|
|
Sebevzdělávání sester v IP po zrušení zákonné povinnosti jeho dokládání
Funková, Anna ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Antalová, Natália (oponent)
Diplomová práce se zabývá sebevzděláváním sester v intenzivní péči po ukončení zákonné povinnosti jeho dokládání. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda se sestry v intenzivní péči sebevzdělávají a zda vědí, kde si mohou vzdělávací akce vyhledávat. Diplomová práce sestává ze tří částí: teoretická, praktická a tvorba webové stránky. Teoretická část práce seznamuje s pojmem všeobecná sestra a studium, celoživotní vzdělávání, vzdělávání ve vybraných nemocnicích, vzdělávání ve vybraných zahraničních zemích a sesterské organizace, webové vzdělávací zdroje. Praktická část se skládá z kvantitativního výzkumného šetření, které probíhalo hlavně ve dvou velkých fakultních nemocnicích v Praze. Šetření probíhalo formou dotazníku, který jsem pro potřeby diplomové práce vytvořila. Cílem práce bylo zjistit, zda se všeobecné sestry v intenzivní péči aktivně sebevzdělávají a zda vědí, kde si mohou vzdělávací zdroje/akce samy dohledat. Výstupem diplomové práce je vznik webové stránky, kde proběhla snaha o sjednocení již dostupných webových stránek na jedno místo, které by mělo zajistit zjednodušené a cílené vyhledávání vzdělávacích akcí a zdrojů. Webová stránka vznikala za spolupráce s IT vývojářem. Klíčová slova: Sebevzdělávání sester v intenzivní péči; Intenzivní péče; Celoživotní vzdělávání; Kreditový systém
|
|
|
Technika hygieny DÚ v intenzivní péči
Navrátilová, Eliška ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Antalová, Natália (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postupy a pomůckami použitými při provádění hygieny dutiny ústní u pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči. Cílem bylo zjistit, jak v současné chvíli probíhá hygiena dutiny ústní na lůžkách intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a jaké pomůcky a roztoky jsou nelékařskými zdravotními pracovníky používány. Na základě získaných informací byl následně vytvořen jednotný postup, který by nadále mohl sloužit jako předloha k vytvoření nového ošetřovatelského standardu, který by sestrám na lůžkách intenzivní péče sloužil jako návod jak hygienu dutiny ústní provádět, sjednotil postupy jednotlivých oddělení a tím přispěl ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče v této konkrétní oblasti. Zároveň byl tento postup implementován do praxe u lůžka bezprostředně po sběru dat z tohoto výzkumu, aby se v následující pilotní studii mohl posuzovat z hlediska vlivu aktualizovaných a konkretizovaných technik u pacientů se stejnou charakteristikou vzorku. Navazující studie totiž posuzuje vliv techniky prováděné hygieny dutiny ústní na mikrobiální osídlení dýchacích cest. Klíčová slova: intenzivní péče, hygiena dutiny ústní, nesoběstačný pacient, prevence VAP
|
|
| |
|
|
Prožitky pacientů hospitalizovaných s onemocněním SARS-CoV-2 v prostředí IP
Korčáková, Ester ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá prožitky pacientů hospitalizovaných s onemocněním SARS-CoV- 2 v prostředí intenzivní péče. Zkoumá vliv hygienicko-epidemiologického režimu a ochranných zdravotnických pomůcek na prožívání hospitalizace a na psychický stav pacientů. Teoretická část shrnuje doposud známé základní informace o viru způsobujícím toto onemocnění, uvádí původce onemocnění, klinické projevy a způsoby léčby. Zmiňuje specifika jednotky intenzivní péče, preventivní opatření a hygienicko-epidemiologické zásady. Zmiňuje též obecné zásady péče o pacienta s onemocněním covid-19 a věnuje se tomuto onemocnění v intenzivní péči. V závěru se věnuje vlivům hospitalizace na psychickou stránku pacienta a také post covid syndromu. Praktická část práce mapuje vnímání a prožívání hospitalizace, hygienicko-epidemiologického režimu a ochranných pomůcek personálu pacienty. Výzkum byl realizován formou rozhovorů s devíti pacienty ze tří zdravotnických zařízení: z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, z Fakultní Thomayerovy nemocnice a z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Klíčová slova: Covid-19, SARS-CoV-2, hospitalizace, ARDS, pneumonie, intenzivní péče, ICU, kritický stav, intubace, umělá plicní ventilace, oxygenoterapie, post covid syndrom, vnímání, zkušenosti, pocity.
|
|
|
Znalosti sester o eliminačních metodách v intenzivní péči
Petrželková, Johana ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Čáp, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce řeší kontinuální eliminační metody. Cílem bylo zjistit znalosti sester potřebné k obsluze eliminačních přístrojů v intenzivní péči a dostupnost praktického materiálu, který by tuto obsluhu usnadnil. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazníkového šetření u 90 respondentů a výsledky ukazují, že znalosti sester nejsou dostatečné i v případě existujícího materiálu u většiny sester. V závěru je navrhnuto doporučení pro praxi, kdy by bylo vhodné se zaměřit na vytvoření kvalitnějšího materiálu, pro jehož tvorbu by mohla má práce posloužit jako podklad. Klíčová slova: znalosti, kontinuální eliminační metody, sestra, intenzivní péče, dialýza
|
|
|
Informovanost rodinných příslušníků pacientů ošetřovaných v intenzivní péči
Kulovaná, Kristýna ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá informovaností rodinných příslušníků pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči. Cílem bylo zjistit, jak příbuzní rozumí předaným informacím od lékaře, zda jsou jim zodpovězeny všechny otázky, jak chápou intenzivní péči a zda dokážou popsat jednotku intenzivní péče. V případě, že z jejich pohledu neobdrží ucelené informace, budeme zkoumat, zda mají možnost si informace, které je zajímají někde dohledat. Získané informace budou sloužit k dalšímu zpracování a vytvoření webového portálu, který by byl k dispozici rodinám hospitalizovaných pacientů. Do kvalitativního výzkumu bylo osloveno celkem 25 jedinců, z nichž 8 souhlasilo s účastí. Klíčová slova: intenzivní péče, komunikace, pacient, rodinný příslušník, hospitalizace.
|
|
|
Problematika převedení pacienta na domácí UPV
Vacek, Jakub ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná kvantitativně výzkumná diplomová práce řeší problematiku domácí umělé plicní ventilace (dále jen DUPV). Nastiňuje historii DUPV, popisuje nejčastější diagnózy klientů na DUPV a také popisuje průřez odděleními dlouhodobé a následné intenzivní péče. V další části práce sumarizuje průběh samotného přesunu do domácí péče a komplexně popisuje dostupné finanční příspěvky. V neposlední řadě jsou také stručně identifikovány organizace, které byly nejčastěji jmenovány dotázanými odděleními následné intenzivní péče jako prostředník pro DUPV. Ve výzkumné části práce pomocí dotazníkového šetření je cílem zjistit, jak v praxi fungují popsané skutečnosti, jak probíhal transfer do domácího prostředí, kdo rodinám pomáhal nebo jestli pečující využívají všechny dostupné příspěvky. Práce předkládá 5 hypotéz. Zadaná kritéria splnily celkem 2. První se potvrdila a dokazuje, že pacientům pomáhá nějaká organizace s přesunem do DUPV a rodiny jsou spokojeny s rychlostí a postupně kladenou náročností přesunu. Druhá potvrdila a dokazuje, že pacienti jsou vhodným způsobem edukováni v základní ošetřovatelské péči a krizových stavech. V diskusní části jsou výsledky hypotéz zasazeny do kontextu dostupných zahraničních studií, pojednávajících o podobných problémech v daných zemích. Práce byla pojata jako sumarizace...
|
|
|
Efektivnost adaptačního procesu
Maršíková, Dana ; Rambousková, Kateřina (vedoucí práce) ; Brizgalová, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zabývá efektivností adaptačního procesu u sester v intenzivní péči. Cílem práce bylo zjistit nejvíce problematické oblasti adaptačního procesu, dále zanalyzovat, zda adaptační proces plní dostatečně svůj účel v dané časové dotaci. Z těchto cílů vyplynul cíl hlavní, jímž bylo zjistit, zda jsou nějaké oblasti adaptačního procesu, které by se daly zefektivnit. Aby bylo možné se dostat do hloubky zkoumané problematiky, byl výzkum prováděn formou kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Na dané téma byly vyzpovídávány sestry, které dokončily či dokončují adaptační proces, zároveň jsme danou problematiku zkoumali i ze strany jejichškolitelek. Výzkum probíhal na Klinice anesteziologie a resuscitace ve FNKV a kardiochirurgickém resuscitačním oddělení FN Plzeň. Z analýzy výsledků vyplynulo, že je několik oblastí adaptačního procesu, které by se daly zefektivnit. Je to například poskytnutí více času na dostatečné zaučení nové sestry, zpracování edukačních materiálů se specifiky daného oddělení, či pravidelné konzultace se svou školitelkou. Na základě získaných výsledků byla zhotovena doporučení pro praxi, která by mohla pomocí k zefektivnění daného procesu. Klíčová slova: adaptační proces, intenzivní péče, efektivnost, školitel, adaptace
|
|
| |
host ::
RSS.