|
|
Kriminalita žen v Praze v letech 1918-1938.
Hron, Jakub ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Autor se bude ve své bakalářské práci zaměřovat na postihnutí a popis podoby ženské kriminality v Praze v období první republiky a na její odraz v denním tisku. Výzkum opře především o právě již zmíněný dobový (převážně pražský) tisk, na jehož základě se pokusí rekonstruovat podobu a fenomény kriminality žen a celkově ji charakterizovat. Autor se zaměří také na sociální strukturu delikventek a jejich postih, a sice na jejich původ, věk, druh a způsob páchání trestné činnosti, její lokalizaci, šetření, trestání i časové zasazení do období meziválečného. Pokusí se nalézt a podrobněji popsat případy trestné činnosti žen, jež jsou pro zkoumané místo a období typické. Při snaze o bližší nahlédnutí do samotné problematiky a při popisu podoby a fungování policie, četnictva, trestního práva, soudnictví, prostituce, tisku a prvorepublikové Prahy, bude čerpat zejména z odborné literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kolejáci z Hradčan. Život studentů z pražské koleje na Hradčanech za první a třetí republiky
Kynkorová, Jana ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Diplomová práce se soustředí na obraz vysokoškolské koleje v Praze na Hradčanech fungující v letech 1919-1939 a 1945-1949 z pohledu studentů. Pozornost bude věnována vnitřní organizaci koleje, jejím stanovám a řádům, přičemž ústředním bodem analýzy bude činnost studentské samosprávy. Kromě rozboru institucionálního fungování koleje si kladu též otázky tvorby identity "kolejáků" a estetického ztvárnění tohoto fenoménu. Vzpomínky studentů z Almanachu hradčanských kolejáků, tisku a memoárové literatury spolu s uměleckým ztvárněním budu konfrontovat s archivními dokumenty Archivu University Karlovy. Ve vzpomínkách je studentská samospráva zobrazována jako moderní a skutečně demokratická, často se objevují i zmínky o špatném sociálním postavení nemajetných studentů, pro které byla kolej určena a jež vnímám vedle samosprávy jako další zásadní prvek podílející se na konstruovaní svébytné kolektivní identity obyvatel Hradčanské koleje. Nedostatek finančních prostředků se projevil i na zařízení a stavu budov koleje, což je rovněž v memoárech tematizováno. Cílem práce je představit historii a fungování koleje spolu s jejím vzpomínkovým obrazem a identitou "kolejáků," kteří představy o instituci i jich samých vytvářeli v průběhu i po ukončení studií.
|
|
|
Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974
Tesař, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Studie se zabývá životem Miroslava Kárného v letech 1919-1974. Zvláštní zřetel byl kladen na utváření myšlenkových map a vliv ideologie na individuum. V první části je zkoumán život M. Kárného v ghettu Terezín a účinky aplikace "Konečného řešení" na konkrétního člověka s ohledem na možnosti rezistence. Druhá část se zabývá formováním veřejného názoru M. Kárného pod dojmem z komunistické ideologie, jejímž byl aktivním recipientem. Zkoumány jsou jak pilíře sekulární víry v období totality, tak příčiny jejího pozdějšího rozpadu.
|
|
|
Pražská péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá péčí o opuštěné děti a sirotky, přičemž se zaměřuje na to, jak byla tato péče prováděna v Praze v 1. polovině 20. století. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o tyto děti, legislativu, která se na ně zaměřovala, a poté už se soustředí na vývoj pražské sociální péče se zvláštním zřetelem na děti. Existovaly dvě hlavní možnosti, jak bylo o opuštěné a osiřelé děti postaráno. Prvním, častějším, byla náhradní péče v rodinách. Pražské děti byly s oblibou umisťovány mimo Prahu do tzv. rodinných kolonií, kde se koncentrovaly pěstounské rodiny a byla tak zjednodušena kontrola nad péčí, jaké se v náhradních rodinách dostává. Druhou možností byla ústavní péče v sirotčincích. Ty mohly být zřizovány jak městem, tak v návaznosti na některou církevní obec, případně je mohly zřizovat soukromé laické spolky. Pro každou možnost jsem vybrala pražský ústav a na nich demonstruji základní rysy ústavní péče. Pokusila jsem se také rekonstruovat život v ústavech. Poslední kapitola se věnuje dobovým pohledům na klady a zápory na obě možnosti zaopatření. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy, pěstounská péče, rodinné kolonie
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
|
|
|
Československá strana národně demokratická a František Hlaváček jako její generální tajemník
Ulm, Karel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Jako generálni tajemník Národně demokratické strany se František Hlaváček jistě osvědčil. Dosvědčují to nejen stovky děkovných dopisů z Hlaváčkovy pozůstalosti. Za téměř 7 let Hlaváčkova působení se sekretariát vygeneroval v odbornější a velice výkonnou agendu korespondující s jakoukoli osobou či organizací. František Hlaváček byl podepsán pod tisíci nejrůznějšími usneseními a osobně odpovídal i na velice marginální dotazy. Velmi ohebně se angažoval ve vnitrostranické politice jako výkonný úředník, což dosvědčuje jeho setrváni ve vysoké stranické funkci tak dlouhou dobu. Jeho rezignace na funkci předně přišla od něj samotného a týkala se porušení stranické disciplíny, jíž si byl Hlaváček velmi dobře vědom a činil tak na vlastni rozhodnutí a osobni riziko. Díky svým rozsáhlým kontaktům mezi národohospodáři, bankéři, legionáři, odbojáři, umělci a politiky z celého politického spektra, byl Hlaváček člověkem na svém místě. Hlaváček může být dnešnim slovm'kem označen za skvělého politického lobbistu. Výrok Františka Hlaváčka o fašismu: " Fašistou jsem nebyl a nejsem, mé stanovisko bylo důsledné a jasné: sympatizovalo s národnim duchem hlásaným fašisty, ale neztotožňovalo se s jejich diktátorskou teorií.,,362 Hlaváčka spojoval s českými antinacistickými fašisty protiněmecký nacionalismus, kritika praktik Hradu,...
|
|
|
Československo-italské vztahy od pochodu na Řím do locarnské konference
Černá, Zuzana ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Zahraniční politika fašistické Itálie patří k oblíbeným tématům historiků italského fašismu. Mussoliniho zahraniční politika poutá pozornost pro svůj expanzivní rozměr, středem zájmu jsou hlavně vztahy související s Mussoliniho mocenskými ambicemi. Tuto podobu italská zahraniční politika ale plně získala až v druhé polovině dvacátých let a v letech třicátých. Oproti tomu zahraniční vztahy Itálie v Mussoliniho "učebním období", jak bývají také někdy označována první tři léta Mussoliniho vlády, zůstávají prozatím mimo hlavní proud zájmu, obzvláště pokud se týká vztahů se státy pro Itálii menšího významu. Moje rigorózní práce má proto přispět k poznání zahraniční politiky Itálie ve zmiňovaném období. Mým cílem bylo prozkoumat vazby, které poutaly Itálii a Československou republiku v prvních třech letech od nástupu Mussoliniho k moci, tj. od října 1922 do října 1925.
|
|
|
Češi a Slováci v zemi helvetského kříže: československé krajanské spolky ve Švýcarsku ve druhé polovině 20. století
Dörner, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a činností krajanských organizací Čechů a Slováků ve Švýcarsku v průběhu 20. století sdružených ve Svazu československých spolků ve Švýcarsku. První spolky, které neměly dlouhého trvání, byly zakládány v 60. letech 19. století. Vznik stabilnějších organizací datujeme až s počátkem 20. století, kdy vznikly spolky Českoslovanská Beseda Slovan v Ženevě a Českoslovanská Beseda Svatopluk Čech v Curychu. Největší rozvoj těchto organizací nastal až po příchodu velké emigrační vlny vyvolané vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Právě toto období mezi roky 1968-1990 je hlavním předmětem zkoumání. Práce je členěna do čtyř kapitol. První z nich vytyčuje základní pojmy a zasazuje existenci krajanských organizací ve Švýcarsku do širšího kontextu. Zabývá se přitom nejpodstatnějšími emigračními vlnami z území našeho státu s důrazem na emigranty, kteří zamířili do Švýcarska. Druhá část práce se již zaobírá samotným vývojem krajanského hnutí ve Švýcarsku před přelomovým rokem 1968. Kapitola je přitom dále členěna na části podle zásadních mezníků vývoje krajanských organizací, tj. konstituování prvních spolků, vzniku Ústředního svazu českých spolků ve Švýcarsku, angažmá krajanů a jejich organizací v prvním a druhém zahraničním odboji, situace po únorovém převratu a...
|
|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
host ::
RSS.