|
| |
|
|
Strukturalismus a pojem diskursu u Paula Ricoeura
Skoumal, Petr ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na strukturalismus a pojem diskursu v díle francouzského filosofa Paula Ricoeura. Cílem práce je ukázat Ricoeurovu snahu o propojení strukturalismu a hermeneutiky a následně vyložit, jakým způsobem toto propojení funguje jako obecné paradigma humanitních věd. Výchozím bodem je Ricoeurova revize Saussurova strukturálního přístupu, rozlišujícího jazykový systém (langue) a mluvu (parole), a následné zakotvení pojmu diskursu. Dále výklad postupuje k úzce související problematice textu. Ricoeur totiž nepoužívá termín diskurs pouze pro mluvený jazyk, ale také pro psané jazykové útvary (texty), čímž implementuje pojem diskursu do hermeneutického přístupu. Jeho propojení se strukturalismem je pak možné provést prostřednictvím kruhové dialektiky vysvětlování a rozumění, v níž se strukturalismus ukáže jako nezbytný prostředek hermeneutického poznání. Ricoeurovo hermeneutické myšlení je dále charakterizováno tzv. pohybem od textu k jednání, mezi nimiž, respektive mezi způsoby jejich interpretace Ricoeur nachází jisté paralely. Tím se dostává od hermeneutiky textu k hermeneutice jednání. Své závěry potom předkládá jako obecné paradigma humanitních věd. Přisuzuje jim tak hermeneutickou povahu. Hluboké hermeneutické porozumění je však podle Ricoeura nedosažitelné bez...
|
|
|
Úvod do myšlení Vratislava Effenbergera(Dialektika vzniku pojmu ideových modelů)
Svěrák, Šimon ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent) ; Borecký, Felix (oponent)
disertační práce Úvod do myšlení Vratislava Effenbergera (Dialektika vzniku pojmu ideových modelů) Mgr. Šimon Svěrák Předkládaná práce seznamuje čtenáře se základními aspekty teoretického systému Vratislava Effenbergera, hlavního teoretika poválečného českého surrealismu. Činí tak prostřednictvím konstrukce vývojové dialektiky hlavních pojmů Effenbergerova díla 60. let, která vrcholí v koncepci tzv. ideových modelů. V tomto období Effenberger řeší především otázku povahy existenčních forem pojmu celkového smyslu v poválečné společenské a psychologické situaci. Své úvahy formuluje jako kritické přehodnocování teoretického odkazu Karla Teigeho a otázku možnosti další kontinuity surrealistického světonázoru. Práce dokládá, že Effenberger nejdříve pojem konečného smyslu, jehož prostřednictvím může být psychosociální skutečnost uchopena jako smysluplný celek, odmítne a nahradí jej pojmem konfliktu. Vnitřní logika jeho úvah jej však postupně přivede k závěru, že lidské vědomí se bez představy ultimátního smyslu neobejde a že takový smysl pro něj existuje v podobě ideového modelu. Ten je vždy názorově podmíněn a na jeho povaze se podílejí imaginativní složky psychismu významnějším způsobem, než který připouštěla předcházející filosofická tradice. V tomto ohledu jeho dílo představuje specifické...
|
|
|
Svět kýče a možnosti Ecovy sémiotiky masové komunikace
Sedláková, Anna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá fenomén kýče. Jedním z cílů práce je představit významné teorie (H. Brocha, M. Kundery, P. Rezka a T. Kulky) a dále je analyzovat ve vztahu k ústřední koncepci Umberta Eca, který definuje kýč jako komunikaci. Kýč podle něj neurčují jen strukturální vlastnosti díla, ale i záměr, s nímž ho autor tvoří a způsob, s nímž k dílu později přistupuje publikum. Práce se tedy pokouší zaměřit pozornost nikoliv na kýč jako na definici určitého typu objektu a jeho estetické hodnocení, ale na postoje a interpretace, které objekty i myšlenky v kýč proměňují. Dalším cílem práce je popsat možný posun v pojetí kýče v souvislosti se změnami, které přinesl věku nových médií, a které radikálně mění způsob komunikace i nastavení společnosti. Tyto změny nahrávají využívání kýče, emocionálnímu i zjednodušujícímu přístupu k informacím, a kýč se tak ve svém širším pojetí stává fenoménem aktuálním a všudypřítomným. Kromě charakteristiky nových médií využívá práce koncept kyberkultury Pierra Lévyho i teorii tekuté doby Zygmunta Baumana. V závěru se předložená práce pokouší nastínit důležitost způsobu, jakým ke kýči jakožto příjemci a případně tvůrci sdělení, přistupujeme.
|
|
|
Filmový a malířský obraz oneirického žánru - Problém interpretace
Malina, Lukáš ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Předmětem práce je komparativní analýza znakové produkce a problém interpretace filmového a malířského obrazu oneirického neboli hororového žánru, zaměřená na filmy Vala Lewtona a jejich podobnost malířskému zobrazení při budování atmosféry neklidu a strachu. Ačkoli tato díla vycházejí ze znakové struktury, která představuje důležitý klíč k jejich výkladu, nejsou zároveň nezávislá na odlišných interpretacích, které umožňují. Naopak se zdá, že intencí díla je podněcovat diváka, aby projekcí vlastního strachu dílo sám "dokončil". Při tomto výkladu se opřeme o teorie interpretace Umberta Eca a Jana Mukařovského, jež oba kladou důraz na úlohu čtenáře pro pochopení principu fungování uměleckého díla a mezi jejichž koncepcemi modelového autora a modelového čtenáře na straně Eca a pojmem sémantické gesto u Mukařovského je možno nalézt mnoho styčných bodů.
|
|
|
Role autora v uměleckém díle podle Jana Mukařovského se zaměřením na film
Lavická, Kristýna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rolí autora v uměleckém díle podle Jana Mukařovského se zaměřením na film. Nejprve popisuji Mukařovského pojetí uměleckého díla z pohledu strukturální estetiky. Mukařovský umělecké dílo považuje za autonomní znak, přičemž navazuje na koncepci znaku Ferdinanda de Saussura. Zároveň od něho přejímá dvojici pojmů langue a parole. V této práci vysvětluji Mukařovského základní pojmy estetická funkce, norma a hodnota. Rozebírám rozdíl mezi pojmy individuum a subjekt v umění a mezi pojmy záměrnost a nezáměrnost v umění. Popisuji Mukařovského pojetí autora uměleckého díla a porovnávám jej s dalšími autory, Umbertem Ecem, Rolandem Barthesem a Michelem Foucaultem. V práci charakterizuji historickou proměnu pojetí autora podle Mukařovského a přidávám i nové pojetí autora v kyberkultuře podle Pierra Lévyho. Dále ve své práci uvádím další autory, kteří se zabývají filmem jako druhem umění znakového charakteru. Konkrétně jimi jsou James Monaco a Jerzy Plaževski, které se nejprve pokusím propojit s myšlenkami Jana Mukařovského. Tito autoři mi slouží jako opora, protože Jan Mukařovský se konkrétně k roli autora ve filmu nevyjadřuje. Zaměřuji se na teorii víceúrovňového filmu Jaroslava Vančáta, který hovoří o třech rovinách filmu, na které se vždy podílí jiný autor. Zproblematizuji...
|
|
|
Strukturalismus a pojem diskursu u Paula Ricoeura
Skoumal, Petr ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na strukturalismus a pojem diskursu v díle francouzského filosofa Paula Ricoeura. Cílem práce je ukázat Ricoeurovu snahu o propojení strukturalismu a hermeneutiky a následně vyložit, jakým způsobem toto propojení funguje jako obecné paradigma humanitních věd. Výchozím bodem je Ricoeurova revize Saussurova strukturálního přístupu, rozlišujícího jazykový systém (langue) a mluvu (parole), a následné zakotvení pojmu diskursu. Dále výklad postupuje k úzce související problematice textu. Ricoeur totiž nepoužívá termín diskurs pouze pro mluvený jazyk, ale také pro psané jazykové útvary (texty), čímž implementuje pojem diskursu do hermeneutického přístupu. Jeho propojení se strukturalismem je pak možné provést prostřednictvím kruhové dialektiky vysvětlování a rozumění, v níž se strukturalismus ukáže jako nezbytný prostředek hermeneutického poznání. Ricoeurovo hermeneutické myšlení je dále charakterizováno tzv. pohybem od textu k jednání, mezi nimiž, respektive mezi způsoby jejich interpretace Ricoeur nachází jisté paralely. Tím se dostává od hermeneutiky textu k hermeneutice jednání. Své závěry potom předkládá jako obecné paradigma humanitních věd. Přisuzuje jim tak hermeneutickou povahu. Hluboké hermeneutické porozumění je však podle Ricoeura nedosažitelné bez...
|
|
|
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
|
|
|
Camp Phenomenon and its Manifestation and Forms in Contemporary Popular Music
Hudzíková, Eliška ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT HUDZÍKOVÁ, Eliška. Fenomén camp a jeho prejavy a podoby v súčasnej populánej hudbe. [Diplomová práca]. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta humanitních studií; Katedra Elektronickej kultúry a Sémiotiky. Školiteľ: Mgr. Felix Borecký. Stupeň odbornej klasifikácie: Magister. Praha: FHS UK, 2015. Vo svojej diplomovej práci sa zaoberám fenoménom camp. Ide o široký a ťažko uchopiteľný fenomén a tak sa budem snažiť dôjsť k univerzálnej definícii pojmu, prípadne k niekoľkým základným definíciám, z ktorých budem vychádzať. Východiskom v tejto časti práce pre mňa bude esej Susan Sontagovej - "Poznámky o fenoménu camp" ("Notes on a camp"). Tieto definície následne aplikujem na súčasnú (koniec 20. a začiatok 21. storočia) populárnu hudbu a budem hľadať campy prejavy v tvorbe alternatívnych aj mainstreamových autorov a performerov, pričom predmetom môjho skúmania bude hlavne vizuálna stránka ich tvorby - kostýmy, videoklipy, … Hranica toho, čo je a čo už nie je campy je veľmi neurčitá a tak ju chcem na vybraných vzorkách vymedziť a tiež poukázať na fakt, že určité podoby campu konzumujeme bez toho, aby sme si toho boli vedomí. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: camp, campy, gýč, gay kultúra, populárna nezávislá hudba, nezávislá hudba, Susan Sontag, copycat,
|
|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
host ::
RSS.