|
|
Fenomén ostalgie v nových spolkových zemích SRN
Vágnerová, Vendula ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu ostalgie v nových spolkových zemích SRN. Jedná se o specifickou formu nostalgie po každodenním životě v NDR, která se stala základem retro stylu, postupem času rozšířeného do mnoha oblastí každodenního života SRN. Pro pochopení této nostalgie je nutné brát ji v kontextu s problémy, kterým museli obyvatelé nových spolkových zemí v SRN čelit. Ostalgie vznikla jako následek zklamání z porevoluční situace, a proto práce nejprve pojednává o problematickém procesu znovusjednocování Německa. Hlavním tématem práce jsou však podoby ostalgie, z nichž je pozornost zaměřena na tzv. Ostalgie-Partys, návrat zaniklých východoněmeckých výrobků, podoby ostalgie na internetu, její zobrazení německým filmem, tzv. Ostalgie-shows a další nositele ostalgie. Cílem práce je ukázat, že ostalgie se zaměřuje na kulturu a každodenní život v NDR, a neznamená touhu návratu jejího režimu. Práce poukazuje i na problém odlišnosti mezi západními a východními Němci a představuje ostalgii jako fenomén, který může sjednocení těchto dvou dílčích německých společností spíše napomoci, než překážet.
|
|
|
Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004
Denková, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004" se zabývá porovnáním přístupu čtyř polských a českých deníků k tématu Centra proti vyháněním, instituce iniciované německým Svazem vyhnanců. Ve své první části práce pojednává o okolnostech vzniku nadace, která má vznik tohoto centra prosazovat, a popisuje debatu, která se v souvislosti s touto otázkou rozproudila. Jádro práce je pak založeno na kvantitativní a kvalitativní analýze deníků Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Právo a Mladá fronta DNES, jejímž prostřednictvím zjišťuje, jaký prostor jednotlivé deníky tomuto tématu věnovaly, jakým názorům daly na svých stránkách možnost vyjádření a jaký postoj ke sledované otázce zaujaly. Všímá si také výběru lexika a dalších kategorií, na nichž lze dokumentovat přístup médií k problematice. Na základě tohoto výzkumu pak porovnává polské a české deníky. Protože práce vychází z předpokladu, že mediální produkce je vzájemně ovlivněna se zájmem společnosti o určité téma, snaží se autorka práce vztáhnout výsledky svého zkoumání k postoji polské a české společnosti k Centru proti vyháněním. Zjištěné rozdíly v přístupu se pak pokouší vysvětlit prostřednictvím charakteristiky polskoněmeckých a česko-německých vztahů.
|
|
|
Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa
Kabátová, Martina ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa" předkládá pohled na novou východní politiku (Ostpolitik) Spolkové republiky Německo vlády Willyho Brandta a Waltera Scheela v souvislosti s uzavřením Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa z roku 1974. Práce se věnuje domácí i východní politice SRN přelomu šedesátých a sedmdesátých let a historickému kontextu zkoumaného období. Předkládá také postoje a stanoviska obou aktérů smlouvy. Dále je v textu popsán obsah smlouvy a zhodnocen její význam.
|
|
|
Druhá verze Berlínského programu z r. 1971: konec Adenauerovy CDU?
Picka, Ondřej ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Po té, co byla CDU přinucena po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 odejít do opozice, vytvořila programovou komisi, která měla doplnit Berlínský program strany přijatý o rok dříve. Tato komise překvapivě vypracovala zcela nový programový text, který se rozcházel s některými dosavadními dogmaty politiky CDU, což vyvolalo bouřlivé diskuse. V předkládané práci je tento vývoj popisován jako projev generační výměny ve straně, která byla urychlena odchodem z vlády. Klíčová role je připisována předsedovy programové komise Helmutu Kohlovi, který byl přední osobností nastupující mladé generace a dlouhodobým hlasitým propagátorem reformy strany. Ten vytvořil v komisi podmínky pro vznik progresivního textu tím, že dal hodně prostoru řadě mladých talentovaných reformních politiků. Konzervativní proud v CDU byl však stále dost silný na to, aby mohl reformní vyznění návrhu oslabit. Ústřední výbor strany text výrazně přepracoval a zmírnil některé klíčové pasáže. Až jednoznačná prohra CDU ve volbách v roce 1972 a následná volba Kohla předsedou otevřela cestu k provedení důsledné reformy strany. Řada z mladých Kohlových spolupracovníků z doby programové diskuse na počátku 70. let se stala klíčovými osobnostmi CDU. Některá z témat, která se v návrhu Kohlovy komise objevila, byla v 70. letech v programatice...
|
|
|
Pravicový extremismus v Sasku
Lisý, Marek ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pravicového extremismu ve Spolkové republice Německo, konkrétně ve Svobodném státě Sasko. Úvodní část pojednává o historii pravicového extremismu na území bývalé NDR. Následuje stručné shrnutí vývoje pravicového extremismu po sjednocení Německa. Hlavní pozornost je však věnována aktuálnímu dění. Jedna část práce se věnuje nejsilnější a nejúspěšnější pravicově extremistické politické straně na území Saska - Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NPD), zejména jejím volebním výsledkům. Diplomová práce dále sleduje vývoj politické strategie NPD a uplatňování této strategie v praxi. Zvláštní pozornost je věnována konceptu National befreite Zone (nacionálně osvobozená zóna). Další části sledují rychle se rozvíjející pravicově extremistickou subkulturu. Pronikání pravicového extremismu do oblastí sportu, hudby a módy je v práci doloženo několika konkrétními příklady. Samostatná kapitola je věnována trestné činnosti spáchané pravicovými extremisty. Zároveň se zabývá legislativou, která je namířena právě proti projevům pravicového extremismu.
|
|
|
Transformace Bundeswehru - reforma německé armády za období vlády rudo-zelené koalice a její kontinuita
Votava, Filip ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Ryáček, Jan (oponent)
Diplomová práce Transformace Bundeswehru - reforma německé armády za období vlády rudo-zelené koalice a je jí kontinuita, se věnuje reformě německé armády započaté koncem devadesátých let, jejím kořenům, průběhu i její současné podobě. Poukazuje na problémy německé bezpečnostní politiky po konci studené války, které vyplývaly z globálních změn bezpečnostní situace ve světě. Německo se ukázalo na novou situaci naprosto nepřipravené. Armáda, která byla budována za období bipolarity a jejíž hlavním úkolem byla obrana vlastního teritoria a zabránění cizí agrese formou odstrašení, nebyla schopna dostát novým požadavkům, které ze situace plynuly. Stejně tak německá politická scéna i společnost se musely nejdříve vypořádat s dlouholetými tabu jakými byla účast Německa na mezinárodních zahraničních akcích vojenského charakteru a použití síly obecně. Práce si klade otázku, zdaje transformaci Bundeswehru možné vnímat jako militarizaci německé zahraniční politiky, nebo naopak za důkaz kontinuity německé strategické kultury. Na základě jednotlivých témat, která transformaci provázejí, se snaží dokázat, že transformace Bundeswehru je výsledkem opožděné normalizace německé zahraniční politiky, v žádném případě rozchodem s tradičními hodnotami strategické kultury Německa. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Identita zpovědníka v dokumentech Druhého vatikánského koncilu a v pokoncilním magisteriu
Handl, Vladimír ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
RESUMÉ V diplomové práci s názvem: "Identita zpovědníka v dokumentech II. vatikánského koncilu a v pokoncilním magisteriu" je zpracováno téma zpovědníka s primárním zaměřením na jeho teologickou identitu a rovněž na její aplikované provádění ve svátosti smíření. Práce je koncipována teologicky, eticky a pastoračně. Její positum je vymezeno koncilními a pokoncilními dokumenty a zásadními příspěvky týkajícími se tématu současné identity zpovědníka. Oddíly, které to vyžadují, jsou prezentovány na základě biblických východisek. Osnova práce je rozdělena do tři částí. V první části je nejprve předložen krátký dějinný vývoj svátosti smíření (se zřetelem na dobové modely zpovědníka) a představeno obnovené pojetí svátosti smíření a identity služebného kněžství. Druhá část postihuje jednotlivé teologické rozměry identity zpovědníka jako otce, soudce, lékaře a učitele v kontextuálním zakotvení definovaném v části první. Obsahová a formální podoba pojednání odráží vlastní teologickou reflexi. Ve třetí části (částečně již ve druhé) je pojednáno o aplikaci nabytých teologických východisek v pastorační praxi s poukazem i na aspekty psychologické. Z hlediska aplikace je rovněž pojednáno o duchovním prožívání identity a o současné praxi slavení svátosti smíření. V závěru prezentuji shrnutí a výsledky, které vycházejí ze...
|
|
|
Evropská integrační politika Severního Porýní-Vestfálska. Zápas o kompetence od Maastrichtu k Lisabonu
Veselá, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Diplomová práce "Evropská integrační politika Severního Porýní-Vestfálska. Zápas o kompetence od Maastrichtu po Lisabon" se zabývá vztahy mezi německou legislativou a exekutivou na pozadí evropské integrace. V centru zájmu je přitom Severní Porýní- Vestfálsko, jako zástupce spolkových zemí, jednoho z klíčových aktérů německé evropské politiky v současnosti. Snaha spolkových zemí o navýšení svých rozhodovacích kompetencí, a tedy i kontrolu pravomocí exekutivy, v evropských záležitostech se dá vystopovat téměř do počátků evropské integrace. Teprve s ratifikací Smlouvy z Maastrichtu, kdy jsou pravomoci německých legislativních orgánů, Spolkové rady a sněmu ukotveny na spolurozhodování v evropských záležitostech ukotveny v Základním zákoně, přináší podstatné výsledky. Vlivem měnící se dynamiky evropské integrace, i německého federalismu (v důsledku německého sjednocení), je stále složitější se dohodnout na společném stanovisku na vnitroněmecké i evropské úrovni. Spolkové země tak mění svou strategii, stále častěji jednají samostatně a hledají nové cesty, jak ovlivnit rozhodování než již institucionalizovanými prostředky. Součástí této strategie je uzavírání partnerství se stejně silnými regiony se stejnými zájmy v evropské integrační politice, příkladem nejvlivnějšího z nich je RegLeg. Kromě toho se spolkové...
|
|
|
PDS a politické důsledky spouodpovědnosti za vládu v Berlíně v období 2001-2006
Kafka, Václav ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "PDS a politické důsledky spoluodpovědnosti za vládu v Berlíně v období 2001-2006" se zabývá působením německé politické strany PDS (dnes Die Linke) ve vládě městského spolkového státu Berlín. Téma je zajímavé především z toho důvodu, že se jedná o stranu s komplikovaným charakterem, kterou některé jiné strany politického spektra vnímají jako krajně populistickou až extremistickou. Dalším podstatným faktem je, že se jedná o nástupnickou stranu bývalé východoněmecké komunistické SED. Její první vstup do vládní koalice v roce 1998 ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko a o 3 roky později v Berlíně proto vyvolaly v Německu relativně silnou diskusi. V berlínském případě, který se stal hlavním objektem mého zájmu, to platí ještě ve větší míře, neboť se jedná o hlavní město Spolkové republiky s navíc velmi specifickou historií. Dalším specifikem Berlína je jeho tradičně komplikovaná finanční situace. Tento fakt jistě též přispělo k tomu, že nástup výrazně levicové vlády vyvolal u velké části veřejnosti obavy. Nicméně právě berlínská organizace pravicové strany CDU pomohla PDS v předčasných volbách roku 2001 k jejímu zatím nejlepšímu volebnímu výsledku kvůli zapojení některých svých členů ve velkém finančním skandálu. Koalice PDS s SPD nakonec vládla po celé volební období a i přesto, že v...
|
|
|
Frakce Rudé armády - levicový terorismus v Německu
Kříž, Miroslav ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá tématem Frakce Rudé armády. Zvláštní důraz je kladen na tématický okruh spolupráce této západoněmecké teroristické organizace a Státní bezpečnosti Německé demokratické republiky. Práce sleduje genezi levicového terorismu ve Spolkové republice Německo v kontextu spolupráce s Ministerstvem pro bezpečnost NDR. První část práce analyzuje počátek vzniku skupiny, přes její působení až po ukončení činnosti. Následující část je věnována stručnému přehledu bilaterálních vztahů obou německých států ve sledovaném časovém období od poloviny šedesátých až po druhou polovinu osmdesátých let minulého století, který tvoří podklad pro následující kapitolu. Stěžejní část práce představuje třetí kapitola, která podává analýzu kooperace teroristické skupiny RAF a Stasi - od navázaní počátečních kontaktů členů tzv.první generace RAF; zmíní roli teroristické skupiny Bewegung 2.Juni při rozvoji vlastní spolupráce tzv.druhé generace RAF a Stasi; a dále se věnuje analýze poznatků odchodu užší skupiny teroristů RAF do NDR (tzv.aussteigerů) - od jejich integrace, plnění zvláštních úkolů v rámci koncepcí spolupráce RAF-Stasi až po jejich zatčení v roce 1990. V závěru práce zhodnotím analyzované poznatky prostudovaných pramenů.
|
host ::
RSS.