|
|
Pohyb, nežádoucí účinky léků proti epilepsii a kvalita života u pacientů s epilepsií
Šimonová, Lucie ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Vogner, Martin (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá vztahem pohybové aktivity a sociodemografických proměnných, klinických proměnných epilepsie, úzkostí, depresí a exekucí pozornosti a nežádoucích účinků ASM. Cíle: Cílem bylo zjistit, jak se se liší pacienti, kteří mají pohyb, od těch, kteří ho nemají v sociodemografických proměnných, v klinických proměnných epilepsie, v nežádoucích účincích epilepsie, v úzkosti, depresi a exekuci pozornosti, kvalitě života a nežádoucích účincích ASM. Metodika: Do retrospektivní průřezovou studii bylo zařazeno 235 pacientů. Pacienti byli v rámci kognitivního hodnocení vyšetřeni v Centru pro léčbu epilepsie Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Dg. epilepsie byla stanovena lékařem. Všichni pacienti podepsali IS a výzkum byl schválen EK. K popisu veličin byla použita deskriptivní statistika (průměr, směrodatná odchylka, medián, minimum, maximum, absolutní a relativní četnosti). K analýze hypotéz byl použit Spearmanův korelačního koeficient, studentův t-test a Kruskal-Wallisovův test a metoda ANOVA. Pro diskrétní veličiny byl použit chí-kvadrát test, logistická regrese byla použita k odhadu poměru šancí (OR). Výsledky: Podařilo se nám prokázat vztah mezi intenzitou pohybové aktivity a kognitivními funkcemi a nežádoucími účinky ASM...
|
|
|
Prožitky pacientů hospitalizovaných s onemocněním SARS-CoV-2 v prostředí IP
Korčáková, Ester ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá prožitky pacientů hospitalizovaných s onemocněním SARS-CoV- 2 v prostředí intenzivní péče. Zkoumá vliv hygienicko-epidemiologického režimu a ochranných zdravotnických pomůcek na prožívání hospitalizace a na psychický stav pacientů. Teoretická část shrnuje doposud známé základní informace o viru způsobujícím toto onemocnění, uvádí původce onemocnění, klinické projevy a způsoby léčby. Zmiňuje specifika jednotky intenzivní péče, preventivní opatření a hygienicko-epidemiologické zásady. Zmiňuje též obecné zásady péče o pacienta s onemocněním covid-19 a věnuje se tomuto onemocnění v intenzivní péči. V závěru se věnuje vlivům hospitalizace na psychickou stránku pacienta a také post covid syndromu. Praktická část práce mapuje vnímání a prožívání hospitalizace, hygienicko-epidemiologického režimu a ochranných pomůcek personálu pacienty. Výzkum byl realizován formou rozhovorů s devíti pacienty ze tří zdravotnických zařízení: z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, z Fakultní Thomayerovy nemocnice a z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Klíčová slova: Covid-19, SARS-CoV-2, hospitalizace, ARDS, pneumonie, intenzivní péče, ICU, kritický stav, intubace, umělá plicní ventilace, oxygenoterapie, post covid syndrom, vnímání, zkušenosti, pocity.
|
|
|
Vztah pohybové aktivity, kvality života, deprese, úzkosti a kognitivního stavu u pacientů s epilepsií
Žížalová, Johana ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Vlček, Přemysl (oponent)
Úvod: Kvalitu života pacientů s epilepsií (PWE) ovlivňují nejen opakované záchvaty a s nimi spojená omezení, ale také časté psychiatrické komorbidity nebo problémy s kognicí. Zároveň mají tito pacienti ve srovnání s obecnou populací větší sklon k sedavému životnímu stylu, což může vést k dalšímu zdravotnímu znevýhodnění této skupiny. Cíl: Cílem této bakalářské práce bylo prozkoumat vztah mezi pohybovou aktivitou a kvalitou života, depresí, úzkostí a kognitivním stavem u PWE. Metodika: V centru pro epilepsie Motol na Neurologické klinice 2. LF UK byla od 134 PWE získána data o pohybové aktivitě (typ aktivity, počet hodin týdně, frekvence týdně), kvalitě života (Quality of Life in Epilepsy Inventory, QOLIE-89), depresi (Beck Depression Inventory, BDI-II), úzkosti (Beck Anxiety Inventory, BAI; Generalized Anxiety Disorder, GAD-7), premorbidním intelektu (Czech Reading Test, CRT) a exekutivních funkcích a pozornosti (EpiTrack). Výsledky: Ze 134 PWE pouze 33 % splňovalo doporučení WHO týkající se pohybové aktivity. Tito pacienti měli ve srovnání s neaktivními PWE vyšší kvalitu života (QOLIE-89), vyšší premorbidní intelekt (CRT), lepší výsledky v testu exekutivních funkcí a pozornosti (EpiTrack) a nižší úzkost (BAI). Intenzita pohybové aktivity pozitivně korelovala s výsledky testu EpiTrack, CRT a s...
|
|
|
Kvalita života dětí po popáleninovém traumatu
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Východiska: Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením dlouhodobé kvality života spojené se zdravím (HRQOL) dětí od 2 do 8 let věku po popáleninovém traumatu prostřednictvím dotazníku The Brisbane Burn Scar Impact Profile (BBSIP) v ČR. Cíle: Cílem teoretické části práce bylo přinést přehled literatury a jednotlivých studií o HRQOL dětí po popáleninovém traumatu a její souvislosti. Cílem empirické části bylo posoudit vliv jednotlivých sociodemografických a klinických determinantů na HRQOL těchto pacientů, identifikovat, které z těchto proměnných HRQOL nejvíce predikují a tato zjištění zasadit do kontextu ošetřovatelské praxe stran komplexní péče o dětské pacienty s popáleninami. Dále jsme se v empirické části věnovali výzkumu psychometrických vlastností české verze dotazníku BBSIP na vzorku pediatrických pacientů v ČR. Metodika: Do této průřezové studie bylo zařazeno n = 1221 dětí ve věku od 2 do 8 let, které byly v období 2016-2021 hospitalizovány na Klinice popáleninové medicíny 3. LF UK a FNKV a splnily inklusivní a exklusivní kritéria. Všem pečovatelům těchto dětí byla korespondenčně zaslána sada dotazníků BBSIP, POSAS a PedsQL a proběhl u nich sběr sociodemografických a klinických dat. Na výzkumu participovalo n = 282 pečovatelů. Ke statistické analýze dat byly použity parametrické i...
|
|
|
Vliv religiozity na kvalitu života pacientů s epilepsií
Kolská, Marta ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Cíle: Cílem práce bylo zkoumat, jak proměnné Locus of control, God locus of health control a religiozita predikují kvalitu života pacientů s epilepsií a zda se v prevalenci tyto proměnné liší ve zdravé kontrolní skupině. Metody: Výzkumný soubor tvořil 275 pacientů s epilepsií vyšetřených v rámci neuropsychologického Centra pro léčbu epilepsie Neurologické kliniky 2. LF a FN Motol. Srovnávací soubor představovala skupina 182 zdravých respondentů. Respondenti byli dotazováni pomocí dotazníků WAIS - III, EPQ R short version, BDI-II, VAS, QOLIE - 89 (verze 1.0) a GLHC. K určování rozdílů mezi skupinami byly použity t-test a Mann-Whitney test. Kontingenční tabulky posloužily pro diskrétní veličiny. Vztah mezi proměnnými prokazoval Spearmanův korelační koeficient a mnohočetná lineární regrese. Výzkum byl schválen Etickou komisí FN Motol. Výsledky: Výsledný model stepwise lineární regrese predikce Mean skóru ukázal, že zařazením proměnných Neuroticismus HS a GLHC˃6 do celkového modelu mohou tyto signifikantní proměnné vysvětlit 21.44 % variability Locus of control (R2 =0.2144). Dále bylo zjištěno, že česká verze dotazníku GLHC dosahovala vysokých hodnot Crobachova α (Cronbachova α=0.9706). Závěry: Uvědomovat si rozdílný přístup lidí k životním těžkostem je jedním z předpokladů pro kvalitní ošetřovatelskou...
|
|
|
Kvalita života a bolest u pacientů s epilepsií
Došlová, Dana ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá subjektivním i objektivním hodnocením vztahu bolesti a kvality života u pacientů s epilepsií na základě dotazníkového šetření Quality of Life in Epilepsy Inventory (QOLIE-89), Visual Analogue Scale (VAS). Cíle: Cílem této kvalitativní studie je posouzení vztahu bolesti a kvality života u pacientů s epilepsií na základě vyhodnocení skórování ve škále Bolest v dotazníku QOLIE-89 a vyšetření intenzity bolesti pomocí VAS, provedení validizace výsledků ve vyšetřovaném vzorku pacientů, posouzení přítomnosti bolesti a její intenzity a ostatní kognitivní, afektivní a funkční proměnné v závislosti na sociodemografických a klinických proměnných., určení zda je bolest proměnnou, která signifikantně predikuje kvalitu života u pacientů s epilepsií. Včasné pochopení souvislosti bolesti s kvalitou života napomáhá k nastavení vhodné ošetřovatelské péče a k zajištění lepší kvality života pacientů s epilepsií. Metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 150 pacientů z Centra pro léčbu epilepsie Neurologické kliniky 2.LF UK a FN Motol, kteří splnili inkluzivní a exkluzivní kritéria. Pacienti byli neurologicky a neuropsychologicky vyšetřeni, byl jim předložen dotazník QOLIE-89, kde pro studii je důležitá položka 24 a 25 ve škále Bolest, dále objektivně hodnotili intenzitu bolesti...
|
|
|
Potřeby pacientů a pečujících v paliativní péči
Oktábcová, Marie ; Mádlová, Ivana (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá potřebami pacientů a pečujících v paliativní péči. V teoretické části je definován pojem paliativní péče, formy jejího poskytování a specifika práce sestry v paliativní péči. Samostatná kapitola je věnována potřebám a jejich hodnocení. Cílem práce je pomocí standardizovaného dotazníku IPOS (Integrate Palliative Outcome Scale) zjistit, jaké jsou rozdíly ve vnímání potřeb mezi pacienty a jejich pečujícími členy rodiny a zároveň mezi pacienty a pečujícími profesionály - všeobecnými sestrami. Bylo zjištěno, že potřeby pacientů jsou jejich pečujícími hodnoceny jinak, než je hodnotí samotní pacienti. Největší neshoda mezi hodnocením potřeb pacientů a pečujících členů rodiny byla v oblasti fyzických potřeb, konktrétně v otázce na bolest či sucho v ústech. Největší neshoda mezi hodnocením pacientů a sester byla v oblasti psychických potřeb, konkrétně v otázce týkající se deprese. Ukázalo se, že pečující profesionálové hodnotili potřeby pacienta v paliativní péči lépe než pečující členové rodiny, nicméně ani jedna z odpovědí sester a rodin na otázky standardizovaného dotazníku nebyla ve 100 % shodě s odpověďmi pacientů. Využití měřícího nástroje na hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči v praxi tak odhalilo, že jednotlivé potřeby jsou pacienty a jejich pečujícími vnímány rozdílně.
|
|
|
Validizace emočního vizuálně analogového screeningu u pacientů s epilepsií
Muroňová, Eliška ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje problematice epilepsií, jejích dvou nejčastějších psychiatrických komorbidit, a možnostem screeningu a diagnostiky těchto komorbidit. Literárně přehledová část přibližuje čtenáři problematiku epilepsií, dále uvádí klasifikaci depresivní a generalizované úzkostné poruchy, jejich souvislost s epilepsií a seznamuje s metodami, v současné době používanými, ke screeningu těchto duševních nemocí. V poslední kapitole představuje čtenáři metodu Emočních teploměrů, její vznik a vývoj, a doposud publikované práce věnující, se použití této metody u lidí s epilepsií. Výzkumná část si klade za cíl ověření kriteriální validity Emočních teploměrů pro screening deprese a úzkosti a jejich porovnání s konvenčními metodami BDI-II a GAD-7, přičemž jako referenční metoda jsou použity dílčí moduly M.I.N.I., zlatého standardu vycházejícího z diagnostických kritérií DSM-IV a MKN-10. Dalším cílem je určit potenciální rizikové faktory stran užívaných protizáchvatových farmak a sociodemografických a klinických charakteristik epilepsie. Výzkum zahrnuje celkem 222 osob s epilepsií. Výsledky založené na analýze ROC křivky ukazují na dobré výsledky z hlediska souběžné validity Emočních teploměrů a na vhodnost jejich použití pro screening deprese a úzkosti u lidí s epilepsií v rámci pravidelných návštěv...
|
|
|
Resilience u zdravotních sester během pandemie COVID-19
Jakeš, David ; Tichotová, Sylvie (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem resilience, kterému se dostává, čím dál více pozornosti v zahraniční literatuře. Předmětem teoretické části je představit koncept resilience a jeho vývoj. Práce popisuje, jakým způsobem lidé reagují a pokračují po střetu s nepříznivou situací. Dále se věnuje faktorům participujícím v celém tomto procesu. Na závěr teoretické části je zpracovaný přehled možností měření resilience. Návrh výzkumu je zasazený do kontextu pandemie COVID-19, konkrétně u zdravotních sester starajících se o pacienty s tímto onemocněním. Jeho cílem je zjištění celkové úrovně resilience u této profese v České republice pomocí dotazníku Connor - Davidson Resilience Scale (CD - RISC) a následně zjištění protektivních faktorů prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Klíčová slova resilience; nepřízeň; faktory; měření; CD - RISC; COVID-19
|
|
|
Význam psychedelické zkušenosti u pacientů se zhoubným nádorovým onemocněním.
Borská, Karolína ; Kočárová, Rita (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce představuje téma psychedelických látek a potenciální význam zkušenosti s těmito látkami s důrazem na prožívání pacientů se zhoubným nádorovým onemocněním. Literárně přehledová část nejprve představuje psychedelické látky, jejich mechanismus účinku a fenomenologii. Dále je popsána důležitost kontextu psychedelické zkušenosti spolu s riziky a celkovým bezpečným užíváním těchto látek, představen je také terapeutický potenciál psychedelických látek. Následně je věnována pozornost zhoubným nádorovým onemocněním a jejich vlivu na psychiku jedince, společně s možnými terapeutickými postupy u takových pacientů. Práce postupně propojuje tato dvě témata a mapuje dostupné poznání v tématu psychedelické zkušenosti u jedinců se zhoubným nádorovým onemocněním i dalšími život ohrožujícími onemocněními. Návrh výzkumného projektu se zabývá možným významem zkušenosti s psychedelickými látkami u populace pacientů s diagnózou zhoubného nádorového onemocnění. Navržený výzkum má kvalitativního design a je postaven na vybraných poznatcích popsaných v literárně přehledové části. Cílem navrhovaného výzkumu je prozkoumání otázky, zda a jaký význam přisuzují pacienti s diagnózou zhoubného nádorového onemocnění své zkušenosti s psychedelickými látkami v souvislosti se svým onemocněním.
|
host ::
RSS.