|
|
Vybrané aspekty imunopatogeneze HIV infekce
Bartovská, Zofia ; Holub, Michal (vedoucí práce) ; Boštík, Pavel (oponent) ; Marešová, Vilma (oponent)
Úvod: Virus-specifické CD8+ T lymfocyty jsou rozhodující při potlačení virové replikace u HIV infekce, důležitý je jejich počet i funkční stav. V imunopatogenezi HIV infekce hraje významnou roli také chronická nespecifická imunitní aktivace T a B lymfocytů. Hypotézy a cíle práce: Studovat výskyt a funkční stav HIV-specifických CD8+ T lymfocytů a expresi nespecifických aktivačních markerů na B a T lymfocytech u HIV+ pacientů a zhodnotit vliv kombinované antiretrovirové terapie (cART) na tyto parametry. Materiál a metodika: Soubor pacientů tvoří 80 HIV+ osob: 36 HIV+ léčených cART, 18 pacientů bez terapie, u nichž byla v průběhu studie cART nasazena, 9 pacientů bez terapie, 10 pacientů s primoinfekcí HIV, 3 pacienti s pomalou progresí onemocnění a 4 pacienti původně na cART, u nichž byla terapie vysazena. Kontrolní skupina zahrnovala 34 zdravých HIV- jedinců. Byly vyšetřovány počty CD4+ a CD8+ T lymfocytů, virová nálož, exprese markerů nespecifické aktivace na lymfocytech a výskyt HIV-specifických CD8+ T lymfocytů pomocí metody ELISpot a průtokové cytometrie s využitím MHC tetramerů a intracelulární detekce cytokinů. Výsledky: Při srovnání HIV-specifických CD8+ T lymfocytů mezi léčenými a neléčenými HIV+ pacienty nebyly nalezeny signifikantní rozdíly. Výskyt virus-specifických CD8+ T lymfocytů nekoreloval s...
|
|
|
Průnik B-laktamových antibiotik do likvoru a jeho vztah k markerům zánětu v průběhu invazivní bakteriální infekce
Prášil, Petr ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Boštík, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Vyhodnotit průnik ceftriaxonu, penicilinu a cefotaximu do likvoru přes zánětlivě změněnou hematoencefalickou bariéru. Najít korelaci průniku do likvoru v závislosti na laboratorních markerech zánětu. Materiál a metody: Hladiny β-laktamových antibiotik byly vyšetřeny u 24 pacientů. U všech nemocných byl hodnocen průnik antibiotik do likvoru (kvocient likvor/sérum Kl/s, likvor n = 24, sérum n = 24) a korelován s laboratorními markery zánětu (CRP, fibrinogen, počty neutrofilů v likvoru). Kultivačně pozitivní likvory (n=13) byly vyšetřeny na baktericidii. Vedle toho byly stanoveny (n = 28) sérové hladiny antibiotik před a po podání. Celkem bylo vyšetřeno 76 vzorků biologického materiálu. Výsledky: Průměrné hladiny ceftriaxonu v séru před podáním (31,2 mg/l ± SD 12,29) a po podání (300,0 mg/l ± SD 125,9) i penicilinu před podáním (14,3 mg/l ± SD 15,8) a po podání (110,38 mg/l ± SD 63,9) byly statisticky významné - (ceftriaxon p = 0,000156, penicilin p = 0,0216). Hodnoty testovaných parametrů zánětu byly celkově vyšší u pacientů s Kl/s ≥ 0,1 v porovnání s pacienty s Kl/s < 0,1: počty segmentů v likvoru (p=0,0112), CRP (p=0,00192), fibrinogen (p=0,0178) u ceftriaxonu. U penicilinu korelovaly hodnoty CRP a počty segmentů v likvoru s výší Kl/s. Žádný z markerů zánětu (nebo jejich kombinace) spolehlivě...
|
|
|
Prognostické ukazatele rizika úmrtí a následků při purulentní meningitidě
Džupová, Olga ; Janovská, Daniela (vedoucí práce) ; Křížová, Pavla (oponent) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Dostál, Václav (oponent)
Purulentní meningitida je akutní život ohrožující infekční onemocnění centrálního nervového systému. V předantibiotické éře byla smrtnost nemoci téměř stoprocentní; s objevem antibiotik a jejich zavedením do léčebné praxe v 30.-50. letech minulého století dramaticky poklesla. V posledních desetiletích však i přes používání vysoce účinných antibiotik a postupů intenzivní péče nedošlo k významnému snížení smrtnosti a následků způsobených touto chorobou. Smrtelný průběh nemoci postihuje 15-30 % nemocných v dospělém věku. Přestože není častou infekční diagnózou, patří do první desítky infekčních příčin úmrtí ve světě. Cílem studie bylo na základě zhodnocení vlastního souboru pacientů zjistit prognostický význam sledovaných faktorů anamnézy, průběhu onemocnění a laboratorních charakteristik pro klinický výsledek nemoci u dospělých pacientů.
|
|
| |
|
|
Klinická a nákladová efektivita antibiotické léčby respiračních infekcí
Bártů, Václava ; Sechser, Tomáš (vedoucí práce) ; Homolka, Jiří (oponent) ; Marešová, Vilma (oponent)
Východisko. Respirační infekce patří mezi nejčastěji se vyskytující zánětlivé afekce. Většinou jsou léčeny ambulantně. Onemocnění s komplikovaným či těžším průběhem vyžadují hospitalizaci. Cílem projektu bylo zhodnotit postupy lékařů plicní kliniky v diagnostice a léčbě respiračních infekcí včetně komunitní pneumonie u pacientů vyžadujících hospitalizaci. Dále byla posouzena preskripce lékařů ve vztahu k pozitivnímu listu daného zařízení. Komplexním zhodnocením byla vyhodnocena klinická efektivita léčby a možnosti sledování nákladové efektivity v podmínkách klinické praxe. Metody. Do projektu bylo zařazeno celkem 200 pacientů, kteří byli vyšetření a léčeni standardním, na probíhající studii nezávislým způsobem tj. Jako obvykle". Veškerá diagnostická i terapeutická aktivita závisela výlučně na rozhodování ošetřujícího lékaře, který nebyl nijak "intervenován". V okamžiku, kdy bylo rozhodnuto, že pacient bude přijat a bude léčen antibiotikem, tímto momentem byl zařazen do studie. Protokol byl sestaven tak, že obsahoval rutinní "obvyklé" dotazy, na které lékař odpovídá v průběhu svého rozhodovacího, diagnostického a léčebného procesu. Pro zajištění neintervenčního charakteru projektu, byly výsledky všech rozhodnutí i vyšetření zaznamenávány shodně jak do chorobopisu, tak současně i do protokolu projektu a...
|
|
| |
|
|
Diagnostika invazivního meningokokového onemocnění metodou PCR
Bronská, Eva ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Žemličková, Helena (oponent) ; Novák, Ivan (oponent)
Úvod: Invazivní meningokokové onemocnění patří stále mezi život ohrožující stavy. Rychlá diagnostika je důležitá pro včasné zahájení adekvátní léčby. peR je přímá, rychlá a bezkultivační metoda detekující meningokokovou DNA. Naše studie je zaměřena na zhodnocení významu peR pro potvrzení meningokokové etiologie, srovnání peR s ostatními diagnostickými metodami, stanovení dynamiky peR a LA pozitivity v různých klinických materiálech, hodnocení vlivu nasazené antibiotické terapie na výsledek diagnostických metod a hodnocení anamnestických a klinických údajů pacientů. Metodv: Vyšetřeny byly vzorky mozkomíšního moku a séra odebrané během prvního týdne hospitalizace od pacientů s laboratorně potvrzeným IMO. Bakteriální DNA byla izolována Qiagen kitem a byla použita jednokroková a dvoukroková (seminested) peR. peR produkty byly detekovány na 2% gelové elektroforéze. Současně bylo provedeno kultivační vyšetření a latexová aglutinace. Výsledky: peR pozitivita v likvoru dosáhla 92 % a v séru 46 %, LA byla pozitivní u 47 % vzorků likvoru, 42 % vzorků krve a 24 % vzorků moče. Kultivace likvoru byla pozitivní jen v 35 % a hemokultivace v 39 %. Poslední pozitivní výsledek peR byl detekován 7. den v likvoru a 5. den v séru, čož ukazuje na rychlejší eliminaci patogena ze séra. Trvání pozitivity LA v likvoru a séru (2. a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.