|
|
Kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese
Koloušek, Martin ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
(česky) V této bakalářské práci jsou zkoumány kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese, a to komparací tohoto autora s Leonardem Trelawneym Hobhousem. Po vymezení úvod-ních pojmů je rozebrána Hobbesova konstrukce státu v jeho díle Leviathan. Následuje roz-bor vybraných pasážích díla Liberalismus L. T. Hobhouse, na kterých jsou vyloženy prvky liberalismu. Komparací obou filosofů jsou nalezeny styčné body, které jsou liberalismu vlastní, a které Hobbes do politické filosofie uvádí. Kromě prvků liberalismu jsou tak v Hobbesově díle identifikovány samotné kořeny této ideologie, což může mít význam jak pro studium a pochopení, tak pro kritiku tohoto významného ideologického směru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podobnost, nápodoba, proměna
Blecha, Jakub ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce jsou teoretické předpoklady Platónovy argumentace založené na figuře zdání v X. ústavě a v dialogu Sofistés. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na výklad vybraných pasáží těchto dialogů. Podrobně jsou vypracovány některé dílčí předpoklady. Jsou jimi např. the one over many argument v dialogu X. Ústava. Z dialogu Sofistés pak především pojetí různých druhů obrazu. Na základě výkladu a reference těchto dialogů je, s přihlédnutí k výkladům v sekundární literatuře, postulován společný závěr, že použití figury zdání je krajně problematické, neboť nedovede vyjasnit povahu obrazu jako svého definičního rysu. Redukce nápodoby a v druhém případě sofistického umění na určitý typ zobrazení, nicméně nevede ke kýženému cíli poznání těchto předmětů výkladu, avšak i tak předkládá netriviální popisy rámce Platónova myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Jus post bellum" spravedlnost po válce
Kopečný, Tomáš ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Teorie spravedlivé války hodnotí spravedlnost válečných konfliktů. Tradiční části teorie zkoumají spravedlivost zahájení války (jus ad bellum) a spravedlivost jejího vedení (jus in bello). K nim v poslední době přibývá nová kategorie, jejímž předmětem je spravedlnost po válce - jus post bellum. Tato práce předvede konceptualizaci jus post bellum v rámci celku teorie spravedlivé války a zároveň nastíní jeho vlastní obsah. Jedním z hlavních cílů zde bude kritické zhodnocení všech kritérií teorie spravedlivé války tak, aby co nejlépe odpovídaly současné povaze konfliktů. Teorie spravedlivé války je zde představena jako umění morálně založeného kompromisu mezi rezignací na morální soudy a morálním elitářstvím, které při prosazováním absolutních ideálů nebere ohled na realitu. Tento rys se projeví obzvláště u jus post bellum, která hodnotí proces vyrovnávání se s minulostí a vyhodnocování zločinů války. Klíčové zde bude nalézt takovou formu společenského usmíření, která by neznevážila utrpení obětí a zároveň by společnosti umožnila návrat k normálnímu životu.
|
|
|
Sókratova "érótiké techné" v dialogu Faidros
Grimmich, Šimon ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Práce představuje, co v kontextu dialogu Faidros znamená erotické umění (erótiké techné), o kterém se Sókratés zmiňuje v palinódii (257a6-9) a které je pro něj něčím nesmírně podstatným. V první a druhé kapitole nejprve zkoumá, jak Sókratés chápe lásku (erós) a umění (techné) řeči, přičemž si všímá jejich hluboké ambivalence, kterou by měla zvládat filosofie jakožto erotické umění. Třetí kapitola se zaměřuje na vztah duše a pohybu a předkládá pojetí přirozenosti duše, sebepoznání, nesmrtelnosti a blíže zkoumá vztah duše a těla. Čtvrtá kapitola konečně po shrnutí rozumění erotickému umění, jak ho nabízejí současní badatelé, nabízí své vlastní rozumění. Erotické umění se ukázalo být filosofií samotnou, která je láskou k moudrosti a která prostřednictvím dialogu a vztahu k druhému usiluje o probouzení lásky a plození krásných řečí. Filosofie je konečně uměním, které dokáže zvládnout ambivalenci lásky úsilím o sebepoznání.
|
|
|
Etická dilemata při prodeji bytového fondu města - systematická analýza z pohledu křesťanské sociální etiky
Kadlec, Rostislav ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Název diplomové práce Etická dilemata při prodeji bytového fondu města - systematická analýza z pohledu křesťanské sociální etiky Anotace Cílem práce je popis a analýza etických dilemat při rozhodování v řízení města v oblasti jednoho z důležitých segmentů komunální politiky - v oblasti prodeje městského majetku soukromým vlastníkům. Těžiště diplomové práce spočívá v reflexi etických dilemat, které v rámci prodeje městského majetku vyvstávají. Etická reflexe bude činěna z pohledu teologické etiky a katolického sociálního učení. V návaznosti na vybrané zásady sociálního učení církve budou v práci stanovena etická kritéria pro mravně zodpovědné politické jednání. Dále budou formulovány podmínky pro prodej městského bytového fondu, které by byly v souladu se zásadou obecného dobra jako základního principu křesťanské etiky realizovaného v praxi komunální politiky tak, aby byly přínosem při vedení města jako organizační jednotky i jeho občanů za předpokladu respektování trvalé udržitelnosti rozvoje kvality života jednotlivců a města jako celku. Na jednom příkladu praktické politiky tak bude zkoumán přínos křesťanské etiky pro vedení a řízení města. Zároveň budou formulována kritéria, která by měla přispět pro etickou orientaci v jedné oblasti aplikované politické etiky. Klíčová slova Komunální politika, bydlení,...
|
|
|
Nejlepší politické zřízení podle Aristotela
Těmín, Kristián ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Špinka, Štěpán (oponent)
Autor: Kristián Těmín Vedoucí práce: Jakub Jinek, Dr. Phil Název: Nejlepší politické zřízení podle Aristotela Rok: 2017 Abstrakt Tato práce zkoumá charakter nejlepšího politického zřízení podle Aristotela. Věnuje se vylíčení pojmu občana a zřízení obecně, krátce také šestičlenné klasifikaci zřízení a následně vlastnímu tématu nejlepšího zřízení a výchově. Práce užívá jako primárního textu hlavně pasáže ze III., VII. a VIII. knihy Aristotelovy Politiky. Autor práce chce pomocí výkladu těchto textů ukázat, že nejlepší zřízení popisované v VII. a VIII. knize je odlišné od nejlepšího zřízení popisovaného v III. knize. Chce představit nejlepší zřízení jako obec, která dosahuje nejvyššího dobra a je přirozeným vyústěním celé Aristotelovy politické nauky. V práci se řeší dvě hlavní otázky, které podle autora vedou k porozumění nejlepšímu zřízení, totiž jaký je rozdíl mezi šestičlenným dělením zřízení a nejlepším zřízením a jaký život je nejvhodnější pro život v nejlepší obci. Práce se věnuje také výchově v nejlepším zřízení a ukazuje vztah mezi výchovou k múzickému umění a životem nejvhodnějším pro nejlepší zřízení.
|
|
|
Kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese
Koloušek, Martin ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
(česky) V této bakalářské práci jsou zkoumány kořeny liberalismu v díle Thomase Hobbese, a to komparací tohoto autora s Leonardem Trelawneym Hobhousem. Po vymezení úvod-ních pojmů je rozebrána Hobbesova konstrukce státu v jeho díle Leviathan. Následuje roz-bor vybraných pasážích díla Liberalismus L. T. Hobhouse, na kterých jsou vyloženy prvky liberalismu. Komparací obou filosofů jsou nalezeny styčné body, které jsou liberalismu vlastní, a které Hobbes do politické filosofie uvádí. Kromě prvků liberalismu jsou tak v Hobbesově díle identifikovány samotné kořeny této ideologie, což může mít význam jak pro studium a pochopení, tak pro kritiku tohoto významného ideologického směru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah k druhému a duchovní vzestup
Kučerová, Barbora ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, zda existuje nějaká propojenost mezi rozví- jením vztahu s druhými lidmi a individuálním usilováním o nejvyšší poznání, a jakou má případně taková propojenost sféry společenské a epistemologické (či teologické) podobu. Práce se pokouší skrze rozbor díla Já a Ty M. Bu- bera, pasáží z Kritiky čistého rozumu a Základů metafyziky mravů I. Kanta tematizovat, jaké druhy vztahů se světem, s druhými lidmi a s duchovní sférou člověk může zaujímat. V rámci celé této oblasti vztahů chce dále vy- zdvihnout zejména specifičnost vztahu mezilidského. Na základě zvláštnosti tohoto druhu vztahu by následně mohla být ukázána jeho výsadní vztaže- nost k určitému typu poznávání, nebo naopak jeho irelevance při duchovním vzestupu jedince, či dokonce bude muset být připuštěna možnost, že je při tomto procesu nutné vzdát se veškeré opory v mezilidských vztazích. Ať už výstup této úvahy bude jakýkoli, platí, že pokud jsme bytosti existující ve světě a pohybující se ve sféře každodenního života, tak se z angažovanosti v mezilidských vztazích nemůžeme vyvázat a z duchovní oblasti se do každo- dennosti musíme minimálně opakovaně vracet, a proto se dále budu zabývat tím, jaký vliv má ona nejvyšší duchovní oblast, které jsme schopni se podle obou zmíněných autorů dotknout, na náš etický život. 1
|
|
|
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.
|
|
|
Aristotelovo pojetí příčiny
Bis, Ondřej ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
(česky) Téma Aristotelova pojetí příčiny je značně obsáhlé, proto se práce soustředí na Aristotelovo teoretické zpracování příčin ve Fyzice II. Prochází detailně dvěma stěžejními kapitolami (II, 3 a II, 7) a sleduje zejména rozdělení příčin do čtyř druhů. Nevynechává však ani tematiku modů příčin. Zabývá se rovněž důsledky pro práci přírodovědce, které vyplývají z rozdělení příčin do čtyř druhů. Aristotelés je totiž názoru, že přírodovědec musí dokazovat všechny příčiny, aby poznání bylo úplné. Práce se rovněž zabývá statusem příčin obecně a zkoumá jejich význam jako reálného, konstitutivního prvku skutečnosti, stejně tak, jako roli příčin jako vysvětlujícího prostředku. Mezi otázky související s vysvětlující funkcí příčiny patří mj. otázka, zda Aristotelova nauka o příčinách není pouze jazykovou analýzou. Dalším bodem je, na čem se Aristotelův výběr čtyř příčin zakládá. V kapitole, která je jádrem práce, jsou analyzovány jednotlivé příčiny ve vzájemných vztazích. Na analýze se ukazuje vzájemná podmíněnost jednotlivých příčin, která má demonstrovat, že jednotlivé příčiny tvoří jednotu. Proto je sledován ten jednotící aspekt, který se projevuje jednotou příčin nelátkové povahy. Účinná a účelová příčina tvoří jednotu s formální, protože tvoří aspekty formální přirozenosti. Jednotící aspekt příčin se...
|
host ::
RSS.