|
|
Non-base wage components as a source of wage adaptability to shocks: evidence from European firms, 2010–2013
Babecký, Jan ; Berson, Clémence ; Fadejeva, Ludmila ; Lamo, Ana ; Marotzke, Petra ; Martins Fernando ; Strzelecki Pawel
Tento článek přináší poznatky o roli pohyblivých složek mezd jako kanálu, jehož pomocí podniky přizpůsobují mzdové náklady v reakci na nepříznivé šoky. Využívá data z dotazníkového šetření mezi podniky provedeného ve 25 zemích EU v období 2010–2013. Zjišťujeme, že podniky dotčené rigiditami nominálních mezd, jež nedovolují úpravu základních mezd, s větší pravděpodobností snižují pohyblivé složky mezd v situaci, kdy je nutné redukovat celkové mzdové náklady. Podniky tedy využívají pohyblivé složky mezd jako prostředku k překonání rigidity základních mezd. Dále zjišťujeme, že ačkoli pohyblivé složky mezd vykazují určitou míru rigidity směrem dolů, tato rigidita je nižší než u základních mezd.
Plný text:  PDF
|
|
|
Wage dynamics and financial performance: evidence from Czech firms
Babecký, Jan ; Galuščák, Kamil ; Žigraiová, Diana
Tento článek zkoumá, jak finanční výkonnost podniku ovlivňuje odměňování. Pro tento účel propojujeme data českých podniků získaných z šetření Wage Dynamics Network, které pokrývá období 2010–2013, s daty o rozvahách. Po zohlednění firemních charakteristik a prostředí, ve kterém podniky působí, zjišťujeme, že odměňování na finanční výkonnosti závisí: smluvní mzdy rostou pravděpodobněji v podnicích, které vykazují vyšší podíl hotovostních toků k aktivům, a v podnicích, které více investují. Naopak podniky, které v uvedeném období zmrazily nebo snížily smluvní mzdy, měly nižší podíl hotovostních toků k aktivům, ale ne nutně nižší podíl investic. Flexibilní složka mezd vykazuje podobné schéma, je však citlivější na poptávkové šoky a finanční poměry podniků.
Plný text: PDF
|
|
|
Macro-Financial challenges in Emerging Markets
Jašová, Martina ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Schmieder, Christian (oponent) ; Babecký, Jan (oponent) ; Jakubík, Petr (oponent)
Abstrakt Tato dizertace sestává ze tří esejí na téma makroekonomie a finance. V těchto esejích se zabývám událostmi, které mají negativní dopad na rozvíjející se trhy a představují riziko pro hospodářskou politiku a centrální bankovnictví. Mým cílem je doplnit současnou empirickou literaturu o nové poznatky v oblasti soukromých úvěrů, makroobezřetnostní politiky a promítání měnového kurzu do inflace První esej se zabývá opatřeními, která si před ekonomickou krizí v letech 2003 - 2007 kladla za cíl omezit růst úvěrů v soukromém sektoru. Analýza těchto opatření je založena na původním průzkumu mezi centrálními bankami střední a východní Evropy. Výsledky odhalují výrazné zásahy hospodářské politiky a ukazují, že některá opatření, jako například klasifikace aktiv a povinných rezerv nebo kritéria způsobilosti k úvěrům, mohla být úspěšná v potlačení růstu bankovních úvěrů. Druhá esej doplňuje současnou literaturu zabývající se indikátory včasného varování a přispívá k diskuzi o přiměřenosti statistické metody odhadu nadměrného zadlužení privátního sektoru (tzv. ...
|
|
|
Six Essays on Meta-Regression Analysis
Havránková, Zuzana ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent) ; Babecký, Jan (oponent) ; Fidrmuc, Jarko (oponent)
Tato dizertace se skládá ze šesti článků z oblasti makroekonomie, mezinárodní ekonomie a energetické ekonomie. Články jsou spojeny použitím jednotné metody, meta-regresní analýzy, která je nezbytná k odvození robustních výsledků ze závěrů jednotlivých prací, které jsou často protichůdné. V dizertaci používám meta-analýzu ke kvantitativní syntéze publikovaných výsledků na dané téma, opravení literatury o efekty publikační selektivity a odfiltrování efektů různých systematických chyb v měření. Moje hlavní výsledky mohou být shrnuty následovně: 1) Elasticita mezičasové substituce ve spotřebě, což je klíčový parametr vstupující do všech dynamických modelů ve financích a makroekonomii, se znační liší mezi jednotlivými zeměmi. Tyto rozdíly je možné vysvětlit rozdílnou participací na trhu akcií, kdy země, které vykazují vyšší míru participace, vykazují také vyšší hodnoty elasticity substituce. Průměrná reportovaná hodnota elasticity je 0.5. 2) Efekt mezinárodních hranic na obchodní výměnu, který ve většině ekonometrických modelů vychází překvapivě vysoký, lze vysvětlit inovacemi v metodologii, které byly představeny v posledním desetiletí. Pokud tyto inovace vezmeme v úvahu všechny společně, výsledný efekt hranic je zanedbatelný pro vyspělé země a relativně malý pro rozvojové země. 3) Pokud posbíráme všechny...
|
|
|
Empirical Essays on Crises, Reforms and Growth
Stankov, Petar ; Lízal, Lubomír (vedoucí práce) ; Kraft, Evan (oponent) ; Babecký, Jan (oponent)
Introduction (Czech version) Tato práce se zaměřuje na tři empirická témata relevantní pro veřejné poli- tiky. Zaprvé, jak bankovní krize ovlivňují finanční reformy? Data ukazují, že bankovní krize produkují v průběhu času řadu reformních vzorců ve fi- nančním sektoru. Za druhé, rostou země, které provedli reformu finančních trhů, trhů s produkty a trhů práce, podobně? Výsledky naznačují, že na něk- teré země mají tržně orientované reformy pozitivnější vliv než na země jiné. Za třetí, pokud některé země opravdu těží víc z takovýchto reforem, může být důvodem to, že různé země mají výrazně odlišné rozložení firem z hlediska velikosti a že různě velké firmy rostou rozdílnou rychlostí po identických re- formách? Pokud firmy různých velikostí opravdu rostou různou rychlostí po stejných reformách, mohlo by to vést k různým růstovým zkušenostem napříč zeměmi procházejícími obdobnými reformami. První studie byla motivována skutečností, že řada zemí prošla od počátku sedmdesátých let minulého století bankovními krizemi. Tato práce spojuje tyto epizody se schématy různých finančních reforem v rámci těchto zemí. Protože bankovní krize jsou endogenní, vystavování se velkým obchodním partnerům během krize pomáhá identifikovat kauzalitu mezi krizemi a re- formou. Výsledky této práce jsou konzistentní s předchozí literaturou a...
|
|
|
Effects of Fiscal Policy in the DSGE-VAR Framework: The Case of the Czech Republic
Babecký, Jan ; Franta, Michal ; Ryšánek, Jakub
V tomto článku zkoumáme potenciál modelovacího přístupu DSGE-VAR k hodnocení účinků fiskální politiky. Spojení metod VAR a DSGE vede teoreticky k přesnějším odhadům impulzních odezev a tedy i fiskálních multiplikátorů. Navíc tento modelový rámec umožňuje diskusi o rozdílech dopadů fiskálních šoků v modelech typu DSGE a VAR a zároveň do jisté míry diskusi o nepřesné specifikaci fiskálních modelů DSGE. Model DSGE-VAR odhadujeme na českých datech za období 1996 až 2011 v kvartální frekvenci. Multiplikátor vládní spotřeby dosahuje hodnoty blízko 0,4 v horizontu čtyř let. Multiplikátor vládních investic je cca o 0,4 vyšší, což potvrzuje závěry odborné literatury. Na druhou stranu, model DSGE samotný implikuje podobně velký multiplikátor vládní spotřeby, ale mnohem menší multiplikátor vládních investic, což naznačuje nepřesnou specifikaci fiskálního modelu DSGE.
Plný text: PDF
|
|
|
Labour Market Adjustment since the Global Financial Crisis: Evidence from a Survey of Czech Firms
Babecký, Jan ; Galuščák, Kamil ; Žigraiová, Diana
Tento článek ukazuje, jak české podniky reagovaly na změny ekonomických podmínek v důsledku globální finanční krize v letech 2008–2009 až do roku 2013 a zjišťuje, jak podniky přizpůsobovaly zaměstnanost, mzdy a ceny. Výsledky se opírají o dotazníkové šetření podniků, které bylo realizováno v rámci třetí vlny pracovní skupiny ESCB Wage Dynamics Network (WDN3). Souhrnně řečeno, zatímco změny poptávky byly během zkoumaného období kladné i záporné, celkový růst mezd zůstal nízký, ačkoli více podniků zaznamenalo spíše zvýšení než pokles celkové produktivity ve srovnání s náklady práce. Snižování nákladů práce probíhalo především pomocí snižování počtu nově přijatých zaměstnanců a individuálního propouštění. Hlavními překážkami v přijímání zaměstnanců byly nejistota ohledně ekonomických podmínek, vysoké zdanění práce a nedostatek pracovníků s požadovanou kvalifikací. Četnost změn mezd byla v letech 2010–2013 nižší než předtím a je podniky přisuzována mj. silnější konkurenci. Stále se používalo zmrazování a snižování mezd, zatímco růst mezd byl spíše pozorován ve velmi malých a velkých podnicích a v podnicích se zahraničním vlastnictvím. Četnost změn cen v období 2010–2013 ve srovnání s obdobím 2008–2009 zůstala beze změn ve více než 80 % podniků. Častější změny cen byly způsobeny silnější konkurencí a volatilitou poptávky, zatímco změny kurzu vedly ke zvýšení četnosti změn cen na zahraničních trzích.
Plný text: PDF
|
|
|
Structural Reforms and Economic Growth: A Meta-Analysis
Babecký, Jan ; Havránek, Tomáš
V tomto článku zkoumáme vliv strukturálních reforem na ekonomický růst, přičemž se zaměřujeme na reformy v oblastech privatizace a finanční a obchodní liberalizace. Sbíráme odhady vlivu reforem z 60 odlišných empirických studií. Tyto studie se zabývají strukturálními reformami provedenými v 26 tranzitivních a post-tranzitivních zemích po celém světě. Naše výsledky naznačují, že typická reforma je značně nákladná v krátkém období, ale zároveň má silný pozitivní vliv na růst HDP. Obzvláště příznivými se ukázaly být reformy zaměřené na externí liberalizaci. Stejné výsledky dostáváme i po zohlednění chyb v metodologii některých studií a po korekci zkreslení, které může způsobovat publikační proces.
Plný text: PDF
|
|
|
Assessing the Impact of Fiscal Measures on the Czech Economy
Ambriško, Róbert ; Babecký, Jan ; Ryšánek, Jakub ; Valenta, Vilém
V tomto článku konstruujeme satelitní model DSGE za účelem zkoumání transmise fiskální politiky do reálné ekonomiky České republiky. Náš model sdílí prvky současného predikčního modelu g3 České národní banky (Andrle, Hlédik, Kameník a Vlček, 2009), ovšem obsahuje rozsáhlejší fiskální blok. Klíčové fiskální parametry, týkající se především fiskálního pravidla, jsou odhadnuty pomoci bayesovských technik. Následně vypočítáváme soubor fiskálních multiplikátorů pro jednotlivé výdajové a příjmové položky vládního rozpočtu. Nejvyšší fiskální multiplikátor ve vztahu k reálnému HDP v prvním roce je spojen s vládními investicemi (0,4) a sociálními příspěvky hrazenými zaměstnavateli (0,3), a následně s vládní spotřebou (0,2).
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.