|
|
Neslyšící členové LGBTQ komunity v České republice
Škrip, Daniel ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Mižigár, Michal (oponent)
Bakalářská práce Neslyšící členové LGBTQ komunity v České republice se zabývá neslyšící menšinou, komunitou Neslyšících, která je jazykovou a kulturní menšinou, a sexuální a genderovou menšinou, která v České republice tvoří LGBTQ komunitu. Jakým způsobem se tvoří identita u jedince, který je součástí komunity n/Neslyšících a zároveň LGBTQ komunity? Tvoří tyto dvě identity třetí identitu neslyšících LGBTQ jedinců? Mají potřebu se vymezovat vůči většinové společnosti a těmto dvěma komunitám? V rámci výzkumu provedl autor analýzu rozhovorů s pěti respondenty, zjišťoval, jak respondenti pohlížejí na vlastní identitu, jaké mají zkušenosti s diskriminací a jak vypadá jejich milostný a rodinný život. V práci shrnuje autor výzkum komunity LGBTQ neslyšících z amerického prostředí a srovnává ho s neprobádaným českým prostředím. Klíčová slova: identita, komunita Neslyšících, LGBTQ, menšina, subkultura, sexualita
|
|
|
Klasifikátorová slovesa v českém znakovém jazyce
Fritzová Kalousová, Josefina ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na zkoumání klasifikátorových sloves v českém znakovém jazyce. Cílem práce bylo na jazykovém materiálu získaném od neslyšících uživatelů českého znakového jazyka na základě testu Verb of motion production vymezit typy klasifikátorových sloves v českém znakovém jazyce. Práce definuje klasifikátorová slovesa pohybu, umístění, vizuálně-geometrického popisu a držení a ze sémantického hlediska popisuje typy klasifikátorových tvarů ruky, která se podílejí na jejich stavbě. Klíčová slova: slovesa v českém znakovém jazyce, klasifikátor, klasifikátorová slovesa
|
|
|
Překlad do znakového jazyka v německé státní správě: bezbariérový přístup k informacím
Lišková, Kateřina ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Práce se zaměřuje na přístupnost webových stránek orgánů státní správy ve Spolkové republice Německo ve vztahu k sociodemografické skupině neslyšících uživatelů německého znakového jazyka, kteří si neměli možnost dostatečně osvojit znalost německého jazyka v psané formě. Nárok neslyšících na informace v přístupném formátu podložený právními předpisy usouvztažňujeme s teoretickými aspekty překladu do znakového jazyka. V praxi formou řízených rozhovorů ve dvou německých firmách poskytujících překladatelské služby zjišťujeme, jak vypadá proces překladu psaných textů do znakového jazyka. Závěrem uvádíme, že vizuálně přístupné informace mohou mít vliv na kvalitu života Neslyšících. Klíčová slova: překlad, tlumočení z listu, tlumočení, neslyšící tlumočník, německý znakový jazyk, Spolková republika Německo, přístup k informacím, neslyšící, osoby se sluchovým postižením
|
|
|
Autotrofní mikrobiální společenstva na jehlicích nahosemenných dřevin
Nováková, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
V této bakalářské práci jsem shrnula dostupné informace o autotrofních mikrobiálních společenstvech rostoucích na jehlicích nahosemenných dřevin. Tento fenomén je poměrně nový, pozorovaný od osmdesátých let 20. století. V práci popisuji složení společenstev, jejich sezonalitu, korelaci se znečištěním ovzduší, hlavně s koncentracemi dusíku a síry. Kromě možnosti bioindikace pomocí těchto epifytických společenstev jsem zahrnula i bioindikaci pomocí lišejníků jako organismů k bioindikaci hojně používaných, dále bioindikaci pomocí mechů a řas rostoucích na borce stromů. Práce taktéž obsahuje kapitolu s podrobným popisem tří nejfrekventovanějších druhů zelených řas vyskytujících se ve společenstvech na jehlicích. Ve vlastní práci jsem se zabývala vztahem kvantitativních parametrů nárostů (tloušťka, pokryvnost, množství řas) na jehlicích tisu červeného (Taxus baccata L.) a kvalitou ovzduší v Praze.
|
|
|
Nepřímá pojmenování v českém znakovém jazyce
Nováková, Radka ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá nepřímými pojmenováními v českém znakovém jazyce. Tato oblast u nás zatím nebyla systematicky prozkoumána. V práci je představeno a analyzováno celkem 60 znaků, které jsou rozděleny do tří základních skupin podle změny formy znaku. Ke každému znaku je připojena fotodokumentace, jejímž cílem je předat informaci o podobě znaku v základním a přeneseném významu. Dále je v práci u jednotlivých nepřímých pojmenování popisována sémantická motivovanost přenesených významů. Součástí práce je také zobecnění přenesených významů a vyčlenění skupin znaků podle jejich přeneseného významu, které probíhalo na základě sebraných příkladů. Ty jsou uvedeny v překladu do psané češtiny s psaným přepisem znaků použitých v textu v českém znakovém jazyce. Příklady v českém znakovém jazyce v původním znění jsou předložené i na DVD s videoukázkami, které je součástí práce. Teoretickou oporou výzkumu je shrnutí poznatků o nepřímých pojmenováních v české lingvistice. Dále jsou v práci vyloženy úvodní poznámky k nepřímému pojmenování v českém znakovém jazyce týkající se procesu vzniku nepřímého pojmenování, procesu lexikalizace a klasifikace podle aspektu motivace nepřímých pojmenování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Application of new methods and technologies in mice models of autism research
Nováková, Rozálie ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Porucha autistického spektra (PAS), pervazivní neurovývojové onemocnění, se vyskytuje u 2 % světové populace. Jedinci s PAS nevykazují pouze repetitivní chování, narušené sociální chování a poruchu komunikace, ale také mnoho komorbidních onemocnění. Přesná patologie je stále neznámá, ale z dosavadních studií vyplývá, že by tato porucha mohla být způsobena komplexní kombinací faktorů genetických, epigenetických a faktorů prostředí. Myší modely s PAS umožňují získání širších informací o této nemoci a mohou přispět k vývoji léčiv či dokonce mohou vést k nalezení cesty vyléčení autismu. Jelikož je známo přes tisíc genů spojených s PAS, existuje i obrovské množství myších modelů. Toto množství vytváří tlak na zvýšení efektivity a automatizaci behaviorálních testů. Dva nové přístupy se snaží vyhovět těmto požadavkům: Intellicage - nová plně automatizovaná klec vytvořená pro vysoce detailní dlouhodobé sledování spontánního chování a kognitivních schopností myší v jejich domácím prostředí - a Digitally Ventilated Cage (DVC) - standardní domácí klec kontinuálně sledující aktivitu myší. Tyto a další vlastnosti dělají z obou užitečný nástroj ke studiu behaviorálního chování myší a hlavně myších modelů s PAS.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.