|
|
Between Power and Perception: Analyzing China's Influence in International Relations
Karásková, Ivana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent) ; Harnisch, Sebastian (oponent)
Tato disertační práce se věnuje vlivu Čínské lidové republiky v mezinárodních vztazích. Má dva hlavní výzkumné cíle, jeden teoretický a druhý empirický. Prvním cílem je pevněji ukotvit koncept vlivu a odlišit jej od moci, druhým je analýza čínského vlivu v České republice před, během a po tzv. restartu česko-čínských vztahů, jenž proběhl v roce 2012. Práce se opírá o myšlenku konceptuálního "filtru", jehož průchodem se moc (vymezená jako schopnost) mění ve vliv. Důsledky politik realizovaných aktérem, který usiluje o mocenské působení na jiného aktéra, jsou v tomto chápání závislé nejen na jeho moci, ale také na percepci ovlivňovaného aktéra. Práce vychází z předpokladu, že v případě větší vzdálenosti (ať již geografické, či jinak koncipované) mezi ovlivňovatelem a ovlivňujícím je vnímání zásadní, jelikož může zesílit nebo naopak snížit výsledné působení moci - tedy vliv. Druhým cílem práce je potom přispět k vysvětlení metod, jež Čínská lidová republika používá k prosazování svých zájmů, a zmapovat reakce ostatních států na toto úsilí. Práce využívá případovou studii České republiky jako země, v níž Čína nově ustavuje svůj vliv, a mapuje české reakce na čínský vliv prostřednictvím analýzy mediálního diskurzu. Výsledky práce ukazují, že Čína je v současné době vnímána s velkou nejistotou a...
|
|
|
Irská otázka ve světle probíhajícího odchodu Velké Británie z EU
Puklová, Anna ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tématem této diplomové práce je irská otázka ve světla probíhajícího odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. V červnu 2016 bylo ve Velké Británii v referendu rozhodnuto o odchodu z Evropské unie. 29. března 2017 byl aktivován článek 50 Lisabonské smlouvy, čímž začala dva roky trvající lhůta na dojednání odchodové dohody. Návrh odchodové dohody, přijatý všemi členy evropské sedmadvacítky, byl třikrát odmítnut britským parlamentem a brexit byl odložen na konec října 2019. Hlavní překážkou v jednáních o odchodu Spojeného království z EU se stala otázka budoucího vztahu na ostrově Irsko a s ní spojená tzv. irská pojistka. Ač se obě strany vyjednávání shodují, že pro ně nepřipadá v úvahu tvrdá hranice na ostrově Irsko a je pro ně prioritou dodržení všech zásad Velkopáteční dohody z roku 1998, ani jedna strana jednání není ochotna slevit ze svých požadavků. Theresa May, britská premiérka, rezolutně rozhodla o opuštění evropské celní unie i jednotného evropského trhu. Evropská unie odmítá dále jednat o dohodě, jejíž součástí je tzv. irská pojistka, která zajišťuje, že po skončení přechodného období by v Severním Irsku nadále platila část pravidel jednotného evropského trhu, a bylo by zamezeno obnovení celních kontrol na irsko-severoirské hranici. Velká Británie se...
|
|
|
Visegrad Countries Positions Towards European Policy on Ilegal Immigration and Asylum
Karaca, Bilal Bahadır ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Illegal immigration is one of the current problems that occupy the European agenda. With the beginning of the revolutionary movements called 'the Arab Spring' in the Middle East and North Africa, Europe has faced massive uncontrolled migration waves. In this period, the asylum applications in European countries have broken a record in the history of the EU. This situation has impelled the European Union and its member states to take certain measures. However, political disagreements were observed over some of the measures taken by the EU. In light of these developments, this thesis will focus on illegal immigration movements from the Middle East and North Africa region to Europe right after the beginning of the Arab Spring (in other words from at the end of 2010 to now). In this context, this master's thesis aims to give the immigration and asylum policies of the European Union aiming to prevent these illegal immigration waves and to evaluate the political positions of the Visegrad countries during this period.
|
|
|
Analýza chování vybraných států v Jihočínském moři
Jetelinová, Denisa ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Jihočínské moře je již po několik desetiletí předmětem sporu mezi s ním sousedícími státy, a to Čínskou lidovou republikou (Čínou), Vietnamem, Filipínami, Indonésií, Brunejí a Malajsií. Vzhledem k tomu, že je toto moře geopoliticky i geostrategicky velmi významné, Čína se pokouší prohlásit se za historického svrchovaného vládce. Její aktivity však narážejí na nároky ostatních států, především pak Vietnamu a Filipín, které mají též zájem na získání kontroly nad ostrovy v Jihočínském moři. Spor tak neustále přetrvává a nepřetržité aktivity všech dotčených zemí vytvořily nekonečnou spirálu událostí, v nichž je dlouhodobě obtížné rozlišovat mezi akcí a reakcí jednotlivých aktérů sporu. Má diplomová práce se proto soustředí na analýzu jednání tří zvolených zemí, Číny, Vietnamu a Filipín, a to z pohledu strukturálního realismu, který je rozštěpen na dva protichůdné proudy, defenzivní a ofenzivní. Jejich rozdílné náhledy na svět mi v mé analýze napomáhají k objasnění, zda je chování zvolených aktérů defenzivní, či naopak ofenzivní. Pro analýzu bylo zvoleno období od roku 2011 do roku 2018, přičemž především v prvních čtyřech letech došlo k několika větším incidentům. Ty jednoznačně prokázaly v chování Číny znaky ofenzivního realismu, zatímco reakce Vietnamu a Filipín bylo možné považovat za defenzivní.
|
|
|
Geopolitický význam Jihočínského moře
Volf, Dominik ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Geopolitický význam Jihočínského moře" se zabývá problematikou sporu o Jihočínské moře s ohledem na to, jaký ekonomický a strategický význam tento region má. Hlavním cílem je analyzovat nároky jednotlivých zemí a pokusit se zjistit, zda tento spor má potenciál přerůst až v ozbrojený konflikt. Tento spor vznikl na základě překrývajících se teritoriálních nároků, jež si státy nacházející se v tomto regionu začaly činit po skončení druhé světové války. Jedná se pak především o různé mořské útvary, v jejichž blízkosti se nalézají značné zásoby surovin. Právě zájem na zajištění si surovinové bezpečnosti představuje hlavní problematiku sporu. Dodnes tato situace nebyla vyřešena a naopak vyvolala reakci od států nacházejících se mimo tento region. Především se pak jedná o Spojené státy americké a Japonsko. Za účelem dosažení cíle této diplomové práce je nejprve představen teoretický rámec, jímž je geopolitika a kritická geopolitika. Dále je pak představen obecný význam moří a oceánů se současnou právní úpravou. Na tomto základě jsou pak provedeny případové studie jednotlivých zemí s cílem vytvoření komparace, jež by měla objasnit současnou podobu sporu a potenciál sporu přerůst v ozbrojený konflikt.
|
|
|
Influence of foreign private actors on political decision-making in the Czech Republic: case study of Japanese and German economic actors
Barták, Petr ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Rozsah vlivu nadnárodních nestátních aktérů na samosprávu suverénních států je jedna z nejdůležitějších otázek v disciplíně mezinárodních vztahů. Zatímco některé akademické proudy tento vliv staví do předních příček důležitosti, jiné ho považují za druhotný. Ekonomičtí aktéři jsou specifický případ, protože na jednu stranu s nimi přichází know-how, přinášejí zvýšení zaměstnanosti a ekonomického růstu. Na druhou stranu snižují suverenitu státu. Tato práce se snaží rozkrýt vliv dvou největších nestátních transnacionálních ekonomických aktérů v kontextu České republiky - Německé a Japonské Obchodní Komory. Jako empiricky dobře uchopitelný případ byl vybrán případ jejich lobbování při změnách legislativy u řešení problému nedostatku pracovních sil v ČR. Práce chce dále otestovat předpoklady, podle kterých je vyjednávací síla těchto aktérů závislá na geografické vzdálenosti od cílové země FDI. V závislosti na výsledcích zkoumání této případové studie se práce vyjádří i k obecné akademické debatě v mezinárodních vztazích ohledně vlivu nestátních aktérů na suverénní státy.
|
|
|
Vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost: komparace Německa a ČR
Myslivcová, Kateřina ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce zkoumá vliv odstavení jaderných elektráren na energetickou bezpečnost dvou evropských zemí - Německa a České republiky. V práci se autorka nejdříve zaměřuje na teoretické ukotvení energetické bezpečnosti. V praktické části jsou následně zkoumány obě země z pohledu jejich energetických mixů, politik a infrastrukturního propojení. To je také výchozím bodem pro komparaci vlivu odstavení jaderných elektráren. Autorka představuje celkem tři scénáře, jak nahradit jadernou energii, přičemž zkoumá, jak se německá a česká energetická bezpečnost změní. Prvním scénářem je využití pouze energie z obnovitelných zdrojů. Druhou variantu představuje kombinace obnovitelných zdrojů energie a uhlí. Třetí možností je opět určitý podíl obnovitelných zdrojů energie spolu se zemním plynem. Autorka dochází v předkládané práci k závěru, že i přes existenci různých možných kombinací jak nahradit jadernou energii, si obě země v rámci energetické bezpečnosti pohorší.
|
|
|
The Limits of the EU's Political Conditionality Approach in the Western Balkans
Křiklánová, Michaela ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cílem práce je odkrýt vztah mezi strategiemi rozšiřování Evropské unie a procesem demokratizace v zemích západního Balkánu za pomoci zkoumání vlivu strategií EU na změny úrovně demokracie ve dvou konkrétních případech: Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko. Efekt nástroje politické kondicionality byl po dobu více než jedné dekády omezen nedostatečným důrazem na demokratické reformy a vyzdvihováním bezpečnostních zájmů, které byly často upřednostněny před cíli, které přímo souvisí s reformami posilujícími úroveň demokracie v daných zemích. Na základě teorie konfliktních cílů práce demonstruje, že nedávno uplatněná strategie EU, jež řadí jednotlivé cíle do vhodné posloupnosti, přičemž cíle související s demokratickým přechodem jsou upřednostněny před bezpečnostními zájmy, je efektivnější v navozování demokratických změn. Následně byly definovány nutné a postačující podmínky pro úspěšnou strategii posloupnosti: silný důraz na demokratické cíle s jasně vytyčenou časovou perspektivou a odpovídající kroky mezinárodních aktérů.
|
|
|
Economic change in Russia: Oil dependency
Krupa, Mikuláš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na případ Ruská federace, její ekonomiky a posouzení její závislosti na ropě. Rusko bývá často uváděno jako příklad země trpící na prokletí přírodních zdrojů, protože její nerostné bohatství tvoří významnou část exportů a příjmů země. Práce se nejprve zaměří na faktory určující současný stav ruské ekonomiky. Přítomnost projevů holandské nemoci v ruské ekonomice bude zjišťován pomocí aplikace vektorového modelu korekce chyb na reálném směnném kurzu země. Práce bude rovněž obsahovat analýzu ruského institucionálního prostředí na projevy dalších symptomů teorie prokletí zdrojů. Analýza posledního federálního rozpočtu bude provedena za účelem posouzení udržitelnosti ruských veřejných financí. Práce je zakončena diskusi výsledků a možnostmi dalšího rozvoje ruského hospodářství.
|
|
|
Světový námořní obchod na počátku 21. století
Bubnová, Kateřina ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Bakalářská práce pojednává o světovém námořním obchodu na počátku 21. století. Tato práce se zabývá vývojem v průběhu 19. a 20. století z pohledu pokroku, který ovlivnil modernizaci a pokrok v této oblasti, 20. a 21. století z pohledu ekonomického, jak se změnil objem přepravovaného zboží. Dělení nákladních námořních plavidel je další důležitá kapitola, rozřazení do skupin a podskupin umožňuje lepší pohled na typy obchodních lodí. Dále zkoumá mezinárodní organizace, které jsou velice důležité na určování a dodržování pravidel. Kapitola námořní politika pojednává o ekologické politice, o vybalancování cílů udržitelného rozvoje a ekonomických cílů zemí. Druhá část kapitoly se pak věnuje problematice námořního pirátství, které velmi ztěžuje námořní obchod. Detailněji se věnuje somálskému pirátství, i když to v současnosti není hlavní nebezpečná oblast, tak má svá specifika. Poslední část pojednává o nejdůležitějších přístavech, jakožto zásadních součástích námořního obchodu. S námořními trasami souvisí i Nová hedvábná stezka, projekt Čínské lidové republiky, který by mohl změnit námořní trasy, uvažuje se i o nových přístavech.
|
host ::
RSS.