|
|
Vzájemné působení konstrukčních materiálů a spínacího oblouku ve spínacích přístrojích nízkého napětí
Šimek, David ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Mindl,, Pavel (oponent) ; Kloc, Petr (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na interakci konstrukčních materiálů a spínacího oblouku ve spínacích přístrojích nízkého napětí. V teoretické rovině je rozebrána problematika vybraných elektrických přístrojů nízkého napětí, elektrického oblouku v elektrických přístrojích a jeho diagnostiky pomocí optické emisní spektroskopie a vysokorychlostního videa. Těžiště práce tvoří experimentální zkoumání vzorků vybraných výkonných průmyslových plastů. Tyto plasty byly podrobeny důkladným testům odolnosti vůči elektrickému oblouku. Z provedených experimentů byly vyhodnoceny elektrické parametry spínacího procesu, hmotnostní úbytky materiálu zhášecích komor při aplikaci různých výkonových parametrů a stanoveny empirické rovnice pro výpočet úbytku jednotlivých materiálů v konkrétní konfiguraci. Dále byl zkoumán vliv použitého materiálu na samotné chování elektrického oblouku ve zhášecí komoře vyrobené právě z těchto plastů. V těchto měřeních bylo nahráváno vysokorychlostní video, měřen časový vývoj tlaku uvnitř komory, elektrické parametry oblouku a časově rozlišený vývoj spekter záření pomocí atomové emisní spektroskopie. Ze spekter záření byla provedena identifikace relativního složení plazmatu, vytvořen časový vývoj relativní kontaminace výbojového prostoru hlavním materiálem kontaktů a vybrané výpary použitých plastů. Neposledním důležitým parametrem elektrického oblouku je jeho teplota, která byla též vypočítána ze spekter záření. Na základě získaných dat bylo provedeno porovnání jednotlivých plastů a jejich použitelnosti pro aplikace v kontaktu s elektrickým obloukem.
|
|
|
Diagnostika plazmatu generovaného ve směsích vody a alkoholů
Adámková, Barbora ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V diplomové práci byl zkoumán koróně podobný výboj v roztocích alkoholů, konkrétně ethanolu, methanolu, glycerolu, butanolu a isopropylalkoholu. Vznikající výboj byl diagnostikován dvěma metodami. V první části se jednalo o měření elektrických veličin. Z naměřených hodnot byly sestrojeny VA-charakteristiky, ze kterých byla určena zápalná napětí. Zápalná napětí u jednotlivých roztoků alkoholů byla zjišťována v závislosti na změně koncentrace, polaritě elektrod v reaktoru a vodivosti. Zápalné napětí bylo zjištěno pro roztok butanolu, glycerolu a isopropylalkoholu při koncentraci 20 obj. % a vodivosti 200 µS, nejvyšší hodnota zápalného napětí byla stanovena pro roztok glycerolu, a to na 580 V. Nejnižší hodnota napětí, kdy byl zapálen výboj, byla pozorována u butanolu (320 V), ale z důvodu omezené mísitelnosti s vodou je tato hodnota nepřesná, a proto v druhé části experimentu se butanol nepoužil, ale alkoholová řada byla doplněna methanolem. Druhou diagnostikou byla hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a s analyzátorem doby letu. Touto analytickou metodou byla snímána hmotnostní spektra a následně identifikovány produkty vznikající v reaktoru vlivem plazmového výboje. Detekované byly převážně alifatické uhlovodíky a jejich radikály. Množství vznikajících produktů bylo pozorováno v závislosti na měnících se experimentálních podmínkách, na koncentraci roztoku, na polaritě elektrod v reaktoru a na době trvání výboje. U methanolu bylo detekováno jen malé množství sloučenin, ale s rostoucím řetězcem vznikalo více látek s vyšší molekulovou hmotností. Více sloučenin bylo detekováno rovněž spolu s rostoucí koncentrací a při záporné polaritě hlavní elektrody. Podrobně byl studován vznik acetaldehydu v roztoku ethanolu, jeho produkce v čase a reakční dráhy jeho vzniku v roztoku ethanolu.
|
|
|
Plazmochemické odstraňování korozních vrstev bronzu
Miková, Petra ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Tiňo, Jozef (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
V této dizertační práci byla řešena problematika aplikace nízkotlakého nízkoteplotního plazmatu na vrstvy korozních produktů na bronzu. Vrstvy korozních produktů na vzorcích byly připravovány uměle. Díky tomu měly stejné složení a mohly být během experimentů nevratně zničeny, což by u reálných archeologických artefaktů nebylo možné. Vzorky byly nařezány z bronzu, slitiny mědi a cínu, s ohledem na velikost plazmochemické aparatury. Pomocí XRF bylo zjištěno složení bronzu. Každý vzorek byl před uložením do korozně aktivního prostředí omyt etanolem a osušen proudem teplého vzduchu. Až do této fáze byl postup pro všechny vzorky stejný. Při tvorbě vrstev korozních produktů bylo potřeba zohlednit dva faktory: časové možnosti a reálnost korozně aktivního prostředí. Díky kladení důrazu na jeden či druhý faktor vzniklo několik skupin vzorků s různě degradovanými povrchy. Nejrychlejším způsobem bylo umístění vzorků do korozní komory, kde na ně působil roztok chloridu sodného za zvýšené teploty. Vzorky zkorodovaly během několika dnů. Delším, ale z hlediska kompaktnosti lepším způsobem, se ukázal postup, kdy byly vzorky uzavřeny do exsikátoru. Na jeho dně se nacházela Petriho miska s anorganickou kyselinou, v našem případě kyselinou chlorovodíkovou. Tímto způsobem zkorodovaly vzorky během jednoho měsíce. Nejdelším, ale nejrealističtějším, postupem bylo zakopání vzorků do půdy respektive do kompostu. Tento postup však prodloužil délku tvorby vrstev korozních produktů na dva roky. Po vytažení vzorků z kteréhokoliv korozního prostředí, byly vzorky vysušeny za sníženého tlaku a následně byly uloženy do bariérové folie společně s absorbéry vlhkosti a kyslíku. Vzorky s takto připraveným vrstvami korozních produktů byly ošetřeny v nízkotlakém nízkoteplotním plazmatu. Ošetření probíhalo v aparatuře, jejímž základem byl reaktor – válec z křemenného skla o průměru 100 mm a délce 900 mm. Do reaktoru byl přiváděn pracovní plyn nebo směs pracovních plynů o celkovém průtoku 50 sccm. V našem případě se jednalo o čistý vodík nebo jeho směs s argonem. Odtah vzniklých plynných sloučenin zajišťovala rotační olejová vývěva. Před ošetřením byl tlak v reaktoru 10 Pa, během ošetření 150 Pa. Energie byla do systému dodávána z vysokofrekvenčního generátoru (13,54 MHz) přes dvě měděné elektrody umístěné vně reaktoru. Podle způsobu dodávání energie bylo ošetření prováděno v kontinuálním nebo v pulzním režimu. Během experimentu byla sledována teplota vzorku a vyhodnocována emisní spektra z OES. Teplota vzorku se během výzkumu ukázala jako jeden z klíčových faktorů. Měření probíhalo nejprve termočlánkem, později se přešlo na teplotní čidlo s optickým přenosem dat. Byla stanovena bezpečná teplota a tou se poté řídil celý proces. Dále byl zkoumán vliv způsobu dodávání energie, velikosti dodávaného výkonu, velikosti vzorku, přítomnosti inkrustačních vrstev a složení pracovního plynu. Po aplikaci plazmatu byly vzorky analyzovány pomocí SEM – EDX a XRD. Po vyhodnocení získaných poznatků a zkušeností byl ošetřen reálný artefakt – bronzové dláto z naleziště u Boskovic. K tomuto artefaktu chyběla dokumentace, proto ho bylo možno použít k ověření získaných poznatků o plazmochemické redukci.
|
|
|
The study of the association behavior of the amphiphilic copolymers in solutions containing low molar compounds by means of computer simulations.
Šindelka, Karel ; Limpouchová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slavíček, Petr (oponent) ; Vondrášek, Jiří (oponent)
Název: Studium asociačního chování amfifilních kopolymerů v roztocích obsa- hujících nízkomolekulární látky pomocí počítačových simulací Autor: Karel Šindelka Department: Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Supervisor: Doc. Ing. Zuzana Limpouchová, Csc. Abstrakt Dizertační práce se zabývá studiem elektrostatické asociace v polymerních roz- tocích obsahujících blokové polyelektrolytové (PE) kopolymery spolu se surfak- tanty, neutrálními homopolymery nebo jinými opačně nabitými polyelektrolyty. Bylo ukázáno, že tvorba asociátů závisí nejen na kooperativních elektrostatických interakcích mezi opačně nabitými PE řetězci, ale i na charakteru amfifilních in- terakcí polyelektrolytů a na kompatibilitě kopolymerních bloků. Polyelektrolyty s nekompatibilními bloky tvoří jasně definované struktury s hydrofobním jádrem a rozpustnou slupkou, zatímco v případě polyelektrolytů s kompatibilními bloky vznikají velké nejasně definované " crew-cut" agregáty. V nestechiometrických směsích PE kopolymerů s nekompatibilními bloky jsou agregované nanočástice menší než ve stechiometrických směsích a tyto nanočástice jsou navíc nabité. Nestabilita větších agregátů závisí na způsobu zavedení pře- bytku náboje: největší...
|
|
| |
|
|
Theoretical study of spin-orbit coupling on spectra and photophysics of rhenium complexes
Heydová, Radka ; Záliš, Stanislav (vedoucí práce) ; Slavíček, Petr (oponent) ; Srnec, Martin (oponent)
Název práce: Teoretická studie vlivu spin-orbitální interakce na spektra a fotofyziku rheniových komplexů Autor: RNDr. Radka Heydová Katedra: Fyzikální a makromolekulární chemie Školitel: Ing. Stanislav Záliš, CSc., ÚFCH JH AV ČR, v.v.i. E-mail školitele: stanislav.zalis@jh.inst-cas.cz Abstrakt: Předkládaná práce poukazuje na důležitost relativistických efektů, obzvláště spin- orbitální interakce (SOI), jež hrají zásadní roli v chemii komplexů přechodných kovů. Zahrnutí SOI je tak nezbytné pro jejich správný teoretický popis. Za účelem prokázání významu SOI byly pro komplexy [ReX(CO)3(2,2'-bipyridin)] (X = Cl, Br, I) a [Re(imidazol)(CO)3(1,10-fenantrolin)]+ napočítány energie a oscilátorové síly vertikálních přechodů v bez-spinovém (spin-free, SF) a spin-orbitálním (SO) konceptuálním rámci. Byly použity dva různé výpočetní přístupy: SO-MS-CASPT2, kde byla SOI přidána a posteriori pomocí konfiguračního stavového modelu (SO-RASSI), a přibližná poruchová metoda SO- TD-DFT. Relativistické efekty byly zohledněny prostřednictvím dvoukomponentní Douglas- Kroll-Hessovy transformace a regulární aproximace nultého řádu (ZORA) v prvním, resp. druhém případě. SF (tj. obsahující pouze skalární relativistické efekty) a SO výsledky z obou metod byly porovnány navzájem a s dostupnými experimenty. Charakter přenosových...
|
|
|
Studium elektronových přeskoků v systému barviv fotosystémů metodami kvantové mechaniky. Simulace absorpčních a emisních fotoelektronových spekter.
Cajzl, Radim ; Burda, Jaroslav (vedoucí práce) ; Slavíček, Petr (oponent)
Název práce: Studium elektronových přeskoků v systému barviv fotosystémů metodami kvantové mechaniky. Simulace absorpčních a emisních fotoelektro- nových spekter. Autor: Bc. Radim Cajzl Katedra: Katedra chemické fyziky a optiky Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Ing. Jaroslav Burda, DrSc., Katedra che- mické fyziky a optiky Abstrakt: Cílem práce je vypracování metodiky pro simulace dynamických vlastností karotenoidů pomocí OMx metod v kombinaci elektronovou dynami- kou. Jako modelové systémy jsou použity lineární konjugované polyeny: ethen, butadien, hexatrien až po řetězec s 22 uhlíky. Nejprve jsou počítána spektra, zde je dosaženo dobrého souhlasu s experimentem při určení pořadí exc. stavů i s ohledem na odchylky od experimentu. Tyto výsledky jsou použity při si- mulacích elektronové dynamiky pro výpočet středních dob života exc. stavů studovaných polyenů. Řádového souhlasu s experimentem je dosaženo u buta- dienu, hexatrienu a oktatetraenu. Získané časy pro polyeny s 20 resp. 22 uhlíky odpovídají hodnotám pro chemicky analogické karotenoidy. Klíčová slova: kvantová mechanika, fotoeletronová spektra, barviva fotosys- témů, elektronové přechody, molekulární a elektronová dynamika
|
|
|
Zázraky českých středověkých světců
Slavíček, Petr ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na zázraky českých světců z období raného středověku. V úvodní části je vysvětlen koncept svatosti a jeho vývoj v historii, je představen pojem zázraku a podrobně je diskutován výběr světců zařazených do této studie. Pramenem práce je především legendistická literatura, ale zahrnuty jsou i kroniky a kanonizační akta. Hlavní částí práce je katalog zázraků českých středověkých světců, konkrétně sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Anežky, sv. Vintíře a bl. Hroznaty. U jednotlivých světců je představen jejich život z pohledu legend i historie a stručným způsobem jsou diskutovány použité prameny. S využitím především kritických edic středověkých legend je pak pořízen výbor zázračných událostí. Zázraky připisované jednotlivým světcům jsou analyzovány v souvislosti analogických zázraků předchozích období, v evropském kontextu či z pohledu života ve středověké společnosti.
|
|
|
Koncentrace v soudním řízení
Kubešová, Silvia ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Zoulík, František (oponent) ; Slavíček, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce soustředila svou pozornost na zásadu koncentrace řízení a její uplatnění v občanském soudním řízení. Zásada koncentrace řízení a otázky s ní spojené patří po novele občanského soudního řádu č. 99/1963 provedené zákonem č. 30/2000 Sb. a završené novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. k vysoce aktuální a složité problematice v občanskoprávní praxi i teorii občanského práva procesního. Práce se pokouší objasnit klady a zápory uplatnění zásady koncentrace v platném občanském soudním řízení, hledat a nalézat její přiměřené místo v systému civilní procesněprávní úpravy jako celku s cílem zajistit ve vyvážené míře ohroženým nebo porušeným subjektivním soukromým právům jak účinnou (spravedlivou), tak zároveň rychlou soudní ochranu. Teoretický základ práce tvoří teoretické vymezení podstaty zásady koncentrace řízení, jejího předmětu i jejího účelu spolu s objasnění jejího postavení v systému zásad ovládající občanské soudní řízení. Na základě poznatků teorie občanského procesního práva i zkušeností soudní praxe (domácí i vybrané zahraniční) dochází práce k závěru, že má-li moderní občanské soudní řízení splňovat účel zabezpečit účinnou ochranu poskytovanou soudy ohroženým či porušeným subjektivním soukromým právům neobejde se bez využití zásady koncentrace. Jde však o to, aby v rámci...
|
|
|
Práva na ochranu osobnosti
Fízeľová, Táňa ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Slavíček, Pavel (oponent)
Závěr Problematika práv na ochranu osobnosti fyzické osoby coby individuality a suveréna je nejen v současné době skutečně aktuálním tématem, které reflektuje změny v souvislosti s událostmi postupného společenského i politického vývoje společnosti. Česká republika se po roce 1989 vlivem změn politického prostředí vydala nelehkou cestou přeměny společenských a ekonomických vztahů. Práva na ochranu osobnosti se týkají každé fyzické osoby již ze samé podstaty její existence, tudíž zaujímají významné místo v systému občanského práva, které jim garantuje dostatečnou a efektivní ochranu prostřednictvím svých nástrojů ochrany, především tedy prostřednictvím ochrany soudní. Nutno však konstatovat, že společenské vztahy jsou natolik různorodé a tedy ani není mnohdy v moci zákonodárce taxativní právní úpravou postihnout veškeré počínání člověka. Tato nedokonalost může samozřejmě znamenat, že právní normy jsou mezerovité, často nejednoznačné a systémově nepropracované. Zpracování této disertační práce osvětluje skutečnost, že problematika práv na ochranu osobnosti dosahuje širokého rozsahu, neboť člověk, fyzická osoba, jíž svědčí tato práva, sám je elementárním objektem nevyčerpatelného lidského zkoumání již po tisíciletí, že není ji možné komplexně postihnout pouze v rámci disertační práce. Ve své práci jsem se...
|
host ::
RSS.