|
|
Molekulární podstata etiologie toxického působení fluoropyrimidinů se zaměřením na palmární-plantární erytrhodysesthesii a použití potenciálních antidot
Hartinger, Jan ; Veselý, Pavel (vedoucí práce) ; Květina, Jaroslav (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
(teze): Palmární-plantární erythrodysesthesie (PPE) je nežádoucí účinek doprovázející antineoplastickou terapii při podávání 5-fluorouracilu formou kontinuální infuse, případně při dlouhodobé terapii kapecitabinem (proléčivo 5-FU). V nejzávažnějších případech PPE znemožňuje další pokračování v potřebné terapii. V léčbě a prevenci tohoto nežádoucího účinku je používána lokální aplikace uridinu ve formě 10 % masti, nicméně tento postup nebyl dosud ověřen randomizovanými studiemi a není všeobecně přijímán. PPE je způsobena s největší pravděpodobností přímým vlivem cytostatika na kůži dlaní a plosek nohou. Toxicita 5-FU je zprostředkována především jeho inkorporací do RNA a inhibicí thymidylát synthasy (TS), která vyústí v poruchu synthesy DNA. U odlišných typů buněk mají tyto mechanismy pro rozvoj toxicity 5-FU různý význam. Při hledání specifického antidota v terapii PPE je proto nezbytné zjistit jaký molekulární mechanismus toxicity 5-FU se uplatňuje u keratinocytů. Jako nejvhodnější látky pro použití v lokální terapii PPE jsme vybrali pyrimidinové nukleosidy, především uridin, který je ve formě 10 % uridinové masti v této indikaci využíván v několika onkologických centrech ve Střední Evropě. Jako prostředek pro zjištění mechanismu působení 5-FU jsme dále testovali účinek kalciumfolinátu (CF), který...
|
|
|
The role of protein kinase C alpha in individual cancer cell invasiveness
Szabadosová, Emília ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Proteín kináza C alpha bola medzi prvými definovanými izoformami rodiny PKC. Od vtedy sa ukázala byť dôležitou vo viacerých signálnych dráhach. Asi jej najznámejšia a najpreskúmanejšia úloha je v rakovinových bunkách. V nich sa účastní dráh spojených s individuálnou invazivitou, a teda tvorbou metastáz. Bolo preukázané, že proteín kináza C alpha reguluje ako Rho/ROCK dráhu vedúcu k amoeboídnej invazivite, tak aj Raf/MAPK signálnu kaskádu sprostredkujúcu mezenchymálnu invazivitu. Možností regulácie týchto dráh prosterdíctvom PKC je hneď niekoľko. Okrem týchto najdôležitejších dráh reguluje napríklad aj ERM proteíny.
|
|
|
The effect of carbon nanostructures on human cell behavior and the role of fetal bovine serum in cell adhesion
Verdánová, Martina ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Uhlíkové alotropy - grafen (G) a nanokrystalický diamant (NCD) - patří mezi nadějné nanomateriály vynikající výjimečnou kombinací vlastností jako jsou vysoká mechanická pevnost, elektrická a tepelná vodivost, možnost funkcionalizace a velký poměr povrchu k objemu. Z těchto důvodů jsou G and NCD využívány kromě elektroniky také v biomedicínských aplikacích zahrnujících potahování implantátů, dopravu léčiv a genů do buněk a biosenzory. Za účelem základní charakterizace chování buněk na G a NCD byla studována adheze a proliferace osteoblastů na těchto materiálech, které byly různě upravené. Obecně lze říci, že G a NCD sloužily jako lepší substrát pro kultivaci osteoblastů než kontrolní polystyren speciálně upravený pro kultivaci buněk. Lepší adheze buněk, ale nižší proliferace, byla pozorována na NCD ve srovnání s G. Nejvíce překvapivé bylo zjištění, že hydrofobní G s nanostrukturovaným povrchem výrazně více podporoval proliferaci buněk ve srovnání s hydrofilním a plochým G a s oběma NCD (hydrofobním i hydrofilním), které měly mírně drsnější povrch. Díky zvýšené proliferaci buněk může dojít k rychlejšímu osídlení G a NCD buňkami a díky tomu k rychlejší tvorbě nové tkáně, což je žádoucí v biomedicínských aplikacích. Dále bylo ukázáno, že adheze osteoblastů byla zvýšena za počáteční nepřítomnosti...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Molecular mechanisms of checkpoint signalling and termination
Benada, Jan ; Macůrek, Libor (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Pro udržení integrity genomu využívají buňky extensivní signální síť nazývanou buněčná odpověď na poškození DNA (DNA damage response). DDR je schopná aktivovat kontrolní body buněčného cyklu (checkpoints), které brání dalšímu průchodu buněčným cyklem a umožňují buňce opravit poškozenou DNA. Poruchy těchto ochranných mechanismů se projevují závažnými lidskými onemocněními, především rozvojem rakoviny. Cílem teto práce je přispět k porozumění toho jak buňky negativně regulují DDR a signalizaci kontrolních bodu buněčného cyklu. Zaměřili jsme se zejména na fosfatázu Wip1 (PPM1D), která je hlavním negativním regulátorem DDR a je nezbytná pro zotavení z kontrolních bodu. Nejprve jsme ukázali, že Wip1 je degradovaná během mitózy APC- Cdc20-dependetním mechanismem. Wip1 je dále v průběhu mitózy fosforylována na několika aminokyselinách, což vede k inhibici její enzymatické aktivity. Navrhujeme, že inhibice Wip1 umožňuje buňkám adekvátně reagovat i na nízkou hladinu poškození DNA, ke kterému dochází i při nenarušené mitóze. V následující publikaci jsme se zabývali tím, proč mitotické buňky spouštějí pouze časnou DDR a nepokračují k akumulaci opravných faktoru jako je 53BP1. Ukázali jsme, že 53BP1 je fosforylován kinázami CDK1 a Plk1 uvnitř motivu, který je zodpovědný za jeho vazbu na ubiquitin. Tyto...
|
|
|
Vliv nádorových fibroblastů na přežívání, proliferaci a invazivitu nádorových buněk.
Nováková, Gita ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Nádorové mikroprostředí představuje, vedle vlastních nádorových buněk, strukturně i funkčně významnou součást nádoru. Obdobně jako v orgánech je i toto prostředí je vytvářeno několika buněčnými typy (fibroblasty, buňkami imunitního systému, endoteliálními buňkami aj.) a nebuněčnou složkou (především extracelulární matrix). Všechny tyto součásti formují vhodné prostředí pro vlastní nádorové buňky - podporují jejich růst a množení, brání imunitnímu systému v jejich zničení a zabezpečují i jejich výživu. Jednu z hlavních složek nádorového mikroprostředí představují nádorové fibroblasty. Vznikají z různých buněčných typů (stávajících fibroblastů, endoteliálních buněk, epiteliálních buněk atd.) vlivem faktorů produkovaných nádorovými buňkami (především TGF-β). Tyto aktivované nádorové fibroblasty (cancer associated fibroblasts, CAFs) exprimující α-SMA nejsou z tkáně odstraňovány podobně jako fibroblasty účastnící se reparačních procesů. Naopak v tkáni přetrvávají a produkují řadu pro-nádorových faktorů, mezi nejvýznamnější patří SDF-1, HGF, IGF-1, IL-6, VEGF, PDGF-C, TGF-β, MMPs aj. CAFs a jimi sekretované faktory ovlivňující téměř všechny znaky nádoru, tzv. Hallmarks of Cancer - podporují proliferaci nádorových buněk, brání jejich vstupu do apoptózy, podporují tvorbu cévního zásobení nádoru, aktivně přetváří...
|
|
|
Adhesion structures of leukemia cells and their regulation by Src family kinases
Obr, Adam ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Adhezní signalizace je v buněčné biologii studována především na adherentních buněčných typech. Hematopoetické buňky se ale většinou vyskytují volně, netvoří mezibuněčné spoje a k extracelulární matrici (ECM) adherují pouze v raných stádiích svého vývoje, či - v případě diferenciovaných buněk - při výkonu speciální funkce. Leukemické buňky v periferní krvi (tj. v krevním oběhu) jsou odvozeny od nezralých hematopoetických prekurzorů, u nichž došlo mimo jiné k poruše adheze k mikroprostředí kostní dřeně. Oproti tomu leukemické kmenové buňky (LSC) díky adhezi k ECM kostní dřeně unikají účinkům chemoterapie a jsou zdrojem minimální reziduální nemoci a relapsů. Kinázy rodiny Src (SFK) jsou známými regulátory adhezních drah u adherentních buněk a jejich exprese a/nebo aktivita je často zvýšená u maligních onemocnění. U pevných nádorů zvýšená aktivita SFK koreluje se zvýšenou invazivností nádorů a tvorbou metastáz. SFK hrají roli i při progresi hematologických onemocnění a jejich rezistenci k terapii, především u různých typů leukémií. Z našich výsledků dosažených mimo jiné pomocí měření mikroimpedance, fluorimetrického měření frakce adherovaných buněk, imunoblottingu, konfokální mikroskopie a interferenční reflexní mikroskopie vyplývá, že aktivní kináza Lyn, která patří mezi hematopoetické SFK, je...
|
|
|
Proximity proteome of intramembrane serine protease RHBDL4
Boháčová, Šárka ; Stříšovský, Kvido (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Intramembránová proteolýza je součástí celé řady buněčných drah a procesů. Je katalyzována specializovanými enzymy - intramembránovými proteázami (IMPR), které svůj substrát štěpí v rámci jeho transmembránové domény pod povrchem membrány. Rhomboidní proteázy jsou serinové IMPR. Vyskytují se napříč celým spektrem živých organismů a co do transmembránové topologie a sekvenčních motivů jsou evolučně konzervovány. Avšak navzdory dlouhodobé snaze, fyziologickou úlohu většiny rhomboidních proteáz doposud neznáme. RHBDL4 je savčí rhomboidní proteáza nacházející se v endoplasmatickém retikulu. Podílí se na vzniku kolorektálního karcinomu, což podtrhuje význam jejího studia. Fyziologická úloha RHBDL4 je však převážně neobjasněna. Za účelem jejího hlubšího prozkoumání jsem zavedla a následně aplikovala metodu proximitní proteomiky označovanou APEX2. Je založena na značení proteinů v blízkosti vybraného cíle biotinem, a to ve fyziologickém prostředí živých neporušených buněk. Značené proteiny jsou následně izolovány a detekovány pomocí hmotnostní spektrometrie. Analýzou proximitního proteomu proteázy RHBDL4 je možné odhalit její interakční partnery, substráty či lépe definovat konkrétní podoblast ER, kde se vyskytuje. V rámci tří nezávislých experimentů v buněčné linii HCT116 se tři proteiny opakovaně...
|
host ::
RSS.