|
|
Negotiation and Hybridization:Constructing Immigrant Identities in Zadie Smith`s White Teeth and Swing Time
Araslanova, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Současný výzkum se zabývá tématem přistěhovalecké identity ve dvou románech White Teeth a Swing Time současného britského autora Zadie Smithové. Hlavním cílem práce je podrobně prozkoumat příklady postav ve zmíněných románech, které jsou přistěhovalci první a druhé generace, a zjistit, jak vyjednávají a vytvářejí své formace identity. Nejcennějším teoretickým rámcem pro současný výzkum je hybridní teorie identity vytvořená Homim Bhabahou. První teoretická část práce se pokouší vysvětlit teoretický rámec tak, aby ten pojem byl pak aplikován na literární příklady z románů, které jsou popsány v následujících dvou kapitolách práce. Následující analýza literárních postav odhalila, že formace identity jsou primárně konstruovány vyjednáváním a hybridizací, protože přistěhovalecké identity jsou hybridy kultur jejich předků. Předposlední kapitola se dále věnuje myšlenkám nadnárodního kosmopolitanismu, které jsou zmíněny ve druhém románu, a které se zdají být možným a žádoucím výsledkem procesů hybridizace, přičemž zkoumá i meze této teorie.
|
|
|
Jeanette Winterson`s Postmodern Historical Novels: Sexing the Cherry and The Passion as Historiografic Metafictions.
Araslanova, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
V 19. a na začátku 20. století se literární teoretici domnívali, že historie jako vědecká reflexe historických události je založena na skutečných faktech, jejichž existence může být potvrzena písemnými důkazy. Pod vlivem poststrukturalismu a jeho idejí o textualitě reality však pozdější teoretici začali tyto pojmy zpochybňovat, a poprvé se objevily myšlenky o tom, že tyto písemné důkazy nemohou být vnímané objektivně. Tyto myšlenky se promítly do dalšího předpokladu, že historie je konstrukce - diskurz vytvořený dějepiscem, který "předává" historická fakta ostatním. Proto je z pohledu postmodernismu historie spíš subjektivní, než objektivní pojem. Pod vlivem těchto myšlenek se historické romány vyvinuly v novou formu, v nový typ "fiktivní historie". Linda Hutcheonová tuto novou formu postmoderního historického románu nazývá historiografickou metafikcí. Hutcheonová používá tento výraz pro popis fikce, která je historická a zároveň metafikční: jde o specifickou formu metafikce, která "poukazuje na svůj status jakožto artefakt", a tak vyvolává otázky na vztah mezi fikcí a realitou. Takové fikce "se zařazují do historického diskurzu", přičemž zároveň tvrdí, že jsou fiktivní. Zpochybňují odlišnost historie a fikce tím, že poukazují na společné prvky psaní literárních děl a historických záznamů; mají...
|
host ::
RSS.