|
| |
|
|
Problematika záškoláctví na středních školách v kontextu rizikového chování.
Čech, Jaroslav ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou záškoláctví v souvislosti s ostatními projevy rizikového chování u žáků vybraných středních odborných škol v Mladé Boleslavi. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat a zjistit, jaké jsou nejčastější příčiny záškoláctví žáků vybraných středních škol v Mladé Boleslavi a zjistit případnou souvislost záškoláctví s tolerancí záškoláctví a prevenci záškoláctví z pohledu učitelů, školy a rodičů. Teoretická část se v úvodu věnuje vymezení pojmu rizikové chování, rizikovými faktory a vybranými projevy rizikového chování. Následuje kapitola věnována samotnému záškoláctví, definování, kategorizaci a vymezení příčin a důsledků, neopomíná se ani legislativní rámec záškoláctví. Pojednává také o období dospívání, kterým žáci středních škol prochází a věnuje se také prevenci rizikového chování jedinců a intervenci záškoláctví z pohledu školy v tomto období. V závěru teoretické části jsou uvedeny instituce, které napomáhají řešit školní problémy, školní preventivní programy a doporučené postupy při řešení problémů a prevenci záškoláctví. Praktická část této diplomové práce zjišťuje prostřednictvím kvantitativně orientovaného výzkumu důvody a příčiny záškoláctví na středních školách. K provedení výzkumu u žáků je použita metoda anonymního dotazníku vlastní konstrukce,...
|
|
|
Portfolio profesního rozvoje Marcely Machaté
Machatá, Marcela ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Obsahem bakalářské práce je zpracování Portfolia profesního rozvoje Marcely Machaté, obsahuje 10 povinných částí se závaznou strukturou. Formou strukturovaného životopisu v úvodu představuje své dosavadní zkušenosti a znalosti. V odborné eseji autorka popisuje problematiku enviromentální výchovy ve školní družině, především konkretizuje, co brání vychovatelům v jejím rozšíření do programu školní družiny. Klade zde důraz na výhody školy mimo město v blízkosti přírody. Další část je věnovaná konspektu knihy Školní družina, která se stala autorce vodítkem v jejím profesním životě. Profesiografický rozbor vychovatele ve školní družině detailně znázorňuje pracovní náplň, stanovuje požadavky na povolání a osobnost člověka pro vykonávání pedagogické profese. Popisuje také zákony a vyhlášky, které vymezují její legislativní rámec. V případové studii školy se autorka věnuje analýze a popisu fungování základní školy a školní družiny v Zelenči, kde v současné době pracuje. Opět zde poukazuje na výhody školního zařízení v malé obci obklopené přírodou. V písemné přípravě na přímou pedagogickou činnost se zabývá technikou akvarelu po shlédnutí výstavy malířky Vítězslavy Klimtové a představuje ji zábavnou formou dětem ve školní družině. Závěrečná reflektivní úvaha o vlastním studiu shrnuje nové poznatky nabyté...
|
|
|
Volba učitelské profese očima učitelů
Beránková, Kateřina ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Jak již napovídá název, tato bakalářská práce se věnuje volbě učitelské profese. Klade si za cíl zjistit, proč se lidé rozhodnou stát učiteli, co je k tomuto rozhodnutí vede a zda svého rozhodnutí litují. Jsou stanoveny tři výzkumné otázky, na něž je prostřednictvím výzkumného šetření hledána odpověď. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží čtenáři poskytnout vhled do dané problematiky a popisuje východiska, která jsou stěžejní pro část praktickou. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření. Byl zvolen kvalitativní přístup, konkrétně metoda hloubkového rozhovoru. Rozhovorů se stávajícími učiteli/učitelkami bylo provedeno celkem šest. Na základě dat získaných z rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření vychází poměrně jasné výsledky. Učitelé svou profesi nevnímají jako prestižní. Prostor ke zlepšení vidí převážně ve finančním ohodnocení a pohledu veřejnosti. I přes pocit neprestižnosti vlastní profese jsou učitelé se svou kariérou spokojení. Na své profesi oceňují především kontakt s lidmi/dětmi, jenž uvádí jako nejvýznamnější motiv, který je k učitelství přivedl. Pro polovinu respondentů byla učitelská profese dokonce profesí vysněnou. Odpovědí na otázku "Proč učitelé učí?", jejíž nalezení je hlavním důvodem vzniku této práce, by...
|
|
|
Analýza životního smyslu jako determinantu well-beingu studentů pedagogické fakulty
Julišová, Adéla ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce vychází z konceptů pozitivní psychologie a zabývá se tématem well- beingu. Přístupy pozitivní psychologie i stručný vývoj tohoto psychologického směru jsou stejně jako koncept well-beingu představeny v první části práce. Kromě Harvardského přístupu k well-beingu je věnována pozornost zejména nové teorii well-beingu, kterou vytvořil Martin Seligman a rozšířili Scott I. Donaldson a Stewart I. Donaldson. Konkrétně se tato diplomová práce dále zaměřuje na well-being specifické skupiny, kterou jsou vysokoškolští studenti. Právě u nich je analyzována nejen celková spokojenost se životem, ale především oblast smyslu v životě, který je hlavním tématem této práce. Výzkumná část vychází z dotazníkového šetření zaměřeného na well-being studentů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, které proběhlo na přelomu roku 2022 a 2023 v rámci celouniverzitního výzkumu zaměřeného na well-being studentů (Kočí, 2023). Z analýzy získaných dat vyplývá úzké propojení mezi celkovým subjektivním well-beingem a oblastí smyslu v životě, přičemž platí, že čím více smysluplnosti studenti ve svém životě nacházejí, tím jsou celkově spokojenější. Studenti pedagogické fakulty spatřují nejvíce smyslu v tom být tu pro druhé (serving others). Při porovnání oblasti smyslu a studijních výsledků výzkum potvrzuje, že...
|
|
|
Okolnosti vedoucí k umístění dětí do konkrétního dětského domova se školou a možnosti prevence jejich rizikového chování
Dvořáková, Jitka ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá okolnostmi vedoucími k umístění dětí do konkrétního dětského domova se školou a možnostmi prevence jejich rizikového chování. Teoretická část představuje náhled do rizikového chování i institucionální výchovy. Praktická část představuje analýzu spisovné dokumentace a životních příběhů vybraných participantů za účelem zjištění okolností vedoucí k jejich umístění do vybraného konkrétního zařízení. Představuje také možnosti vzdělávání a možnosti prevence rizikového chování umístěných jedinců v tomto zařízení na základě rozhovorů s pedagogickými pracovníky. Záměrem práce je představení uceleného obrazu o problematice ústavní výchovy týkající se konkrétního dětského domova se školou. Závěrem šetření je zjištění, že okolnosti pro umístění se u jednotlivých participantů vyplývající jak analýzou rozhovoru, tak analýzou dokumentace, shodují. Zásadní nesnáz pramení z rodiny, tedy nevyhovující sociální podmínky, často nefunkční prostředí rodiny. U všech vybraných participantů se objevuje rizikové chování zahrnující sociálně patologické jevy, například návykové látky, nevhodná parta, trestná činnost, záškoláctví, útěky a další, které výrazně narušují a ovlivňují rodinné vztahy. KLÍČOVÁ SLOVA dětský domov se školou, institucionální výchova, rizikové chování, ústavní výchova
|
|
| |
|
|
Problematika náplně práce asistenta pedagoga na vybrané škole a její specifikace.
Makulová, Radka ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Kvalitně promyšlená spolupráce mezi učitelem a asistentem pedagoga vede nejen k zefektivnění práce, ale je také velice přínosná pro žáky a třídní klima. Již na počátku jejich spolupráce je nutné mít nastavena jasná pravidla, role a kompetence. Výzkum jsem zaměřila na spolupráci učitele a asistenta pedagoga, na faktory, které spolupráci ovlivňují v každodenní praxi. První část práce obsahuje teoretické vymezení této problematiky. Zabývá se pojmy inkluze a inkluzivní školství. Charakterizuje pozici pedagoga a asistenta pedagoga v rámci vyučovacího procesu a jeho legislativní ukotvení. Empirická část práce je věnována výzkumu vzájemné spokojenosti spolupráce mezi respondenty. Ve výzkumu participují učitel a asistent pedagoga z konkrétní malotřídní školy, následně pak učitelé a asistenti pedagoga z několika škol v blízkém okolí. Samotný výzkum byl proveden kvalitativně v první části zúčastněným pozorováním ve třídě. V části druhé strukturovanými rozhovory s participanty. V závěru práce uvádím přehled zjištěných výsledků týkajících se oblasti komunikace, činností a hodnocení vzájemné spolupráce mezi učitelem a asistentem pedagoga. KLÍČOVÁ SLOVA: asistent pedagoga, příprava na hodinu, inkluzivní vzdělávání, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, individuální vzdělávací plán
|
|
| |
|
|
Role asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na základní a střední škole
Barešová, Lenka ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na základní a střední škole. Teoretická část rozdělená na čtyři okruhy popisuje teoretická východiska. Je v ní pojednáváno o pozici asistenta pedagoga, jeho roli při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i bez nich, o spolupráci asistenta pedagoga s ostatními pedagogy a rodiči a v neposlední řadě také o samotných žácích se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich vzdělávání. Empirická část zaměřená na roli asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na vybrané základní a střední škole v sobě zahrnuje kvalitativní výzkum, jehož výstupem je případová studie této školy. Ve výzkumném šetření je využito polostrukturovaných rozhovorů, pozorování a analýzy dokumentů. Cílem šetření je analyzovat práci asistentů pedagoga na vybrané škole. Výsledky šetření přinášejí informace o tom, jakým způsobem je profese asistenta pedagoga na této škole vnímána a využívána. Diplomová práce může sloužit jako příklad dobré praxe, jak asistenty využívat v rámci inkluzivního vzdělávání.
|
host ::
RSS.