|
|
Karyotypová evoluce u ještěrů čeledi Eublepharidae, skupiny s různými způsoby determinace pohlaví
Pokorná, Martina
Karyotypové změny představují v řadě případů jedny z nejmarkantnějších průvodních jevů speciačních událostí, jejichž význam pro další evoluční procesy není doposud zcela prostudovaný, zejména na molekulární úrovni. V rámci některých skupin se setkáváme s variabilitou v celkovém počtu chromosomů v karyotypu, ale také s variabilitou na úrovni samotné přítomnosti či nepřítomnost specializovaných pohlavních chromosomů. Právě tato variabilita má klíčovou úlohu pro naše pochopení obecných principů týkajících se evoluce systémů určení pohlavní. Čeleď Eublepharidae představuje z tohoto pohledu velmi zajímavou skupinu. Vzhledem k tomu, že tato skupina zahrnuje druhy, u nichž dochází k určení pohlaví prostřednictvím teploty i druhy, u nichž o pohlaví rozhodují genetické faktory, může přinést studium karyotypových přestaveb a zejména pak studium struktury a homologie pohlavních chromosomů cenné poznatky o evolučních procesech vedoucích k diferenciaci karyotypu a pohlavních chromosomů. Během řešení tématu diplomové práce byl proveden základní popis karyotypů a dalších chromosomových charakteristik pro vybrané druhy čeledi Eublepharidae dostupnými cytogenetickými metodami. Do analýzy byly zahrnuty následující druhy: Coleonyx brevis, C. elegans, C. mitratus, C. variegatus, Eublepharis angramainyu, E. macularius,...
|
|
|
Zařazení barevné pšenice Skorpion do krmné dávky brojlerů
Pokorná, Martina
V diplomové práci byl sledován vliv zkrmování barevné pšenice odrůdy Skorpion s modrým zabarvením zrna na jatečnou užitkovost a antioxidační aktivitu u brojlerových kuřat. Vytvořenou krmnou směsí jsme krmili hybrida Ross 308 samčího pohlaví. Před začátkem pokusu jsme brojlerová kuřata rozdělili do hmotnostně vyrovnaných skupin. Každý týden se provádělo vážení jednotlivých kusů zvířat. Veškerá data a změny se zapisovaly. Na konci pokusu jsme zhodnotili vliv barevné pšenice na parametry brojlerových kuřat, především na hmotnostní přírůstky, konverzi krmiva a jatečnou výtěžnost. Jako kontrolní pšenice byla zvolena běžná odrůda s červeným zrnem - Vánek. Zkrmováním barevné pšenice Skorpion se neprokázel ve statistickém zpracování průkazný vliv na přírůstky, konverzi krmiva a ani jatečnou výtěžnost ve spojitosti s kontrolní pšenicí. Oproti tomu v hodnocení antioxidační kapacity se projevila průkaznost ku prospěchu barevné pšenice Skorpion.
|
|
|
Analysis of sex chromosomes and gene clusters in selected mygalomorph and araneomorph spiders
Pappová, Michaela ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
1 Abstrakt: Diplomová práca sa zaoberá evolúciou pohlavných chromozómov a repetitívne usporiadaných génov u vybraných vtáčkarovitých a araneomorfných pavúkov. Pavúky sa vyznačujú značnou zložitosťou systémov pohlavných chromozómov, ich karyotypy obsahujú viacero pohlavných chromozómov X. Okrem toho obsahujú tiež pár alebo dokonca dva páry nediferencovaných pohlavných chromozómov X a Y. Použité metódy zahrňujú metódy klasickej cytogenetiky (príprava chromozómových preparátov, C-pruhovanie) a molekulárnej cytogenetiky (fluorescenčná in situ hybridizácia a komparatívna genómová hybridizácia). U študovaných vtáčkarov boli odhalené zložité pohlavné systémy. U vtáčkarov Atropothele socotrana a Poecilotheria vittata sa jedná o neopohlavné chromozómy. Analýza molekulárnej diferenciácie pohlavných chromozómov naznačuje nízku diferenciáciu chromozómu Y u neopohlavných chromozómov a párov nediferencovaných pohlavných chromozómov XY. U haplogynného pavúka Kukulcania aff. hibernalis (X1X2Y) bol naopak Y značne diferencovaný, špecifický samčí signál pokrýval celý chromozóm. Detekce 18S rDNA ukázala, že karyotypy väčšiny analyzovaných vtáčkarov a haplogynných pavúkov obsahujú nízky počet (1 alebo 2) nukleolárnych organizátorov jadierka lokalizovaných terminálne, čo odpovedá predpokladanému ancestrálnemu stavu u pavúkov. U...
|
|
|
Probiotika pro dětskou výživu
Pokorná, Martina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem probiotických bakterií, a to se zaměřením na dětskou výživu. Navrhuje probiotický doplněk stravy s optimalizovanou probiotickou směsí složenou z kmenu z rodu Lactobacillus a především z rodu Bifidobacterium, která by byla nejvhodnější pro dětské spotřebitele. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci probiotických bakterií, složení dětského traktu a na screeningu probiotických a želatinových doplňků stravy již uvedených na trhu. V experimentální části práce pak byly probiotické bakterie podrobeny modelovému trávení, kdy na základě výsledků byly vytvořeny vhodné směsi z kmenů, které měly nejnižší snížení viability po trávení. Jako nejvhodnější směs byla zvolena směs o složení Bifidobacterium breve CCM 7825T, Bifidobacterium longum CCM 4990 a Lactobacillus casei CCM 4798. Následná optimalizovaná metoda PCR v reálném čase navíc prokázala přítomnost všech kmenů přidaných do směsi i po modelovém trávení. Na závěr byl ze zjištěných údajů navržen probiotický doplněk stravy ve formě alginát-agarového medvídku pro děti od tří let, který byl podroben senzorické analýze. Navržený probiotický přípravek byl navíc obohacen o další výživové složky, produkt tak obsahuje aktivní látky obsažené v Chlorelle a Spirulině a vyšší obsah omega 3 a 6 mastných kyselin z konopného oleje.
|
|
| |
|
|
Modelování procesů jako prostředek komunikace se zákazníky
Pokorná, Martina ; Šisler, Vít (vedoucí práce) ; Slussareff, Michaela (oponent)
( esky) Diplomová práce pojednává o procesním modelování a jeho sou asném využití v IT spole nostech. P edm tem práce je zhodnotit, zda firmy využívají tuto formu grafické prezentace, i jestli ji shledávají jako nevhodnou. V teoretické ásti je nejprve ve stru nosti p edstaveno modelování v kontextu informa ní v dy a nových médií a n které modely komunikace. D ležitou sou ástí teorie je kapitola kognitivního modelování jako základního p ístupu pro vytvá ení procesních model . Navazuje p edstavení procesního modelování a aktuální p ehled trhu v této oblasti. Praktická ást mapuje využití modelování ve firmách. Nejprve je p edstavena metodologie a následn provedena analýza dat. Výzkum využívá pro sb r dat dotazníkového šet ení, pro jejich kvalitativní zpracování pak zakotvenou teorii. Záv rem pak hodnotí aktuální stav modelování na eském trhu a definuje silná a slabá místa p i modelování proces .
|
|
| |
|
|
Srovnání evolučních rychlostí gonozomálních a autozomálních genů u plazů
Kuldanová, Kateřina ; Johnson Pokorná, Martina (vedoucí práce) ; Reifová, Radka (oponent)
Teorie efektu rychlejšího X říká, že geny lokalizované na gonozomech X a Z se vyvíjejí rychleji něž autozomální geny, a je jedním ze současných, intenzivně studovaných témat evolučního výzkumu. Provést kvalitní test je ale náročné, protože výsledky ovlivňuje několik faktorů - efektivní velikost populace gonozomu, pohlavní výběr, závislost mutační rychlosti a selekce na pohlaví a mechanizmus kompenzace genové dávky. Roli hraje i konzervativnost genů a možné rozdíly mezi evoluční rychlostí jednotlivých autozomů, což ne všechny studie zohledňují. Tato práce ukazuje problémy párových srovnání poměrů dN/dS tradičně užívaných pro test efektu rychlejšího X či Z a přináší základy nové metody srovnávání evolučních rychlostí (CREC) založené na relativních genetických vzdálenostech mezi třemi druhy. Metoda CREC omezuje vliv konzervativnosti genů na výsledky a je vhodná pro testování efektu rychlejšího X či Z u druhů, ke kterým lze do srovnání vybrat dva druhy, s nimiž nemá testovaný druh homologické gonozomy. Za účelem vývoje této metody byl testován efekt rychlejšího Z na souboru 9 autozomálních genů a 13 genů vázaných na gonozom Z u bičochvosta šestipruhého (Takydromus sexlineatus). Výsledky testu sice neukazují na přítomnost efektu rychlejšího Z u studovaného druhu, ale metoda CREC se ukázala jako...
|
|
|
Neopohlavní chromozomy a jejich evoluční význam
Košátko, Prokop ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Neopohlavní chromosomy vznikají přestavbami mezi původními gonosomy a autosomy. Především mladé neopohlavní chromosomy představují pro studium evoluce pohlavních chromosomů zajímavý objekt, protože procesy vedoucí ke vzniku diferencovaných pohlavních chromosomů zde proběhly poměrně nedávno nebo stále probíhají. Jedná se zejména o procesy suprese rekombinací a degenerace alosomu. Nejdůležitější chromosomové přestavby zodpovědné za vznik neopohlavních chromosomů jsou Robertsonovy translokace a reciproké translokace. Významným důsledkem vzniku neopohlavních chromosomů jsou následné speciační události. Neopohlavní chromosomy vznikly u mnoha skupin živočichů, např. dvoukřídlých rodu Drosophila. Příkladem je Drosophila albomicans, která je nositelem nejmladšího známého systému gonosomů, starého zhruba sto tisíc let. Poznatky z výzkumu neopohlavních chromosomů octomilek potvrzují, že v degeneraci alosomu se nejdříve více uplatňuje Mullerova rohatka a selekce na pozadí, později hlavně evoluční svezení se a deleční mutace. Mezi obratlovci mají mladé a rychle se vyvíjející systémy neopohlavních chromosomů například muntžaci. U některých muntžaků zaujímají systémy neopohlavních chromosomů značnou část genomu. Neopohlavní chromosomy ptakořitných zahrnují velké množství gonosomů. Systém gonosomů ptakopyska je...
|
|
|
Využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida)
Alaverdyan, Argam ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce možnosti využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida). Pro pochopení této otázky je třeba analyzovat dostupné informace o mezidruhové a vnitrodruhové variabilitě karyotypů jednotlivých řádů. Na počátku práce jsou popsány použité cytogenetické metody u pavoukovců, díky kterým jsou získávány základní informace o karyotypu, jako je diploidní počet chromozomů, morfologie chromozomů a případná přítomnost pohlavních chromozomů. Hlavní část práce se zaměřuje na popis variability karyotypů vybraných řádů (krabovci, štírenky, štírci, štíři, sekáči a pavouci) a na základě těchto údajů zvažuje případnou možnost využití cytogenetických metod pro taxonomické účely u jednotlivých skupin. Součástí práce je i aktuální počet popsaných rodů (druhů), spolu s počtem cytogeneticky prozkoumaných rodů (druhů) z vybraných řádů.
|
host ::
RSS.