek. Za tímto účelem byla...
|
|
|
Problematika léčby diabetu a prevence vrozených vad.
Steklíková, Klára ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Peterková, Renata (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o vztahu diabetu v těhotenství se zvýšeným rizikem incidence vrozených vad a preventivních opatřeních, které mohou toto riziko snižovat. Zvýšené riziko mají děti diabetických matek zejména pro vznik defektů centrální nervové soustavy (až třikrát vyšší), kardiovaskulární soustavy (až 1,5-4,5krát vyšší) a vylučovací soustavy (až 2,5-3krát vyšší). Dalšími orgánovými soustavami se zvýšenou pravděpodobností vzniku defektu během vývoje jsou kosterní systém, gastrointestinální trakt a ucho. Aby bylo toto riziko minimalizováno, je třeba dodržovat účinná preventivní opatření, zejména udržet hladinu glykémie v normě a bez výkyvů. Toho lze docílit dodržováním vhodné životosprávy a u diabetu vyžadujícího podávání léků užíváním léčiv vhodných pro těhotné ženy. Každá těhotná pacientka by si měla pravidelně měřit hladinu krevní glukózy a snažit se nepřekročit hodnotu 90mg/ml (5,0 mmol/l) při měření na lačno a 150 mg/ml (8,4mmol/l) při měření hodinu po jídle. Velmi důležitá je také informovanost pacientky. Dalšími opatřeními využívanými v prevenci vzniku vývojových vad u dětí diabetických matek jsou pravidelná měření hladiny glykohemoglobinu, plánování těhotenství a screening prováděný u těhotných žen. Klíčová slova: Diabetes, vrozené vady, těhotenství, prevence
|
host ::
RSS.