|
|
Ekologické a evoluční důsledky polyploidizace
Pavlíková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rooks, Frederick (oponent)
Frekvence výskytu polyploidie v přirozených populacích je mnohem častější než se původně předpokládalo, což naznačuje, že polyploidizace musí svým nositelům přinášet buď dlouhodobou, nebo alespoň krátkodobou evoluční výhodu oproti jejich diploidním předkům, protože jinak by tak masivně neexpandovali. Tato práce se tedy zabývá následky, které má polyploidizace na genom, meiózu, způsob reprodukce a výslednou životaschopnost polyploidních rostlin a nakonec popisuje a zhodnocuje možné důvody evolučního úspěchu polyploidních rostlin. Je popsán také vznik polyploidů v diploidní populaci, jejich vzájemné interakce a důvody vytvoření reprodukční izolace mezi cytotypy. Dále je věnována pozornost interakcím mezi polyploidy, herbivory a opylovači. Na závěr je pak ještě zmíněn nejčastější způsob syntézy neopolyploidních rostlin, možnosti jejich využití a způsoby detekce ploidie u rostlin.
|
|
|
Evaluace svépomocné skupiny Al-Anon z pohledu jejích členů
Pavlíková, Zuzana ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: Závislostí netrpí pouze daný jedinec, ale i celá rodina, protože ta je závislému jedinci nejblíže. Ovlivňuje ji především nevyzpytatelné chování závislého, kterému podléhá chod celé rodiny a tito jedinci se dříve nebo později stávají spoluzávislými. Pro tyto osoby toho systém péče moc nenabízí. Vhodnou alternativu lze nalézt ve svépomocné skupině Al-Anon. Cíle: Cílem výzkumu je analyzovat potřeby jedinců potýkajících se s problémem užívání alkoholu u jejich blízké osoby. Druhým cílem je zmapování podoby a průběhu setkání svépomocné skupiny a charakterizovat účastníky, kteří tato setkání navštěvují. Třetím cílem je zmapování míry spokojenosti účastníků se setkáním a popis doporučení směrem k profesionální péči. Metody: K získání dat byla využita kvalitativní metoda pomocí záměrného výběru přes instituce. Výzkumu se účastnilo celkem 12 respondentů (10 žen a 2 muži). K analýze dat byla využita metoda vyhledávání a vyznačování vztahů, metoda prostého výčtu a metoda kontrastů a srovnávání. Výsledky: Přestože bývá u respondentů první volba pomoci právě profesionální péče, často u této pomoci nesetrvají a volí raději svépomocnou skupinu. Ačkoliv přichází na setkání bez jakéhokoliv očekávání, často jsou velmi mile překvapeni a docházejí na setkání dodnes. Setkání jim umožňuje naplnit...
|
|
|
Včasná detekce patologického hráčství - průzkum mezi praktickými lékaři
Pavlíková, Zuzana ; Roznerová, Tereza (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Bakalářská práce na téma "Včasná detekce patologického hráčství - průzkum mezi praktickými lékaři", se zabývá problematikou patologického hráčství a klíčovou rolí praktických lékařů v této diagnostice. I patologické hráčství má vliv na zdraví jedince - vliv stresu, bolesti zad a jiné. Proto je důležité, aby si tyto skutečnosti praktičtí lékaři propojili a pokusili se včas detekovat problém s pomocí screeningových nástrojů. Závěrečná práce je rozdělena na část teoretickou, která se zabývá problematikou patologického hráčství, vymezením pojmů, intervencí, dopady, prevencí a také i odbornými službami, a na část praktickou, která se zabývá samotným výzkumem. Cíle: Cílem výzkumu je zhodnocení zájmu praktických lékařů o problematiku patologického hráčství u svých pacientů. Zároveň ale poskytuje podklad i pro další podrobnější výzkum v této oblasti. Metoda: K získání dat byla využita metoda kvantitativního výzkumu formou online dotazníku vytvořeném ve formulářích Google, který byl rozeslán po e-mailovém kontaktu praktickým lékařům. Výsledky: Z celkových výsledků vyplývá, že ačkoli si lékaři uvědomují rizika spojená s patologickým hráčstvím, jen malá část z nich využívá screeningové nástroje. Nízký zájem praktických lékařů může být v přímém kontaktu s nedostatečnými informacemi, které souvisí s...
|
|
|
Ekologické a evoluční důsledky polyploidizace
Pavlíková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
K odlišení přímých důsledků, které má polyploidizace pro rostliny od vlastností, které se vytvořily u polyploidní linie až v průběhu evoluce, se často využívají uměle syntetizovaní neopolyploidi. K indukci somatické polyploidizace se nejčastěji využívá kolchicin. V této práci byla testována možnost tvorby neopolyploidů kolchicinem u třech vybraných druhů rostlin. Při použití 0,2% roztoku kolchicinu a působení 12 hodin byla úspěšnost vzniku neotetraploidů 9,3 % u druhu Vicia cracca, 31,6 % u druhu Centaurea phrygia a 33,3 % u druhu Pimpinella saxifraga. Při prodloužení doby působení na 18 hodin, při stejné koncentraci kolchicinu, u druhu Vicia cracca byla úspěšnost polyploidizace 100 %, ale úmrtnost jedinců ošetřených kolchicinem byla velmi vysoká, téměř 98 % (při působení 12 hodin pouze 43 %). U druhu Vicia cracca byla vypěstována 2. generace neopolyploidních rostlin, část jedinců však byla aneuploidních a tyto rostliny se fenotypově nijak nelišily od přirozených tetraploidů. U přirozených diploidů, tetraploidů a indukovaných neopolyploidů byla porovnána velikost průduchů, rychlost klíčení a relativní růstová rychlost. Ve velikosti průduchů se diploidi průkazně lišili od tetraploidů a neotetraploidů, tj. na jejich velikost měla přímý vliv polyploidizace. V rychlosti klíčení se od sebe vzájemně...
|
|
|
Testování embryotoxicity vybraných lidských teratogenů na zárodcích kuřete.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Teratogeny jsou faktory zevního prostředí schopné vyvolat u exponovaných jedinců vývojovou či vrozenou vadu. Metody používané k odhalení embryotoxického účinku látek jsou buď klasické, využívající laboratorní savce, nebo alternativní, využívající systémů in vitro či in ovo. Alternativní metody testování se od klasických metod liší především tím, že jsou zbaveny metabolismu mateřského organismu, který do systému vnáší vysokou variabilitu výsledku. V této diplomové práci byly použity dvě alternativní metody testování využívající kuřecího zárodku. První byla in ovo metoda CHEST (Jelínek, 1977), kterou lze použít k aplikaci testované látky od ED2 do ED6. Nevýhodou metody CHEST je výrazné naředění testované látky po její subgerminální aplikaci na ED2. Proto jsme vyvinuli in vitro metodu SANDWICH, při které k naředění testované látky nedochází. Cílem práce bylo vypracovat in vitro metodu SANDWICH za použití prokázaného teratogenu (all-trans retinové kyseliny) a jeho rozpouštědla (dimethyl sulfoxidu), dále stanovit odhadovaný začátek pásma embryotoxicity obou testovaných látek pomocí metody SANDWICH a CHEST a výsledky z obou metod porovnat. V této práci jsme potvrdili embryotoxický účinek all-trans kyseliny retinové jak pomocí metody CHEST, tak pomocí metody SANDWICH. Embryotoxický efekt dimethyl...
|
|
|
Závislost zdravotního stavu populace na systému AB0.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Likovský, Zbyněk (oponent)
Tato práce je souhrnem poznatků o vztazích mezi krevními skupinami systému AB0 a výskytem určitých chorob v populaci. K nemocem zmíněným v této práci patří různé typy rakoviny, malárie, lepra, pravé neštovice, vitiligo a řada dalších. Výrazná závislost na krevních skupinách typu AB0 byla odhalena u rakoviny žaludku, rakoviny vaječníků, peptických vředů a cholery. U dalších onemocnění nejsou výsledky jednoznačné nebo na jejich vztah ke krevním skupinám nebyl proveden dostatečný počet průkazných studií.
|
|
|
Ekologické a evoluční důsledky polyploidizace
Pavlíková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rooks, Frederick (oponent)
Frekvence výskytu polyploidie v přirozených populacích je mnohem častější než se původně předpokládalo, což naznačuje, že polyploidizace musí svým nositelům přinášet buď dlouhodobou, nebo alespoň krátkodobou evoluční výhodu oproti jejich diploidním předkům, protože jinak by tak masivně neexpandovali. Tato práce se tedy zabývá následky, které má polyploidizace na genom, meiózu, způsob reprodukce a výslednou životaschopnost polyploidních rostlin a nakonec popisuje a zhodnocuje možné důvody evolučního úspěchu polyploidních rostlin. Je popsán také vznik polyploidů v diploidní populaci, jejich vzájemné interakce a důvody vytvoření reprodukční izolace mezi cytotypy. Dále je věnována pozornost interakcím mezi polyploidy, herbivory a opylovači. Na závěr je pak ještě zmíněn nejčastější způsob syntézy neopolyploidních rostlin, možnosti jejich využití a způsoby detekce ploidie u rostlin.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.