|
|
EEG Neurofeedback as an instrument to explore introspective correlates of cortical activity
Kaplan, Cyril ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent) ; Uher, Tomáš (oponent)
Východiska: EEG neurofeedback je obvykle předmětem klinického výzkumu a praxe. Na tomto poli byla realizována řada studií, povětšinou za využití metody klinických testů. I tak kolem této metody zůstává mnoho nejasností. Některé aspekty celého procesu jsou ve výzkumu systematicky opomíjeny. Překvapivě, jeden z prvních výzkumů využívajících EEG neurofeedback nemířil do sféry klinického výzkumu. Jednoduchá zvuková hra s cílem rozeznít tón (zvýšením vlastní EEG aktivity v pásmu alfa) byla použita k zachycení jedinečné subjektivní zkušenosti provázející změny v úrovni síly vlnění v pásmu alfa. Cíle: Prezentovaná série studií byla vytvořena kolem hlavního výzkumného nástroje, EEG zpětnovazebné smyčky. Hlavním cílem bylo zachytit základní rysy subjektivního prožitku, který provází změny v úrovni síly vlnění ve vybraných frekvenčních pásmech. Cílem bylo zachytit jak shodné momenty napříč prožitky různých hráčů stejné neurofeedback (NF) hry, tak i různé prožitky stejného hráče, které zažíval při hraní různých neurofeedback her. Metody: Celé série studií se v součtu zúčastnilo 86 participantů. Z každého sezení byl pořízen EEG záznam. Součástí každého sezení byl také rozhovor zaměřený na prožitky účastníka při neurofeedback hře. Napříč studiemi byly administrovány čtyři zvukové EEG neurofeedback hry. První...
|
|
|
Kognitivní přístup ke vzdělávání
Kuchtíková, Nicole ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje dva kognitivní procesy, které jsou součástí učícího se procesu. V literárně přehledové části je nejdříve popsán současný stav a cíle vzdělávací politiky České republiky s důvody, proč bychom se měli zajímat o kognitivní procesy v učení. Práce pohlíží na učící se proces především z pohledu kognitivní psychologie. Jsou zde rozvedeny dva kognitivní procesy, a to pozornost a paměť. Obě kapitoly začínají teoretickým úvodem a pokračují konkrétními doporučeními a poznatky, které mohou využít učitelé i studenti v praxi. Praktická část obsahuje návrh výzkumu, který si klade za cíl kvantitativní metodou zjistit sílu efektu cvičného testování jako jedné z více strategií učení.
|
|
|
Hippocampal coding of positions of visual objects and prediction of their future interactions
Dvořáková, Tereza ; Levčík, David (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Hipokampus je klíčová oblast mozku účastnící se prostorové navigace. Obsahuje populace prostorově citlivých buněk jako jsou buňky místa, buňky směru hlavy, mřížkové buňky, hraniční buňky a "objektové vektorové" buňky. Tyto neurony společně tvoří kognitivní mapu prostředí, která slouží k orientaci v prostoru. Role hipokampálních buněk v kódování pozic okolních objektů byla také navržena. Další studie objevily v hipokampu takzvané buňky času, které jsou aktivní během specifických prodlev v behaviorální úloze, a asociovaly je s buňkami místa. Zatímco existují recentní studie zabývající se neurálním kódováním pozic přístupných objektů, kódování objektů v nepřístupném prostoru zatím nebylo příliš prozkoumáno. Neurální reprezentace dynamických situací (které představují většinu interakcí v reálném světě) je také prozkoumána jen řídce. Navrhli jsme behaviorální úlohu ke studiu učení statických a dynamických prostorových vizuálních scén prezentovaných v nepřístupném prostoru a zkombinovali ji s jednotkovým elektrofyziologickým nahráváním z CA1 oblasti hipokampu volně se pohybujících potkanů. Naše výsledky ukazují, že potkani dokáží diskriminovat statické i dynamické nepřístupné prostorové stimuly, a že preferují dynamické stimuly nad statickými. Také umí generalizovat nové dynamické stimuly na základě...
|
|
|
Raná ontogeneze časové percepce
Dörflová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na téma časové percepce s důrazem na intervalové časování. Převážná část práce je věnována rané ontogenezi časové percepce, tedy vnímání času u člověka v kontextu lidského vývoje. Práce představuje nejzásadnější proudy, kterými se doposud výzkum časové percepce ubíral, a to převážně z psychologické perspektivy. Předkládá ucelený náhled na současný stav poznání mechanismů a funkcí časové percepce z hlediska psychologických témat s důrazem na výzkum intervalového časování a proměnných, které s ním souvisí. Aktuální poznatky z oblasti vývoje časové percepce jsou v práci srovnávány s pojetím časové percepce v kontextu teorie kognitivního vývoje od Jeana Piageta. KLÍČOVÁ SLOVA Čas, časová percepce, intervalové časování, ontogeneze člověka
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozeznávání tváří a emočního výrazu u primátů
Englerová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fajnerová, Iveta (oponent)
Pro primáty, ale i mnohé další živočichy, je jedním z nejdůležitějších smyslů zrak. Mohou díky němu vnímat podněty z okolního prostředí, a to jak neživé předměty, tak jedince vlastního či jiných druhů. U některých, zejména sociálně žijících zvířat, je jednou z klíčových kognitivních dovedností schopnost rozeznávat jedince a jejich emoční vyladění na základě rozdílných obličejových znaků a mimiky.Tato práce si klade za cíl shrnutí dosavadních poznatků týkajících se rozeznávání tváří a emočních výrazů včetně neurologických mechanismů, které tuto schopnost umožňují, použitých experimentálních metodik a mezidruhového srovnání.
|
|
| |
|
|
Test nuceného plavání a mechanismy deprese
Janďourková, Pavla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Deprese je závažné psychické onemocnění, které je řazeno mezi afektivní poruchy. V současné době patří mezi nejčastější psychické poruchy, prevalence se udává mezi 5 % až 16 %. Animální výzkum je zásadní pro studium mechanismů deprese. Jeden z modelů deprese v animálním výzkumu je test nuceného plavání. Tento test, i když si nenárokuje modelování deprese v celé komplexitě, má vysokou prediktivní validitu a je používaný především pro zhodnocení účinků antidepresivních látek (na základě pozorování změn v chování experimentálních zvířat). Předmětem této bakalářské práce je seznámení s problematikou neurálních mechanismů deprese a s mechanismy, které se mohou uplatňovat v testu nuceného plavání a které mohou být ovlivněny funkcí antidepresiv. Klíčová slova: test nuceného plavání, deprese, neurotransmitery, antidepresiva, hypothalamo- hypofyzárně-adrenální osa
|
|
| |
host ::
RSS.