|
|
Metafyzické myšlení Tomáše Akvinského. Od pojmu jsoucna a jednoty k pojmu celku a části
Svoboda, David ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Matula, Jozef (oponent) ; Němec, Václav (oponent)
Námětem práce je metafyzické myšlení významného středověkého filosofa a teologa Tomáše Akvinského (1224/25-1274). Hlavním cílem práce je vyložit Tomášovu nauku o celku a části (mereologii) v širších souvislostech jeho metafyzické koncepce. Konkrétně máme na mysli vztah celku a části k základním metafyzickým principům a pojmům, jako je např. pojem jsoucna a jednoty nebo problematika ontologické struktury kategoriálního jsoucna. Celou práci dělíme do dvou částí. V první vykládáme - s ohledem na naše téma - ty myšlenkové okruhy, které je třeba zvládnout pro náležité pochopení mereologie v širších souvislostech Tomášovy metafyziky. Ve druhé části předkládáme samostatný pokus o výklad Tomášovy nauky o celku a části.
|
|
|
A Comparison of Plotinus's and St. Augustine's Conception of Evil
Košová, Michaela ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá Plotinovým a Augustínovým pojatím zla, pričom jej hlavným cieľom má byť oba pohľady porovnať a odhaliť, ktoré Plotinove myšlienky Augustína inšpirovali a v ktorých bodoch sa už musel od Plotina odkloniť. Kľúčovou otázkou je, akým spôsobom sa obaja filozofi snažia odpovedať na otázku týkajúcu sa ontologického statusu a pôvodu zla. Pri skúmaní rozdielností oboch koncepcií hrá dôležitú úlohu ich objasnenie na pozadí odlišnosti metafyzických konceptov, z ktorých Plotinos a Augustín vychádzajú. Prvá časť práce skúma, v akom zmysle je u Plotina princípom zla látka, posledný bod výstupu reality z Jedna. Narazíme tiež na tolma, neoprávnenú smelosť k osamostatneniu sa od vyššieho, ktorá je prítomná v duši, no i pri výstupe reality ako takej z Jedna. Duša však nemôže skutočne hrešiť, má totiž božský pôvod. Podľa Plotina je za zlo nakoniec zodpovedná látka, úplná zbavenosť a forma nebytia, ktorá je pre dušu akousi pascou. V druhej časti uvidíme, že Augustín vďaka novoplatónskemu mysleniu tiež vníma zlo ako zbavenosť, ale jeho pôvod pripisuje slobodnému rozhodnutiu stvorenej, a tým pádom menlivej racionálnej bytosti. V jeho koncepte nie je miesto pre princíp zla, ktorý by dušu "nakazoval", lebo stvorenie je na každej svojej úrovni dobré. Zlo spočíva v zlej vôli, ktorej kľúčovým...
|
|
|
Masarykovo pojetí humanity
Adam, Lukáš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Masarykovo pojetí humanity zkoumá ústřední témata filosofie T. G. Masaryka, ve kterých má humanita klíčové postavení. Cílem práce je vyložit význam pojmu humanity v jednotlivých tématech, ale i v celku Masarykovy filosofie. Zkoumání začíná u otázky zařazení Masaryka jako myslitele a snahy popsat obecnou povahu jeho textů. Následují dvě kapitoly, které tvoří hlavní část práce. První z nich je věnována Masarykovu pojetí náboženství jako toho, co jeho humanitu zakládá. Jedna z podkapitol je věnována Masarykovu specifickému pojetí osobní víry, druhá Masarykovu modernímu člověku. Tato druhá podkapitola si klade za cíl objasnit podstatu Masarykovy kritiky moderní doby a pomoci vysvětlit význam náboženského založení Masarykovy filosofie. Následuje kapitola o praktické stránce Masarykovy humanity, která vysvětluje, jakým způsobem Masaryk humanitu zamýšlí aplikovat do života jedince a společnosti. Na to dále navazuje podkapitola o humanitě v otázce národa a státního zřízení. Tato část je zakončena podkapitolou věnovanou Masarykovu pojetí demokracie, které je jakýmsi završením Masarykovy aplikace humanity do běžného života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Základní nálady ve fundamentální ontologii Martina Heideggera
Rut, Filip ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce předkládá podrobnou interpretaci koncepce základních nálad v Heideggerově fundamentální ontologii. Postup napříč klíčovými texty (Bytí a čas, Co je Metafyzika? a Základní pojmy metafyziky) sleduje vývoj této koncepce a zachycuje ji v její často přehlížené členitosti. Důraz je proto kladen na odlišné role různých základních nálad a na exkluzivní postavení úzkosti jako "nejzákladnější" základní nálady. Centrální tezí práce je, že úzkost představuje klíč k Heideggerově celkovému pojetí naladěnosti i k výkladu ostatních základních nálad, zejména hluboké nudy. Předvedení úzkosti jako exkluzivní základní nálady zároveň nabízí cestu k samotnému jádru Heideggerova myšlení - k problému bytí. Klíčová slova Martin Heidegger, rozpoložení, základní nálady, Grundstimmungen, latentní úzkost, explicitní úzkost, hluboká nuda, rozumění bytí, bytí jako možnost, nic, každodennost, autenticita, neautenticita Abstract This master thesis offers a detailed interpretation of the concept of fundamental attunements in Heidegger' s fundamental ontology. Progression through the key texts (Being and Time, What is Metaphysics? and The Fundamental Concepts of Metaphysics) retraces the evolution of this concept and captures its often overlooked complex structure. This account emphasizes the different roles of...
|
|
|
Pýcha v pojetí sv. Augustina: iluze pýchy a její prolomení
Bezoušková, Alena ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
(česky) Být pyšný podle Augustina znamená aspirovat na pozici, která náleží Bohu. Tedy nepřipouštět si svou závislost na Bohu a špatně chápat svůj vztah k druhým. Ve své práci zkoumám prožitek toho, kdo se stává pyšným, v hříchu pýchy setrvává, a rovněž toho, kdo se pýchy zbavuje. Pýcha se u člověka zrodí v momentě, kdy o sobě začne uvažovat jako o zdroji vlastní dobroty. Hřích pýchy pak s sebou nese zkreslené představy o sobě a o světě a neschopnost reflektovat na svou bídu. Pýchu je možné si připustit a překonat až v momentě, kdy se u pyšného projeví v jednání. Jednání pyšného totiž dopadá jinak, než si pyšný představoval. V důsledku vede k jeho ponížení. Projevení pýchy v jednání a jeho důsledkům věnuji ve své práci nejvíce prostoru. Pro lepší porozumění tomuto procesu uvádím rozbor Augustinova výkladu tří biblických příběhů, v nichž podle Augustina dochází k projevení pýchy v jednání. Na něm se rovněž ukáže, že projev pýchy v jednání nemusí u pyšného nutně vést k odvržení pýchy.
|
|
|
Návrh a realizace domácího systému zavlažování
Němec, Václav ; Hůlka, Tomáš (oponent) ; Šoustek, Petr (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout a realizovat domácí systém zavlažování založený na platformě Arduino s možností prohlížet data a řídit systém pomocí grafického uživatelského prostředí. Byla provedena volba jednotlivých komponent, komunikace a byly vytvořeny řídicí programy. Návrh byl přizpůsoben konkrétnímu objektu. K řešení bylo použito vývojové prostředí Arduino IDE, ve kterém byly vytvořeny řídicí programy pro jednotlivé moduly. Pro prohlížení, řízení a sběr dat byl vytvořen webserver pomocí frameworku Flask v programovacím jazyce Python s databází PostgreSQL. Tento systém byl testován na testovací soustavě a prokázal požadované a správné chování.
|
|
|
Johannes Climacus: Pravda mezi šílenstvím a rozumem
Melzmuf, Jiří ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza pojmu subjektivní a objektivní pravdy v dílech Sørena Kierkegaarda vydaných pod pseudonymem Johannes Climacus. Autor v analýze ukazuje, že náležité porozumění pojmu pravdy je podmíněno vysvětlením struktury existence jakožto kontrastní syntézy. Dále se autor ve své analýze zaměřuje na způsob, jakým toto pojetí existence eliminuje možnost systému bytí. Vzhledem k tomu, že Kierkegaard dochází k závěru, že objektivní zkoumání není schopno vyřešit základní lidské problémy, zaměřuje se na subjektivní přístup. Subjektivita náleží k lidské existenci a ve formě víry je schopna překonat pochybnost vycházející z nekonečné objektivní reflexe. Na závěr autor zkoumá Kierkegaardův důraz na význam subjektivní pravdy a srovnává jej s absencí subjektivity jakožto nelidskostí a šílenstvím.
|
|
|
Two Conceptions of Thinking in H. Arendt's Writings
Koloskov, Daniil ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Ve své diplomové se zaměřím na pojetí myšlení u Hannah Arendtové. Zejména se pokusím ukázat, že v díle Arendtové jsou přítomny dvě odlišné koncepce myšlení. První koncepce se opírá o komunikaci a svět. Podle této koncepce myšlení vychází ze společného světa a má sloužit k vybudování politických vztahů mezi lidmi. Druhá koncepce myšlení na rozdíl od první tvrdí, že myšlení je podle své definice mimosvětskou činností a nemůže sloužit k politickým účelům s výjimkou mimořádných případů. Porovnání těchto různých koncepcí myšlení bude uskutečněno na základě analýzy další mentální schopnosti člověka - soudů. Budu hájit tezi, myšlení ztratí možnost a schopnost pronikat do společného světa, protože schopnost soudů přebírá řadu funkcí, které dříve vykonávalo myšlení.
|
|
|
Ježíš nebo Caesar? Pojem demokracie ve světle reflexe politického myšlení T. G. Masaryka a C. Schmitta
Bergmann, Dominik ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Klíčová slova: demokracie, humanita, násilí, absolutismus, diskuse, rozhodnutí Tomáš G. Masaryk byl zastáncem humanismu a humanitní demokracie. Carl Schmitt taková pojetí kritizoval. V této práci bychom chtěli ukázat, že odlišné stanovisko je dáno různými základními pojmy jejich politického myšlení. Zatímco Masaryk je přesvědčen, že politická filosofie by bez morálky jako svého základu nebyla než zoologií, Schmitt za východisko každé skutečné politické teorie považuje víru v násilnost lidské bytosti. Masarykovi se demokracie nakonec jeví jako morální ideál, humanitu, v němž se lidé zříkají násilí a případné spory řeší prostřednictvím diskuse. V práci ukážeme, že morální rovnost lidí nemůže být základem pojmu demokracie a že Masaryk žádá příliš mnoho, aby demokracie v jeho pojetí byla realizovatelná. Ve Schmittově pojetí je demokracie autoritativním, násilným režimem, v němž by individualita měla být zcela potlačena a spolu s ní i morálka.
|
|
|
Vztah instrumentálního charakteru světa a práce
Kreisinger, Jonáš ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jakým způsobem je instrumentální charakter světa podmíněn specifickou podobou práce v kapitalismu na základě diskuse historika a filosofa Moishe Postonea a představitele Frankfurtské školy Maxe Horkheimera. Postone kritizuje Horkheimera, protože používá transhistorický pojem práce, což neumožňuje vysvětlit, proč se svět v kapitalismu (modernitě) výrazně instrumentalizuje. Horkheimerova analýza však umožňuje vysvětlit, proč se mění instrumentální charakter světa v průběhu kapitalismu, což je naopak prvek, který Postoneově teorii chybí. Ukazuje se, že jakkoliv je práce v kapitalismu zdrojem instrumentalizace světa, samotná instrumentalizace je spíše otázkou toho, jak se svět jeví. To, jak se svět jeví, je v marxistické tradici pojímáno pojmem ideologie, či u samotného Marxe zejména pojmem zbožního fetišismu. Integrující funkce ideologie se tak ocitá na této úrovni reality s dezintegrující funkcí instrumentalizace.
|
host ::
RSS.