|
|
Karneval a schizofrenie mostecké krajiny.
Ištvánek, Prokop ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Cílem mé práce je porozumět jevu Schizofrenie, kterým někteří z obyvatel mostecké krajiny nazývají svůj osobní rozkol, způsobený životem v tamějším specifickém sociálním světě. Vycházím zde z předpokladu obecné teorie praxe, že historie je něčím, co sami lidé vytváří pod silným tlakem systému, v kterém se pohybují. Práce je prvním pokusem o uspořádání mého pětiletého etnografického výzkumu v obci Strupčice, která měla být podle socialistických plánů vytěžena, ale díky právním změnám po roce 1989 zůstala zachována; ovšem zaříznutá mezi dva velkokapacitní lomy a povrchovou výsypku. První ze dvou hlavních kapitol je zaměřena na odhalování traumatické povahy mostecké krajiny. V druhé hlavní kapitole ukazuji kvality, které pocházejí díky agency tamějších obyvatel, vtělené do takzvaných společenských akcí, s kterými ve spolupráci se společenskovědními teoretiky a jejich koncepty zacházím např. jako se sociálními dramaty (Victor Turner), performancemi (Richard Schechner), či rituály jako časoprostory, kde opravdové emoce a konstruovaná relita může přecházet do každodenního života (Edward Schieffelin).
|
|
|
Starý dům - ruina nebo domov?
Hořejší, Anna ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Beseda, Jan (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je rekonstrukce starého domu. Ta je pojata v rámci "material culture studies", kdy je hmotný objekt (dům) východiskem pro studium lidských hodnot, vztahů, pocitů a postojů. Byly zkoumány v rámci kvalitativního výzkumu, v lokalitě nedaleko Prahy, která svou současnou dynamikou odpovídá kontextu zvoleného tématu - to se odehrává na pozadí širší úvahy o vztahu "starého a/ versus nového" a vztahu "města a/ versus venkova". Práce je uvedena teoretickou částí, věnovanou současným fenoménům suburbanizace a snu o rodinném domě a vymezení protikladu "starého" a "nového" domu. Následuje exkurz o "ruině" a jejích sociálních signálech a souvislostech. Těžištěm práce je pak empirická část, zaměřená na příběhy konkrétních rekonstrukcí a na analýzu významů, které zde vyplouvají na povrch. Sledujeme zvláštní "proměnu ruiny v domov", vzájemné ochočování mezi člověkem a starým domem, a vnitřní dynamiku tohoto procesu. V ní dochází nejen k adaptaci objektu, ale i k vývoji jeho obyvatel - v překonávání překážek, učení se, seberealizaci, pocitu společného díla, zájmu o "paměť" místa, určité svobodě a bezprostřednímu vztahu k svému domu (a domovu). Je kontrastována vůči anonymitě produkovaných novostaveb - je alternativou, která zároveň vypovídá o tom, zda a co mohou současní lidé...
|
|
| |
|
| |
|
|
Freedom Seekers - The New settlers in La Aljapurra.
Wildová, Kateřina ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Předložená práce je snahou popsat životní styl specifické komunity západních přistěhovalců v andaluzské oblasti la Alpujarra v oblasti Granada, v jižním Španělsku. Práce pojednává o fenoménu, který se stále více projevuje v Evropě, fenoménu stahování se z měst a průmyslových oblastí zpět na venkov za jednoduššími formy života. Jedná se o specifický, ekonomickými podmínka nikoli nutně vynucený druh migrace převážně z bohatého severu Evropy na její jih, zejména do Španělska, Francie či na Mallorcu. Metoda, kterou autorka použila ve svém výzkumu, je metoda "material culture", tj. zkoumání jednotlivých domácností a sledování "příběhů věcí".
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
"Šamanské disco"- od yidaki k didjeridoo. Případová studie invence tradice australského hudebního nástroje
Bartoš, Daniel ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Australský exotický nástroj didjeridoo je v součaném nejen hudebním světě již dobře známý. Nicméně velmi málo hudebníků a lidí zabývajících se touto oblastí "world music" jsou si vědomi vlivu New Age, který do značné míry vytváří současný obraz tohoto nástroje. Díky antropologické teorii invece tradice se na tento fenomén můžeme podívat úplně z jiné strany než doposud. Originální forma didjeridoo, která pochází se severovýchodní Arnhemské země a nazývá se yidaki, urazila do své současné podoby didjeridoo dlouhou cestu. Význam tohoto nástroje se výrazně změnil a metoda materiální kultury je použita na odhalení jeho původní a současné postmoderní agency v našem světě. Práce je založena na pětiměsíční náštěvě severovýchodní Arnhemské země (regionu kolem bývalé misijní stanice Yirrkala) a rozhovorech uskutečněných v Evropě. Hlavní součástí této práce jsou také zúčastněná pozorování na různých lokalitách. Literární rešerši reálií Arnhemské země jsem provedl v londýnské British Library a na půdě University College of London díky grantu pro vědu a výzkum Karlovy univerzity. Literatura nutná k dokončení práce a k vystavění teoretického konceptu byla laskavě poskytnuta vedoucím práce, Mgr. Radovanem Haluzíkem z katedry antropologie na FHS Karlovy univerzity v Praze.
|
|
| |
host ::
RSS.