|
|
Nietzche a dnešek
Koláček, Václav ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
První část této práce si dává za úkol osvětlit Nietzscheho základní pojmy jako je "vůle k moci", "nadčlověk" a "věčný návrat téhož", aby bylo co nejpříměji pochopeno jádro jeho základních filosofických pohledů. Toto porozumění je nutným předpokladem pro druhou část, jejímž záměrem je poukázat na souvislosti Nietzscheho s dnešní dobou, čímž se otevírá otázka po étosu. Ve třetí části se autor zabývá ontologickou diferencí a jejími souvislostmi ve vztahu k dnešnímu člověku, avšak étos u myslitele nakonec nenachází, a tak se propracovává ke čtvrté části, jedinému možnému relevantnímu kroku v před, a sice hledání etiky v prameni každého člověka jako východiska z postmoderního nihilismu. Cílem práce je ukázat nejen na to, že Nietzsche zbořil etické hodnoty institucemi mocenskými dlouho vštěpované, ale zároveň tímto zbořením vytvořil most k hledání sebe sama, což je úkol, ke kterému ani postmoderna zatím nedozrává, avšak prostředí je zde již připraveno.
|
|
|
Fenomén volného času
Lopour, Milan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "Fenomén volného času" se zaměřuje především na uchopení volného času jako fenoménu pomocí rozboru souvisejících pojmů v díle Karla Marxe a v díle Emmanuela Lévinase. V úvodní části se proto stručně věnuji výběru filosofického tázání o povaze času. Poté se věnuji rozboru díla Karla Marxe především z hlediska pojmů práce, pracovní doba a volný čas. V kapitole "Čas ve fenomenologii" se věnuji rozdílu mezi aristotelským pojetím času a fenomenologickým pojetím času. V této souvislosti vycházím zejména z myšlenek Edmunda Husserla, Martina Heideggera, Jana Patočky a Emmanuela Lévinase. V další části rozebírám dílo Emmanuela Lévinase a zaměřuji se na pojmy existence, čas, práce a další související pojmy. V další kapitole se snažím zachytit napětí onticity a ontologie u Marxe a Lévinase a tím dospět k fenoménu volný čas jako ontologickému problému. Takto pojatý problém fenoménu volný čas představuji v závěru práce.
|
|
|
Barokní obraz světa a jeho stopy dnes
Hovorková, Eva ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Eva Hovorková Resumé Diplomová práce zabývá barokním světem a člověkem. Klade otázky, co bylo pro člověka a vnímání a prožívání jeho světa určující. Pro baroko byla představa Boha základní představou, která určovala jeho myšlenkový svět. Hmotný svět není ale něčím okrajovým, skrze hmotný svět usiluje o proniknutí do jiného světa, k transcendenci. Baroko usiluje o maximalizaci, vystupňování, dosažení až k nadzemskému. Kořeny lze podle Zdeňka Kalisty hledat až na Kostnickém koncilu ve vystoupení Husově, které následně podněcuje evropskou inteligenci k zabývání se metafyzickými hodnotami; dále pak kniha francouzského kardinála Pierre d'Ailly s titulem Imago mundi, která byla podněcujícím momentem pro Kolumbovu objevitelskou cestu. Pronikání do zámoří se odrazilo v duchovních dějinách doby - byl to jakýsi průlom do nekonečna. Baroko proniká skrze tento svět do jiného světa, světa metafyzického, přičemž je určující právě ona touha po nekonečnosti, věčnosti. Protiklady hmotného a duchovního, zemského a nadzemského, času a věčnosti, konečného a nekonečného vyvolávají napětí, které zároveň tyto paradoxy udržuje dohromady. "Barok je charakterizován především velkým vnitřním napětím, jež tyto paradoxy probouzejí v jeho člověku."1 Můžeme to sledovat v barokním prostoru, senzualitě, pohybu, čase. Ptáme-li se po stopách...
|
|
|
Milíčův dům a Přemysl Pitter
Velcová, Vendula ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Milíčův dům, jeho začátky, jeho provoz a fungování a další činnosti spjaté s tímto útulkem pro potřebné děti a s Přemyslem Pittrem, bez kterého by tento dům nikdy nestál. Cílem této bakalářské práce je přiblížení situace v pedagogice a výchově v souvislosti s Milíčovým domem mezi světovými válkami a po nich a seznámení se s životem a životním osudem inspirující osobnosti, kterou Přemysl Pitter bez pochyby byl. Milíčův dům samozřejmě není jediným úspěchem tohoto skvělého pedagoga a vychovatele, a proto se v této práci věnuji i dalším jeho vydařeným aktivitám, mezi které patří ozdravovna v Mýtě u Rokycan a akce Zámky. Všechny tyto Pittrovy aktivity zlepšily nebo dokonce zachránily mnoho nejen dětských životů. Také se věnuji několika z jeho četných spolupracovníků a přátel. Závěrem této práce uvádím jeden z mnoha silných příběhů vystihující situaci okolo Milíčova domu a Přemysla Pittra.
|
|
| |
|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
|
Téma Osvětimi ve filosofii a etice
Biňovcová, Lucie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Osvětimi ve filosofickém a etickém myšlení. První část práce se věnuje popisu vývoje evropské humanistické tradice. V rámci tohoto popisu jsou představeny jednotlivé druhy humanismu, a jsou ukázána jejich východiska a úskalí. Centrum práce je soustředěno na filosofii Emmanuela Lévinase a Jean-François Lyotarda, z jejichž myšlení také vychází hlavní hypotéza této práce, podle které tradiční humanismus vyústil v události holocaustu. Cílem této diplomové práce je tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Kromě rozboru názorů Lévinase a Lyotarda se práce věnuje také myšlenkám dalších filosofů, jejichž myšlení souvisí s problematikou holocaustu. Jejich myšlenky jsou pak v závěru práce porovnávány a konfrontovány s myšlenkami Lévinase a Lyotarda, kteří takto vymezený humanismus kritizují. Klíčová slova: Osvětim, holocaust, nacismus, humanismus, Lévinas, Lyotard
|
|
|
Vznik a vývoj filosofických názorů na postavení ženy ve společnosti
Antošová, Lenka ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato diplomová práce sleduje problematiku filosofického názoru na pojetí ženy a na úlohu ženy v dějinách a ve společnosti. Práce má za úkol předložit na pozadí jednotlivých dějinných epoch (starověk, středověk, novověk, 20. století.) obraz ženy, který byl vždy odrazem soudobé společnosti. Metodou filosofické reflexe hledá příčiny redukce lidství na mužství a zkoumá důsledky tohoto uspořádání pro ženy. Práce se zaměřuje především na úlohu ženy v rodině, výchově a vzdělání. Nedílnou součástí této práce je také pohled na vztah muže a ženy jako základní kategorie každé lidské společnosti. Završením práce je analýza a zhodnocení tohoto dějinného vývoje, na jehož pomyslném konci stojí žena dnešní, v dílech filosofů tvořících na konci 20. století. klíčová slova: postavení ženy - dějiny - společnost - vztah - pohlaví - rodina - výchova - vzdělání - filosofická reflexe
|
|
| |
|
|
O víře v moc
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
V této práci je fenomén (zejména lidské) moci zkoumán z hlediska principu, na kterém je člověkem přijímán - v tomto smyslu se práce zabývá uvěřitelností různých forem moci. Nejprve vychází z pojetí moci u Machiavelliho (Vladař), v němž se snaží upozornit na nebezpečí absolutizace tohoto principu. Ke vhledům do Machiavelliho myšlení využívá analýzy Ľubomíra Beláse, jakož i pohledů Anny Hogenové, Jana Patočky, Ernsta Jüngera, Václava Bělohradského a dalších autorů. Práce též uvádí Komenského kritiku Machiavelliho pojetí. Vzniká tak určité odhalení principu moci, který přehlíží jiné hodnoty a před nímž práce v tomto smyslu varuje. Dále práce zkoumá pojetí Václava Klause (Modrá, nikoliv zelená planeta), které s pomocí myšlenek zejména Jana Kellera a srovnání s vědeckými názory (Ravi Kumar Kooparapu) na ekologickou problematiku hodnotí jako uzavřené do jisté koncepce ekonomie, která v tomto smyslu vlastně slouží jako nástroj moci či jako nástroj zesměšňující některé druhy tázání. Práce dále zkoumá extrémní formu účelového pokroucení obrazu světa u ideologa Alexandera Dugina (Velká válka kontinentů), ukazuje zde nebezpečné mocensko-demagogické rysy, které porovnává s podobnými jevy u Rudolfa Goebbelse, jakož i vytváří obranu proti Duginovým metafyzicko-dualistickým spekulacím, a to především...
|
host ::
RSS.