|
|
Apokalypsa jako zjevení pravdy v moderním americkém románu: Thomas Pynchon a román po 11. září
Olehla, Richard ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato dizertační práce analyzuje roli apokalypsy jakožto zjevení pravdy, její různé aspekty a prvky s ní spojené (paranoia, andělé) v románech Thomase Pynchona V., Dražba série 49 a Duha přitažlivosti. Apokalypsa jakožto zjevení pravdy o povaze světa, v němž žijí protagonisté zkoumaných Pynchonových románů, hraje ve zkoumaných románech zásadní úlohu. Lze nicméně tvrdit, že je ve zkoumaných dílech je tato apokalypsa jen iluzorní, nedosažitelná, neboť tyto romány jsou založeny na premise, že žádná konečná pravda neexistuje. Není tudíž co zjevovat. Protagonisté Pynchonových románů dosahují pouze zjevení individuální pravdy, jakési soukromé apokalypsy. Podstatnou úlohu při zkoumání role apokalypsy v dílech Thomase Pynchona a v západní kultuře obecně hrají mimo jiné také milenaristická očekávání a komunikační proces mezi lidmi a Bohem. Zprostředkovateli tohoto procesu jsou andělé. Tlumočení Božího sdělení nemůže být ze své podstaty přesné, dokonalé. Při jakékoli komunikaci totiž dochází k jejímu zkreslení, interpretaci. Rétorickým ekvivalentem této distorze je metafora, jejíž neurčitá, subjektivní povaha stojí v základech pocitů paranoie. Ta se ve zkoumaných dílech Thomase Pynchona mění v kreativní princip: postavy těchto románů jsou nuceny vytvářet svůj vlastní svět. Ve své druhé části se tato práce...
|
|
|
Feminism in Women's Canadian Literature in the 1960s and the 1970s
Milotová, Simona ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vybraná díla Kanadské literatury vydané v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Probíranými romány jsou Bear od Marian Engel, The Stone Angel od Margaret Laurence, Lives of Girls and Women od Alice Munro a Surfacing od Margaret Atwood. Tato práce se bude soustředit na feministický aspekt každého díla a především na revoltu vůči patriachální společnosti, která je v každém románu rozdílná. Lou z románu Bear užívá jak ženský jazyk, tak její vlastní sexuální probuzení a znovuzrození v novou ženu, aby pokořila muže. Hlavní hrdinka Hagar z The Stone Angel je schopná rozvracet muži ovládanou společnost hlavně díky své skryté femininitě na začátku knihy, a také díky užití první osoby ve vyprávění. Tento styl užití ich-formy v přítomném čase byl velmi neobvyklý v době vydání tohoto románu. Del z románu Lives of Girls and Women podkopává společnost tím, že si volí vlastní cestu co se povolání týče (stala se spisovatelkou navzdory obtížím, které musela překonat). Její další revoltou je její bourání tabu o ženské sexualitě tím, že o ní nejen čte a mluví, ale také tím, že s ní experimentuje. Bezejmenná vypravěčka v Surfacing opět užívá ženského jazyka, čímž zastává ženský postoj ve společnosti. Její revolta je také ukázána na jejím pátrání po lepší ženě, která...
|
|
|
Negotiation and Hybridization:Constructing Immigrant Identities in Zadie Smith`s White Teeth and Swing Time
Araslanova, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Současný výzkum se zabývá tématem přistěhovalecké identity ve dvou románech White Teeth a Swing Time současného britského autora Zadie Smithové. Hlavním cílem práce je podrobně prozkoumat příklady postav ve zmíněných románech, které jsou přistěhovalci první a druhé generace, a zjistit, jak vyjednávají a vytvářejí své formace identity. Nejcennějším teoretickým rámcem pro současný výzkum je hybridní teorie identity vytvořená Homim Bhabahou. První teoretická část práce se pokouší vysvětlit teoretický rámec tak, aby ten pojem byl pak aplikován na literární příklady z románů, které jsou popsány v následujících dvou kapitolách práce. Následující analýza literárních postav odhalila, že formace identity jsou primárně konstruovány vyjednáváním a hybridizací, protože přistěhovalecké identity jsou hybridy kultur jejich předků. Předposlední kapitola se dále věnuje myšlenkám nadnárodního kosmopolitanismu, které jsou zmíněny ve druhém románu, a které se zdají být možným a žádoucím výsledkem procesů hybridizace, přičemž zkoumá i meze této teorie.
|
|
|
A Major Minor Literature: The Grass Is Singing and Disgrace
Holečková, Zuzana ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
1 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a porovnáním románů Tráva zpívá (1950) od britské spisovatelky Doris Lessingové a Hanebnost (1999), jehož autorem je původně jihoafrický spisovatel J. M. Coetzee. Obě díla zobrazují základní problémy regionu Jižní Afriky, kterými jsou rasismus a kolonialismus, respektive jeho přetrvávající důsledky. Jejich vznik však dělí téměř půl století, během kterého došlo k zásadním společenským proměnám, což se významným způsobem odráží v obsahu, formě i celkovém vyznění obou děl. Vlastní analýze románů předchází podrobný přehled koloniální a postkoloniální historie regionu s důrazem na Jihoafrickou republiku a Zimbabwe, kde se příběhy odehrávají. Zvláštní pozornost je věnována historii prvních bílých kolonizátorů, kteří vytvořili dnešní etnickou skupinu Afrikánců, a jejich boji za nezávislost na Britském koloniálním impériu, neboť právě tento prvek narušuje obvyklý pohled na postkoloniální literaturu. Po stručném úvodu do literárního díla obou spisovatelů, poskytnutí jejich zásadních biografických informací a synopsí zkoumaných románů následuje část práce, která je věnována literárně-kritickým teoriím. Některé základní pojmy a koncepty postkoloniálních teorií vytvořených renomovanými autory, jakými jsou Edward Said, Gayatri Spivak a Homi Bhabha, jsou konfrontovány...
|
|
|
The Image of Death in Selected Works of Contemporary American Indian Literature
Glatzová, Zuzana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tématem této bakalářské práce je současná literatura severoamerických indiánů. Cílem práce je zkoumat, jakým způsobem vybraní zástupci této minoritní literatury zobrazují smrt. Ke kompletnímu pochopení postoje původních obyvatel Ameriky ke smrti je taktéž nutno zauvažovat nad jejich tradiční spiritualitou a jak ta se staví k otázce smrti. Tradiční spiritualita se začala proměňovat s příchodem evropských osadníků. Tradiční způsob indiánů byl narušen a z nich se stali oběti vykořisťování. Nejen, že byli likvidováni fyzicky, taktéž jejich kultura byla cíleně potlačována. Tyto události přispěly ke změně v chápání smrti, což se odráží v současné literatuře amerických indiánů. Zkoumána budou následující díla: Obřad od Leslie Marmon Silko, Stopy1 od Louise Erdrich a Dům z úsvitu od N. Scotta Momadaye. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je nastínit rysy tradiční spirituality severoamerických indiánů před kolonizací Ameriky. Taktéž má za úkol představit kulturní střet mezi indiány a bílými osadníky, a jak se tradiční spiritualita vyvíjela pod tlakem křesťanství a asimilačních snah vedených nově formovanými Spojenými státy. Praktická část se skládá ze tří kapitol, z nich každá se soustředí na jeden z vybraných románů, ve kterých analyzuje způsoby, za pomocí kterých...
|
|
|
Canadian Literary Regionalism: Rural Ontario and Manitoba Pariries In the Works of Alice Munro and Margaret Laurence
Ondová, Zuzana ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá využitím regiónov v diele dvoch uznávaných kanadských autoriek 20. storočia, Margaret Laurencovej a Alice Munroovej. Na bližšiu analýzu som si vybrala Laurencovej román The Diviners (1974) (Hledači pramenů), ktorý uzatvára jej Manawaka cyklus piatich románov, a Munroovej prvú zbierku poviedok Dance of the Happy Shades (1968). Kanadské romány Laurencovej sa odohrávajú v malom fiktívnom mestečku Manawaka v manitobskej prérii, ktoré je podobné jej rodisku. Munroová, ktorá je spájaná s tzv. juhoontárijskou gotikou, nás zavedie do niekoľkých malých miest v južnom Ontáriu. Keďže obe autorky uspeli so svojou literatúrou aj mimo Kanady, je na mieste zvážiť či ich diela môžeme považovať nejakým spôsobom za zreteľne kanadské. V súčasnosti kanadské štúdia považujú regionalizmus za jeden z charakteristických znakov Kanady. Úvod tejto práce hovorí o tom, že v tak etnicky a geograficky rôznorodej krajine ako je Kanada prirodzene neexistuje jednotná národná kanadská identita alebo záujmy. Prvé, čo nám napadá pri téme kanadských regiónov je geografické rozdelenie na provincie a teritóriá, avšak to nie je jediný možný prístup - ak by sme chceli skúmať jazyk alebo podnebie Kanady, vznikli by nám odlišné regióny. Kritička Beverly Rasporichová tvrdí, že umelci často interpretujú svoje...
|
|
|
Blurring the Lines between Reality and Fiction: Peter Carey's Engagement with Australian History and Identity
Císlerová, Magdalena ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou vyobrazení australské historie v románech Petera Careyho Illywhacker (1985), Oscar and Lucinda (1988), True History of the Kelly Gang (2000) a My Life as a Fake (2003), s p ihlédnutím k jeho cestopisnému memoáru 30 Days in Sydney (2001). Carey nahlíží australskou historii kriticky a p edkládá tená i hravý p epis "oficiálních verzí", kde dává prostor dosud opomíjeným hlas m. Nabízí tak alternativní pojetí nejen australské historie, ale i vzniklé národní identity. V p edkládané práci je Carey nejprve zasazen do kontextu tradice historického románu, poté jsou jeho p episy historie zkoumány z perspektivy postkolonialismu, postmodernismu a transnacionalismu. Z pohledu postkolonialismu slouží Careyho romány jako nástroj, který bývalé kolonii umož uje upevnit svou nezávislost na metropolitním centru a vymanit se z jeho kontroly nad diskurzem. Postmodernismus, se svou relativizací zavedených pojm a nejasnými hranicemi mezi pravdou a fikcí, poskytuje Careymu vypráv cí postupy, jako jsou nespolehliví vyprav i, historiografická metafikce i užití n kolika perspektiv. Ty jsou zkoumány s ohledem na to, jak jich Carey užívá k upozor ování na nespolehlivost historických pramen , potažmo významu a skute nosti jako takových, aby tak dal podn t ke kritickému p ístupu k historii a...
|
|
|
Disillusion in Ian McEwan's 21st century Novels
Zemanová, Tereza ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá deziluzí v dílech současného spisovatele Iana McEwana, a to zejména v jeho románech z jednadvacátého století. Práce zkoumá, jak McEwan dosahuje efektu deziluze u čtenáře, jak pracuje s tradiční narací a čtenářovým očekáváním a jakým způsobem manipuluje se čtenářem prostřednictvím nespolehlivého vypravěče v knihách Pokání (2001) a Mlsoun (2012), zobrazením sebeklamu v dílech Sobota (2005) a Solar (2010) a zachycením mezilidského i intrapersonálního nedorozumění v románech Na Chesilské pláži (2007) a Myslete na děti! (2014). Díla jsou analyzována metodou kritického čtení a interpretována v rámci hermeneutického přístupu v kombinaci s Iserovou teorií o čtenářově zkušenosti, s přihlédnutím k Foucaultově definici diskurzu a k některým obecně přijímaným tezím z psychologie. Výsledkem analýzy je závěr, že Ian McEwan používá deziluzi ve svých románech jako nástroj, jehož prostřednictvím se snaží povzbudit čtenáře ke kritickému zhodnocení svých předsudků o světě, navyklých vyprávěčských konvencí a sebereflexi, a zároveň vybízí čtenáře k diskuzi o tom, jakou narativní roli čtenář připisuje sobě a lidem kolem sebe. Tím, že vybízí čtenáře k vytvoření určité představy očekávaného rozuzlení příběhu, které je vzápětí rozvráceno, poukazuje Ian McEwan na to, že čtenář je uvyklý na...
|
|
|
Sentimental Canada: Literary analysis of The History of Emily Montague
Jerglová, Aneta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá především románem The History of Emily Montague, který byl napsán v roce 1769 anglickou spisovatelkou Frances Brooke. Román je pozoruhodný tím, že zahrnuje široké spektrum závažných otázek osmnáctého století. Z formálního hlediska The History of Emily Montague je epistolární a zároveň sentimentální román. Oba tyto žánry byly během osmnáctého století velmi rozšířené a populární. Jelikož je román tvořen z dopisů mezi několika osobami, mnoho perspektiv a úhlů pohledu vykresluje výjimečný obraz společenských, kulturních a i dokonce politických záležitostí dané doby. Tato práce se bude zaobírat jak formální, tak i tematickou stránkou románu, která zahrnuje sentimentální konstrukci femininity a manželství, estetické vnímání krajiny a vyobrazení kulturních odlišností jakožto součástí společensko-kulturního a literárního diskursu. Bakalářská práce je rozdělena na tři hlavní části. První část je věnována epistolárnímu románu a její úvod mapuje historii a vývoj tohoto žánru. Důraz je kladen na funkce, výhody a nevýhody, které epistolarita naskýtá. Druhá část pojednává o románu jako o hlavním příkladu sentimentální tradice. V této kapitole budou představena typická sentimentální témata jako láska a rovnocenné manželství a také specifické typy postav jako například prototypická...
|
|
| |
host ::
RSS.