|
| |
|
|
Psychofyziologické koreláty emocí a paměti
Jindrová, Miroslava ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo poskytnout souhrnný přehled psychofyziologických korelátů emocí a paměti pomocí neinvazivních psychofyziologických metod jako první krok k dlouhodobému cíli aplikace těchto metod v diagnostice afektivních a kognitivních poruch. Dílčím cílem bylo zavést jednoduše aplikovatelnou sadu testů použitelnou pro testování emočních a paměťových procesů. Byla získána EEG, GSR a eye-trackingová data 100 účastníků bez neurologických a psychiatrických poruch během sledování emočních obrázků a vykonávání paměťových testů. Výkony spekter byly počítány pro každých 500 ms stimulu pro theta, alfa, beta1, beta2 a beta3 pásmo ve 12 oblastech mozku. Nižší alfa a vyšší beta3 výkon byly pozorovány v souvislosti s vyšší intenzitou emoce. Negativní emoce byly rozlišeny časoprostorovými změnami beta1 výkonu, zatímco pozitivní emoce ukázaly vyšší beta3 výkon v pravé temporální oblasti. Korelátem kódování informace byl vyšší výkon alfa aktivity. Při úspěšném vybavení informací byl pozorován nižší theta a vyšší alfa výkon v centrálních oblastech a celkový nárůst výkonu beta frekvencí. Výsledkem této práce je přehledný souhrn časoprostorových spektrálních korelátů emočních a paměťových procesů. Klíčová slova: Elektroencefalografie, elektrodermální aktivita, psychofyziologie, paměť, emoce, pozornost
|
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání přístupů k výzkumu epizodické paměti u lidí z hlediska kognitivní psychologie a neurověd
Kočí, Markéta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Epizodická paměť umožňuje člověku vybavit si události z osobní minulosti. Děje se tak charakteristickým procesem vzpomínání, během něhož je událost znovu-prožívána za současného vybavení si bohatého časoprostorového kontextu a autonoetického uvědomění - uvědomění sebe sama. Další charakteristiky epizodické paměti byly navrženy v jejích jednotlivých modelech. Některé se zabývají procesy ukládání, vybavování a konsolidace, jiné prostorovým kontextem, časovým trváním událostí, zařazením do životního kontextu nebo charakteristickým pocitem při vybavování. Jejich přístupy se vzájemně místy vylučují, shodují i doplňují a poskytují tak komplexní obraz možných pojetí epizodické paměti.
|
|
| |
|
|
Lateralita v lokomotorně-rotačním a sociálním chování savců
Kunclová, Kristýna ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Lateralizace mozkových struktur projevující se behaviorální lateralitou je dnes dobře známým jevem u obratlovců a její ekvivalenty nalézáme i u bezobratlých živočichů. V této práci budu pojednávat o lateralitě projevující se u savců v motorickém chování, které zahrnuje převážně preferenční používání jedné končetiny (tzv. handedness) a stranovou preferenci rotačních pohybů. V této práci bych chtěla shrnout většinu poznatků týkajících se laterality rotačních pohybů, které budou tvořit nejvýznamnější část mé bakalářské práce, na pozadí motorické laterality. Snažím se vysvětlit změny laterality v závislosti na okolních situacích a emočním nastavením jedince a uvádím příklady laterality na individuální i populační úrovni u savců. Klíčová slova: Lateralizace, Motorická lateralita, Rotační asymetrie, Preference končetiny, Individuální lateralita, Populační lateralita, Savci
|
|
|
Spatial memory in humans and its disorders: From animal models towards schizophrenia
Fajnerová, Iveta ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Ke studiu prostorové paměti se často využívají úlohy původně vytvořené pro zvířata, jako Morrisovo vodní bludiště a Kolotočové bludiště. Tyto úlohy prokázaly svůj význam nejen s ohledem na identifikaci neurofyziologických podkladů prostorové paměti, ale také ve farmakologickém výzkumu u animálních modelů neuropsychiatrických onemocnění. V této souvislosti se v posledních letech věnuje značná pozornost zejména modelování kognitivního deficitu u schizofrenie a možnostem jeho terapie. Komparativní výzkum srovnávající schopnosti modelových zvířat a pacientů v podobných úlohách umožňuje ověřit fenomenologickou a prediktivní validitu animálních modelů. Cílem této práce bylo vytvořit virtuální (počítačové) analogie dvou behaviorálních úloh, které by podobné srovnání umožnily. Tato dizertační práce nejdříve popisuje experiment posuzující výkon potkanů v animálním modelu schizofrenie, vyvolaným aplikací dizocilpinu (MK-801), v reverzních variantách dvou prostorových úloh (v měnících se prostorových podmínkách) ve snaze otestovat mentální flexibilitu, schopnost značně narušenou u schizofrenie. Následující dva experimenty pak prezentují nálezy virtuálních analogií obou úloh testovaných u pacientů po první epizodě schizofrenního onemocnění. Naše nálezy potvrdily deficit prostorové paměti a mentální flexibility u...
|
|
|
Změny paměti epizodického typu v průběhu stárnutí
Čechová, Kateřina ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývala pamětí epizodického typu u lidí a jejími změnami v průběhu stárnutí u zdravé populace. Epizodická paměť je typ paměti pro specifické události a jejich vztahy v čase a prostoru, zahrnující vědomé znovuvybavení a mentální cestování časem. Jako její analogie testovatelná u zvířat byla navržena paměť epizodického typu definovaná jako paměť pro čas a umístění určité události v minulosti ("co-kde-kdy"). Nejprve jsme se zaměřili na metodologické srovnání standardních psychologických testů epizodické paměti a nově vyvinutého neverbálního počítačového testu paměti epizodického typu (EMT; Episodic-Like Memory Test) s několika různě obtížnými variantami, který umožňuje rozlišovat paměť pro obrázky, jejich pořadí a umístění (Vlček et al., 2009). Druhým cílem naší studie bylo prokázat, že koncept paměti epizodického typu "co-kde-kdy" je vhodným modelem pro testování epizodické paměti u lidí. Test EMT není závislý na verbalizaci obsahu oproti jiným testům epizodické paměti, proto bylo zajímavé porovnat jeho výsledky s jinými standardně užívanými testy epizodické paměti. Výsledky v testu EMT byly porovnány ve třech věkových kohortách (N = 58; mladší, střední věk, starší) zdravých dobrovolníků. Signifikantní rozdíl mezi věkovými skupinami byl zaznamenán u prostorové složky paměti...
|
|
|
Human spatial navigation strategies in virtual environments
Hejtmánek, Lukáš ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato diplomová práce přináší přehled psychologických a neurologických teorií a výzkumu z oblasti lidské navigace. Shrnuje, jak navigace u lidí funguje, jaké systémy ji tvoří a jaké informace z okolního prostředí navigace vyžaduje pro správnou činnost. Následně presentuji výsledky několika experimentů z virtuální reality testujících procesy vybavení a užití dvou nezávislých ref- erenčních rámců: allocentrického rámce, který je definován několika ori- entačními body, a objektového rámce. Můj výzkum se snaží zjistit, zda- li během tréninku dochází k prolnutí těchto referenčních rámců, a zda je jejich vybavování z paměti simultánní či postupné. Výsledná data částečně odpovídají předchozím výzkumům a naznačují, že zkoumané representace jsou uloženy a vybavovány nezávisle na sobě. Probandi vykazují delší reakční časy u úkolů, které vyžadují změnu referenčního rámce. Nicméně data také naznačují, že přechod z objektového rámce nenastáva před samotným zadáním úkolu, což je v rozporu s předchozími studiemi. Možná vysvětlení jsou rozebírána v diskusi. klíčová slova: navigace u lidí, přepínání, representace prostředí, objektový referenční rámec, virtuální realita
|
host ::
RSS.