|
| |
|
|
Možnosti uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích ve vybraném regionu
Matošková, Iva ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část poskytuje primární vhled do systému sociálních služeb se specifikací denních stacionářů jako služeb sociální péče dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále pojednává o spektru profesí, které se mohou uplatnit v denních stacionářích na základě právního systému České republiky. V praktické části je předložen kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit možnosti uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích ve vybraném regionu, kterým je kraj hlavní město Praha. Výzkum sleduje profesní proporcionalitu multidisciplinárních týmů s ohledem na úroveň a obor vzdělání a participaci pracovníků na činnostech realizovaných v denních stacionářích. Na základě výsledků výzkumu je v závěru práce navrženo doporučení pro praxi. Je zde představena ukázka práce s využitím metody inscenační a uplatněním principů zážitkového učení. Záměrem ukázky je rozvoj funkční komunikace a nácvik navazování sociálních kontaktů pro klienty s poruchou autistického spektra. Motivací pro činnosti je kniha Daisy Mrázkové Haló, Jácíčku.
|
|
| |
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost učitele
Hovorková, Karolína ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na pozorování jednoho učitelského sboru na druhém stupni malé české venkovské základní školy s ohledem na sebevzdělávání těchto učitelů. Teoretická část se zaměřuje na metody a principy sebevýchovy a sebevzdělávání učitelů druhého stupně základní školy. V praktické části pak je použita jednak kvantitativní metoda - všichni učitelé zkoumaného učitelského sboru vyplnili strukturovaný dotazník, jednak kvalitativní metoda - s těmito učiteli byly vedeny individuální rozhovory. Cílem práce je zmapovat metody a principy sebevzdělávání a aspekty, které učitelům sebevzdělávání ztěžují nebo znemožňují, popř. okolnosti, za jakých by byli ochotni se sebevzdělávat. Tuto práci lze považovat za akční výzkum, kterému byl podroben malý, ale maximální možný vzorek. Průzkum ukázal, jakými způsoby se dotazovaní učitelé vzdělávají, co jim v sebevzdělávání brání a za jakých okolností nebo v jakých oblastech by se rádi sebevzdělávali.
|
|
|
Sebevzdělávání jako specifická profesní činnost pedagoga prvního stupně
Rambousková, Marie ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku sebevzdělávání jako součást profesní činnosti učitele prvního stupně. Stručná charakteristika bude věnována definici učitele dle školského zákona a kompetencím pedagogického pracovníka. Následující kapitoly se zabývají sebevzděláváním, sebehodnocením a sebepoznáváním, klíčovými vlastnostmi, které jsou potřebné při poznání sebe sama. Cílem práce je ukázat důležitou úlohu nepřetržitého, neustálého, sebevzdělávání jako nedílné součásti kompetencí učitele uplatňované při každodenní pedagogické činnosti. Převažující část práce je věnována praktické části realizované smíšeným výzkumem. Po provedeném dotazníkovém šetření zaměřeném na zjištění názorů na oblast sebevzdělávání učitelů na prvním stupni pražské základní školy následuje analýza těchto dotazníků. Z celkového počtu 13 dotazovaných byl vybrán vzorek třech učitelů, se kterými byla formou hloubkových rozhovorů zjišťována jejich motivace, formy a metody, které při sebevzdělávání využívají, časová náročnost sebevzdělávání, případně překážky bránící jim v sebevzdělávání. Dále pak jsou analýzou porovnány postoje a názory na sebevzdělávání těchto učitelů. Z výzkumu vyplývá, že nejčastější motivací učitelů k sebevzdělávání je rozvoj sebe sama, snaha na sobě pracovat, zdokonalit své pedagogické schopnosti....
|
|
|
Možnosti výběru a rozvoje nadaných dětí na 1. stupni ZŠ
Slavíková, Kateřina ; High, Radka (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Možnosti výběru a rozvoje nadaných dětí na 1. stupni ZŠ je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje zpracované informace o nadání vycházející z odborné literatury. Pozornost jsem věnovala představení definic nadání podle různých autorů, ale upřednostnila jsem ty definice, které nadání chápou jako důvod pro speciální vzdělávání. Dále v ní jsou zahrnuty kapitoly týkající se základních druhů nadání, možných specifických projevů nadaných dětí a možností rozvoje nadaných dětí během vzdělávacího procesu na 1. stupni základní školy. Praktická část diplomové práce je tvořena empirickým materiálem, kterým nejprve popisuji možnosti vzdělávání a rozvoje nadaných dětí na Základní škole V Rybníčkách. Následně jsem se věnovala analýze získaného empirického materiálu, který jsem získala ze svého praktického pedagogického působení na dané základní škole. Do praktické části práce jsem také začlenila kapitolu, ve které jsem představila tipy na aktivity, které se nám v praxi osvědčily jako vhodné pro rozvoj potenciálu nadaných dětí během i mimo vyučování. V závěru práce spatřuji naši činnost jako podnětnou ale ne zcela ideální.
|
|
|
Vzdělávání žáka s Duchennovou muskulární dystrofií na vybrané ZŠ
Vopatová, Jana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Autorka se v diplomové práci věnuje problematice vzdělávání žáka s Duchennovou muskulární dystrofií (DMD). V úvodu vysvětluje svůj výběr tématu. V teoretické části na základě studia odborné lékařské, pedagogické, psychologické a speciálně pedagogické literatury představí onemocnění Duchennova muskulární dystrofie, jeho průběh, projevy, možnosti léčby a podpory. Dále popíše specifika onemocnění vzhledem ke vzdělávání žáků s Duchennovou muskulární dystrofií a uvede možnosti vzdělávání žáků s tímto onemocněním v ČR. V praktické části prezentuje autorka kvalitativní výzkum realizovaný prostřednictvím analýzy případové studii konkrétního žáka s DMD, z jeho pasivního i zúčastněného pozorování ve výuce, z polostrukturovaných rozhovorů s matkou žáka, jeho učiteli, asistentkou pedagoga, s vybraným žákem s DMD a jeho spolužáky, dále z analýzy školních dokumentů, ze zpráv z SPC a lékařských zpráv. Ze získaných dat autorka vyhodnotí možnosti vzdělávání žáků s Duchennovou muskulární dystrofií. Na problematiku se zaměří z pohledu samotného žáka, spolužáků, učitelů, asistentů pedagoga a rodičů. Na základě svého šetření autorka diplomové práce objevila specifika, která pozitivně ovlivňují socializaci žáků s DMD a jsou nezbytná pro zdárný výchovně vzdělávací proces u těchto žáků. Autorka z vyhodnocených dat...
|
|
|
Činnost metodiků prevence na vybraných středních školách
Pokorná, Zlata ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Činnost metodiků prevence na vybraných středních školách. Cílem práce je porovnat Preventivní programy vybraných středních škol, na co klade jaká škola důraz v oblasti primární prevence a sledovat jaké jsou cesty ke splnění bodů Preventivního programu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce objasňuje základní pojmy v oblasti primární prevence rizikového chování mládeže. Poukazuje na systém prevence ve školství v České republice a stručně definuje všechny oblasti rizikového chování dětí a mládeže, se kterými školní metodik prevence pracuje. Hlavní pozornost je zaměřena na pozici školního metodika prevence, popisuje jeho postavení ve školství a umístění do legislativního rámce v pracovní oblasti. Dále vymezuje náplň jeho činnosti, rozděluje konkrétní typy činností a jejich specifika. Definuje dokument Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Preventivní program, zabývá se konkrétními druhy a formami preventivních programů/aktivit na středních školách a mimoškolními preventivními programy/aktivitami. Pro kvalitativní výzkum praktické části této práce byla využita metoda strukturovaného rozhovoru s jednotlivými školními metodiky prevence na třech vybraných středních školách různého zaměření. Jednotlivé rozhovory byly...
|
|
|
Speciální potřeby leváků ve školní družině
Navrátilová, Martina ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou levorukosti v prostředí školní družiny. V teoretické části definuji leváctví z hlediska přístupu v historii, popisuji typy a formy leváctví, zabývám se možnostmi jeho rozpoznání a popisuji možnosti moderního přístupu a podpory levorukých dětí. Definuji dále prostředí, funkce a obsah činnosti školní družiny a popisuji možnosti podpory levorukých dětí v družině. Cílem mého praktického šetření bylo zmapovat přístup vychovatelů k dětem s levorukostí, zjistit, jakých využívají pomůcek při činnostech v družině, popsat vybavenost tříd a dále zjistit, co rodiče od vychovatelů očekávají. Zabývám se také konkrétními možnostmi podpory levorukých dětí při výtvarných, hudebních a pohybových aktivitách ve školní družině, při vypracovávání domácích úkolů a používání IT technologií. Hypotézy, které vedou můj výzkum, se týkají rodičů i vychovatelů levorukých dětí, toho, zda si potíže spojené s levorukostí uvědomují a zda děti dostatečně podporují, zda funguje komunikace mezi družinou a rodiči ve prospěch dětí. Zjišťovala jsem, jestli vychovatelé považují vybavenost speciálními pomůckami za důležitou a zda vnímají progres u dětí, které jsou dostatečně a správně vzhledem k levorukosti podporovány. Nedostatky, které jsem zjistila, spočívají především v nevybavenosti družin....
|
|
|
Vzdělávání osob s Aspergerovým syndromem
Fejtková, Marie ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vzdělávání osob s Aspergerovým syndromem. Cílem této bakalářské práce bylo prostřednictvím metod kvalitativního výzkumu zjistit, jak hodnotí průběh svého vzdělávání dnes již dospělé osoby s Aspergerovým syndromem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje vymezení základních pojmů. Zabývá se vzděláváním žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, s přihlédnutím k problematice Aspergerova syndromu, nejen z hlediska legislativního, ale i pedagogického. Praktická část bakalářské práce prostřednictvím třech kazuistik zjišťovala, jak hodnotí průběh svého vzdělávání dnes již dospělé osoby s Aspergerovým syndromem. Do zdrojů dat, ze kterých vycházely kazuistiky, byly zahrnuty i rozhovory respondentů, s kterými bylo provedeno interview v roce 2006 a stejné otázky jim byly položeny v roce 2018. Dalšími zdroji byly lékařské zprávy, zprávy z PPP, nově koncipovaný rozhovor s respondenty a rozhovory s matkami respondentů. Z kazuistik vyplynulo, jak osoby s Aspergerovým syndromem hodnotily systém českého školství, vnímaly odbornost pedagogů a jakým způsobem reagovaly na šikanu. Také vyslovily svůj názor na integraci a speciální školství v České republice jako celku. Kazuistiky mapují období více než 20 let, pokrývají...
|
host ::
RSS.