|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Bernard Bolzano a české myšlení, 1945-1989
Konůpka, Petr ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent)
Práce se zabývá dějinami recepce Bernarda Bolzana (1781-1848) v české kultuře období let 1945-1989. Cílem není pouhé shrnutí dosavadního bá- dání o Bolzanově životu a dílu ani prohloubení některého z dílčích témat - nýbrž odhalení základních rysů vnímání a hodnocení Bolzana, které lze sledovat napříč poměrně rozmanitými oblastmi bolzanovského bádání a které podstatně souvisejí také s proměnami dobového duchovního a poli- tického prostředí. Očekávaný přínos práce lze spatřovat ve dvou odlišných rovinách: Z hlediska duchovních dějin má práce na příkladu myšlení o Bernardu Bolzanovi odhalit některé obecnější rysy českého myšlení ve sledovaném období. Z této perspektivy je nám Bolzano jen prostředkem k výběru souboru pramenů, na základě kterého přistupujeme k jinak příliš složité a široké problematice dějin českého myšlení vůbec. Z hlediska studia Bolzanova života a díla má toto kritické posouzení dějin jejich pozdější recepce přispět také k jejich hlubšímu porozumění. Nejen odhalením témat, která vyžadují další pozornost, ale především odhalením základních kontextů, v nichž lze ke studiu Bolzanova odkazu přistoupit. Klíčová slova: Bernard Bolzano (1781-1848), české dějiny 1945- 1989, česká kultura 1945-1989, dějiny myšlení, dějiny recepce, dějiny filosofie, dějiny teologie, dějiny matematiky
|
|
| |
|
|
Josef Macek a programové debaty v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938
Polášek, Martin ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent) ; Kárník, Zdenek (oponent)
Josef Macek a programové debaty v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938. Předmětem práce je programová debata v Československé sociálně demokratické straně dělnické (ČSDSD) v letech 1924-1938. Tato debata je analyzována trojím způsobem: Nejprve je podán její chronologický vývoj a poukázáno na souvislosti mezi různými tématy, o nichž se diskutovalo. V druhé části jsou rozebírány strukturální rysy debaty (vnější kontext, institucionální prostředí, sociální profil diskutujících, strukturální konfliktní linie typu generačního štěpení nebo vztahu mezi teoretiky a praktiky apod.). Poslední část je věnována analýze obsahových rozdílů mezi debatujícími v několika vybraných otázkách (založení socialismu, role inteligence v socialistické straně, vztah ke státu, evoluční cesta k socialismu). Jako základní osa debaty je chápán marxismus. Ve vztahu k němu se v práci hovoří o třech vnitrostranických proudech, které se opakovaně střetávaly a které se lišily nejen v postoji k marxismu jako takovému nebo k formám řešení, jež z něho vyplývaly, ale také svou generační příslušností a svým vlivem na programový profil strany jako celku: Proud levicový, který byl generačně nejmladší, se o marxismus opíral s relativně největší mírou důslednosti a v marxistických intencích doporučoval...
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
host ::
RSS.