|
|
Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848
Šiková, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Disertační práce "Obraz svobody ve světle dobových pramenů české společnosti nearistokratického původu na pozadí revolučního roku 1848" První polovina 19. století je z politického a sociálního hlediska obdobím velmi bouřlivým, jehož vyvrcholení nabylo podobu významného revolučního hnutí roku1848. Počátek 19. století, byť postaven na pilířích osvícenské politiky a ideálech Velké francouzské revoluce, byl zasažen dlouhotrvajícími vyčerpávajícími napoleonskými válkami, které posléze vystřídal konzervativně orientovaný vládní systém císaře Františka I. a jeho kancléře knížete Metternicha. Tyto skutečnosti hluboce ovlivnily myšlení lidí nearistokratického původu. Současně ale takto poznamenaná společnost si s sebou nesla obraz svého osvíceného "selského císaře" a hesla francouzských jakobínů. V neposlední řadě se pak pozvolna seznamovala se sílícími liberálními myšlenkami. Tím vším si dodávala sílu a odvahu k boji za spravedlivější společenský řád a své větší uznání. Především idea svobody podporovala vznik podhoubí, ze kterého během tohoto půlstoletí vyrůstá společnost na zcela nových základech politických, sociálních a hospodářských. Bouřlivý rok 1848 přinesl zásadní změny a nové ideové impulzy do celé společnosti. Myšlenka svobody se tehdy skloňovala ve všech pádech, stala se součástí nejen...
|
|
|
Uzavřené rezidenční areály a rezidenční separace v Praze
Brabec, Tomáš ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje uzavřeným rezidenčním areálům (gated communities) jako příkladu rezidenční separace v současné Praze. Uzavřené rezidenční areály jsou novým specifickým jevem charakterizujícím společnost v současných postindustriálních městech. Jedná se o typ bydlení, kde se za zdmi a ploty koncentruje především sociálně silné obyvatelstvo. Prakticky na celém světě roste počet těchto uzavřených areálů a paralelně s tím se zvyšuje i zájem odborné veřejnosti o tyto areály. Tento typ bydlení vzniká i v Česku, a to především v Praze. Odborný zájem o toto téma v našem prostředí nicméně stále není tak velký jako v jiných postsocialistických státech. Tato práce navazuje na předcházející studie a v kontextu postindustriální transformace hlouběji hodnotí, zda dochází v pražských uzavřených rezidenčních areálech k separaci sociálně silného obyvatelstva a proč tento typ bydlení vzniká. Částečně je pozornost věnována také vývoji a stavu rezidenční separace a důsledkům vzniku uzavřených areálů. Práce vychází z několika kvantitativních (analýza dat, dotazníkové šetření) a kvalitativních (rozhovory) výzkumných metod. Ukazuje se, že na jedné straně v Praze klesá úrovně rezidenční segregace a separace. Na druhé straně je patrné, že roste počet specifických separovaných lokalit, jako jsou především uzavřené...
|
|
|
Současná pracovní migrace do České republiky: Syntetická studie modelů integrace imigrantů ze třetích zemí
Střechová, Veronika ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
NÁZEV: SOUČASNÁ PRACOVNÍ MIGRACE DO ČESKÉ REPUBLIKY: SYNTETICKÁ STUDIE MODELŮ INTEGRACE IMIGRANTŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ Práce popisuje integrační realitu osmi skupin imigrantů z tzv. třetích zemí v české společnosti. Poznatky o imigrantech z Ruska, Ukrajiny, Číny, Japonska, Vietnamu, Thajska, arabských zemí a zemí subsaharské Afriky čerpá ze studií provedených v Česku od konce od 90. let minulého století a strukturuje je dle konceptu multidimenzionálního pojetí integrace Friedricha Heckmanna a Wolfganga Bosswicka. Odhaluje vysokou vnitřní diverzitu mezi zástupci jednotlivých migračních skupin co do typu pobytového oprávnění v zemi, socioekonomických charakteristik, fáze životního cyklu migranta, vztahu jedinců k zemi původu a s nimi souvisejících budoucích aspirací na (ne)setrvání v Česku. Tato různorodost se pak odráží v množství adaptačních vzorců a různé míře začlenění, které migranti spřízněného původu v prostorové, strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační dimenzi integrace vykazují. Ve svém závěru mění práce výzkumnou perspektivu a soustředí se na aktivity, jimiž migranti fyzicky, virtuálně nebo symbolicky pravidelně překračují hranice českého státu. KLÍČOVÁ SLOVA: Česko, dimenze integrace, integrace cizinců, pracovní migrace
|
|
|
Aromuni v Bulharsku. Revitalizace a její kontexty
Zandlová, Markéta ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent) ; Kandert, Josef (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá etnorevitalizačním hnutím nepočetné skupiny Aromunů v Bulharsku. Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu popisuje a analyzuje procesy mobilizace bulharských Aromunů, rámované aktérskou kategorií etnicity, jejich identitní politiky a revitalizační strategie, utvářené a vyjednávané v transnacionálních aktivistických sítích a kontextech. Epistemologicko-metodologicky se hlásí k tradici etnografie (Atkinson, Coffey, Delamont, Lofland & Lofland 2001); teoreticky pracuje především s koncepty politik paměti, identity a rámování (Benford & Snow 2000; Vermeersch 2006, 2011). Po představení teoreticko-metodologických východisek na počátku práce následuje kritický nástin historie a historiografie Aromunů v jihovýchodní Evropě, které představují důležitý významotvorný kontext revitalizačního procesu. Vlastní analýza se soustředí na klíčová témata, identifikovaná v (etno)mobilizačním projektu bulharských Aromunů: aktéři a jejich reprezentace "aromunství"; revitalizační strategie; mezinárodní ukotvení; prolínání laického a expertního diskurzu. Závěr práce nastiňuje odpověď na otázku možných motivací aktérů k podílu na etnorevitalizaci a naznačuje též limity celého revitalizačního úsilí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
|
|
Etnická identita a konflikt (na príklade multietnického priestoru zaoceánskych lodí).
Medvecká, Zuzana ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Kobes, Tomáš (oponent)
V disertační práci navazuji na svoji diplomovou práci Dvojitá identita členov posádky na zaoceánskej lodi ako prostriedok adaptácie vedenou Mgr. Helenou Tužinskou, PhD. Členové posádky zaoceánských lodí pocházejí z víc než padesáti zemí světa. Navzdor jejich rozdílnému původu a kultury, která měla podíl na formování jejich chování a zpôsobu uvažování, sdílí malý prostor bez konfliktů. Cílem mé práce je na základě výzkumu daného teritoria shrnout základní podmínky, které by měly být splněny v multikulturním společenství, aby mezi jeho členy nedošlo ke konfliktům. Podle mé hypotézy je pro zabezpečení bezkonfliktního soužití lidí různé národnosti nejdůležitější existence identity vytvořené na základě jiného než etnického principu. Jen taková identita má potenciál sjednotit etnicky rozdílné identity členů posádky na základě jiných než národnostních hledisek. Na zaoceánských lodích tuto funkci splňuje socio-profesní identita "člena posádky". Podle mého výskumu je ze všech faktorů, které jsou za bezkonfliktní soužití členů posádky zodpovědné, nejdůležitější sdílená komunikace a systém hodnot. Proto se ze všech oblastí, ve kterých můžeme pozorovat socio-profesní identitu členů posádky blíže, věnuji pravidlům a normám, kterými se řídí, a specifickému dorozumívacímu jazyku posádky. Specifická verze...
|
|
|
Proměny lakandonské společnosti
Nečasová, Lucie ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Předmětem této práce je studium lakandonských indiánů, jednoho z nejmenších domorodých etnik mayského původu žijících ve dvou domorodých komunitách uvnitř Lakandonské džungle, v Chiapasu, v Mexiku. Zaměřuji se na život Lakandonů v době, kdy žili v relativní izolovanosti od vnějšího světa i na změny, ke kterým v jejich životech došlo v průběhu 20. století. Zvláštní pozornost věnuji zejména proměnám lakandonské rodiny a postavení lakandonských žen. V práci vycházím z dostupných etnografií o lakandonských indiánech, z teorie kulturní změny, z gendrových teorií a především z vlastního, dlouhodobého terénního výzkumu realizovaného v letech 2008 až 2012 ve dvou domorodých, lakandonských komunitách Lacanjá Chansayab a Nahá.
|
|
|
Dotační praxe státu v integraci Romů
Podrazilová, Alena ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dotační praxí státu při integraci Romů. Snahou práce je popsat dnešní systém státních opatření, institucí a aktivit, které by měly napomáhat Romské populaci při začleňování do společnosti a ulehčovat soužití s majoritou, a zamyšlení se nad smysluplností či efektivitou takového přístupu. Práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V první části práce je stručně přiblížena historie integrace Romů na území ČR po druhé světové válce, s podkapitolami zabývajícími se jednotlivými obdobími, rozdělenými podle toho, jak se měnila politika státu vůči Romům. Na ně navazuje kapitola věnovaná integrační praxi státu po roce 1989, kde uvádím jednotlivé strategické dokumenty a současné institucionální zabezpečení romské integrace a dále následuje kapitola, která se zaměřuje na dotační programy vyhlašované v souladu s nařízením vlády č. 98/2002 Sb. s detailnějším zaměřením na dotační programy vyhlašované Úřadem Vlády ČR. V praktické části hledáme odpověď na výzkumnou otázku: Jaký smysl vidí romští klienti neziskových organizací v dotacích či dotovaných službách, jichž jsou uživateli? Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny v závěru praktické části, kde je uvedeno, zda se hypotézy vyslovené na začátku praktické části potvrdily. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Urbánna antropológia a úloha globálnych miest na príklade kultúrnej adaptácie expat partneriek v Prahe
Zahradníková Štefánková, Lucia ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
v českom jazyku Předmětem předkládané dizertační práce je teoreticko-empirická analýza a interpretace migračních procesů a migrujících skupin se speciálním zřetelem na expat komunitu žijící v Praze. Teoretická část práce vychází z antropologických a sociologických koncepcí a teorií. Věnuje se historii urbánní antropologie a poskytuje průřez nejdůležitejších výzkumů města s důrazem na migrační procesy a výzkum migrujících skupin v rámci urbánní antropologie. V práci kladu otázky: Jak se změnila migrace za prací od časů Chicagské školy? Kdo migruje za prací dnes? Jak se mění města pod vlivem nadnárodní migrace ekonomických elit? Jakým způsobem tvaruje subkultura expatů hlavní město České republiky, Prahu? Jak probíhá kulturní adaptace expatů a jejich partnerek v Praze? Empirická část práce prezentuje výsledky mého vlastního terénního výzkumu vykonaného formou zúčastněného pozorování příslušníků expat komunity v Praze. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2012. Cílem bylo analyzovat kulturní adaptaci cizinců v Praze, konkrétně expat komunity, a přinést poznatky o Praze coby globálním městě. V rámci etnografického výzkumu jde o inovativní téma. Expati, jejich partnerky a rodiny žijící dočasně v Praze nebyli dosud předmětem pozorování, i když jde o poměrně ekonomicky vlivnou a kulturně odlišnou...
|
|
|
Vnímání městského prostoru každodenních cest
Křivohlávek, Michal ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Jana (oponent) ; Illner, Michal (oponent)
V současné době dosáhl podíl světové populace žijící ve městech historického maxima a nadále se zvyšuje. Miliardy lidí každodenně cestují za prací, službami nebo vzděláváním. Pravidelný způsob pohybu se významnou měrou podílí na zažívání konkrétního prostoru všedního dne a vytváření obrazu města. Navzdory tomu způsoby každodenního cestování dosud nebyly jako techniky přístupu k prostředí a metoda tvorby životního prostoru dostatečně prozkoumány. Jak je specificky vnímán prostor města lidmi, kteří cestují různými dopravními prostředky? Jaká charakteristická místa a prostředí zaznamenávají lidé při různých druzích cest? Práce podává přehled dosavadních etnologických a antropologických přístupů k prostoru. Na konkrétním případu Prahy dále představuje širší kulturní kontext denní prostorové mobility. A do třetice práce obsahuje výsledky terénního výzkumu, který popisuje konkrétní prostorové vjemy obyvatel Prahy při různých způsobech pohybu. Today the world population has reached its historical maximum and continues to rise. Billions of people travel in everyday life either to work and school or for community services. The daily practice of commuting substantially contributes to the perception of space of everyday life and to the image of city landscape. Nevertheless the means of everyday transit was...
|
host ::
RSS.