|
|
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů.Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
|
|
|
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
|
|
|
Personalita a kognitivní schopnosti u sýkory koňadry (Parus major)
Šimánková, Hana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Na úspěšnost jedinců při řešení kognitivních úloh může mít vliv řada faktorů. Mezi významné faktory, které byly v souvislosti s kognitivními schopnostmi studovány, patří typ personality jedinců a také jejich věk. Typ personality u sýkor koňader byl vyhodnocen na základě jejich exploračního chování a rozdělen na jedince aktivněji, ale povrchně explorující Fast a na pomalejší, ale důkladnější průzkumníky Slow. Fast jedinci se dříve zajímali o nový předmět, rychleji se zorientovali v novém prostředí, dříve manipulovali s novou potravou. Slow jedinci déle váhali s navracením k potravě po vyrušení a byla u nich naměřena vyšší dechová frekvence. V některých pracích se ukázalo, že se Fast a Slow jedinci liší ve svých kognitivních dovednostech, například v prostorových úlohách, v asociačním učení, v diskriminačním učení či v paměťových úlohách, ale podobných prací není mnoho. Pro porovnání úspěšnosti jedinců jsme se snažili vybrat různé typy úloh, v nichž byly kladeny nároky na odlišné schopnosti jedinců. Zvolili jsme dva různé typy extrakčních úloh, pozitivní diskriminační učení a averzivní diskriminační učení u dospělých ptáků a averzivní učení s plošticí Pyrrhocoris apterus u mláďat. Zjistili jsme, že se úspěšnost mezi Fast a Slow jedinci lišila pouze v některých úlohách. Rozdíl mezi Fast a Slow jedinci...
|
|
|
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
|
|
|
Biologie nekomensálních populací myši domácí (Mus musculus sensu lato) Blízkého Východu
Slábová, Markéta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
ZÁVĚR - 114 - 6 Závěr Předložená disertační práce přispívá k poznání nejrůznějších aspektů biologie nekomensálních populací myši domácí (Mus musculus sensu lato). Ačkoliv jsou myši velmi častým modelových organismem, pozornost se téměř výhradně soustřeďuje buď na myši laboratorní, nebo na příslušníky komensálních populací. Nicméně vznik komensalismu jistě znamenal rozsáhlé změny ve způsobu života, chování, morfologii i sociálním uspořádání myší. Cílem práce bylo alespoň částečně zaplnit tuto mezeru v poznatcích o tomto jinak důkladně probádaném druhu. Práce se soustředí zejména na nekomensální populace Mus musculus domesticus obývající Blízký Východ a zjištěné poznatky porovnává s výsledky získanými studiem komensálních populací M. m. domesticus i M. m. musculus. Výsledky jsou rovněž diskutovány se znalostmi o jiných volně žijících evropských a blízkovýchodních druzích rodu Mus (M. spicilegus, M. macedonicus, M. spretus). Výsledky prezentované v této disertační práci ukazují, že se komensání a nekomensální populace jednoho druhu mohou výrazně lišit v některých aspektech své biologie. V předložené disertační práci jsou prezentované následující dílčí výsledky: ⇒ Komensální a nekomensální populace M. m. domesticus se výrazně liší v míře agonistického chování během dyadických střetů v neutrálním prostředí....
|
|
|
Meziroční dynamika výskytu šelem a kopytníků v české krajině
Schnebergerová, Adriana ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro ekologický management populací divoké zvěře v Čechách je důležité, znát druhové složení v jednotlivých habitatech a umět předpovídat reakce zvěře na změny, které díky lidské činnosti v těchto habitatech dříve či později nastanou. Mocným nástrojem 21. století, kterým jsme schopni sledovat volně žijící živočichy bez větších zásahů do jejich života, jsou fotopasti. Při správném nastavení designu pokusů nám fotopasti umožňují zjistit o životě divoké zvěře takové detaily jako distribuce a habitatové preference druhů, populační struktura, nebo jejich chování. V této práci jsem použila fotopasti ke zjištění druhového složení kopytníků a šelem v různých habitatech, k odhalení jejich habitatových preferencí a ke zjištění, nakolik se prostorové zákonitosti výskytu kopytníků a šelem ve sledovaných habitatech v jednotlivých letech opakují či liší. Dále jsem se zaměřila na vztahy mezi zaznamenanými kopytníky a šelmami. Sběr dat probíhal od června 2015 do května 2017 na území Středočeského kraje severovýchodně od Prahy. Navzdory tomu, že je oblast hustě osídlena a hospodářsky využívána, jsem byla schopna v tomto dvouletém období zachytit celkem na 73 fotopastech čtyři druhy kopytníků a devět druhů šelem. Ze zaznamenaných druhů srnec obecný, lasice hranostaj, tchoř tmavý a vydra říční preferovali lužní lesy a...
|
|
|
Velikost těla plazů: proximátní mechanismy a ekofyziologické koreláty
Starostová, Zuzana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Gvoždík, Václav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Souhrn Velikost tšIaje zě.1rllradnímznakem ovlivňujícím řadu morfologicbýc\ fyziologichých a ekologiclcýeh charakteristik kaŽdéhoorganismu Prirce zařazenédo disertačnípráce se zabývají proximátními mechanismy změny ve velikosti těla jďtěrů a ekoýziologickými koreláý velikosti těla' jako je rychlost standardníhometabďisamt nebo vliv teploý prostředí. Disertačnípráce se skládríz krátkéhoúvodua dálLeze čýř publikací zrurc|tžtÍ'tjsoupublikovanénebo ve stádiu přijetí kpub|ikaci a zjednoho rukopisu v recenzním řízení.Pro všechny práce je jednotné to. žs vŽdy berou v potaz příbuzenské vztahy mezi studovanými drulry a vylŽivaji ruzných metď kjejich odfiltrování' První práce ukazuje, že i v rámci skupiny blízce si příbuzných druhů čelediEublepharidae (gekončíkovití)'se velikost červenýchkwinek mezi studovanými druhy výrazně liší a koreluje s velikostí těla. Velikost buněk tedy pravděpodobně sehrála u tétoskupiny důležitouroli při evolučníchzměnáeh ve velikosti těla. Druha práce se zabývá evolučními z:měnami ve velikosti g€nomu u gekončíkůa zkoumá vztahmezi velikostí buněk a velikostí genomu. Změny velikosti genomu dobře odnáží slogenetické vztahy mezi gekončíky,měnily se však neávisle tn zrnénáchvelikosti buněk. Na vyššíchtaxomických škálácb' ale byla opakovaně na|ezsna pozitimí korelace mezi velikostí buněk a...
|
|
|
Potravní a reprodukční strategie vybraných druhů pěvců
Kryštofková, Milena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Souhrn Podle sou asn všeobecn p ijímaného principu evolu ní optimalizace rodi ovských investic by rodi ovské chování m lo být takové, aby p inášelo jedinci co nejvyšší zisk (v podob o ekávané budoucí hodnoty potomstva) za cenu co nejnižší ztráty (investice). Tento tlak vede k neustálému "balancování" životních strategií podle m nícího se prost edí v rámci omezení každého druhu nebo jedince. asto existuje více možností jak toho dosáhnout a m že být podstatné, jakou variantu si za daných okolností který druh "zvolí". Tato diserta ní práce se zabývá t emi r znými druhy p vc a zkoumá jejich potravní, reproduk ní a antipreda ní strategie, v kontextu "costs and benefits" rodi ovského chování a také v kontextu v sou asnosti velmi aktuálního tématu synurbanizace. Práce Kryštofková et al. (2006) "Parental foraging strategies and feeding of nestlings in Common Redstart Phoenicurus phoenicurus" se zam uje na otázku, zda mají faktory jako stá í a po et mlá at nebo pohlaví rodi rehka zahradního vliv na frekvenci krmení mlá at nebo na volbu potravní strategie ( asoprostorové parametry lovu potravy), protože dostupná literatura není v tomto sm ru konsistentní ani pro jednotlivé druhy p vc . Nejzajímav jším výsledkem je, že samec využívá pasivní typ lovu více než samice a rovn ž s rostoucím stá ím mlá at se u obou pohlaví...
|
|
|
Struktura a funkce vybraných lipokalinů a jejich role v chemické komunikaci savců
Stopková, Romana ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
SouHrulolsBnrnčnipnÁcE Komunikace zprostředkovanáruznými chemickými substancemise vyskytuje u organismůjiŽ od buněčnéúrovně.V průběhuevoluce vznikajíspecifickésystémy přenosu a zachyceníinformačníchmolekul, zahmujícívznik čichovýchreceptoru nebo diverzifikacipřenašečůtěchtosubstancí(např. lipokaliny)'Lipokalinyjsou proteiny,kterédíkysvékonzervativníterciámístruktuřemajíschopnostviuat ma|é těkavéligandya na základětétov|astnostije jim častopřisuzovánavýznunnárolepři přenosusigná|ů(odorantuneboferomonů)v chemickékomunikaci. Nejznámějšía nejlépeprostudovanélipokalinyjsou Hlavnímočovéproteiny(Mupy) u myšia odorantvžuajiciproteiny(obp),existujeale mnohodalšíchlipokalinů,o jejichŽfunkci se speku|ujenebonenívůbeczniima.Cílemméprácebylo přispět k pochopenívariabiliý lipokalinůa utvořit tak komplexnějšíobraz o těchto proteinech.V rámci tétodisertačnípráce předkládám dvě publikace,kteréprošly recenmímřizenim a třetípub|ikacipředloŽenoudo časopisu.Součástítřetípublikace jsou tři novésekvencegenůpro lipoka|iny,kteréjsme identifikovaliu nomíkarudého (Myodesglareolus)'předloŽenédo databazeGenBank.Charakteristikatěchtonových lipokalinůvede k dalšímúvahámo jejich funkci a můŽetak přispět k upřesnění představyo mechanismechpachovékomunikace. Stopková R.' StopkaP.,JanotováK., JedelskýP.L.2007 Druhověspecifickáexprese...
|
|
|
Ontogeneze personality aneb opakovatelnost v behaviorálních a kognitivních testech
Pšeničková, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro vývoj personality je důležitá individuální stabilita, a především dva vzory konzistence - strukturální a diferenciální. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledovat změny opakovatelnosti chování v čase (tedy diferenciální konzistenci), v průběhu ontogeneze a porovnat konzistentnost jednotlivých vybraných prvků chování v behaviorálních testech a vybraném kognitivním testu. Testování modelového druhu šupinatého plaza, gekončíka nočního (Eublepharis macularius), v rámci běžných behaviorálních testů i ve vybraném kognitivním testu napříč ontogenezí přes tři životní fáze (juvenilní, subadultní a adultní fázi) po statistickém prověření prokázalo pro některé prvky chování vysoké odhady opakovatelnosti i významný vliv ontogenetické fáze. Konzistence chování se mezi juvenilními a adultními jedinci mohla pro určitá chování zvyšovat i snižovat, případně být konzistentní pouze v jedné životní fázi. V subadultním období nebylo chování obecně konzistentní, vyjma vokalizace v rámci testu reaktivity, kde se prokázala vysokým odhadem opakovatelnosti. Cílem testování ve vybraném kognitivním testu bylo zjistit nekognitivní složku variability, která by byla vysvětlitelná rozdílnou personalitou. Kognitivní styly spojené s personalitou však nebyly prokázány. Nejlepší odhady opakovatelnosti byly naměřeny u...
|
host ::
RSS.