|
|
The effect of HAc1p on the development of yeast colony
Maršíková, Jana ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent)
Prírodné kmene kvasiniek Saccharomyces cerevisiae vytvárajú na pevnom médiu štruktúrované kolónie podobné biofilmom, čo im umožňuje dlhodobé prežívanie v nepriaznivých podmienkach prostredia. Molekulárny mechanizmus časopriestorového vývoja kolónií a rezistencie voči nehostinným podmienkam je však stále z veľkej časti neznámy. Hlavným cieľom tejto práce bola analýza vplyvu génu HAC1 na morfológiu kolónií. Proteín Hac1p aktivuje bunkovú odpoveď na prítomnosť nezbalených proteínov (UPR), v rámci ktorej sa aktivuje expresia génov kódujúcich proteíny zahrnuté v sekrečnej dráhe a potláčaní stresu v endoplazmatickom retikule (ER). Vplyv delécie génu HAC1 sa preukázal i za nestresových podmienok a viedol ku radikálnemu zníženiu vrásčitosti kolónií delečných kmeňov odvodených od dvoch prírodných kmeňov S. cerevisiae (PORT a BR-F- Flo11p-GFP) a laboratórneho kmeňa ΣSh , ktoré tvoria polovrásčité alebo vrásčité kolónie. Mutantné kmene hac1∆ mali zároveň spomalený vegetatívny rast, znížený charakter vrastania do agaru a zníženú tvorbu zhlukov buniek. U kmeňov hac1∆ odvodených od kmeňa BR-F- Flo11p-GFP bola zistená veľmi nízka hladina povrchového adhezínu Flo11p nevyhnutného pre vytvorenie štruktúrovanej architektúry kvasinkovej kolónie. Je pravdepodobné, že produkcia niektorého proteínu, zúčastňujúceho sa...
|
|
|
Funkce proteinu Pmp3p
Belovičová, Martina ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinková kolónia počas svojho rastu na pevnom médiu prechádza metabolickými prestavbami, ktoré sa prejavujú jednak zmenou pH v jej okolí a taktiež zmenou membránového potenciálu buniek. Pri skúmaní oscilácií membránového potenciálu bolo zistené, že pri tomto procese hrá dôležitú úlohu malý membránový proteolipid, Pmp3p (Plasma Membrane Proteolipid 3). Táto práca sa zameriava na bližšie pochopenie funkcie Pmp3p najmä cez priame pozorovanie jeho lokalizácie v bunkách rastcich za rôznych podmienok. Boli pripravené kvasinkové kmene, ktoré produkovali rôznym spôsobom značený Pmp3p proteín, čo umožnilo určiť jeho bunkovú lokalizáciu a množstvo v bunkách. Bolo zistené, že Pmp3p je lokalizovaný na plazmatickej membráne a v lipidických partikuliach. Počas vývoja kolónie na respiratívnom i fermentovateľnom médiu bola pozorovaná jeho stabilná koncentrácia. Pri raste v médiu obsahujúcom zvýšenú koncentráciu chloridu sodného nenastalo zvýšenie hladiny Pmp3p-GFP proteínu v bunke. Kľučové slová: Pmp3p, proteolipidy, UPF0057 (PMP3) rodina, Saccharomyces cerevisiae, dlhodobé prežívanie, lipidické partikuly
|
|
|
Diferenciace kolonií Saccharomyces cerevisiae
Čáp, Michal ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent)
Kvasinkové kolonie jsou, podobně jako bakteriální biofilmy, mnohobuněčnou strukturou tvořenou jednobuněčnými organismy. Tato společenstva mají svá specifika a v mnoha ohledech se liší od planktonních populací. Dochází zde k vytváření gradientů živin a metabolitů, což poskytuje základ pro buněčnou diferenciaci na rozdílné subpopulace. Přehled současných znalostí na toto téma s důrazem na kvasinkové biofilmy a kolonie je učiněn v Literárním úvodu této práce. Ve výsledkové části se pak věnuji diferenciací kolonií kvasinky Saccharomyces cerevisiae, jako modelové mnohobuněčné mikrobiální struktury. Zabývám se zde hlubší charakterizací dříve popsané horizontální diferenciace, tj. diferenciace mezi středem a okrajem kolonie, a její vztah k amoniakové signalizaci a stresové rezistenci. Zaměřil jsem se na studium významu genů stresové rezistence, jako předpokládaného významného faktoru pro přežití kolonií, pro vývoj a diferenciaci kolonií. Výsledky poněkud překvapivě ukazují na to, že stresová rezistence sama o sobě není zásadní pro přežití a diferenciaci kolonie, pro tu jsou spíše důležité změny vyvolané amoniakovou signalizací. Druhým typem diferenciace v kolonii je vertikální diferenciace na horní a dolní vrstvu popsaná v této práci. Buňky v horní a spodní vrstvě kolonie se výrazně liší morfologií,...
|
|
|
EF-Tu PROTEIN DOMAINS Functions and Thermostability
Šanderová, Hana ; Jonák, Jiří (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent) ; Mikulík, Karel (oponent)
Souhrn disertačnípráce Bakteriá|níe|ongačnífaktorTu (EF-Tu)je jiŽ po deseti|etípodrobněstudovánpro svou k|íčovouro|i v proteosyntéze.Je to modelovámu|tifunkčníGTP-bí|kovina.Tato bí|kovinaje téŽv centruzájmu,protoŽepředstavujevhodnýcí|pro nová antibiotika'Kromě tohojsou bí|kovinyEF-Tudíkyvysokéhomo|ogiive struktuřea funkcivhodnéprostudium evo|učníchvztahůmeziorganismya prozkoumánístrukturníchv|astností,kterépodmiňují adaptačnímechanismyk různýmŽivotnímpodmínkám.VšechnyznámébÍlkovinyEF-Tujsou s|oŽenyze tří domén,a protojsou vhodnýmimode|ovýmibí|kovinamipro zkoumání architekturyuspořádnídoménv bí|kovinách. Jednímz h|avníchvýzkumnýchprojektůna oddě|enígenovéexpresev Ústavu mo|eku|árnígenetikyAV ČR,kde jsem vypracova|asvou disertačnípráci,by|ostudium primárnístruktury,regu|acetranskripcea regulacefunkcíbakteriá|níhoe|ongačníhofaktoru Tu z Gram pozitivnítermofilníbakterieBacillusstearothermophilusa z Gram negativní mezofi|níbakterieEscherichiacoli. V tétoprácijsme se zabývalivztahemstrukturya funkcemezibí|kovinamiEF-Tua jejichdoménami.V|ivdoménbyldoposudvětšinouzkoumánpomocízkrácenýchforemEF- Tu, kterépostráda|yjednu nebo dvě doménybílkoviny.My jsme se rozhod|istudovat v|astnostijednot|ivýchdoménv rámciintaktníchtřídoménovéchbí|kovinEF-Tu (za použiti chimerníchbí|kovins|oŽenýchz rŮznýchkombinacídoménEF-Tuz...
|
|
|
Diferenciace kolonií kvasinek a vývoj nových přístupů pro monitorování dostupnosti kyslíku a přítomnosti živin.
Vopálenská, Irena ; Janderová, Blanka (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae jako jednobuněčný organizmus patří mezi nejstudovanější experimentální organizmy. Je důležitým modelovým organizmem pro studium intracelulárních procesů v eukaryotických buňkách. Ovšem kvasinky jsou rovněž sociální organizmy schopné mezibuněčné komunikace a tvorby organizovaných mnohobuněčných struktur (kolonií a biofilmů). Kvasinky stejně jako další mikroorganizmy při růstu v přírodě upřednostňují tvorbu organizovaných mnohobuněčných struktur na pevných površích před růstem v planktonní formě, tedy jako individuální buňky (Palková, 2004; Wimpenny, 2009). Pro kvasinku S. cerevisiae je typická tvorba kolonií, biofilmy byly popsány jen výjimečně. Kvasinkové kolonie se vyznačují rozmanitými morfologiemi, které jsou pro různé kmeny charakteristické (Kocková-Kratochvílová, 1982). Tato práce se zabývá morfologií a diferenciací kolonií S. cerevisiae běžných laboratorních kmenů, tvořících málo strukturované kolonie, a kmenů s genetickým pozadím Σ1278b, tvořících vysoce strukturované "vrásčité" kolonie. Ukazuje, že polarizovaný typ pučení a zejména schopnost buněk tvořit agregáty umožňují vznik strukturované morfologie. Při vývoji "vrásčitých" kolonií dochází ke dvěma rozdílně regulovaným dimorfním přeměnám kvasinkových buněk na pseudohyfální růst; při jedné z nich se uplatňuje...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.