|
|
Posttranslační modifikace adaptorového proteinu DAXX v buněčné odpovědi na genotoxický stres
Bražina, Jan ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Vodička, Pavel (oponent)
Zachování kontinuity chromozomů a úplné genetické informace v lidských buňkách je rozhodující pro přežití buňky resp. celého organismu a zabraňuje konverzi normálních diploidních buněk v buňky s nestabilním genomem. Buněčná DNA je však vystavována endogennímu i exogennímu stresu, který může vést k poškození její struktury. Během evoluce se ve vyšších eukaryotech vyvinulo několik molekulárních mechanismů, které tato poškození detekují a opravují, a zajišťují tak v buňkách chromosomovou stabilitu. Tato odpověď se nazývá buněčná odpověď na poškození DNA (DDR). Jedním z nejzávažnějších druhů poškození DNA jsou tzv. dvojřetězcové zlomy (DSB), kdy dojde v těsné blízkosti k přerušení kovalentní vazby mezi cukrem a fosfátem. DSB spouští vlnu posttranslačních modifikací, které regulují proteinové interakce, jadernou lokalizaci a katalytickou aktivitu desítek až stovek proteinů. Tyto modifikace zahrnují acetylace, metylace, SUMOylace, ubikvitinylace a zejména pak fosforylace. Mezi nejvýznamnější kinázy účastnící se DDR jsou kinázy ATM, ATR a DNA-PK, jež jsou aktivovány bezprostředně po detekci poškozeného místa. DAXX (death-associated protein 6) je adaptorový, převážně jaderný protein, který se se v buňkách účastní sbalování histonové varianty H3.3, remodelace chromatinu, modulace genové exprese či...
|
|
|
Novel mechanisms regulating immune tolerance and homeostasis in the intestine
Dobeš, Jan ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Abramson, Jakub (oponent)
Jednou ze základních vlastností správně fungujícího imunitního systému je udržování tolerance ke tkáním tělu vlastním. Centrální tolerance zabezpečuje odstranění T buněčných klonů nesoucích antigenně specifické receptory schopné rozeznat antigeny produkované tělu vlastními tkáněmi. Rozličné mechanismy periférní tolerance následně zabezpečují kontrolu nad potenciálně autoreaktivními buňkami, které nebyly v brzlíku odstraněny během ustanovení centrální tolerance. Správné nastavení a regulace tolerogenních procesů je tedy důležitým homeostatickým mechanismem organismu. Narušení centrální tolerance má dalekosáhlé důsledky, což může být dokumentováno mutacemi v genu kódujícím Autoimunitní regulátor. Tyto mutace vedou k rozvoji vícesložkového autoimunitního onemocnění, které postihuje i gastrointestinální trakt. Tato práce popisuje spojitost mezi absencí Autoimunitního regulátoru a ztrátou centrální tolerance k antimikrobiálním produktům Panethových buněk - enterickým α- defensinům. Ztráta tolerance vede k úniku defensin-reaktivních T-buněk mimo brzlík a následně k jejich útoku na Panethovy buňky. Tento proces má za následek snížení počtu Panethových buněk, což vede ke změnám ve složení střevní mikroflóry a polarizaci T-buněčné odpovědi ve střevě ve směru k Th17 prozánětlivým buňkám, které mohou dále...
|
|
|
Signaling effects of adenylate cyclase toxin action on phagocytes
Černý, Ondřej ; Šebo, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Dráber, Petr (oponent)
Adenylát-cyklázový toxin (CyaA) je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis. CyaA se váže na fagocyty produkující komplementový receptor 3 (CR3) a následně katalyzuje přeměnu vnitrobuněčného ATP na významného "druhého posla" cAMP. Tímto paralyzuje schopnost neutrofilů a makrofágů zabíjet bakterie pomocí oxidativního vzplanutí a mechanismů závislých na fagocytóze. V této práci analyzujeme mechanismus, kterým CyaA blokuje produkci baktericidních reaktivních kyslíkových a dusíkových radikálů neutrofily a makrofágy. CyaA potlačuje produkci reaktivních kyslíkových radikálů (ROS, z angl. "reactive oxygen species") jednak prostřednictvím inhibice PLC přes PKA a dále nejspíše ovlivněním skládání komplexu NADPH oxidázy prostřednictvím aktivace proteinu Epac. Selektivní aktivace PKA nebo Epac blokovala produkci ROS indukovanou fMLP. Inhibice PKA pomocí specifických inhibitorů navíc vedla jen k částečnému obnovení produkce ROS u neutrofilů vystavených CyaA. Signalizace CyaA/cAMP následně omezila tvorbu DAG, zatímco tvorba PIP3 zůstala neovlivněna. Tyto výsledky naznačují, že působení CyaA může ovlivnit lipidické složení membrány fagocytů. Dále jsme ukázali, že aktivace PKA pomocí cAMP vyvolává aktivaci tyrozínové fosfatázy SHP-1. To v makrofázích způsobí potlačení produkce reaktivních...
|
|
|
Charakterizace distribuce a dynamiky antigen-prezentujících buněk na modelu MHC II-EGFP knock-in myši
Pačes, Jan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných studií naznačují, že dendritické buňky mají schopnost do mléčné žlázy transportovat komenzální střevní bakterie, které se odtud dostávají do mléka. Proto jsme se rozhodli provézt fenotypizaci imunologicky relevantních populací antigen prezentujících buněk (APC) v mléčné žláze a srovnat je s populacemi v tenkém střevě. Dále jsme se zaměřili na jejich změny během kojení. Fenotyp jsme určovali imunodetekcí in situ a průtokovou cytometrií. Podařilo se nám optimalizovat přípravu materiálu pro průtokovou cytometrii a mikroskopické metody. Prověřili jsme možnosti 3D vizualizace populací APC v celé tkáni a kvantitativní analýzy obrazových dat pro jejich korelaci s průtokovou cytometrií, zavedení těchto metod si ještě vyžádá další optimalizaci. Zjistili jsme, že se během kojení velké množství MHC II+ buněk shlukuje okolo alveolů a kanálků mléčné žlázy. Tyto buňky mají výrazně dendritický tvar a fenotypicky se liší od APC v okolní tkáni. Byl prokázán výrazný nárůst zastoupení APC v mléčné žláze mezi 4. a 6. dnem kojení, přičemž většina těchto buněk exprimuje molekulu CD103, která je typická pro populace buněk imunitního systému lokalizované ve střevě. Výrazné je též zastoupení CD64+ buněk. B- lymfocyty se naopak vyskytují prakticky jen v lymfatické uzlině mléčné žlázy a jejím...
|
|
|
Vliv progesteronu na maternální imunitní systém v těhotenství
Škvorová, Anna ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Těhotenství představuje velkou výzvu pro maternální imunitní systém. Z imunologického pohledu je plod semi-alogenním štěpem. Mechanismy umožňující imunologický paradox tolerance plodu stále nejsou dostatečně známy a vyžadují další výzkum. Komplikovaná síť imuno-endokrinních interakcí zajišťuje růst a vývoj plodu uvnitř matčiny dělohy. Nezastupitelnou úlohu v těhotenství hraje progesteron. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o působení progesteronu na imunitní systém v těhotenství a jeho mechanismech. Progesteron může působit na cílové buňky pomocí klasických jaderných progesteronových receptorů, které fungují jako transkripční faktory, nebo různými jinými způsoby, včetně negenomové rychlé signalizace. Progesteron vytváří podmínky pro úspěšné početí a těhotenství, mění množství, lokalizaci a vlastnosti imunitních buněk a produkci cytokinů. Například redukuje antigen-prezentující kapacitu dendritických buněk, monocytů a makrofágů, potlačuje cytotoxicitu NK buněk, podporuje proliferaci děložních NK a dendritických buněk, ovlivňuje B lymfocyty a indukuje vznik T regulačních lymfocytů a jejich přísun na fetomaternální rozhraní. Široká škála imunomodulačních vlastností progesteronu zasluhuje další výzkum. Jejich lepší pochopení může vydláždit cestu k rozvoji vhodné diagnostiky a léčby...
|
|
|
Mechanisms of specific immune response interactions with tumor cells.
Kaššák, Filip ; Hořejší, Václav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Interakce imunitního systému s nádory jsou jedním z nejdůležitějších témat současného imunologického výzkumu. Velké množství nových znalostí recentně prokázalo platnost dávno předpokládaného konceptu imunitního dohledu. Imunitní systém prohledává organismus a deteguje buňky nesoucí nádorové antigeny nebo signály buněčného stresu a ničí je. V tomto procesu hrají dominantí roli T-buňky, NK-buňky a dendritické buňky, cytokinová signalizace a přímá buněčná cytotoxicita. Část vznikajících nádorových buněk ale může těmto mechanismům unikat pomocí klonální selekce. Nakonec tyto nádorové buňky vyvinou i aktivní mechanismy lokálního potlačení imunitní odpovědi. Dochází k infiltraci buněčnými populacemi podporujícími růst nádoru (regulační T-lymfocyty, makrofágy, myeloidní supresivní buňky) a ke vzniku imunosupresivního nádorového mikroprostředí. Nádorové buňky zneužívají k inhibici protinádorové imunity jak rozpustné signální molekuly, tak hlavně povrchové receptory sloužící jako "kontrolní body". V posledních letech bylo schváleno pro klinické použití několik vysoce efektivních terapeutických monoklonálních protilátek blokujících tyto "kontrolní body" a mnoho dalších je testováno v probíhajících klinických studiích. Několik dalších velmi slibných imunoterapeutických přístupů (protinádorové vakcinace,...
|
|
|
Lidská glutamát karboxypeptidasa II a deriváty protilátek využitelné k její detekci
Bělousová, Nikola ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Rakovina prostaty je nejčastěji diagnostikované nádorové onemocnění mužů. V pokročilém stadiu je toto onemocnění velmi špatně léčitelné, a proto je včasná diagnostika prostatického nádorového bujení zásadní pro úspěšnou léčbu. Jedním z důležitých biomarkerů karcinomu prostaty je glutamát karboxypeptidasa II (GCPII). Úroveň exprese GCPII v prostatické tkáni se výrazně zvyšuje s progresí nádoru od benigní hyperplasie až po agresivní metastatickou formu. Cílem současného biomedicinálního výzkumu GCPII je vývoj terapeutických a diagnostických modalit založených buď na nízkomolekulárních sloučeninách nebo na makromolekulách specificky rozpoznávajících tento protein. Protilátky jsou preferovaným typem makromolekul využívaných v klinické praxi. Z důvodů lepší využitelnosti v biomedicínských aplikacích jsou nicméně přirozené protilátky obvykle modifikovány metodami proteinového inženýrství. Tato práce shrnuje současné poznatky o struktuře a funkci GCPII a o jeho využití jako biomarkeru rakoviny prostaty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analysis of the resistence of B cell antigen receptor signaling to the inhibition of Src-family kinases
Borna, Šimon ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Signalizace přes antigenně specifické receptory BCR a TCR je zásadní pro vývoj a funkci B a T buněk. Ačkoli je o signálních drahách těchto receptorů již mnoho známo, řada pozorování stále ještě nebyla objasněna. V rámci své magisterské práce jsem se zaměřil na roli kináz z rodiny Src (SFK) během iniciace signalizace přes receptory TCR a BCR. Některé práce ukazují, že signalizace přes receptor BCR může být, narozdíl od signalizace TCR, spuštěna nezávisle na kinázách z rodiny Src nebo pouze s minimální aktivitou těchto kináz. My jsme použili genetický přístup ke studiu rozdílů mezi signálními aparáty BCR a TCR spolu s inhibicí SFK pomocí farmakologického přístupu. Pomocí těchto experimentálních postupů se nám podařilo ukázat, že rozdílná role SFK během iniciace signalizace přes BCR a TCR je pravděpodobně zapříčiněna rozdíly ve struktuře či ve složení receptorových komplexů BCR a TCR. Zároveň jsme zjistili, že úroveň aktivity SFK potřebné k iniciaci signalizace TCR je nižší, pokud je kináza ZAP-70 vyměněna za kinázu Syk. To je pravděpodobně způsobeno rozdílným mechanismem aktivace těchto kináz. Klíčová slova: kinázy z rodiny Src, receptor BCR, receptor TCR, PP2, B buňky, T buňky, signalizace BCR, signalizace TCR.
|
|
|
mTOR zprostředkovaná fosforylace Akt na Ser473 reguluje přežívání nádorových buněk po ošetření vysokou teplotou PTEN koordinovaným způsobem
Valentová, Iva ; Sadílková, Lenka (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Hypertermie (HT), označení používané pro teploty přesahující horní mez fyziologického teplotního rozmezí - 42 řC - vyvolává v závislosti na intenzitě, délce trvání a typu cílové tkáně (tzv. termální dávka) různou míru stresové odpovědi. Aplikace stresového podnětu in vitro vede ke změnám v homeostázi vápníku, permeabilizaci vnější mitochondriální membrány a uvolnění cytochromu c s následnou aktivací kaspáz vedoucí až ke smrti zasažené buňky. Paralelně dochází k postupnému rozvoji stresové odpovědi na přítomnost denaturovaných proteinů v cytosolu, doprovázené nabohacením a zvýšenou aktivitou molekulárních chaperonů, zvýšením rychlosti proteosomální degradace a vyšší aktivitou autofagického aparátu s postupným útlumem translace, iniciací oprav DNA a aktivací obranných mechanismů přežití. Tento složitý mechanismus odpovědi na stresový podnět je regulován zejména signalizací v ose PI3K/Akt/mTOR. Přežití buněk je v konečném důsledku závislé na energetických rezervách, množství denaturovaných proteinů v cytosolu a míře nevratného poškození DNA. Pokud je termální dávka příliš vysoká, dochází nezvratně ke smrti buňky. Hypertermie je rovněž jedním ze schválených přístupů v léčbě některých nádorových onemocnění. Pro zvýšení výsledného protinádorového účinku je aplikace hypertermie kombinována s podáváním...
|
|
|
Historické příčiny a souvislosti současného postavení římskokatolické církve v české společnosti
Černý, Jan Karel ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na historické příčiny a souvislosti současného postavení římskokatolické církve v české společnosti. Ke zvolené problematice přistupuji skrze koncept spirituality, který nám umožňuje systematicky nahlédnout různé jevy a procesy, jež narušovaly katolickou religiozitu. Své pojednání začínám v osvícenství, které mělo zcela zásadní ideový vliv na postavení církví po celé Evropě, přičemž tuto kapitolu doplňuji o sekularizační prvky židovsko-křesťanské tradice. Následná kapitola věnující se 19. století se zaobírá především modernizačními procesy (zvláště českým nacionalismem), které mohly nahrazovat či oslabovat tradiční religiozitu. Krátké dvacáté století je rozděleno na utváření vztahu státu, církve a společnosti (první republika a komunistické období) a zároveň se v rámci této části pojednává o postmoderní proměně náboženství, jehož ,,odnože" charakterizují současnou českou spiritualitu. Revoluce a počátek 90. let je nahlížen ze dvou přístupů - z rozpadu konsenzu a z upravené liminální teorie. Jak se zdá, současné postavení katolické církve je dáno hlubinnými procesy - především anti-katolickou formou nacionalismu a mírou industrializace Čech - jejichž efekt umocnila komunistická diktatura.
|
host ::
RSS.