|
|
Integrace ekologických a morfologických studií: Mikrodistribuce druhů .i.Protaphorura./i. (Collembola: Onychiurinae) okolo kmene buku
Rusek, Josef
Mikrodistribuce půdní mesofauny byla studována okolo kmene buku v lesním společenstvu .i.Luzuleto-Fagetum./i. v NPR Voděradské bučiny ve středních Čechách. 50 půdních vzorků (10 cm.sup.2./sup. a 5 cm hluboko) bylo odebráno v 7 rovnoběžných liniích na svahu v různé vzdálenosti nad a pod kmenem buku. Ve vzorcích byly zjištěny tři druhy rodu .i.Protaphorura./i.: .i.P. armata, P../i. sp. n. a .i.P. pseudovanderdrifti./i.. Eudominantní .i.P. armata./i. měla nejvyšší abundanci ve vzorcích 50 a 100 cm pod a nad kmenem, v nichž .i.P../i. sp. n. byla zastoupena pouze v nízké frekvenci a nanejvýše v jediném jedinci ve vzorku a .i.P. pseudovanderdrifti./i. se vyskytovala v nízké frekvenci a abundanci pouze ve vzorcích vzdálenějších od kmene. Korelace abundance s biotickými faktory ve vzorcích ukázala, že .i.P. armata./i. dosahovala nejvyšší abundance v blízkosti kmene a .i.P../i. sp.n. se nevyskytovala ve vzorcích s vysokou abundancí .i.P. armata./i..
|
|
|
Nová klasifikace životních forem Collembola a Protura
Rusek, Josef
Byla navržena nová klasifikace životních forem u Collembola a Protura. Každá eko-morfologická skupina je charakterizována morfologicky a ekologicky. To umožňuje zařazení těchto dvou taxonomických skupin mezofauny do dvou hlavních skupin: A – atmobionti a B – edafobionti. Skupina A má 4 podskupiny: a – makrofytobionti, b – mikrofytobionti, c – xylobionti a d – neustonti. Skupina B má 3 podskupiny: a - epigeonti, b – hemiedafobionti a c – euedafobionti. Hemiedafobionti mají dvě podtřídy odvozené od velikosti a života ve svrchní a poněkud hlubší části humusového profilu. Euedafobionti jsou rozdělení do 3 tříd (velcí, střední, drobní) a 6 podtříd podle přítomnosti skákací vidličky, nebo její redukci až absenci. Protura patří do podtřídy středních a drobných euedafobiontů (bez skákací vidličky). Nově navržený systém životních forem umožňuje komplexnější využívání Collembola v ekologických výzkumech.
|
|
|
Atraktivita listového opadu pro půdní Collembola v experimentu v dekompozičních síťkách
Jínová, Kristýna ; Rusek, Josef
Síťky s bukovým a dubovým opadem byly během tříletého experimentu exponovány v bukovém a smrkovém lese v CHKO Blanský les v jižních Čechách ve čtyřech variantách les/opad: bučina/buk, bučina/dub, smrčina/buk a smrčina/dub. V prvním roce experimentu bylo v půdních vzorcích z bučiny zjištěno 30 druhů Collembola, z nichž 53% bylo zjištěno v experimentálních síťkách s bukovým a 57% s dubovým opadem. Z 23 druhů zjištěných v půdě smrkového lesa bylo 57% zjištěno v síťkách s bukovým a 70% s dubovým opadem. .i.Isotomiella minor, Mesaphorura tenuisensillata, M. macrochaeta./i. byly nejpočetnější v půdních vzorcích v bukovém lese, .i.Parisotoma notabilis, Isotomiella minor, Friesea truncata./i. ve smrkovém lese. 40 druhů bylo zjištěno v experimentálních síťkách v prvním roce experimentu. .i.Protaphorura./i. cf. .i.vontoernei, P. notabilis, I. minor./i. byly nejpočetnější. 14 druhů bylo přítomno v experimentálních síťkách ve všech kombinacích les/opad.
|
|
|
Atraktivita listového opadu pro půdní gamasidní roztoče (Acarina, Gamasida) v experimentu v dekompozičních síťkách
Čápová, Lenka ; Rusek, Josef
Síťky s bukovým a dubovým opadem byly během tříletého experimentu exponovány v bukovém a smrkovém lese v CHKO Blanský les v jižních Čechách. Jsou prezentovány výsledky z prvního roku experimentu. Celkem bylo v půdních vzorcích a experimentálních síťkách zjištěno 1619 jedinců gamazidních roztočů patřících k 35 druhům. Veigaiaidae, Parasitidae a Uropodidae byly nejpočetnějšími čeleděmi. 18 druhů bylo zjištěno v bukovém lese, z nichž 67% bylo zjištěno v experimentálních síťkách s dubovým a 61% s bukovým opadem. 12 a 5 druhů zjištěných v těchto síťkách se nevyskytovalo v půdních vzorcích. Z 19 druhů zjištěných v půdě smrkového lesa bylo 84% zjištěno v síťkách s dubovým a 67% s bukovým opadem. 8 a 5 druhů z těchto sítěk se nevyskytovalo v půdních vzorcích. .i.Veigaia nemorensis, Lysigamasus armatus./i. byly nejpočetnější a nejčastější v experimentálních síťkách v bukovém lese, .i.Veigaia nemorensis, Leptogamasus lobatus./i. v experimentálních síťkách ve smrkovém lese.
|
|
|
Povrchová aktivita osmi běžných druhů chvostoskoků ve smrkových lesích a na pasekách po kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava, Česká republika
Brůhová, Jindřiška ; Rusek, Josef
Povrchová aktivita osmi epigeických druhů chvostoskoků byla studována ve smrkových lesích živých i odumřelých a na pasekách Národního parku Šumava, Jižní Čechy, Česká republika. .i.Lepidocyrtus lignorum, Leidocyrus cyaneus, Pogonognathellus longicornis, Tomocerus minutus, Tetracanthella stachi. Allacma fusca, Emtomobrya nivalis, Dicyrtomina minuta./i.. Ke studiu vlivu odumření smrkového lesa po kůrovcové kalamitě a na pasekách bylo na každé z 9 lokalit umístěno 5 zemních pastí v období léta a podzimu. Materiál, zahrnující 79 435 jedinců, byl vyhodnocen pomocí neparametrického Kruskal-Wallis testu. Takto byly srovnány jednotlivé lokality a roční období. Complete linkage (Euclidean distances) cluster analysis byla použita pro srovnání všech lokalit mezi sebou.
|
|
|
Sukcese hmyzenek (Protura) a vidličnatek (Diplura) na haldách chemické továrny
Rusek, Josef
Primární sukcese Protura a Diplura byla studována na haldách bývalé chemické továrny v Petrovicích u Karviné, SV Morava, Česká republika, v letech 1978-1979,1993 a 2002-2004. Chemicky extrémní substráty byly v roce 1979 staré 15, 25 a 60 let a probíhala na nich primární sukcese bez rekultivačních zásahů. Sukcese byla zpomalená na svazích a malých hromadách substrátu, na nichž byly na začátku pouze porosty půdních řas, lišejníků a mechů. Jeden druh Protura se začal objevovat až na 15 leté haldě s porostem mechů. Tři druhy byly zjištěné teprve na 20 leté haldě s porostem trav. Vyskytovaly se v nízké početnosti až do stádia 74 leté haldy, na níž byla zastoupena již společenstva 4-6 druhů v hustotách 5400-10200 jedinců.m-2. Diplura vstoupila do sukcese na 20 leté haldě (2 druhy), ale pouze .i.Campodea suensoni./i. byla zastoupena v pozdějších stádiích. Přítomnost obou skupin euedafických bezobratlých dokládá příznivý vývoj edafických poměrů v sukcesní řadě.
|
|
|
Dlouhodobý půdně-zoologický výzkum v CHKO Jeseníky
Rusek, Josef ; Starý, Josef ; Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
CHKO Jeseníky a její přírodní rezervace představují z hlediska půdně-zoologického velmi cennou oblast, v níž se na malém území setkávají arkto-alpínské elementy s teplomilnými prvky na jedné straně a karpatské elementy se sudetskými na straně druhé a seskupují se do charakteristických a bohatých společenstev v závislosti na vysoké ekosystémové diversifikací území. Půdní fauna je vůdčím půdotvorným činitelem a podmiňuje i zdejší výskyt reliktních tundrových půd. Management chráněných území musí vycházet z komplexních vědeckých poznatků a ekosystémových přístupů a půda musí být jejich nedílnou součástí.
|
|
|
Změny ve společenstvech půdní mikroflóry a mesofauny během rozkladu listového opadu ve dvou vegetačních zónách - litter bag experiment
Jirout, Jiří ; Petrásek, Jiří ; Čápová, Lenka ; Farská, Jitka ; Jínová, Kristýna ; Rusek, Josef ; Krištůfek, Václav ; Elhottová, Dana ; Starý, Josef ; Nováková, Alena
Terénním experimentem byla testována hypotéza, zda je autochtonní půdní mikroflóra a mesofauna schopna ve vyšší vegetační zóně rozkládat listový opad z nižších zón. Sáčky (litterbags) s listovým opadem buku (.i.Fagus sylvatica./i. L.) a dubu (.i.Quercus robur./i. L.) byly exponovány v bukovém a smrkovém lese na Kleti(CHKO Blanský les). Rozmístění exponovaných sáčků simulovalo globálním oteplováním předpokládaný posun vegetačních zón do vyšších nadmořských výšek. Pro zamezení vstupu určitých skupin edafonu byly použity silonové síťky s různou velikostí ok (42 µm, 0,5 mm, 2 mm). Byly sledovány sukcesní změny vybraných společenstev edafonu (půdní bakterie a mikromycety, pancířníci (Oribatida), parazitiformní roztoči (Gamasida), chvostoskoci (Collembola)) v průběhu dvou let experimentu. Na počátku experimentu (listopad 2002) bylo založeno 480 sáčků. Po 2, 4, 6, 12, a 24 měsících expozice v terénu byla odebrána vždy část sáčků.
|
|
|
Vývoj půdní fauny na loukách obnovených na orné půdě: Iniciální fáze sukcesního vývoje
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Starý, Josef ; Balík, Vladimír ; Frouz, Jan ; Schlaghamerský, J. ; Háněl, Ladislav ; Rusek, Josef ; Kalčík, Jiří
Vývoj společenstev půdní fauny (krytenky, hlístice, roupice, žížaly, suchozemští stejnonožci, mnohonožky, stonožky, chvostoskoci, larvy dvoukřídlých) byl studován v terénních podmínkách od podzimu 1999 ve čtyřech variantách lišících se způsoben obnovy travních porostů. Nárůst kvalitativních i kvantitativních parametrů studovaných skupin živočichů odpovídal iniciálním fázím sukcesního vývoje obnovovaných luk. Převažovaly eurytopní, euryvalentní a povrchově aktivní druhy. Druhy charakteristické pro travnaté biotopy se objevovaly až po intenzivním rozvoji vegetačního krytu. Okolní biotopy, jako zdroje šíření druhů, významně ovlivnily vývoj ploch. Formování společenstev živočichů usměrňovaly mikrostanovištní podmínky a dostupné potravní zdroje.
|
|
|
Impact of boric acid on Collembola, Protura and Pauropoda in a mountain elm forest in the Šumava National Park, Czech Republic
Rusek, Josef
A field experiment with weak boric acid (50g in 10 L water) was performed around trees of mountain elm (Ulmus glabra) in an Ulmeto-Aceretum forest community, Šumava National Park, to establish the impact of the acid on soil Collembola, Protura and Pauropoda. Boron should improve the physiological condition of the elms and their resistance to graphiosis. Soil samples (10 cm2 and 10cm deep) were taken around 10 trees on 15th July 1984. Eight of these trees (A-F, I, H) were without any previous treatment, whereas two trees (G, K) had received an application of boric acid eight months before. Immediately after the July sampling, boric acid was applied around five trees (A-E). Eight days later, a second sampling was done around trees A-E and control trees F and I. Five samples were taken around each tree at each sampling - 50 samples at the first sampling and 35 samples the second time. The soil fauna was extracted in a high-gradient apparatus, sorted into higher taxonomic groups and determined to species level in Collembola, Protura and Pauropoda. The community data and their differences before and after boric acid treatment were statistically evaluated using Sorensen's Average Linkage Method. The studied community was composed of 44 Collembola, 6 Protura and 2 Pauropoda species. The density of Collembola around the trees reached 8000-36 800 ind.m-2. The Shannon-Wiener index of diversity was high (H=3,077). Isotomiella minor, Protaphorura s-vontoernei and Parisotoma notabilis were the most dominant species. The first two species were euconstant and constant, while the third one (C=49,94) was almost euconstant. All other species were recedent or subrecedent. Twenty-one species of Collembola were present eight days after the treatment around trees A-E. Five recedent species occurred in lesser numbers after the treatment. Mesaphorura tenuisensillata became constant and P. notabilis recedent. The differences in collembolan density around individual trees before and after the treatment were not significant. Also, Sorensen's Average Linkage analysis did not show differences in this mesofauna community betweeen the treated and untreated trees.
|
host ::
RSS.