|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání dvou světových operních scén se zaměřením na jejich operní studia
Hořejšová, Tereza ; DOLEŽAL, Vladimír (vedoucí práce) ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (oponent)
Tato práce srovnává dvě největší světové operní scény - miláskou La Scalu a newyorskou Metropolitní operu, a zaměřuje se především na jejich operní studia. Cílem je zjistit co nejvíce dostupných informací pro uchazeče o místo v těchto programech a zjistit, která instituce nabízí lepší možnosti. Při bližším zkoumání divadeních scén jsem kromě objevení spousty nových informací využila také známosti s aktuálními frekventanty a mohla jejich zkušenosti porovnat s mými. Rozkryla jsem dva různé způsoby, jak se do operního studia dostat a nakonec došla k závěru, které je pro mě osobně vhodnější. Kromě praktických informací práce obsahuje také historická fakta a poznatky o významných operních osobnostech. Práce by měla primárně sloužit jako zdroj informací pro operní pěvce, kteří usilují o světovou kariéru.
|
|
|
Islandský rybolov jako národní zájem a jeho prosazování v zahraniční politice
Tůmová, Kateřina ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje islandský rybolov jako národní zájem a jeho roli v zahraniční politice. Důležitost rybolovu potvrzuje fakt, že v první polovině dvacátého století tvořily mořské produkty přes 90 % islandského vývozu a islandská ekonomika byla plně závislá na jednom sektorovém odvětví. Postupná diverzifikace ekonomiky v sedmdesátých letech však způsobila pokles exportu rybích produktů až na jednu třetinu celkového vývozu. Práce předpokládá, že islandský rybolov má zásadní vliv na zahraniční politiku, i přestože jeho ekonomický význam klesá. Výzkum konkrétně probíhá na třech historických událostech, jakými jsou tresčí války z padesátých a sedmdesátých let, makrelová roztržka z roku 2010 a stažení islandské přihlášky do EU v roce 2015. Dalo by se očekávat, že vzhledem k islandskému členství v mezinárodních organizacích (NATO, ESVO) a ekonomickým vazbám se bude islandská vláda primárně snažit o mírové řešení mezinárodních konfliktů. Avšak v islandském případě lze pozorovat, že z důvodu tlaku domácího prostředí vláda nezareaguje tak, jak by se dalo očekávat. Dle neoklasického realismu by následně měla být ověřena hypotéza, že v případě ohrožení bezpečnostních zájmů Islandu upřednostní islandská vláda splnění mezinárodních požadavků, avšak jen pouze tehdy, jestliže současně neexistují mimořádně...
|
|
|
Norská imigrační politika po roce 2011
Vostřáková, Marcela ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce "Norská imigrační politika po roce 2011" se zabývá norskou imigrační politikou, konkrétně změnami, které v této politice od roku 2011 proběhly. V červenci tohoto roku se odehrály útoky Andrese Breivika v centru Oslo a na ostrově Utøya. V následujících letech se norská imigrační politika začala měnit, nejdříve zvolna, poté změny nabraly rychlejší tempo, neboť se po parlamentních volbách na podzim 2013 ujala vlády koalice Konzervativní strany a Strany Pokroku. Cílem této diplomové práce je představit změny v norské imigrační politice, které se po roce 2011 uskutečnily a zjistit, co tyto změny vyvolalo a bylo tak jejich příčinou. V práci jsou užity teoretické koncepty vysvětlující změnu politiky, Teorie přerušovaných rovnováh a Advokátní koaliční rámec. První koncept vysvětluje změnu politiky obdobím nerovnováhy, které je vyvoláno kritickou událostí. Druhý teoretický koncept pak říká, že změny politiky jsou možné díky spolupráci politické elity. Hlavní výzkumnou otázkou této diplomové práce tedy je, jak se změnila norská imigrační politika od roku 2011. Hypotézou pak je, že se norská imigrační politika v posledních čtyřech letech změnila, nejen díky příhodným podmínkám, ale rovněž v důsledku koordinované aktivity politické elity. Diplomová práce s využitím Teorie přerušovaných rovnováh...
|
|
|
Úhrnná plodnost a rodinná politika: severský a postsocialistický model
Langmajerová, Barbora ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Cílem této práce je nalezení vztahu mezi úhrnnou plodností a rodinnou politikou ve střední Evropě, která zažila v 90. letech mimořádný propad porodnosti, a v severní Evropě, jež se vyznačuje stabilně vysokou mírou plodnosti. Kombinací kvalitativních a kvantitativních metod se tato práce pokusí definovat stávající modely rodinné politiky a nalézt příklady politických opatření, které skutečně motivují mladé lidi k založení rodiny, což se přímo projevuje na demografických datech. Práce si zároveň klade otázku, zdali je případný funkční model rodinné politiky možné přenést také do jiných regionů. Výzkum se zaměří na dvě čtveřice států, které v posledních několika desetiletích prošly podobným vývojem: Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko si s sebou stále nesou dědictví socialismu, zatímco Dánsko, Norsko, Švédsko a Finsko se snažilo o nalezení střední cesty mezi tržní ekonomikou a silným sociálním státem. Oba regiony zároveň na počátku 90. let musely restrukturalizovat svou ekonomiku a transformovat fungování státu. Tento vývoj pomáhal formovat dnešní představy o státní podpoře rodinám, dostupnosti předškolní péče o děti nebo flexibilitě pracovního trhu, jež jsou klíčové při formulaci rodinné politiky.
|
|
|
Švédská inovační politika: úspěch nebo paradox?
Bärtl, Štěpán ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá švédskou veřejnou politiku na podporu inovací v posledních dvou dekádách. Na Švédsko, které pravidelně kraluje žebříčkům v oblastech konkurenceschopnosti a inovací, však nenahlíží s nekritickým optimismem, jež k této severské zemi často směřuje. Naopak vychází z předpokladu, že zde existuje paradox, spočívající v nepoměru mezi inovačními vstupy, které charakterizuje skutečně impozantní míra investic do výzkumu a vývoje, a inovačními výstupy, v podobě hospodářských výsledků, které můžeme označit maximálně jako průměrné. Prizmatem teorie inovačních systémů, která se od počátku 90. let stala populárním nástrojem nejen mezi akademiky, ale především mezi politickými elitami, tato studie nahlíží na inovační politiku s cílem zjistit, zda opravdu plní ty aktivity, jež jsou klíčové pro efektivní fungování inovačního systému. Na základě analýzy inovační politiky lze soudit, že se Švédsko věnuje celé škále aktivit, jež teorie považuje za důležité. I přesto však existují oblasti, ve kterých existuje prostor pro zlepšení, a které inovační paradox, byť ve zmírněné podobě, udržují.
|
|
|
Dopad europeizace na sociální systémy členských států EU: případ švédského trhu práce
Kučerová, Markéta ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Dopad europeizace na sociální systémy členských států EU: případ švédského trhu práce" zkoumá potenciální vliv Evropské unie na sociální politiku členských zemí. Ta byla sice v rámci principu subsidiarity ponechána v pravomoci národních států, přesto ale existují mechanismy, jejichž prostřednictvím může EU sociální oblast ovlivňovat, což lze označit za europeizaci. Tyto nástroje jsou v práci identifikovány a následně testovány na případu švédského pracovního trhu. Jedná se o přímé nástroje europeizace v sociální politice, které jsou zastoupeny nezávaznou legislativou Evropské unie ztělesněnou v tzv. otevřené metodě koordinace, a o mechanismy nepřímé, jež představuje aplikace pravidel vnitřního trhu nadnárodními institucemi EU. Konkrétně v oblasti švédské politiky na trhu práce pak mohla europeizace probíhat jednak v rámci účasti Švédska na Evropské strategii zaměstnanosti, která se opírá právě o prostředky otevřené metody koordinace, a jednak prostřednictvím rozsudku Evropského soudního dvora v případě Laval, jenž se zabýval otázkou volného pohybu služeb jakožto jedním ze stěžejních aspektů vnitřního trhu a ekonomické integrace EU. Při působení těchto nástrojů europeizace hrál významnou roli specifický švédský model pracovního trhu. Ten se vyznačuje tradičně silným postavením...
|
host ::
RSS.