|
| |
|
|
Vliv autismu na sourozence dětí s autismem
Schöffelová, Miroslava ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá rodinami dětí s poruchami autistického spektra, se zaměřením na jejich sourozence. V první části jsou nastíněna teoretická východiska této problematiky. Tato část se zaměřuje především na problematiku rodin dětí s autismem, ovlivnění jejich funkcí a potíže, které mohou vlivem přítomnosti dítěte s autismem v rodině nastat. Dalším zkoumaným tématem je přítomnost dalších dětí v rodině a vliv sourozence s autismem na ně, včetně možností profesionální i neprofesionální pomoci těmto dětem či předcházení možných potíží. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky šetření. Za účelem splnění cílů předkládané diplomové práce použila autorka kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu - konkrétně rozhovory se sourozenci, dotazníkové šetření a pozorování. Rodiny, které se na výzkumu podílely, jsou nejdříve stručně představeny, poté jsou prezentovány názory rodičů na téma dalších dětí v rodině, sourozeneckých vztahů a obav a přání s tím souvisejících. Hlavní část je zaměřena na popis nejdůležitějších oblastí, ve kterých jsou sourozenci dětí s autismem ovlivněny. V poslední části jsou pak popsány současné možnosti profesionální pomoci sourozencům dětí s autismem v České republice.
|
|
|
ROZVOJ FONEMATICKÉHO UVĚDOMOVÁNÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE
Lodlová, Zdeňka ; Nováková Schöffelová, Miroslava (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem předčtenářské gramotnosti v předškolním vzdělávání, konkrétně rozvojem fonologického uvědomování prostřednictvím Elkoninovy metody modifikované pro potřeby mateřských škol. Fonologické uvědomování je "schopnost uvědomovat si fonologickou strukturu řeči, což zahrnuje uvědomování si slabik ve slovech, rýmů i jednotlivých zvuků řeči, tj. fonémů." (Nováková et al., 2020, str. 23) Tato schopnost je složkou školní zralosti a připravenosti a její dobrá úroveň je klíčová pro bezproblémové osvojení si čtení a psaní na prvním stupni základní školy. Teoretická část práce předkládá základní vymezení právních norem předškolního vzdělávání a Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ve vztahu k předčtenářské gramotnosti. Dále seznamuje s vývojem předškolního dítěte i problematikou školní zralosti a připravenosti. Empirická část se zabývá výzkumem spojeným s pilotováním nově vznikající úpravy Elkoninovy metody pro použití v mateřských školách. Cílem výzkumného šetření je ověřit, zda nová úprava metodiky zvané Trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina: předgrafémová a grafémová etapa je vhodná pro práci s kolektivem předškolních dětí v mateřské škole a zda jejím prostřednictvím dochází k rozvoji fonematického uvědomování a školní připravenosti. Výsledky...
|
|
|
Vývoj verbální a neverbální komunikace dítěte s Downovým syndromem
Homolková, Kamila ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Slančová, Daniela (oponent) ; Nováková Schöffelová, Miroslava (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA Downův syndrom, jazyk, verbální komunikace, neverbální komunikace, intelektové postižení, bilingvismus Homolková, Kamila (2021). Vývoj verbální a neverbální komunikace dítěte s Downovým syndromem [disertační práce]. Univerzita Karlova (Praha, Česká republika), Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. ABSTRAKT Disertační práce se zaměřuje na vývoj verbální a neverbální komunikace u dítěte s Downovým syndromem. Jejím cílem je analyzovat, jak osvojování jazyka u tohoto netypicky se vyvíjejícího dítěte probíhalo (a probíhá) a na tomto základě, včetně poznatků z odborné literatury, popsat komunikační specifika této populace. Pozorováno je osvojování jednotlivých jazykových rovin, sémantiky, porozumění, pragmatiky a neverbálních projevů. Součástí výzkumu je také analýza bilingvní (česko-německé) situace chlapce. Hlavní metodou je longitudinální pozorování raného komunikačního chování dítěte (od 24 do 48 měsíců věku) a analýza videonahrávek, využívány jsou také rodičovské deníky.
|
|
|
Porozumění slovním úlohám o pohybu
Schöffelová, Miroslava ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce)
Díky sledování rozličných řešení studentů, rozhovorům nad jejich postupy a pokusům o interpretace jejich myšlenkových procesů a reprezentací, je možné souhrnně hovořit o několika poznatcích, které práce přinesla. Oblast strategií řešení a porozumění úloze Slovní úlohy o pohybu tvoří skutečně specifickou skupinu slovních úloh, která s sebou obvykle přináší specifický (a pro jiný typ úloh nepoužitelný) způsob řešení. Studenti nejčastěji využívají ke svému řešení vzorec vztahu dráhy, rychlosti a času (s = v.t) a princip rovnosti či součtu drah (sj = s 2 nebo si + s2 = s) a to v naprosté většině případů, jak v typových školních úlohách, tak v netradičních nebo komplikovaných úlohách. V několika případech se ale objevují i řešení, která využívají vztah dráhy, rychlosti a času jiným než tímto způsobem, nebo se objevují zcela jiné strategie řešení (úvaha, řešení metodou pokusomyl a systematický pokus), což dokládá, že úlohy lze řešit i jinak než použitím fyzikálního vzorce a děti jsou toho schopny. Obecně používají studenti jiné než klasické algebraické strategie jen velmi málo. Pokud ano, jedná se o jedince, kteří používají úvahy i v typových úlohách. Ale i ti se v některých komplikovaných úlohách uchylují použití algebry, svých úvah se tedy nedrží striktně. Na rozdíl od toho studenti, kteří v typových úlohách...
|
|
|
Porozumění syntaktickým strukturám u dětí mladšího školního věku
Schöffelová, Miroslava ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent) ; Kesselová, Jana (oponent)
NÁZEV: Porozumění syntaktickým strukturám u dětí mladšího školního věku ABSTRAKT: Práce pojednává o porozumění syntaktickým strukturám u dětí navštěvujících 2. třídu základní školy, které byly součástí většího výzkumného záměru věnujícího se předpokladům čtení a psaní. Porozumění syntaktickým strukturám bylo zkoumáno pomocí experimentální verze testu sledujícího uchopování různých druhů jednoduchých vět a souvětí. Data ukazují, jaká je úroveň porozumění u dětí v tomto věku, jak děti zadávaným větám rozumí a jaké jsou jejich nejčastější chyby. Podařilo se identifikovat různé strategie, které při zpracovávání vět používají, a vysvětlit některé typické chybné způsoby interpretace vět pomocí teoreticky popsaných konceptů. Dále byly sledovány vztahy s dalšími dovednostmi. Kromě zamyšlení nad rolí paměti se práce věnuje především vztahu porozumění se čtení a porozuměním čtenému textu. Výsledky ukazují, jaká je souvislost s těmito proměnnými ve slovenštině a porovnává zjištěné s daty z výzkumů v jiných jazycích. KLÍČOVÁ SLOVA: Porozumění syntaktickým strukturám, proces porozumění, tematické role, strategie porozumění, Jednoduchý model čtení
|
|
|
Porozumění slovním úlohám o pohybu
Schöffelová, Miroslava ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Seidlová Málková, Gabriela (oponent)
Díky sledování rozličných řešení studentů, rozhovorům nad jejich postupy a pokusům o interpretace jejich myšlenkových procesů a reprezentací, je možné souhrnně hovořit o několika poznatcích, které práce přinesla. Oblast strategií řešení a porozumění úloze Slovní úlohy o pohybu tvoří skutečně specifickou skupinu slovních úloh, která s sebou obvykle přináší specifický (a pro jiný typ úloh nepoužitelný) způsob řešení. Studenti nejčastěji využívají ke svému řešení vzorec vztahu dráhy, rychlosti a času (s = v.t) a princip rovnosti či součtu drah (sj = s 2 nebo si + s2 = s) a to v naprosté většině případů, jak v typových školních úlohách, tak v netradičních nebo komplikovaných úlohách. V několika případech se ale objevují i řešení, která využívají vztah dráhy, rychlosti a času jiným než tímto způsobem, nebo se objevují zcela jiné strategie řešení (úvaha, řešení metodou pokusomyl a systematický pokus), což dokládá, že úlohy lze řešit i jinak než použitím fyzikálního vzorce a děti jsou toho schopny. Obecně používají studenti jiné než klasické algebraické strategie jen velmi málo. Pokud ano, jedná se o jedince, kteří používají úvahy i v typových úlohách. Ale i ti se v některých komplikovaných úlohách uchylují použití algebry, svých úvah se tedy nedrží striktně. Na rozdíl od toho studenti, kteří v typových úlohách...
|
|
|
Vliv autismu na sourozence dětí s autismem
Schöffelová, Miroslava ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá rodinami dětí s poruchami autistického spektra, se zaměřením na jejich sourozence. V první části jsou nastíněna teoretická východiska této problematiky. Tato část se zaměřuje především na problematiku rodin dětí s autismem, ovlivnění jejich funkcí a potíže, které mohou vlivem přítomnosti dítěte s autismem v rodině nastat. Dalším zkoumaným tématem je přítomnost dalších dětí v rodině a vliv sourozence s autismem na ně, včetně možností profesionální i neprofesionální pomoci těmto dětem či předcházení možných potíží. Ve výzkumné části jsou prezentovány výsledky šetření. Za účelem splnění cílů předkládané diplomové práce použila autorka kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu - konkrétně rozhovory se sourozenci, dotazníkové šetření a pozorování. Rodiny, které se na výzkumu podílely, jsou nejdříve stručně představeny, poté jsou prezentovány názory rodičů na téma dalších dětí v rodině, sourozeneckých vztahů a obav a přání s tím souvisejících. Hlavní část je zaměřena na popis nejdůležitějších oblastí, ve kterých jsou sourozenci dětí s autismem ovlivněny. V poslední části jsou pak popsány současné možnosti profesionální pomoci sourozencům dětí s autismem v České republice.
|
|
|
Porozumění slovním úlohám o pohybu
Schöffelová, Miroslava ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce)
Díky sledování rozličných řešení studentů, rozhovorům nad jejich postupy a pokusům o interpretace jejich myšlenkových procesů a reprezentací, je možné souhrnně hovořit o několika poznatcích, které práce přinesla. Oblast strategií řešení a porozumění úloze Slovní úlohy o pohybu tvoří skutečně specifickou skupinu slovních úloh, která s sebou obvykle přináší specifický (a pro jiný typ úloh nepoužitelný) způsob řešení. Studenti nejčastěji využívají ke svému řešení vzorec vztahu dráhy, rychlosti a času (s = v.t) a princip rovnosti či součtu drah (sj = s 2 nebo si + s2 = s) a to v naprosté většině případů, jak v typových školních úlohách, tak v netradičních nebo komplikovaných úlohách. V několika případech se ale objevují i řešení, která využívají vztah dráhy, rychlosti a času jiným než tímto způsobem, nebo se objevují zcela jiné strategie řešení (úvaha, řešení metodou pokusomyl a systematický pokus), což dokládá, že úlohy lze řešit i jinak než použitím fyzikálního vzorce a děti jsou toho schopny. Obecně používají studenti jiné než klasické algebraické strategie jen velmi málo. Pokud ano, jedná se o jedince, kteří používají úvahy i v typových úlohách. Ale i ti se v některých komplikovaných úlohách uchylují použití algebry, svých úvah se tedy nedrží striktně. Na rozdíl od toho studenti, kteří v typových úlohách...
|
host ::
RSS.