|
|
Measuring Sovereign Bond Spillover in Europe and the Impact of Rating News
Claeys, Peter ; Vašíček, Bořek
Přestože v současnosti existuje přesvědčivá evidence, že kreditní prémie vládních dluhopisů jsou do značné míry ovlivněny společnými faktory, znalost detailních vazeb mezi jednotlivými trhy vládních dluhopisů je stále omezená. Tato práce analyzuje intenzitu a směr bilaterálních vazeb mezi trhy vládních dluhopisů zemí EU prostřednictvím panelové autoregrese (Diebold and Yilmaz, 2009) aplikované na denní kreditní prémie vládních dluhopisů jednotlivých zemí EU a společný faktor. Rozklad rozptylu predikční chyby (FEVD) odhadovaného modelu FAVAR indikuje výraznou heterogenitu intenzity přenosu šoků mezi jednotlivými trhy. Zatímco přeshraniční spillover hraje větší roli než domácí faktory u kreditních prémií zemí eurozóny, kreditní prémie Dánska, Švédska a Velké Británie jsou před vnějšími vlivy chráněny. Prémie středoevropských zemí se ovlivňují převážně pouze mezi sebou. Celkový spillover mezi trhy dluhopisů zemí EU výrazně narostl od roku 2007, a to i přes původně již relativně vysoké hodnoty. Empirický model je dále využit k analýze dynamických vazeb mezi kreditními prémiemi vládních dluhopisů a změnami svrchovaných ratingů. Analýza potvrzuje, že tento vztah je obousměrný. Vliv ratingových změn na kreditní prémie je pak velmi heterogenní a největší intenzity dosahuje v případě dodatečného snížení ratingu u již nízkých ratingových stupňů. Přeshraniční dopad změn ratingů je často silnější než domácí.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Is monetary policy in the new EU member states asymmetric?
Vašíček, Bořek
Cílem této práce je analýza možných asymetrií měnové politiky tří nových členských zemí EU, které cílují inflaci (ČR, Maďarsko a Polsko). Analýza využívá dvou odlišných empirických přístupů: (i) GMM odhadu modelů, které umožňují identifikaci zdrojů možných asymetrií měnové politiky, ale jejichž výsledky jsou silně podmíněny specifickými funkčními vztahy modelů, a (ii) flexibilního rámce prahové (threshold) regrese, kdy nelinearita vstupuje prostřednictvím přepínání měnové politiky mezi dvěma režimy v souladu s hodnotou prahové proměnné.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Empirické eseje o pravidlech měnové politiky a inflaci
Vašíček, Bořek ; Turnovec, František (vedoucí práce) ; Šmídková, Kateřina (oponent) ; Macháček, Martin (oponent) ; Babecký, Jan (oponent)
Tato disertační práce se skládá ze čtyř esejů, zabývajících se pravidly měnové politiky a inflační dynamikou v zemích EU. Každý z esejů je samostatný, má svoji vlastní strukturu, metodiku i výsledky. Témata esejů i použitá metodologie spolu nicméně velmi úzce souvisejí. První esej má formu přehledového článku, zbývající tři jsou empirické. První esej (Monetary economics and monetary policy rules) usiluje o zmapování značně rozličných příspěvků monetární ekonomie, které se nějak dotýkají problematiky pravidel pro provádění měnové politiky. Příspěvek představuje logiku uplatňovaní pravidel v měnové politice, jejich teoretickou inspiraci i významná pravidla či návrhy pravidel v historii. Je zde rozlišováno mezi pravidly zaměřenými na nástroje měnové politiky (instruments) a pravidly platnými pro její cíle (targets). Závěrem jsou zdůrazněny specifické problémy aplikace pravidel pro měnovou politiku v malých otevřených ekonomik. Druhý esej (The monetary policy rules in EU-15: before and after the euro) studuje logiku rozhodování o krátkodobých úrokových sazbách 15 zemí EU před a po přijetí eura prostřednictvím ekonometrického odhadu rozšířeného Taylorova pravidla (TR). Výsledkem je zjištění, že TR, spočívající v reakci krátkodobých úrokových sazeb na pozorovanou (či očekávanou) míru inflace a fázi ekonomického cyklu (měřeného mezerou produkce), bylo uplatňováno pouze v několika velkých zemích. Naopak úrokové sazby zemí malých byly ovlivněny dodatečnými proměnnými jako jsou např. úrokové sazby v zahraničí. Při pokusu o identifikaci pravidla rozhodování Evropské centrální banky (ECB) docházíme k závěru, že použití agregovaných dat pro empirickou analýzu je problematické. Navíc zjišťujeme, že ECB při svém rozhodování bere v úvahu nejen společné trendy celé Eurozóny, ale i disperzi makroekonomických veličin napříč členskými zeměmi. Studie ukazuje, že panelová analýza je vhodnou alternativou regrese založené na agregovaných datach. Třetí esej (The monetary policy rules and the inflation process in open emerging economies: evidence for 12 new EU members) studuje vliv pravidel měnové politiky na cenovou stabilitu v malých otevřených ekonomikách, konkrétně v případech 12 nových členských zemí EU. Práce sleduje tři základní cíle. Prvním z nich je identifikovat logiku rozhodování o změně krátkodobých úrokových sazeb v těchto zemích. Zjišťujeme, že dynamika krátkodobých úrokových sazeb není vždy zcela v souladu s oficiálním měnovým režimem. Druhým cílem práce je základní identifikace inflačních procesů těchto zemí prostřednictvím odhadu verze Phillipsovy křivky (PC) přizpůsobené pro malé otevřené ekonomiky. Výsledkem je zjištění, že inflační dynamika 12 nových členských zemí EU má některé společné rysy, konkrétně např. že současná míra inflace závisí na inflačních očekáváních. Zatímco odhadnuté koeficienty PC nevykazují význačné rozdíly mezi zeměmi v závislosti na typu uplatňované měnové politiky, podmíněný rozdíl inflace má odlišné rysy. Konkrétně, dlouhodobý odhad podmíněného rozptylu, stejně jako jeho perzistence, je významně nižší u zemí s flexibilním kurzovým režimem. Našim závěrem proto je, že politika flexibilního kurzu a cílování inflace je (s ohledem na domácí cenovou stabilitu) lepší strategií než fixace směného kurzu. Čtvrtý esej (Inflation dynamics and the New Keynesian Phillips curve in CEEC) zkoumá, zda nejvýznamnější model inflační dynamiky současnosti, tzv. nová keynesovská Phillipsova křivka (NKPC) nachází podporu v datech čtyř středoevropských zemí. NKPC, která stojí na propracovaných mikroekonomických základech, předpokládá, že míra současné inflace závisí na očekávaném vývoji mezních nákladů ze strany firem. Výsledky naší analýzy jsou s ohledem na NKPC smíšené. Na jednu stranu je zřejmé, že inflačních očekávání mají vliv na současnou míru inflace, na druhou stranu mezní náklady nepůsobí na inflaci jako hlavní hybná proměnná. Naše analýza potvrzuje, že inflace středoevropských zemí vykazuje významný stupeň perzistence (zřejmě souvisejícím s cenových rozhodováním firem trpícím značnou závislostí na minulosti), stejně jako že její determinanty jsou externí povahy (směnný kurz, inflace v zahraničí).
|
|
|
How Does Monetary Policy Change? Evidence on Inflation Targeting Countries
Baxa, Jaromír ; Horváth, R. ; Vašíček, B.
We examine the evolution of monetary policy rules in a group of inflation targeting countries (Australia, Canada, New Zealand, Sweden and the United Kingdom), applying a moment-based estimator in a time-varying parameter model with endogenous regressors. Using this novel flexible framework, our main findings are threefold. First, monetary policy rules change gradually, pointing to the importance of applying a time-varying estimation framework. Second, the interest rate smoothing parameter is much lower than typically reported by previous time-invariant estimates of policy rules. External factors matter for all countries, although the importance of the exchange rate diminishes after the adoption of inflation targeting. Third, the response of interest rates to inflation is particularly strong during periods when central bankers want to break a record of high inflation, such as in the UK or Australia at the beginning of the 1980s.
|
|
| |
host ::
RSS.