Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 173 záznamů.  začátekpředchozí164 - 173  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obranné mechanismy ega u pacientek s anorexií
Ježková, Tereza ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Defense Style Questionnaire, který měří tři faktory, tj.zralé, neurotické a mezralé obranné mechanismy, byl vyplněn 44 probankami, pacientkemi s anorexií ve věku od 14 do 30 let, a 121 zdravými ženami ve stejném věkovém rozpětí. Patnácti pacientkám byl zadán také Tematický apercepční test, který ukazuje stupeň vývoje Já a mechanismy obrany. Náš výzkum ukázal, že se náš vzorek anorektických pacientek liší od zdravé populace v užívání neurotických a nezralých obranných mechanismů. Naopka, rozdíl mezi vzorkem pugativních a restriktivních anorektiček shledán nebyl.
Vliv depresivního onemocnění na kognitivní funkce v období remise. K jakým změnám v kognitivních funkcích dochází během postupného zlepšování nálady až k dosažení remise?
Dušánková, Erika ; Hrachovinová, Tamara (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo uvést dosavadní výzkumy týkající se kognitivních funkcí u depresivního onemocnění, a to zejména v období remise, a na jejich základě prostřednictvím longitudinálního výzkumu zmapovat, jak se mění kognitivní výkon depresivních pacientů v průběhu epizody deprese až k dosažení remise. Pro výzkum jsme sestavili testovou baterii, která se skládá ze dvou testů zaměřených na kognitivní funkce: paměť, pozornost a učení (AVLT a Řazení písmen a čísel), dvou hodnotících škál pro posouzení nálady (BDI a MADRS), dvou doplňkových dotazníků pro dokreslení celkového obrazu (Dotazník nežádoucích událostí a Dotazník sociální opory- MOS). Nedílnou součástí byl také rozhovor. Výzkum probíhal v Psychiatrickém centru Praha. Soubor se skládal z 10 pacientů s unipolární depresivní poruchou dle MKN-10, z nichž 4 byli vyřazeni: 2 kvůli zhoršení psychického stavu a 2 pro malé množství vyšetření. Výzkum jsme dokončili se 6 pacienty, ale jen 2 pacientky dosáhly remise. Uvádíme jejich kazuistiky. Ve výzkumu se ukázalo, že obraz kognitivního výkonu při depresivní epizodě může být různý. Subjektivně všichni pacienti pociťovali narušení kognitivních funkcí a měli potíže s pracovním výkonem v zaměstnání. Objektivně nebylo narušení funkcí pozorovatelné u všech pacientů. Zdá se, že pokud je narušení kognitivních funkcí...
Kvalita života u pacientů s roztroušenou sklerózou
Marečková, Martina ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Roztrousemi skleroza je zavazne onemocneni, ktere postihuje predevsim mladsi lidi. Na samem zacatku produktivniho veku jsou tedy pacienti konfrontovani s moznou hrozbou invalidniho duchodu. Podobne je ohrozeno nebo ztizeno materstvi. RS ohrozuje nejenom schopnost pohybu, ale take brani seberealizaci pacientu a ztezuje jejich spolecenske kontakty, protoze musi resitjine problemy nezjejich vrstevnici. Onemocneni RS je take u velke casti pacientu spojeno s uzkosti z dalSiho vYvoje, ktery nelze nijak predvidat. Zvlaste pro pacienty, kteri se diagnozu dozvedeli teprve nedavno, znamena tato nemoc nejistotu, ohrozeni planu do budoucnosti a pocit vyclenenosti ze skupiny vrstevniku nebo pratel, znamych a kolegu. V prvnich letech od stanoveni diagnozy nezpusobuje RS u vetSiny pacientu zadne viditelne postizeni, 0 to vetSi pocit nepochopeni ze strany okoli vsak mohou zazivat. Pro vetSinu lidi totiz tato nemoc znamena hlavne pohybove omezeni, a nechapou problemy jako jsou neurologicke bolesti, tres, unava nebo potize s rovnovahou. Dopad na kvalitu zivota tedy muze byt u RS znacny i presto, ze pacient zatim nepocit'uje zadne nebo jen male fyzicke postizeni. V ranych stadiich nemoci jsou vetSim problemem obavy a uzkost z nejiste budoucnosti. Obecne jsou hlavnimi psychickYmi problemy pacienm s RS deprese, uzkost,...
Coping strategie pacientek s diagnózou karcinomu prsu
Štěpánková, Jitka ; Hrachovinová, Tamara (oponent) ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce)
Karcinom prsu je život ohrožující onemocnění, se kterým je ve svém životě konfrontována téměř každá třináctá žena. Vzhledem ke svému charakteru má toto onemocnění mnohdy větší vliv na psychiku nemocné než na její fyzické zdraví. Zejména v časných stádiích u méně rizikových typů nádoru je léčba poměrně nekomplikovaná a nepřináší výraznější vedlejší účinky. Pacientka se však musí vyrovnat s pocity ohrožení života a strachem z návratu choroby. Téma zvládání zátěže spojené se zjištěním diagnózy karcinomu prsu považuji vzhledem k rostoucí incidenci tohoto onemocnění za velmi aktuální, proto jsem se rozhodla věnovat se mu ve své diplomové práci.
Sexualita a sexuální chování žen nemocných mentální bulimií
Kubešová, Jana ; Hrachovinová, Tamara (oponent) ; Weiss, Petr (vedoucí práce)
Mentální anorexie a mentální bulimie jsou vážná onemocnění poruchy příjmu potravy, která si zasluhují pozornost. U nemalého počtu žen se jedná o smrtelné onemocnění, a to buď z důvodu dokonaného suicidia nebo následkem podvýživy. Jeho zákeřnost spatřujeme i v jeho vývoji, který počíná v období adolescence, tj. v období, které je samo o sobě pro dívku těžké. Dívka hledá svou identitu, své ženství, svou roli ve společnosti i v nově vznikajících partnerských vztazích. Je to období, ve kterém dívka objevuje a poznává svou sexualitu a důsledky jejího projevování. Hovořit o provázaném vztahu sexuality a onemocnění poruchou příjmu potravy vnímáme jako oprávněné, a to v obou polohách, které nás napadají. Máme na mysli osobnostní a psychosexuální vývoj těchto dívek, který v rámci genetického a psycho-sociálně rodinného kontextu a raných sexuálních zkušeností může ovlivňovat vznik poruchy příjmu potravy. Na druhé straně onemocnění poruchou příjmu potravy, které způsobuje zkreslené vnímání vlastního těla, jeho negativní hodnocení i neúctu k sobě samé, může mít také kruciální vliv na prožívání vlastní sexuality a následného sexuálního chování. V předkládané práci neaspirujeme na zodpovězení otázek týkající se příčin a následků. Diplomovou práci uchopujeme jako ucelený pohled popisující sexualitu a sexuální chování...
Vliv sociokulturních determinant na vznik psychogenních poruch příjmu potravy. S důrazem na podrobnější analýzu důsledku expozice mediálním obrazům ideálu štíhlé postavy u žen
Novák, Michal ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Vliv sociokulturnich determinant na vznik psychogennich poruch prfjmu potravy: S durazem na podrobnejsi analyzu dusledku expozice medhilnim obrazum idealu stihle postavy u zen. V teoreticke casti jsou probrany psychogenni poruchy pfijmu potravy s ohledem na sociokulturni determinanty, s castecnym pfihlednutim k determinantam vYvojovym, osobnostnim a rodinnym. Starsi teoreticka vychodiska i vysledky novejsich vyzkumu jsou prezentovane v souladu s pojetim psychogennich poruch pfijmu potravy jako pfevazne socialne a kulturne podmineneho jevu. Vempiricke casti je na vzorku 525 zen z prostfedi internetove komunity zjist'ovana souvislost pfiznaku poruch pfijmu potravy a pfitazlivosti stihleho idealu. Ve vyzkumujsou zohledneny i dalSi faktory: vek a BMI.
Otázka typu chování jako suspektního rizikového faktoru vzniku specifických onemocnění
Šornová, Tereza ; Hrachovinová, Tamara (oponent) ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce)
V kasuistikách ani prostřednictvím dotazníkových metod jsme nezjistily nijak výraznou a plošně se vyskyttijící přítomnost specifických typů chování či jiných behaviorálních determinant, popisovaných v teoretické části práce. Zkoumaný soubor se vyznačoval výraznou interindividuální specifitou vzhledem k možným intervenujícím behaviorálním proměnným. Společným rysem by teoreticky mohlo být zatljetí profesionálním životem spolu s nízkým výskytem protektivních zájmových činností. Žádné specifické psychické dekompenzace jsme u osob z výběrového souboru globálně nezaznamenali. Častěji se vyskytoval obecný pocit osobní nepohody s individuálním sycením jejích negativních průvodních znaků. Vzhledem k dosavadní absenci jednoznačné odpovědi na otázku vztahu typu chováni a psychosociálních determinant ke zdraví člověka, stejně jako uceleného teoretického přístupu k této problematice jsme zastánci následujícího postupu v psychologické a lékařské praxi: Primární i sekundární péče by se měla soustředit na snížení miry škodlivého vlivu různých aspektů negativní emotivity a chování s ohledem na genetické dispozice jedince. Detekce rizik je otázkou pečlivé rodinné a osobní anamnézy zaměřené na psychosociální, biologické a environmentální determinanty. Následná intervence by se měla odvíjet od detekované přítomnosti...
Působení osobní příčinné orientace na adherenci v ambulantní fyzioterapii
Kuta, Igor ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zabývá problematikou motivace a dodržování léčebných doporučení v ambulantní fyzioterapii. V teoretické části přináší úvod do problematiky adherence spojené s rehabilitační léčbou. Osvětluje důležitost zkoumání tématu a strukturuje jeho šíři podle stanovených diagnóz a dalších kritérií. Ukazuje rozdíly v konceptech kompliance, konkordance a adherence a shrnuje poznatky z nejvýznamnějších směrů zkoumání motivace v této oblasti. V části empirické si pak klade za cíl postihnout souvislosti mezi rozložením osobní příčinné orientace pacientů a jejich adherencí k léčbě. Na základě výsledků souboru 69 pacientů z metody DOPO, sebehodnotící škály adherence a hodnocení adherence ošetřujícím fyzioterapeutem vyvozuje, že mezi zmíněnými proměnnými nelze u tohoto souboru respondentů vypozorovat statisticky významnou souvislost.
Problematika depresivních symptomů a jejich bližší charakteristika u osob s revmatoidní artritidou
Švábová, Irena ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Nemoci pohybového aparátu, revmatické nemoci, patří meZI nejrozšířenější choroby na světě. Revmatoidní artritida pak představuje jednu Z více než 200 revmatických chorob. Jedná se o onemocnění chronické, invalidizující, s výrazně negativními dopady na fYzické funkční schopnosti, ale i psychický a sociální život nemocného. Revmatoidní artritida závažným způsobem zasahuje do života nemocného a mění jeho kvalitu. Obtíže spojené s touto chorobou většinou sice nepředstavují přímé ohrožení života, ale jsou trvalou celoživotní zátěží pro pacienta i jeho okolí. Lidé s revmatoidní artritidou proto často trpí i různými emočními obtížemi, mezi kterými dominují depresivní symptomy. Ukazuje se, že lidé s artritidou trpí depresivními obtížemi dvakrát častěji než běžná populace. U nemocných s revmatoidní artritidou deprese nepředstavuje jen další nesnáz související s jejich chorobou, ale významným způsobem zasahuje do způsobů, jak vnímají a vyrovnávají se svými fYzickými obtížemi a také jak spolupracují při jejich léčbě. V poslední době se proto v zahraničních odborných studiích tématu psychologických aspektů revmatoidní artritidy dostává více pozornosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 173 záznamů.   začátekpředchozí164 - 173  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Hrachovinová, T.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.