Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proboštský chrám Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem pod vlivem baroka
Zentner, Jakub Václav ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUME Historicky doložené počátky Roudnice nad Labem sahají do 12. století. Roudnice byla tehdy městem pražských biskupů, kteří zde zbudovali románský hrad. V průběhu 13. století dostává osídlení pod hradem městský charakter. Po osvobození města z jeho obsazení vazalem Oty Braniborského (1279) dává pražský biskup Tobiáš z Bechyně město opevnit a v roce 1294 zde zakládá kostel Narození Panny Marie. Rozkvět města přichází za episkopátu Jana IV. z Dražic. Ten dal v roce 1310 postavit v Roudnici druhý kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Po svém návratu z Avignou, kde se deset let soudil před papežským dvorem, přivedl do Čech novou řeholi augustiniánů kanovníků, pro které roku 1333 zakládá v Roudnici klášter. Vedle kostela Panny Marie byl pro řeholníky postaven nový kostel bazilikálního typu, přičemž ze starého kostela se stala sakristie. Nový klášter se stal centrem hluboké mariánské zbožnosti, vzdělanosti a umění. V roce 1421 byl však klášter vypleněn husitskými vojsky. Pokus o obnovu řeholního života po roce 1436 se nakonec nezdařil a duchovní správa v Roudnici v průběhu 15. století plynule přešla k utrakvismu. Katolickou obnovu zahájila po roce 1603 Polyxena z Pernštejna, provdaná roku 1603 za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ke kostelu Panny Marie byl opět dosazen katolický kněz s čestným proboštským...
Proboštský chrám Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem pod vlivem baroka
Zentner, Jakub Václav ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUME Historicky doložené počátky Roudnice nad Labem sahají do 12. století. Roudnice byla tehdy městem pražských biskupů, kteří zde zbudovali románský hrad. V průběhu 13. století dostává osídlení pod hradem městský charakter. Po osvobození města z jeho obsazení vazalem Oty Braniborského (1279) dává pražský biskup Tobiáš z Bechyně město opevnit a v roce 1294 zde zakládá kostel Narození Panny Marie. Rozkvět města přichází za episkopátu Jana IV. z Dražic. Ten dal v roce 1310 postavit v Roudnici druhý kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Po svém návratu z Avignou, kde se deset let soudil před papežským dvorem, přivedl do Čech novou řeholi augustiniánů kanovníků, pro které roku 1333 zakládá v Roudnici klášter. Vedle kostela Panny Marie byl pro řeholníky postaven nový kostel bazilikálního typu, přičemž ze starého kostela se stala sakristie. Nový klášter se stal centrem hluboké mariánské zbožnosti, vzdělanosti a umění. V roce 1421 byl však klášter vypleněn husitskými vojsky. Pokus o obnovu řeholního života po roce 1436 se nakonec nezdařil a duchovní správa v Roudnici v průběhu 15. století plynule přešla k utrakvismu. Katolickou obnovu zahájila po roce 1603 Polyxena z Pernštejna, provdaná roku 1603 za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ke kostelu Panny Marie byl opět dosazen katolický kněz s čestným proboštským...
Židovská obec v Libochovicích v raném novověku
Zentner, Jakub Václav ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Diplomová práce přináší obraz židovské společnosti v raném novověku na příkladu města Libochovic. Po úvodním objasnění podstaty židovské náboženství a kultury jsou připomenuty základní souvislosti historického vývoje židovské národa v Čechách a okolnosti, které utvářely zvláštní postavení židů v křesťanské společnosti středověku a raného novověku. Další kapitoly se zabývají počátky židovského osídlení Libochovic a jeho demografickým vývojem v průběhu 16.-18. století. Práce se dále věnuje topografii židovského sídelního okrsku, pojednává o způsobu obživy (řemesla a obchod) ve vztahu k většinové společnosti a o životě židovské obce (samospráva), včetně popisu základních kultovních institucí (synagoga, mikve, hřbitov). Ve stručnosti je zmíněn vývoj židovské obce v 19. století a její zánik během holocaustu. Součástí práce je jako textová příloha edice patnácti soupisů libochovických židů z let 1697-1846 a obrazová příloha.
Židovská obec v Libochovicích v raném novověku
Zentner, Jakub Václav ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Práce přináší obraz židovské společnosti v raném novověku na příkladu města Libochovic. Po úvodním objasnění podstaty židovské náboženství a kultury jsou připomenuty základní souvislosti historického vývoje židovské národa v Čechách a okolnosti, které utvářely zvláštní postavení židů v křesťanské společnosti středověku a raného novověku. Další kapitoly se zabývají počátky židovského osídlení Libochovic a jeho demografickým vývojem v průběhu 16.-18. století. Práce se dále věnuje topografii židovského sídelního okrsku, pojednává o způsobu obživy (řemesla a obchod) ve vztahu k většinové společnosti a o životě židovské obce (samospráva), včetně popisu základních kultovních institucí (synagoga, mikve, hřbitov). Ve stručnosti je zmíněn vývoj židovské obce v 19. století a její zánik během holocaustu. Součástí práce je jako textová příloha edice patnácti soupisů libochovických židů z let 1697-1846 a obrazová příloha.
Proboštský chrám Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem pod vlivem baroka
Zentner, Jakub Václav ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUME Historicky doložené počátky Roudnice nad Labem sahají do 12. století. Roudnice byla tehdy městem pražských biskupů, kteří zde zbudovali románský hrad. V průběhu 13. století dostává osídlení pod hradem městský charakter. Po osvobození města z jeho obsazení vazalem Oty Braniborského (1279) dává pražský biskup Tobiáš z Bechyně město opevnit a v roce 1294 zde zakládá kostel Narození Panny Marie. Rozkvět města přichází za episkopátu Jana IV. z Dražic. Ten dal v roce 1310 postavit v Roudnici druhý kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Po svém návratu z Avignou, kde se deset let soudil před papežským dvorem, přivedl do Čech novou řeholi augustiniánů kanovníků, pro které roku 1333 zakládá v Roudnici klášter. Vedle kostela Panny Marie byl pro řeholníky postaven nový kostel bazilikálního typu, přičemž ze starého kostela se stala sakristie. Nový klášter se stal centrem hluboké mariánské zbožnosti, vzdělanosti a umění. V roce 1421 byl však klášter vypleněn husitskými vojsky. Pokus o obnovu řeholního života po roce 1436 se nakonec nezdařil a duchovní správa v Roudnici v průběhu 15. století plynule přešla k utrakvismu. Katolickou obnovu zahájila po roce 1603 Polyxena z Pernštejna, provdaná roku 1603 za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ke kostelu Panny Marie byl opět dosazen katolický kněz s čestným proboštským...
Židovská obec v Libochovicích v raném novověku
Zentner, Jakub Václav ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce přináší obraz židovské společnosti v raném novověku na příkladu města Libochovic. Po úvodním objasnění podstaty židovské náboženství a kultury jsou připomenuty základní souvislosti historického vývoje židovské národa v Čechách a okolnosti, které utvářely zvláštní postavení židů v křesťanské společnosti středověku a raného novověku. Další kapitoly se zabývají počátky židovského osídlení Libochovic a jeho demografickým vývojem v průběhu 16.-18. století. Práce se dále věnuje topografii židovského sídelního okrsku, pojednává o způsobu obživy (řemesla a obchod) ve vztahu k většinové společnosti a o životě židovské obce (samospráva), včetně popisu základních kultovních institucí (synagoga, mikve, hřbitov). Ve stručnosti je zmíněn vývoj židovské obce v 19. století a její zánik během holocaustu. Součástí práce je jako textová příloha edice patnácti soupisů libochovických židů z let 1697-1846 a obrazová příloha.
Proboštský chrám Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem pod vlivem baroka
Zentner, Jakub Václav ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
RESUME Historicky doložené počátky Roudnice nad Labem sahají do 12. století. Roudnice byla tehdy městem pražských biskupů, kteří zde zbudovali románský hrad. V průběhu 13. století dostává osídlení pod hradem městský charakter. Po osvobození města z jeho obsazení vazalem Oty Braniborského (1279) dává pražský biskup Tobiáš z Bechyně město opevnit a v roce 1294 zde zakládá kostel Narození Panny Marie. Rozkvět města přichází za episkopátu Jana IV. z Dražic. Ten dal v roce 1310 postavit v Roudnici druhý kostel, zasvěcený sv. Václavovi. Po svém návratu z Avignou, kde se deset let soudil před papežským dvorem, přivedl do Čech novou řeholi augustiniánů kanovníků, pro které roku 1333 zakládá v Roudnici klášter. Vedle kostela Panny Marie byl pro řeholníky postaven nový kostel bazilikálního typu, přičemž ze starého kostela se stala sakristie. Nový klášter se stal centrem hluboké mariánské zbožnosti, vzdělanosti a umění. V roce 1421 byl však klášter vypleněn husitskými vojsky. Pokus o obnovu řeholního života po roce 1436 se nakonec nezdařil a duchovní správa v Roudnici v průběhu 15. století plynule přešla k utrakvismu. Katolickou obnovu zahájila po roce 1603 Polyxena z Pernštejna, provdaná roku 1603 za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ke kostelu Panny Marie byl opět dosazen katolický kněz s čestným proboštským...
Židovská obec v Libochovicích v raném novověku
Zentner, Jakub Václav ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce přináší obraz židovské společnosti v raném novověku na příkladu města Libochovic. Po úvodním objasnění podstaty židovské náboženství a kultury jsou připomenuty základní souvislosti historického vývoje židovské národa v Čechách a okolnosti, které utvářely zvláštní postavení židů v křesťanské společnosti středověku a raného novověku. Další kapitoly se zabývají počátky židovského osídlení Libochovic a jeho demografickým vývojem v průběhu 16.-18. století. Práce se dále věnuje topografii židovského sídelního okrsku, pojednává o způsobu obživy (řemesla a obchod) ve vztahu k většinové společnosti a o životě židovské obce (samospráva), včetně popisu základních kultovních institucí (synagoga, mikve, hřbitov). Ve stručnosti je zmíněn vývoj židovské obce v 19. století a její zánik během holocaustu. Součástí práce je jako textová příloha edice patnácti soupisů libochovických židů z let 1697-1846 a obrazová příloha.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.