|
|
Defence cooperation in the small states of Central Europe : a discourse analysis of reality through the neorealist paradigm
Szentpetery, Dalma ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
V následující práci se pokusím ukázat na některé klíčové aspekty obranné spolupráce zemí střední Evropy. Neorealistické paradigma bude nástroj, pomocí kterého budu zkoumat současné okolnosti a potenciál pro další sbližování a spolupráci zemí v tomto regionu. Mým cílem je zjistit, zda skutečnost odpovídá předpokládanému neorealistickému paradigmatu v malých státech střední Evropy. Rozhodla jsem se zaměřit svou disertační práci na bezpečnost malých státu, neboť to je velmi specifické téma. Domnívám se, že je důležité udělat průzkum těchto malých středoevropských států, neboť malé státy hrají zásadní roli při udržení stability většího celku. Spolupráce je způsob, jakým malé státy o sobě dávají slyšet, ale i způsob utváření jejich politiky. Touto spoluprací by mohly malé státy zvýšit svoji relativní sílu v rámci systému. Rozpočtové škrty v posledních letech snižují zdroje na vojenské operace a proto země jako je Česká republika, Maďarsko a Slovensko, které již fungují v rámci omezených zdrojů, musí čelit dalším škrtům. Přestože existuje mnoho faktorů, které podporují vytváření společných vojenských struktur, malé státy ve střední Evropě i nadále udržují svoji vlastní vojenskou sílu. Nezávislost státu je spojena s jeho nezávislým vojskem. Neorealismus jako teorie předpokládá, že státy nebudou...
|
|
|
Demokratický deficit EU: možnosti vývoje
Tomášová, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Demokratický deficit EU: možnosti vývoje" pojednává o demokracii a demokratické legitimitě Evropské unie. Představuje především pojem demokratického deficitu EU, což je mnohoznačný termín, zpravidla však označuje nedostatek demokracie- především nedostatek účasti lidu na řízení společnosti či nedostatek demokratické legitimity evropských institucí a jejich rozhodování. Cílem mojí práce bylo dle předložených hypotéz zjistit, co způsobuje demokratický deficit EU, zda se jedná o závažný problém, který by se měl řešit na evropské úrovni a pokud ano, jaké jsou možnosti jeho minimalizace či dalšího vývoje. Abych prozkoumala toto téma blíže, tak se v úvodu zabývám teorií demokratické legitimity, kterou rozděluji na "input a output". V úvodu jsem také představila metodologické ukotvení své práce a současnou debatu k tématu demokratického deficitu v nejvýznamnějších periodikách, které se zabývají EU a think tancích. Ve druhé části se věnuji historii demokratického deficitu a jeho různým definicím dále navazuji s představením svých dvou hypotéz, které se zabývají tím, zda je nebo není demokratický deficit v EU problémem. Ve třetí části je testuji na projektu Jednotné evropské nebe, který má za cíl reformovat současnou podobu poskytování letových provozních služeb v evropském prostředí....
|
|
|
Porovnání BG a NRF v novém bezpečnostním prostředí
Brodec, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Porovnání BG a NRF v novém bezpečnostním prostředí" popisuje politické a vojenské prostředí po studené válce na pozadí regionálních organizací EU a NATO a jejich reakcí na nové hrozby. V teoretické části vymezuje nové bezpečnostní prostředí se všemi jeho aktéry a hrozbami a dostává se tak k odpovědi organizací na tuto situaci, kterou představují jednotky rychlé reakce. Druhou část práce tvoří komparace těchto jednotek rychlé reakce v empirickém výzkumu. Hlavním cílem práce je dokázat, zdali jsou jednotky EU a NATO, jakožto stejné odpovědi na stejné hrozby, totožné.
|
|
|
Úloha Evropské unie v prevenci a řešení konfliktů v Africe. Případová studie darfúrské krize (únor 2003 - duben 2007)
Jirková, Linda ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pojednává o úloze Evropské unie v prevenci a řešení konfliktů v Africe. Cílem práce je nalézt důvody, proč se Unii nedaří realizovat plánované záměry v předcházení konfliktům a řešení krizí na tomto kontinentu. Práce sleduje tezi, že Evropská unie je aktivnější v přijímání strategií a programů pro prevenci konfliktů a řešení krizí, nežli v jejich uskutečňování. První část práce analyzuje vývoj společné zahraniční politiky EU a způsob její tvorby a zkoumá, jaký to má dopad na její následnou implementaci. Práce je pojata jako případová studie darfúrské krize, na níž jsou sledovány konkrétní výsledky, kterých Unie v řešení této krize dosáhla. Ty jsou podrobně analyzovány v druhé části práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Do they really matter? Impact of NGOs on European Instrument for Democracy and Human Rights (EIDHR)
Kárníková, Anna ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce zkoumá faktory, které určují schopnost neziskových organizací ovlivnit podobu Evropského instrumentu pro demokracii a lidská práva (EIDHR). Jako případovou studii autorka zvolila období mezi lety 2006 a 2007, kdy byl tento instrument reformován v rámci obecné reformy instrumentů vnější akce EU. Prostředky EIDHR jsou primárně určeny neziskovým organizacím a jsou tak pro neziskové organizace pracující v této oblasti důležitým zdrojem příjmu. Neziskové organizace jako hlavní příjemci hrají důležitou roli v strategickém utváření instrumentu a jeho programování. Tato práce zkoumá jejich lobbingové strategie a zároveň institucionální rámec, ve kterém se pohybují. Práce vychází z několika teoretických základů, od teorie lobbingu, přes koncept struktur politických příležitostí (political opportunity structures) po nový institucionalismus. Práce využívá metody rozboru procesu a analyzuje kauzální mechanismy spojující zájmy neziskových organizací a změny v programových dokumentech instrumentu. Hypotézy jsou testovány na třech oblastech instrumentu: podpoře ochráncům lidských práv, podpoře demokracie skrze politické aktéry a prevenci konfliktů.
|
|
|
Energetická politika EU - teorie a praxe
Kopp, Vojtěch ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Energetická politika EU - teorie a praxe" se zaměřuje na tři základní aspekty evropské energetické politiky: liberalizace energetických trhů, bezpečnost energetických dodávek a boj se změnami klimatu. V úvodu je nastíněna krátce historie problematiky a poté je pozornost soustředěna na význam externích determinantů majících vliv na artikulaci skutečné společné energetické politiky na přelomu tisíciletí. Důraz je kladen na odpověď EU ve formě evropské legislativy a několika "balíčkům" z poslední doby, spolu s analýzou základních reakcí hlavních stakeholderů. Závěrečná část práce poukazuje na diskrepance mezi oficiální energetickou politikou na papíře a evropskou realitou. V tomto ohledu se jedná zejména o neúspěchy EU ve vnější energetické politice (vztahy s Ruskem), kontroverzní dopady legislativy podporující využívání biopaliv, neplnění cílů v oblasti emisí a podílu obnovitelných zdrojů členskými zeměmi a v neposlední řadě obtížný proces liberalizace evropských energetických trhů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Energetická politika Evropské unie - jaderná energie, ano či ne?
Chalupská, Barbora ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Základní charakteristika tématu: Energetika má významné místo v politice Evropské unie a jejích členských států. Současné problémy se týkají především složení energetického mixu, využívání fosilních paliv a dále také obnovitelných zdrojů. Otázkou, ve které se členské státy neshodnou, zůstává využívání jaderné energetiky. Jádro jako zdroj energie je výhodné a spolehlivé. Počáteční náklady na výstavbu jaderné elektrárny se během několika let provozu vrátí zpátky, navíc jaderná elektrárna může vyrábět energii kdykoliv na rozdíl od alternativních zdrojů elektráren, které jsou odkázány např. na počasí. Technický pokrok v oblasti jaderné energetiky se posunul velice dopředu, tudíž obavy o opakování černobylské katastrofy jsou zbytečné. Navíc je tento způsob výroby elektřiny ekologický. To vše má na paměti např. Francie, která 80% energie vyrobí právě v jaderných elektrárnách. Dokonce považuje jadernou energetiku za "zelenou" a hodlá jí dále prosazovat v Evropské unii. Vyloženě ostře proti jaderné energetice je Rakousko. Na druhou stranu "spojencem" Francie se pomalu stává Velká Británie, která též plánuje výstavbu nových jaderných reaktorů. Velice důležitý je pro Evropskou unii také postoj Německa. Bude tedy zajímavé sledovat, které státy se přidají k zastáncům jaderné energetiky, kdo bude proti a jak se budou...
|
|
| |
host ::
RSS.