|
|
Inkluzivní prostředí školní třídy na 1.stupni ZŠ s asistentem žáka s tělesným postižením
Žáčková, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku budování klimatu školní třídy, jejímž žákem je také dítě s výrazným tělesným postižením vyžadující neustálou přítomnost asistenta. Teoretické kapitoly se zaměřují na tělesné postižení a jeho vliv na psychiku dítěte, na specifika začleňování žáka s tělesným postižením do výuky a života třídy a na spolupráci třídního učitele a asistenta žáka, jehož podporu a pomoc vyžaduje žák po celou dobu výuky. Praktická část zprostředkovává pomocí narativního vyprávění dvou dívek a lidí z jejich okolí odpovědi na otázky: Jak se s přibývajícími lety proměňují třídní vztahy a přístup spolužáků k takovému dítěti. Čím může ovlivňovat přítomnost asistenta klima třídy. Zda je pocit o úspěšnosti začlenění dítěte s tělesným postižením dospělých shodný s pocitem dítěte, nebo to dítě vidí jinak. Pomocí případových studií, které mi umožnily utvoření celkového obrazu situace, se potvrdilo, že velmi důležitým faktorem začlenění žáka s tělesným postižením do kolektivu třídy, je věk, ve kterém se žáci potkávají, a přístup učitele a asistenta k žákovi s tělesným postižením i k celé třídě. Práce nastoluje další otázky, které vycházejí z prožívání situace dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA společné vzdělávání, klima inkluzivní třídy, žák s tělesným postižením, asistent pedagoga, spolupráce učitele a asistenta
|
|
|
Dyslektický žák ve třídě na prvním stupni základní školy a možné přístupy k němu
Volková, Klára ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupy, které je možno ve vztahu k žákovi s dyslexií z pozice třídního učitele uplatnit. Cílem práce je analýza doporučených přístupů k takto znevýhodněným dětem a jejich následné porovnání s praktickými zkušenostmi učitelek, s nimiž jsem měla možnost na toto téma hovořit. V teoretické části je nejprve vymezen předmět řešení a jsou zde vyjasněny klíčové pojmy, jež s touto problematikou souvisí. Je zde také uvedeno, jak by se měl učitel v této situaci správně zachovat a jaké postupy by měl vůči žákovi uplatňovat. Praktická část je realizována cestou kvalitativního výzkumu. Na základě provedených rozhovorů je v této části nastíněno, jaké přístupy k těmto žákům volí jednotlivé učitelky. Také jsou zde analyzovány klíčové faktory, které dle respondentek práci s žáky s dyslexií ovlivňují. V neposlední řadě je zde zohledněn názor odbornice na danou problematiku, která vyučujícím poskytuje mnoho užitečných rad, jak práci s takovým žákem zefektivnit. V rámci rozhovorů bylo analyzováno celkem sedm klíčových faktorů, jež dle respondentek ovlivňují práci s takto znevýhodněným žákem. Těmito faktory jsou: spolupráce s rodiči, podpůrná opatření, poskytnutí pomoci, hodnocení, přizpůsobení chodu třídy jedinci, osobnostní potřeby žáka a překážky znemožňující poskytnutí individuálního...
|
|
|
Výukové cíle muzejní edukace jako prostředek rozvoje funkční spolupráce školy a muzea
Horská, Petra ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent) ; Šobáňová, Petra (oponent)
Předkládaná práce prezentuje komplexní analýzu výukového cíle muzejní edukace v kontextu spolupráce školy a muzea z pozice humanistického pojetí vzdělávání. Téma a pojetí práce vycházejí z předpokladu, že výukový cíl je významným prvkem při plánování a realizaci výuky a jedním z prostředků rozvoje funkční spolupráce obou jmenovaných institucí. Teoretická část práce se zabývá výukovým cílem v návaznosti na vymezení muzejní edukace. Stěžejní je nejen základní ukotvení pojmu výukový cíl, ale také analýza obsahového pojetí cílů muzejní edukace, analýza práce muzejního pedagoga s cíli a ukotvení cíle ve vztahu k ostatním komponentám procesu muzejní edukace. Akcentována je také problematika autoevaluace vzdělávacích výsledků. V neposlední řadě se práce v teoretické rovině dotýká tématu spolupráce školy a muzea z historické perspektivy i z perspektivy rámcových vzdělávacích programů jako systémových předpokladů spolupráce. Empirická část se zaměřuje na kvalitativní výzkum, jenž se v první fázi prostřednictvím rozhovorů s učiteli zabývá reflexí výukových cílů muzejní edukace z hlediska očekávání učitelů základních škol, kteří se svými žáky navštěvují vzdělávací programy v muzeu. V druhé fázi výzkum na pomezí případové studie a akčního výzkumu analyzuje výukové cíle konkrétního edukačního programu a na...
|
|
|
Možnosti a meze práce s motivací u žáků se syndromem ADHD a ADD na prvním stupni ZŠ
Dvořáková, Michaela ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce s názvem Možnosti a meze práce s motivací u žáků se syndromem ADHD a ADD na prvním stupni ZŠ se specializuje na hledání efektivní motivace u zmíněných žáků. V teoretické části diplomové práce budou vymezeny pojmy motivace, syndrom ADHD a ADD, vyučovací metoda, organizační forma, hodnocení, vztah učitele a žáka. Dále bude provedena dílčí analýza jednotlivých pojmů a vztahů mezi nimi. Zpracovaná teoretická východiska budou zohledněna v empirické části. Cílem empirické části bude vypozorovat efektivní způsob motivace žáků se syndromem ADHD a ADD integrovaných v běžné třídě na prvním stupni základní školy. Z výzkumných metod bude použito přímé a zúčastněné pozorování, kazuistika, analýza prací žáků. Klíčová slova: motivace, ADHD, ADD, vyučovací metoda, organizační forma, hodnocení, vztah učitele a žáka
|
|
| |
|
|
"Gott Wolle Geben Gesundheit in Leben, Brot, Geldt, Frieden und Ruh. Endlich dem Himml derzur." Demografické, hospodářské, sociální a rodinné aspekty života venkovských poddaných v 18. století
Seligová, Markéta ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horská, Pavla (oponent) ; Nesládková, Ludmila (oponent)
Práce se zabývá studiem ekonomických, demografických a sociálních podmínek života poddaných na severočeském panství Horní Police v 18. století. Sleduje, do jaké míry se na životních osudech jednotlivců podílely faktory vůlí člověka neovlivnitelné a nakolik existoval v podmínkách raněnovověké poddanské společnosti prostor pro svobodné rozhodování. Práce je založena na předpokladu, že i přes pestrou škálu individuálních osudů prostých aktérů dějin lze vysledovat pro jednotlivé sociální vrstvy genderově podmíněné typické průběhy života, tzv. životní cykly. Pramenně se práce opírá především o hornopolické poddanské seznamy, jejichž v podstatě souvislá řada začíná rokem 1709. Tento klíčový pramen pro studiumjak životních cyklů, tak celé řady demografických ukazatelů, byl doplňován rozborem dalších materiálů vzešlých z činnosti vrchnostenské kanceláře, státních katastrů a zejména církevních matrik. Velký prostor je v práci věnován výzkumu okolností, které podstatně ovlivňovaly životní :>sudy jedinců: hospodářských poměrů v regionu, závislých se ve sledované době především lla přírodních a klimatických podmínkách, demografických poměrů, které zejména v otázce iostupnosti sňatku byly významně provázány s ekonomickými podmínkami, sociální skladby 3ledované populace a role dostupnosti půdy při utváření osudů lidí a v...
|
|
|
Optimalizace povrchových úprav polymerů pro mikroskopická pozorování
Horská, Pavlína ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
V této práci byla odkryta a pozorována nadmolekulární struktura osmi typů komerčně dostupných iPP, jeho směsí (iPP-PLLA) a kopolymerů (cPP-EPR) spolu se čtyřmi typy PE (HDPE, LDPE). Sférolitická struktura byla u homopolymerů PP a PE a kopolymerů PP odkrývána oxidačním leptáním šesti typy směsí minerálních kyselin s KMnO4 a rozpouštěním ve čtyřech vybraných rozpouštědlech; u směsí PP-PLLA byla struktura odkrytá rekrystalizací (rozumí se změna struktury teplotou ohřevu a rychlostí chlazení). Odkrytá struktura byla přímo pozorována pomocí konfokálního laserového rastrovacího mikroskopu (CLSM) a SEM. Míra krystalického podílu byla spolu s odhadem velikosti krystalických oblastí stanovená pomocí DSC. Ukázalo se, že nadmolekulární strukturu je snadné okrýt u povrchů lisovaných vzorků a lomových ploch vstřikovaných těles metodou leptání. Nadmolekulární strukturu povrchu vstřikovaných těles se podařilo odkrýt teprve po rekrystalizaci; metoda rozpouštění se ukázala být více méně neúčinnou. Účinnost leptacích směsí se lišila, ale všeobecně lze říci, že materiály s vysokým stupněm krystalinity byly odleptány dříve. Ukázalo se, že směsi s kyselinou dusičnou a nadbytkem kyseliny sírové odkrývají povrch sférolitů „jemněji“ s ohledem na detaily lamelárních svazků v porovnání se směsmi obsahujícími kyselinu orthofosforečnou. Důležitým poznatkem je fakt, že účinná nebyla pouze leptací směs, ale také její páry, které dle složení leptací směsi (především s kyselinou dusičnou), odkryly povrch později a tento navíc vypadal plasticky (3D) s jemně odkrytyými detaily struktury. Morfologie vzorků iPP-PLLA se lišila dle poměru obou složek; u kopolymerů cPP-EPR s dobou leptání do popředí vystupovala ethylenová/kaučuková fáze a struktura PP mizela. CLSM se ukázal být velmi vhodným prostředkem pro pozorování nadmolekulární struktury studovaných vzorků na rozdíl od SEM, která se pro olefiny ukázala být naprosto nevhodná. DSC analýzu lze doporučit jako základ pro získání povědomí o podílu amorfní a krystalické fáze a velikosti upořádaných domén před volbu metody odrytí sférolitické struktury.
|
|
|
Příprava polymerních kompozitů: skleněné vlákno/polyesterová pryskyřice
Horská, Pavlína ; Richtera, Lukáš (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem závislosti mechanických vlastností rozhraní vlákno-matrice v kompozitu na povrchových úpravách vláknové výztuže. Jako výztuž byla použita skleněná vlákna a matricí byla polyesterová pryskyřice. Vzorek kompozitu pro mechanické testy tvořilo válcové polymerní tělísko umístěné na svazku skleněných vláken. Pro posouzení adheze na rozhranní vlákno-matrice byla využita tahová zkouška na univerzálním zkušebním zařízení (Zwick). Pro výrobu vzorku kompozitu byla použita vlákna bez povrchové úpravy a vlákna s komerční povrchovou úpravou.
|
|
| |
|
|
Stručné poznámky o ideových přístupech k rodině v období socialismu
Horská, P. ; Hamplová, Dana
Práce shrnuje teoretické přístupy k rodině od 50. do 80. let 20. století. Důraz je kladen především na marxistickou ideologii, marxistickou sociologii rodiny i praktické implikace těchto teorií. Počátek komunistického režimu v 50. letech byl charakterizován silně protirodinnou rétorikou i praktickou politikou, k jejímuž zmírnění došlo až v 60. letech. Pro 70. a 80. léta byl charakteristický funkcionalistický přístup k rodině i snaha bojovat proti buržoaznímu familiarismu.
|
host ::
RSS.