|
|
Religiozita po náboženství. Současné reinterpretace křestanství
Chudý, Tomáš ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá možnostmi současné reinterpretace náboženství v západní společnosti po tom, co někteří autoři nazývají jeho "koncem". V souladu s tím zkoumá pojmy náboženství a religiozity jako dvě kategorie, které poukazují k explicitní a implicitní přítomnosti náboženských významů v diskurzu. Je rozdělena na čtyři hlavní části: Teorie diskurzu, Sociální rekontextualizace, Metafory a symboly a Rušivé okraje symbolického diskurzu. Nejdříve je načrtnuta teorie diskurzu s ohledem na náboženskou zkušenost, která se vypořádává s postojem "my-oni" a vyzdvihuje otázku plausibility. V závěru je poskytnut příklad "anamnetického" diskurzu Johanna Baptista Metze. Náboženství jako společenský jev rovněž podléhá sociální rekontextualizaci. Dva přístupy k ní jsou šířeji představeny: jednak Taylorovo post-durkheimovské uspořádání, v němž se varianty náboženské zkušenosti řídí modelem orbitalů s různými valencemi k jádru. Na druhé straně disperzní hypotéza pojednává o některých implicitních kvazi-náboženských rysech moderních globálních jevů, které je třeba vzít v úvahu při stanovení kritérií reinterpretace. Lze je vnímat jako základní vodítka pro porozumění tomu, čím není víra v Boha v žido-křesťanském kontextu. V hlavních krocích třetí části je náboženský diskurz shledán jako "oděný" do metafor. V...
|
|
|
Sound
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Témou tejto diplomovej práce je filozofické skúmanie zvuku. Základnou otázkou práce je, ako zvuky vnímame a co a ako môžeme skrze toto vnímanie o zvukoch povedat. Predpokladom práce je, že zvuky nevnímame vždy ako nositelov významu. Východiskovým bodom je analýza dvoch základných spôsobov kontaktu so zvukom: vydania a prijatia zvuku, ktoré vedú k skúmaniu úlohy vnemu vlastného hlasu najmä co do aspektu jeho telesnosti, k skúmaniu možnosti pocut "zvukový priestor" a jeho analýze a k skúmaniu úlohy tela pri zvukovom vneme. Na základe týchto analýz, podporených analýzou filozofických a básnických textov sa v závere práce ukazuje, že zvuk je zvláštnym prvkom reality, pretože ho vnímame súcasne ako konkrétny a zachytitelný (skrze slovo a telesnost) a nekonkrétny, kedže ani význam slov ci telesný kontakt so zvukom neumožnuje adekvátny - "zvukový" popis vnímaného zvuku.
|
|
|
Politické a Rabíndranáth Thákur
Wolf, Jakub ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktualitou textů Rabíndranátha Thákura ve vztahu ke konceptu politického, představenému Michelem Foucaultem. Identifikuje formativní pravidla diskurzu, představovaného dotyčnými texty a současně odhaluje vztah Foucaultovy Archeologie vědění k imateriálnu a prezentuje možnosti etiky v souvislosti s tímto konceptem díky korelaci Archeologie vědění s Thákurovým konceptem etiky ustupování. Základním prostředkem práce je identifikace sil dostředivého a odstředivého a aktualizace jejich vztahů jakožto základních pravidel formování Thákurova textu prostřednictvím ustavování systémových formací, které jsou konotovány jeho formacemi diskurzivními. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Umění v Patočkově filosofii 30. až 50. let
Jankovec, Boris ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Následující písemná práce je pokusem o interpretaci filosofického náhledu Jana Patočky na umění, tak jak se tento náhled ve své nerozvinuté podobě ohlašuje v rámci tzv. strahovské pozůstalosti. Strahovské pozůstalost je soubor doposud nevydaných filosofických textů, které Patočka napsal zhruba z let 1939 až 1945 a nikdy nedal k oficiálnímu tisku a zveřejnění. Filosof Jan Patočka, u nás i v zahraničí známí zejména jako myslitel rozvíjející myšlenky svých velkých učitelů Edmunda Husserla a Martina Heideggera, v rámci pozůstalosti k problematice umění odkazuje jaksi jen sekundárně. Avšak i přesto některé z odkazů k umění, které je možno v rámci pozůstalosti nalézt, v sobě obsahují velkou potenci pro další interpretaci. Interpretace těchto Patočkových odkazů k umění, vyžadující zasazení do širšího celku Patočkova myšlení, zejména přispívá k poznání vývoje Patočkovy filosofie umění, plněji rozvinuté až v jeho pozdním díle, v 60. letech dvacátého století.
|
|
|
Secondary metabolism and its regulation in Streptomyces ambofaciens: the study of cryptic secondary metabolite biosynthetic gene clusters
Nezbedová, Šárka ; Weiser, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Mazodier, Philippe (oponent)
I. ABSTRACT in Czech Předložená práce se zabýva sekundárním metabolismem a jeho regulací u bakterií Streptomyces ambofaciens a Streptomyces lividans se zaměřením na nové biosyntetické dráhy. Během sekvenace chromozomů bakterií a nižších hub se ukázalo, že počet clusterů pro biosyntézu sekundárních metabolitů v genomu těchto bakterií je mnohem větší než bylo známo sekundárních metabolitů produkovaných těmito mikroorganizmy. Genové shluky jejichž produkty nebyly známy se začaly nazývat kryptické. Další výzkumy ukázaly, že alespoň některé z těchto kryptických genových shluků jsou za určitých podmínek exprimovány a kódují biosyntézu průmyslově využitelných sekundárních metabolitů (Gottelt et al., 2010; Gross et al., 2007; Pang et al., 2004). Kryptické klustery jsou proto považovány za jeden z možných "rezervoárů" nových bioaktivních látek. Inspirována těmito výsledky jsem se v předložené práci zabývala studiem kryptických biosyntetických klusterů sekundárních metabolitů u bakterie S. ambofaciens, jež je průmyslově využívána jako producent antibiotika spiramycinu. V druhé části práce jsem studovala regulaci produkce sekundárních metabolitů a zejména možnost delece či nadpordukce globálních regulátorů, která by vedla k aktivaci genů z kryptických biosyntetických klusterů. Třečí část práce se týká studia vlivu...
|
|
|
Před objektem. Otázka motivů distance a aury v myšlení Georgese Didi-Hubermana
Váša, Ondřej ; Fulka, Josef (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Didi-Hubermanovo myšlení amerického minimalismu v souvislosti s aurou jsme těmito formulacemi (a vlastně celým postupem této práce) zjednodušili a tím i deformovali zároveň, přičemž tvrzením, že Didi-Huberman spatřuje auru právě v těchto dialektických momentech zneklidnění, celou situaci jen zhoršujeme. Snad jsme se ale prostřednictvím několika milníků dostali alespoň o trochu blíže k začátku, z nějž by vycházely úvahy o auře v souvislosti s dialektikou probouzení, její reminiscentní povahou, dialektickým obrazem a celou škálou pojmů, převzatých z Freudova, Lacanova či Fédidova myšlení (vstupujících do hry v rámci sekularizace aury). Kolem těchto milníků jsme se snažili dojít do jakéhosi formálního východiska - naznačením, jak a s jakým pozadím se tato díla se mohou jevit jako momenty aury, kterou Didi-Huberman interpretuje jako "systém se svým vlastním úpadkem," 73 tedy jako specifické momenty jejího přežívání (ve zcela warburgovském duchu), které se manifestuje v dvojaké distanci, zjevení dálky či v dotknutí se hloubky, ovšem zároveň jako zjevení se vlastního vzdalování aury, jejího ústupu. Snad právě v tomto smyslu aura v těchto objektech přežívá na své nejsekulárnější a nejelementárnější rovině, tedy jako moment závrati, jež je zneklidněním objektu do stejné míry, jako ztrátou půdy pod našima vlastníma...
|
|
|
Věci a prázdnota (filosofická interpretace vybraných motivů knihy Zhuangzi)
Machek, David ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Jádrem práce je filologická a filolosická analýza čtyř kratších pasáží klasického čínského filosofického textu Zhuangzi ze čtvrtého století před naším letopočtem. S přihlédnutím k tradičním čínským komentářům k textu (zejména Guo Xiang) a inspirován moderní evropskou filosofií (zejména Ricoeur a Heidegger) se autor snaží nalézt souvislosti mezi klíčovými motivy (ztrácení já, transformace, zabydlenost, sen, (ne)použitelnost) a položit základ k celkové filosofické interpretaci, která by zpochybnila většinové a jednostranné hodnocení Zhuanga jako relativisty a iracionalisty. Na pozadí úvah, které interpretační klíč k textu nacházejí v Zhuangově požadavku na skloubení volního s nevolním a reflektovaného s mimoděčným, se postupně vynořuje vztah věcí a prázdnoty jako dvou základních rovin skutečnosti. Stejně jako celým textem Zhuangzi i tímto vztahem prochází hluboký rozpor; ukáže se totiž, že prázdnota není ničím než zdvojenou věcností, věci však ze své definice tuto dvojnost nepřipouštějí. Tato rozpornost je zosobněna v ideálu svrchovaně moudrého muže, který svoji moudrost a vládu nad věcmi dosvědčuje právě přijetím této rozpornosti, které je tak zároveň smířením se sebou samým.
|
|
|
Názorná řeč. Vnímání, obrazové vědomí a fantazie. Přípravná zkoumání k problematice sledování příběhu
Jeřábek, David ; Fulka, Josef (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Práce je pokusem vstoupit do Husserlovy fenomenologie na základě zkoumání jiných jevů, než těch, které se obvykle tematizují a tak (v případě zdaru) dosahovat její reaktivace. Oborem, který nám má komplikovat zažité porozumění, je jevení charakteristické pro literární zkušenost (v budoucnu bychom chtěli pokročit zejména k analýze jevení příběhu). Konkrétně vycházíme od Šklovského these o ozvláštnění jako metodě, jak může literární dílo poskytnout věcný názor. To zaměřuje pozornost na otázku názorné danosti a přistupujeme ke zkoumání podob názorné danosti u Husserla, konkrétně představujeme jeho teorii vnímání a v podrobném exkursu i teorii názorného zpřítomnění (obrazového vědomí a fantazie).
|
|
|
Řeč jako etika podle Lévinase
Bierhanzl, Jan ; Kouba, Petr (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Řeč je pro Emmanuela Lévinase čistou komunikací s exterioritou, předcházející jazyk jako systém diferencí a referencí. Zde předložená práce se snaží interpretovat tento primát čisté komunikace jako předpoklad takové teorie významovosti, jež by představovala alternativu vůči převládajícímu strukturalistickému přístupu k jazyku jako odosobněnému systému. Korelace mezi významovostí a etikou, jak by bylo lze také popsat podstatu řeči podle Lévinase, navíc implikuje jistý skepticismus vůči čistě teoretickému diskursu, jenž filozofa přivádí k pojetí filozofie jako moudrosti lásky. V závěru práce pak přinášíme výbor z díla filozofa s mentálním postižením Yvesa Aulase, jenž, jak se pokusíme ukázat, pozoruhodným způsobem exemplifikuje lévinasovskou metodu etické redukce teorie.
|
|
|
Dva pohledy na řeč v raném Nietzschově myšlení
Roreitner, Robert ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Kouba, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce představuje rané Nietzschovo dílo z let 1856-73, které zařazuje do kontextu jeho bohaté recepce v 80. a 90. letech a z nějž přináší české překlady některých důležitých textů. První kapitola ukazuje, jak v souvislosti s autobiografickými poznámkami z let 1856-65 do Nietzschova myšlení poprvé vstupuje téma řeči, a to jako prostředí umožňujícího přetrvat určitým momentům minulosti. Ve druhé kapitole je především v konfrontaci se Schopenhauerem, ale také na pozadí Langeho a Hartmannova díla předvedena artikulace pojmu hudby, jak k ní dochází v Nietzschových poznámkách z let 1869-71. Ukazuje se, že Nietzschova hudba, která zviditelňuje proces nastávání, řád následnosti (Aufeinander), jímž všechno prochází bez ohledu na svou vlastní kvalitu, a která se vymezuje v protikladu k řeči předvádějící svět v řádu koexistence (Nebeneinander), tedy jako představu, reprezentaci, symbol, že tato hudba představuje spolu se svým protipólem v řeči pojmovou dvojici mnohem obecnějšího charakteru, než jaký je vlastní obvyklému pojmu řeči a hudby. Řeč a hudba jsou dvěma ohledy symbolického řádu, do nějž jsme vždy již vstoupili. Ve třetí kapitole je nejdříve vyloženo selhání Nietzschova konceptu kultury jako důsledek první konfrontace obou ohledů na řeč a následně za pomoci Nietzschových fragmentů z let 1871-73 položeny...
|
host ::
RSS.