|
|
Můj milý Mýso! Z málo známé korespondence Vojtěcha Hynaise s J.V. Myslbekem let 1881-1900
Kolář, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Vztah Vojtěcha Hynaise s Josefem Václavem Myslbekem je krásnou ukázkou ryzího přátelství a naprosté profesní kolegiálnosti. Předcházející řádky jsou důkazem, jaký důraz mezi umělci byl na tyto hodnoty kladen v pomalu končícím 19. století. Unikátně dochovaná korespondence je k těmto dějům, jakož i k jejich celkovým životním osudům neocenitelným pramenem. Nic na tom nemění ani fakt, že se ukázala být ne zcela kompletní. Pokud bych mohl stručně shrnout její přínos pro eventuální další bádání, vyzdvihl bych nejspíše dva momenty. Především se dostalo zveřejnění materiálu let 1890 - 1900, který je v porovnání s osmdesátými léty z několika důvodů cennější. Je totiž zatím prakticky neznámý a tím také zůstal dosud netknut "rukou editorovou" (již bylo zmíněno, že také František Žákavec se tomuto časovému období vyhnul). Zmíněné desetiletí Hynaisova a Myslbekova života můžeme bez obav nazvat vrcholným. Je tedy samozřejmě bohaté na další významné události, jejichž souvislosti tento pramen může pomoci odkrýt. Také přesvědčivě poukazuje na ten fakt, že v úvodu zmiňované "železné přátelství" obou špičkových umělců doznávalo postupných změn. Ostatně absenci zveřejnění pramenů těchto let pociťuje namnoze i odborná veřejnost. Druhým významným faktem je to, že také tato část (stejně tak jako celý soubor) se nachází v...
|
|
|
August a Tereza Sedláčkovi: edice korespondence
Havlan, Josef ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
August Sedláček, významný český historik, se na penzi přestěhoval do Písku, místa svých gymnazijních studií. Zde se seznámil s učitelkou Terezou Barcalovou, která se později stala jeho manželkou. Předkládaná edice představuje vzájemnou korespondenci od jejich seznámení v roce 1915 až do Sedláčkovy smrti v roce 1926.
|
|
|
Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk ve svých dopisech z let 1918-1936. Edice a rozbor jejich vzájemné korespondence
Quagliatová, Vlasta ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V celkové koncepci diplomové práce, nazvané Karel Kramář a Tomáš Garrigue Masaryk ve svých dopisech z let 1918-1936, se reflektuje snaha postihnout danou tematiku dvojím způsobem. Jednak nabídnout jeden z možných pohledů na specifika a proměny vztahu těchto výrazných osobností české a československé historie a jednak analyzovat dochovanou vzájemnou korespondenci a přiblížit témata v ní dominující. Sledovaným cílem bylo edičně zpřístupnit dostupný archivní materiál a podat k němu příslušný komentář. Celostní historické zhodnocení a interpretaci tohoto významného souboru korespondence v celé šíři nastíněných témat a problematik je třeba dopracovat, podobně jako komplexní analýzu poměru Kramář-Masaryk, která by nebyla nijak časově ohraničena, tak jak je tomu doposud. Systematicky pojednat o všech tématech, zmíněných v prezentovaných dokumentech, nebylo možné, proto bylo definovaným záměrem spíše naznačit, jak důležitým a jedinečným pramenem dochovaný epistolografický materiál je, navíc jedná-li se o korespondenci mezi tak mimořádnými postavami naší národní minulosti a ve sledované etapě rovněž mezi předními veřejnými činiteli nově konstituovaného československého státu. Smyslem práce tedy bylo vystihnout podstatné aspekty kramářovsko-masarykovského personálního vztahu, jejich ideologického zaměření i...
|
|
| |
|
|
Studenti Jednoty bratrské na počátku 17. století aneb kněžský dorost z Archivu Matouše Konečného
Růčková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
"Lasset sie nur ein wenig leiden, wenn sie nicht gelt haben, so studiren sie desto vleissiger!" Tento název si zvolil Max Siller pro svou studii publikovanou v Südostdeutsches Archiv,1 v níž částečně charakterizuje a podává literární a jazykový rozbor německy psaných dopisů mládenců studujících v druhé polovině 16. a v celém století následujícím na zahraničních školách, zejména na univerzitě ve Wittenberku, za stipendium levočské městské rady. Podkladem pro jeho analýzu se stala edice korespondence levočských studentů zpracovaná péčí szegedské germanistky Tünde Katony a filologa Miklóse Latzkovitse "Löcsei stipendiánsok és literátusok," která byla vydána v rámci ediční řady Fontes Rerum Scholasticarum.2 Zpřístupněním dopisů levočských studentů3 se badatelsky rozšířila pramenná základna a prostor nejen pro řešení některých otázek zahrnutých pod pojem "peregrinatio academica,"4 ale i pro získání přesnější představy o radostech a strastech života studentů v raném novověku. Nelze opominout ani vyjádření Gerharda Menka, podle něhož dokumenty osobní povahy (dopisy, deníky, autobiografické záznamy) patří vedle pramenů úřední provenience k důležitým zdrojům hlubšího poznání fungování jednotlivých vzdělávacích institucí.5 Odhlédneme-li od nejvyšších vrstev tehdejší společnosti, především nobility, pro níž se studia...
|
|
|
Židovská obec v Libochovicích v raném novověku
Zentner, Jakub Václav ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce přináší obraz židovské společnosti v raném novověku na příkladu města Libochovic. Po úvodním objasnění podstaty židovské náboženství a kultury jsou připomenuty základní souvislosti historického vývoje židovské národa v Čechách a okolnosti, které utvářely zvláštní postavení židů v křesťanské společnosti středověku a raného novověku. Další kapitoly se zabývají počátky židovského osídlení Libochovic a jeho demografickým vývojem v průběhu 16.-18. století. Práce se dále věnuje topografii židovského sídelního okrsku, pojednává o způsobu obživy (řemesla a obchod) ve vztahu k většinové společnosti a o životě židovské obce (samospráva), včetně popisu základních kultovních institucí (synagoga, mikve, hřbitov). Ve stručnosti je zmíněn vývoj židovské obce v 19. století a její zánik během holocaustu. Součástí práce je jako textová příloha edice patnácti soupisů libochovických židů z let 1697-1846 a obrazová příloha.
|
|
|
Fenomén putování po hradních zříceninách v první polovině 19. století. Edice a obsahový rozbor tří cestovních deníků Karla Krameria
Kalašová, Marcela ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
V letech 1814, 1815 a 1818 podnikl Karel Kramerius (1797-1874), syn známého nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria (1753-1808), spolu se svými přáteli Karlem Michelem či Janem Šťasným tři velké prázdninové cesty po Čechách. Cílem těchto cest byly převážně zříceniny hradů, němí svědci minulosti, kterou Karel Kramerius tolik toužil poznat. Tato práce čtenáři přináší především edici tří cestovních deníků, které si Karel Kramerius na těchto cestách psal. Kromě podrobných popisů zřícenin hradů, často provázené vlastnoruční kresbou, deníky obsahují též popisy ostatních historických objektů (zámků, klášterů, přírodních památek), krajin, průběhu cesty a příhod, které cestovatelům putování od vesnice k vesnici zpestřovaly. Při poznávání vlasti se setkávali s obrozenci, příbuznými, přáteli, i prostým lidem. Karel Kramerius vyrůstal ve vlasteneckém ovzduší, vytvořeném již probíhajícím národním obrozením, a v době počínajícího českého romantismu. Oba tyto myšlenkové proudy se promítly v jeho denících. Avšak zatímco vlastenecké cítění se rozvinulo v plné šíři, romantické vnímání zřícenin a přírody zde sledujeme zatím jen v náznacích. Edice Krameriových deníků si klade za cíl rozšířit doposud nevelkou pramennou základnu pro poznání počátků českého romantismu a především počátků romantického zájmu o hrady a jejich...
|
|
|
Wunschwitzova sbírka v kontextu genealogicko-heraldických souvislostí 1. poloviny 18. století (Rozbor fondu a jeho pomocněvědné využití)
Woitschová, Klára ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Hlavním tématem této práce je rozbor genealogické a heraldické sbírky Gottfrieda Daniela Wunschwitze (1678-1741). Jedná se o významný soubor informací k dějinám více než 1400 šlechtických rodů sídlících v Českém království. Tyto rody (více i méně významné, současné i již vymřelé, vladycké i knížecí) jsou prezentovány prostřednictvím pestré škály materiálů - počínaje klasickými rodovými tabulkami, přes bohatě zastoupenou korespondenci a výpisky z novin až např. k papírovým pohřebním štítům a nákresům náhrobních kamenů. Některé z nejvýraznějších typů materiálů jsou zpřístupněny pomocí katalogů a edic. V práci je dále podán přehled dějin rodu Wunschwitzů, genealogické práce u nás do 18. století a dalších genealogických sbírek, které vznikly v Čechách v 18.- 20. století.
|
|
|
Správní vývoj městečka Pecky za Kartuziánů (1627-1782) na základě městských knih
Coganová, Daniela ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Česká pomocněvědná historická bádání zabývající se poddanskými městečky v období novověku jsou teprve v počátcích. Pozornost badatel se od 19. století soustředila především na bohaté středověké a raně novověké fondy královských či věnných měst. Za prkopníky souborných prací, věnujících se intenzivněji tematice poddanských měst, lze považovat Antonína Haase a Rostislava Nového.1 Vývojem a postavením těchto měst a jejich správy po Bílé hoře se ve Sborníku archivních prací zabývala i Lidmila Dědková.2 Během posledních dvou desetiletí přibývá studií a publikací na regionální úrovni zaměřených na jejich genezi a správní problematiku. I následující práce by měla být jednou z nich. Jejím hlavním cílem bylo komplexní uchopení vývoje poddanského městečka spravovaného duchovenskou vrchností v sedmnáctém století s drazem na století osmnácté. Historické vývody byly vypracovány na podkladě městských knih, které se staly základními pilíři celé studie a měly značný vliv i na její časové ohraničení. V rámci historické kritiky však bylo nutné konfrontovat je i s jinými pramennými zdroji a publikacemi.
|
|
|
Židovská obec v Libochovicích v raném novověku
Zentner, Jakub Václav ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce přináší obraz židovské společnosti v raném novověku na příkladu města Libochovic. Po úvodním objasnění podstaty židovské náboženství a kultury jsou připomenuty základní souvislosti historického vývoje židovské národa v Čechách a okolnosti, které utvářely zvláštní postavení židů v křesťanské společnosti středověku a raného novověku. Další kapitoly se zabývají počátky židovského osídlení Libochovic a jeho demografickým vývojem v průběhu 16.-18. století. Práce se dále věnuje topografii židovského sídelního okrsku, pojednává o způsobu obživy (řemesla a obchod) ve vztahu k většinové společnosti a o životě židovské obce (samospráva), včetně popisu základních kultovních institucí (synagoga, mikve, hřbitov). Ve stručnosti je zmíněn vývoj židovské obce v 19. století a její zánik během holocaustu. Součástí práce je jako textová příloha edice patnácti soupisů libochovických židů z let 1697-1846 a obrazová příloha.
|
host ::
RSS.