|
|
Karneval a schizofrenie mostecké krajiny.
Ištvánek, Prokop ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Cílem mé práce je porozumět jevu Schizofrenie, kterým někteří z obyvatel mostecké krajiny nazývají svůj osobní rozkol, způsobený životem v tamějším specifickém sociálním světě. Vycházím zde z předpokladu obecné teorie praxe, že historie je něčím, co sami lidé vytváří pod silným tlakem systému, v kterém se pohybují. Práce je prvním pokusem o uspořádání mého pětiletého etnografického výzkumu v obci Strupčice, která měla být podle socialistických plánů vytěžena, ale díky právním změnám po roce 1989 zůstala zachována; ovšem zaříznutá mezi dva velkokapacitní lomy a povrchovou výsypku. První ze dvou hlavních kapitol je zaměřena na odhalování traumatické povahy mostecké krajiny. V druhé hlavní kapitole ukazuji kvality, které pocházejí díky agency tamějších obyvatel, vtělené do takzvaných společenských akcí, s kterými ve spolupráci se společenskovědními teoretiky a jejich koncepty zacházím např. jako se sociálními dramaty (Victor Turner), performancemi (Richard Schechner), či rituály jako časoprostory, kde opravdové emoce a konstruovaná relita může přecházet do každodenního života (Edward Schieffelin).
|
|
|
Karneval a schizofrenie mostecké krajiny.
Ištvánek, Prokop ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Cílem mé práce je porozumět jevu Schizofrenie, kterým někteří z obyvatel mostecké krajiny nazývají svůj osobní rozkol, způsobený životem v tamějším specifickém sociálním světě. Vycházím zde z předpokladu obecné teorie praxe, že historie je něčím, co sami lidé vytváří pod silným tlakem systému, v kterém se pohybují. Práce je prvním pokusem o uspořádání mého pětiletého etnografického výzkumu v obci Strupčice, která měla být podle socialistických plánů vytěžena, ale díky právním změnám po roce 1989 zůstala zachována; ovšem zaříznutá mezi dva velkokapacitní lomy a povrchovou výsypku. První ze dvou hlavních kapitol je zaměřena na odhalování traumatické povahy mostecké krajiny. V druhé hlavní kapitole ukazuji kvality, které pocházejí díky agency tamějších obyvatel, vtělené do takzvaných společenských akcí, s kterými ve spolupráci se společenskovědními teoretiky a jejich koncepty zacházím např. jako se sociálními dramaty (Victor Turner), performancemi (Richard Schechner), či rituály jako časoprostory, kde opravdové emoce a konstruovaná relita může přecházet do každodenního života (Edward Schieffelin).
|
|
|
Život jako čajový obřad aneb o subkultuře čajařů v ČR
Binková, Kateřina ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Ištvánek, Prokop (oponent)
V této práci jsem se zaměřila na subkulturu čajařů, na lidi, kteří se intenzivně věnují čaji a čajové kultuře a jejichž životní styl se vyznačuje jistou alternativností ve srovnání s většinovou společností. Práce je založena na empirickém výzkumu, který probíhal v letech 2007 - 2009 a jehož základním zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory sesbírané na různých místech České republiky v rozmezí let 2007 - 2008. Cílem práce bylo zjistit, kdo tito čajaři jsou, co pro ně čaj a čajování znamená a jak se promítá do jejich životů. Zároveň předmětem mého zájmu bylo poznání, jak čajaři vnímají čajovny jakožto základní jednotky přenosu čajové kultury a jakým způsobem se vztahují ke svému okolí. V této práci jsem použila konceptu subkultury, jehož základní charakteristice čajaři vyhovují. Zároveň jsem zde poukázala na to, že oproti klasickým pojetím subkultury se ta čajařská v mnohém liší. Především pak v tom, že v tomto případě se nejedná o subkulturu mladistvých a také nejde o subkulturu, která by se zásadně vymezovala vůči mainstreamové společnosti.
|
host ::
RSS.