|
|
Transmission of uncertainty shocks: learning from heterogeneous responses on a panel of EU countries
Claeys, Peter ; Vašíček, Bořek
Počínaje příspěvkem Blooma (2009) mnoho empirických prací posledních let potvrdilo význam nejistoty, resp. jejích změn v čase, na ekonomickou aktivitu. Tyto práce se obvykle zaměřují na jednotlivé země a poznatků pro širší skupiny zemí je dosud velmi málo. Cílem tohoto článku je analýza dopadů šoků nejistoty na ekonomický vývoj členských zemí EU při využití (panelových) modelů BVAR. Analýza využívá nových indikátorů nejistoty a explicitně rozlišuje mezi šoky domácími, celoevropskými a globálními. Indikátory domácí nejistoty vycházejí z dat z Business and Consumer Surveys administrovaných Evropskou komisí. Indikátor společné evropské nejistoty je pak odvozen z národních indikátorů pomocí faktorového modelu. Indikátor globální nejistoty, který je inspirován prací Jurado et al. (2015), je extrahován jako společný faktor z širokého vzorku indikátorů v prognózách, přičemž tento společný faktor není ovlivněn fází hospodářského cyklu. Výsledky analýzy naznačují, že reálný hospodářský výstup zemí EU v důsledku nárůstu nejistoty klesá, což se děje především prostřednictvím poklesu investic. Na rozdíl od výsledků pro USA naše výsledky pro EU nenaznačují, že by po původním poklesu ekonomické aktivity docházelo jejímu k přestřelení. Dopad šokových změn nejistoty do reálné ekonomiky se výrazně liší napříč členskými zeměmi, přičemž vysvětlení této heterogenity nelze hledat v různé intenzitě domácích šoků, ale spíše v strukturálních rozdílech mezi zeměmi. Členské země EU, které disponují flexibilnějšími pracovními a produktovými trhy, jsou schopny šokovým změnám nejistoty odolávat lépe. Podobně vyšší podíl zpracovatelského průmyslu a vyšší diverzifikace ekonomiky pomáhají dopad šokových změn nejistoty tlumit. Význam otevřenosti ekonomiky je méně jednoznačný.
Plný text:  PDF
|
|
|
Spillover of the ECB's Monetary Policy Outside the Euro Area: How Different is Conventional From Unconventional Policy?
Babecká Kucharčuková, Oxana ; Claeys, Peter ; Vašíček, Bořek
Tato studie se zabývá makroekonomickými dopady měnové politiky ECB na eurozónu a šest zemí EU mimo eurozónu. Analýza je založena na vývoji syntetického indexu celkových měnových podmínek eurozóny (MCI), který lze rozložit na konvenční a nekonvenční opatření. Standardní měnový VAR zahrnující složky MCI ukazuje na odlišnost transmise nekonvenční politiky v eurozóně od politiky konvenční: ceny reagují rychle, ale dopad na výstup (průmyslovou produkci) je slabý. Analýza s využitím vektorové autoregrese s blokovou restrikcí potvrzuje, že měnová politika eurozóny se přelévá do makroekonomického vývoje zemí mimo eurozónu. Zatímco konvenční měnová politika má všeobecný dopad na reálnou ekonomiku, měnový kurz a ceny, politika nekonvenčních opatření vedla z různorodým reakcím. Měnové kurzy reagují poměrně rychle, ale důsledky pro reálnou ekonomiku lze najít jen pro některé země a cenový vývoj není významně ovlivněn.
Plný text: PDF
|
|
|
Measuring Sovereign Bond Spillover in Europe and the Impact of Rating News
Claeys, Peter ; Vašíček, Bořek
Přestože v současnosti existuje přesvědčivá evidence, že kreditní prémie vládních dluhopisů jsou do značné míry ovlivněny společnými faktory, znalost detailních vazeb mezi jednotlivými trhy vládních dluhopisů je stále omezená. Tato práce analyzuje intenzitu a směr bilaterálních vazeb mezi trhy vládních dluhopisů zemí EU prostřednictvím panelové autoregrese (Diebold and Yilmaz, 2009) aplikované na denní kreditní prémie vládních dluhopisů jednotlivých zemí EU a společný faktor. Rozklad rozptylu predikční chyby (FEVD) odhadovaného modelu FAVAR indikuje výraznou heterogenitu intenzity přenosu šoků mezi jednotlivými trhy. Zatímco přeshraniční spillover hraje větší roli než domácí faktory u kreditních prémií zemí eurozóny, kreditní prémie Dánska, Švédska a Velké Británie jsou před vnějšími vlivy chráněny. Prémie středoevropských zemí se ovlivňují převážně pouze mezi sebou. Celkový spillover mezi trhy dluhopisů zemí EU výrazně narostl od roku 2007, a to i přes původně již relativně vysoké hodnoty. Empirický model je dále využit k analýze dynamických vazeb mezi kreditními prémiemi vládních dluhopisů a změnami svrchovaných ratingů. Analýza potvrzuje, že tento vztah je obousměrný. Vliv ratingových změn na kreditní prémie je pak velmi heterogenní a největší intenzity dosahuje v případě dodatečného snížení ratingu u již nízkých ratingových stupňů. Přeshraniční dopad změn ratingů je často silnější než domácí.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.