Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evoluce koncového mozku u blanatých obratlovců
Stehlík, Patrik ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Strukturní organizace koncového mozku je výrazně odlišná u savců, ptáků a ostatních plazů. Jedinečné šestivrstevné uspořádání kůry mozkové u savců dodnes nemá jasný homolog u ostatních skupin obratlovců. V průběhu posledního století vyvolalo toto téma bouřlivé diskuze na poli srovnávací neurobiologie. Dostupná data ukazují jasné homologie mezi podjednotkami subpallia koncového mozku mezi všemi skupinami amniot. Ohledně homologií v rámci palliální podjednotky vzniklo velké množství hypotéz, které rekonstruují evoluci koncového mozku u blanatých obratlovců zcela odlišně. Zatímco dřívější hypotézy navrhují homologie na úrovni neurálních obvodů a embryonálních polí, ta současná nabízí homologie na úrovni jednotlivých buněčných typů, kterými disponoval společný předek plazů, ptáků a savců, a které se různými vývojovými mechanismy přeskupily do takto diametrálně odlišných struktur. Nejnovější transkriptomická data jsou však v přímém rozporu s tímto tvrzením, a naopak hovoří ve prospěch hypotézy, která předpokládá, že mnohem zajímavější evoluční scénář, že vyšší kognitivní funkce se u obou hlavních větví amniot vyvinuly zcela nezávisle expanzí různých embryonálních polí. Cílem této literární rešerše je podat ucelené informace o navrhovaných homologiích a hypotézách napříč systémem amniot, kriticky je...
Impairment of rat hippocampus after irradiation with leksell gamma knife and evoked proliferation in gyrus dentatus of the adult rat
Náměstková, Kateřina ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Poškození hippocampu po ozáření gama nožem a vyvolané změny proliferace prekurzorů v gyrus dentatus Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Srovnání inhibičního korového systému v přechodných neo-allokortikálních oblastech
Salaj, Martin ; Druga, Rastislav (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Kršek, Pavel (oponent)
Cíle. Naší hlavním cílem bylo popsat interneuronální populace exprimující kalcium vážící proteiny (calcium binding proteins - CaBP) calretinin (CR) a parvalbumin (PV) v perirhinální (PRC) a retrospleniální (RSC) kůře potkana. Tyto dvě oblasti se nápadně odlišují svým zapojením a funkcí, co by mohlo být zapříčiněno odlišným složením interneuronální populace. Znalosti o přesném složení neuronální populace v jakékoli mozkové oblasti jsou nezbytným předpokladem pro modelování neuronálních sítí a pro pochopení různých patologických jevů, jako je například tvorba a šíření epileptické aktivity. Metody. Pro účely této studie jsme použili mozky osmi potkanů kmene Wistar o stáří 3 měsíce. Mozky byli nakrájeny na řezy tlusté 50 μm a následně obarveny kresylvioletí dle Nissla, na CR a na PV. Následně jsme provedli kvalitativní a kvantitativní analýzu za použití stereologických a denzitometrických metod. Získané výsledky jsme pak statisticky vyhodnotili. Výsledky. PRC obsahuje absolutně i relativně větší hustoty CR+ a PV+ neuronů než RSC. Na druhou stranu je poměr CR : PV vyšší v RSC a je podobný hodnotám v neokortexu. Nejčastějším typem neuronů CR+ populaci jsou vertikálně orientované bibolární /"bitufted" neurony, zatímco většina PV+ populace vykazuje multipolární morfologii. Závěry. V naší práci jsme popsali...
Role of Islet1, BDNF and nanoparticles in development, function and regeneration of the auditory system
Chumak, Tetyana ; Syka, Josef (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent) ; Maršálek, Petr (oponent)
Podmínkou úspěšného vývoje regenerační terapie ztráty sluchu je detailní znalost funkce jednotlivých genů a faktorů uplatňujících se během vývoje sluchového systému. Mezi faktory důležité pro vyvolání procesů regenerace ve vnitřním uchu patří transkripční faktor Islet1 a mozkový neurotrofní faktor BDNF. V předkládané dizertační práci je studována role obou faktorů ve vývoji a funkci sluchového systému a také možnosti využití nanočástic jako možného bezpečného prostředku pro jejich cílené doručení do kochley. U embryí transgenních myší se zvýšenou expresí Islet1 (s Pax2 promotorem) bylo pozorováno větší kochleovestibulární ganglium a indukoval se zrychlený růst a větvení nervových vláken u embryí. Funkční testy měření kmenových potenciálů a otoakustických emisí ukázaly, že u mladých transgenních myší byla sluchová funkce na úrovni kontrolních myší, ale byl pozorován brzký nástup sluchové ztráty způsobené stárnutím. Tato sluchová ztráta souvisela s degenerací zakončení eferentních kochleárních vláken mediálního olivokochleárního systému, která byla způsobena misexpresí Islet1 v zadním mozku. Tyto výsledky poprvé ukázaly, že poškození mediálního olivokochleárního systému může urychlit vznik sluchové ztráty během stárnutí bez ztráty vnějších vláskových buněk. Úloha BDNF ve sluchovém systému byla studována na...
Histomorfologický, biochemický a behaviorální profil animálních modelů schizofrenie
Kubešová, Anna ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Libiger, Jan (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá animálními modely schizofrenie. Obecná část je věnována popisu histomorfologických a biochemických změn u pacientů se schizofrenií a základnímu rozdělní a popisu animálních modelů schizofrenie. Ve speciální části jsou prezentovány výsledky 3 studií, které se zabývají histomorfologickými, biochemickými a behaviorálními odchylkami v neurovývojovém modelu schizofrenie a ve farmakologickém modelu schizofrenie navozeném podáním látek, které ovlivňují funkci serotonergního systému. Ve studii 1 jsme prokázali, že časná imunitní stimulace u potkanů v dospělosti vede ke změnám mozkových a plazmatických hladin neurotransmiterů a jejich metabolitů, k aktivaci kynureninové dráhy tryptofanového metabolismu, k hypertrofii astrocytů, snížení objemu hipokampu a poklesu tyrosinhydroxylázové imunoreaktivity v substantia nigra pars compacta. Nálezy této studie podporují hypotézu o významné patofyziologické úloze časné imunitní stimulace u schizofrenie a dalších neuropsychiatrických onemocněních. Ve studii 2 jsme verifikovali aplikaci tryptaminového (psilocin) a fenyletylaminového (mezkalin) halucinogenu jako fenomenologicky validní animální model schizofrenie. Podání testovaných látek vedlo k deficitu prepulzní inhibice akustické úlekové reakce a k poškození funkční konektivity mozku měřené...
Neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši C57BL/6J
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Schopnost vnímat magnetické pole Země byla prokázána u řady živočichů, včetně zástupců všech pěti tříd obratlovců. O fyziologických mechanismech tohoto smyslu však víme jen velmi málo. Behaviorální, neuroetologické, fyziologické studie a studie používající jako markery neuronální aktivace genů časné odpovědi naznačily, že zásadní roli v percepci a zpracování magnetické informace hrají trigeminální, vestibulární a zrakový systém. Magnetická informace je pravděpodobně následně integrována s ostatními sensori- motorickými informacemi na úrovni hipokampo-entorhinálního systému. V naprosté většině studií však byli modelovými organismy ptáci. V této práci jsem analyzovala neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši kmene C57BL/6J pomocí markerů c-Fos a Egr1. Ve všech výše zmíněných systémech jsem identifikovala neuronální populace reagující na experimentální změnu magnetického pole. Výsledky této studie demostrují komplexní zpracování magnetické informace na úrovni centrálního nervového systému.
Changes of the eExtracellular space diffusion parameters during acute pathological states in the rodent brain and the role of AQP4 channels in cell swelling
Dmytrenko, Lesia ; Vargová, Lýdia (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
1. SOUHRN Difúze neuroaktivních látek v extracelulárním prostoru (ECP) je základním mechanizmem extrasynaptického přenosu. Rychlost extracelulární difúze je určena difúzními parametry ECP, které se výrazně mění během stavů, spojených se změnami objemu buněk. V naší práci jsme porovnávali změny difúzních parametrů ECP v průběhu akutního zvýšení objemu buněk in vivo v modelech pilokarpinem vyvolaného status epilepticus (SE) a během terminální ischemie/anoxie. Úlohu aquaporinového kanálu AQP4 v mechanizmech změn buněčného objemu jsme studovali pomocí aplikace hypotonického roztoku nebo roztoku se zvýšenou koncentrací K+ na řezech geneticky modifikovaných myší. Difúzní parametry ECP, t.j. objemová frakce  ( = objem ECS/celkový objem tkáně), tortuozita  (2 = aparentní difúzní koeficient/difúzní koeficient ve volném médiu) a nespecifický uptake (k'), byly stanoveny iontoforetickou metodou v realném čase ("real-time iontophoretic method" - RTI). RTI představovala hlavní použitou metodu v mé diplomové práci. Změny extracelulární koncentrace K+ ([K+ ]e) byly měřeny pomocí iontově-selektivních mikroelektrod. Apparentní difúzní koeficient vody (ADCW) byl stanoven difúzní váženou MRI. V obou použitých modelech in vivo došlo ke snížení hodnot objemové frakce ECP a ADCW; tyto změny byly větší a rychlejší během...
Imunohistochemická analýza vlastností inhibičních glycinových a GABAB receptorů v MNTB
Trojanová, Johana ; Tureček, Rostislav (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent) ; Vyklický, Ladislav (oponent)
Vlastnosti glycinových (GlyR) a GABAB (GABABR) receptorů byly studovány v mediálním jádře trapézovitého tělesa (MNTB) u dospělého potkana. MNTB je součástí sluchových jader mozkového kmene a je tvořeno skupinou buněk, mezi nimiž převažují tzv. hlavní neurony (PC). PC přijímají 2 typy synaptických vstupů. Excitační, přicházející z kontralaterálního anteroventrálního kochleárního jádra (AVCN), tvoří obrovské glutamátergní nervové zakončení, tzv. Heldův kalich (CH). Inhibiční vstupy jsou představovány glycinergními a GABAergními vlákny nejasného původu. Synapticky uvolněná GABA a glycin modulují excitační přenos v MNTB prostřednictvím receptorů exprimovaných presynaptickými a postsynaptickými neurony. Cílem práce bylo objasnit subcelulární distribuci a podjednotková složení těchto receptorů a přispět tak k lepšímu pochopení jejich funkce v MNTB. Při našich pokusech jsme používali imunohistochemické metody. Receptory na mozkových řezech byly značeny specifickými protilátkami, jejichž lokalizace v nervové tkáni byla provedena pomocí fluorescenční a elektronové mikroskopie. Experimentální práce byla rozdělena do tří etap. První část ukázala, že GlyR se v MNTB dělí na dvě odlišné populace. Postsynaptické receptory tvoří αβ heteromerické shluky na tělech a dendritech PC. Tyto shluky kolokalizují s glycinergními...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Druga, Rastislav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.