|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fenomén Parukářka
Fryčová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá městskou zelení, konkrétně veřejně přístupným parkem Parukářka na pražském Žižkově. Na základě rešerše dostupné odborné literatury a dalších zdrojů nejprve představuje a ukotvuje klíčové pojmy a teoretická východiska, která se věnují zeleni a jejím funkcím, dále veřejnému prostoru a oblasti zájmu, což umožnuje blíže nahlédnout do dané problematiky. Dále se práce věnuje stručnému historickému vývoji tohoto území, které v průběhu desetiletí prošlo řadou proměn, jež měly vliv na jeho současnou podobu. Poslední oddíl teoretické části práce se zaměřuje na developerské projekty, které mají být v blízkém okolí parku realizovány a okrajově se věnuje též strategickým materiálům. Cílem této práce je snaha o komplexní popis fenoménu Parukářka a zkoumání tohoto veřejného prostoru jako reálného místa, ale i jako konstruktu významů a hodnot, které mu uživatelé/aktéři připisují. Empirická část práce se snaží zodpovědět výzkumný problém, kterým je: Význam relativně zachovaného přírodě blízkého prostředí v městském prostoru, a to obecně v dílčích pohledech a z pohledu uživatelů/aktérů současnosti. Z tohoto důvodu je pro výzkum použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně polostrukturované rozhovory s uživateli parku a odborníky, které jsou doplněny o nezúčastněné pozorování. Pro...
|
|
| |
|
| |
|
|
Memory on borderland. A comparative study of collective memory in the former East Prussiaregion in Poland and the Sudetes in the Czech Republic
Wladyniak, Ludmila Maria ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Olechnicki, Krzysztof (oponent) ; Oláh, Gábor (oponent)
Collective memory has recently become one of the most explored topics in the social sciences and has led to the emergence of a separate and independent subdiscipline called memory studies. The thesis investigates the awakening of collective memory in two borderlands of Central Europe: the former Sudetes region in the Czech Republic and the southern part of former East Prussia in Poland. The thesis provides an overview of the current theories about collective memory with a focus on the interactional and visual character of the studied phenomenon. In line with this, the thesis presents, discusses, and elaborates on research conducted in the two borderlands in 2016 and 2017. The aim of the research was to study the role and form of collective memory (shared remembrance) in ethnic, cultural, and historical borderlands. The contributions of the thesis are both methodological and theoretical. Firstly, the discussed research revealed that between particularly family-based communicative memory and official, institution-generated cultural memory, there is ritualised communicative memory, maintained through interactions among members of the borderland community (community of memory). Secondly, the thesis contributes to various studies within the interactionist paradigm and proves the usability of Goffman's...
|
|
|
Je punk mrtev?
Lučan, Ondřej ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou punkové subkultury v českém prostředí od konce 70. let do současnosti. Zaměřuje se především na změnu životních hodnot a kontextu se zlomovým bodem, za který je označován pád komunismu. Je zde analyzován vývoj subkultury, která se rodí ve pojených státech amerických 70. letech, odkud se rozšířila do celého světa. Je typická odporem ke konzumní společnosti, válkám, nacismu, korporacím a hlavně nesvobodě. Mezi roky a 1977 se punk dostává i do tehdejšího Československa, kde v kontextu vlády komunistické strany dostává nový rozměr. Práce popisuje rozpor mezi příslušníky komunity a veřejností, kterou jsou tito lidé označování za závadovou a nebezpečnou mládež. Subkultura se potýká s represemi a omezeními až do pádu socialismu začnou vznikat nové odnože, souvislosti se společenským vývojem roste nová tvář subkultury, která se již zabývá konkrétnějšími problémy, jako jsou práva zvířat, či plýtvání. V analýzu použit kvalitativní výzkum ve formě zúčastněného pozorování a rozhovorů se zástupci současné i původní vlny. Rozhovory napovídají, že objektem zájmu je stále pojem "svoboda" a k proměně dochází spíše v konkrétních terých se této hodn příslušníci subkultury dožadují. Spolu s tím stoupá rozmanitost odnoží a angažovanosti členů Přínosem práce je pohled na členy komunity jakožto na...
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
|
|
Hokej jako symbol národní identity aneb česká společnost 20 let od zlatého Nagana
Burdová, Karolína ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem budování národní identity skrze sport, konkrétně lední hokej. Zaměřuje se především na aspekty přispívající k reprodukci české národní identity, za takové jsou označovány především symboly, které svou všudypřítomností připomínají příslušnost jedince k danému národu, stejně tak ale i média, která se výrazně podílí na mytizaci sportovních událostí. Jednou z událostí, jež sehrála důležitou roli při tvorbě české národní identity, jsou Olympijské hry v Naganu v roce 1998. Úspěch českých hokejistů na tomto turnaji se již před dvaceti lety jistým způsobem zapsal do dějin, důkazem je několik odkazů, které po sobě tento triumf zanechal. Práce vznikla na základě výzkumu, jež kombinoval vícero metod. Zúčastnila jsem se participativního pozorování přenosů hokejových zápasů národního týmu, provedla analýzu dokumentů, které odkazují na to, jakou stopu ve společnosti vítězství hokejistů zanechalo, a také jsem uskutečnila polo-strukturované rozhovory s fanoušky ledního hokeje. Rozhovory napovídají, že vítězství hokejistů v Naganu za pomoci médií a banálního nacionalismu podlehlo mytizačnímu procesu, a tak sehrálo významnou roli při utváření české národní identity.
|
host ::
RSS.